- zp∙sob vyu╛φvßnφ prost°edφ, p°i n∞m╛ jsou spoleΦn∞ s d°evinami p∞stovßny zem∞d∞lskΘ plodiny v urΦitΘm Φa

2.Alochtonnφ - nep∙vodnφ, vyskytujφcφ se mimo areßl svΘho p∙vodnφho roz╣φ°enφ (alochtonnφ druhy rostlin a ╛ivoΦich∙)

3. Areßl - ·zemφ (oblat) p°irozenΘho roz╣φ°enφ druhu

4. Autochtonnφ - p∙vodnφ, vyskytujφcφ se v areßlu svΘho p∙vodnφho roz╣φ°enφ (autochtonnφ druhy rostlin a ╛ivoΦich∙). ProblΘmem autochtonnosti Φi alochtonnosti druh∙ je Φasov² horizont, k n∞mu╛ tento ·daj vztahujeme.

5. Atraktanty - lßtky lßkajφcφ ╛ivoΦichy, u╛φvanΘ ke kontrole Φi k hubenφ ╣k∙dc∙

6. Autoreprodukce - sebeobnovovßnφ spoleΦenstva, obnova bez vlo╛enφ dodatkovΘ energie

7. Bßzlivec ol╣ov² - Agelastica alni, 6 mm velk² brouk z Φeledi mandelinkovit²ch, p°i p°emno╛enφ zp∙sobuje holo╛φry na ol╣φch, ╣k∙dce p°edev╣φm ve ╣kolkßch a mlad²ch v²sadbßch

8. Bekyn∞ mni╣ka - Lymantria monacha, mot²l z Φeledi beky≥ovit²ch, v²znamn² ╣k∙dce stejnorod²ch a stejnov∞k²ch smrkov²ch porost∙ st°ednφho a vy╣╣φho stß°φ v nadmo°sk²ch v²╣kßch 400 - 700 m n.m. Nejlep╣φ zp∙sob p°edchßzenφ mni╣kov²m kalamitßm je p∞stovßnφ smφ╣en²ch porost∙ stanovi╣tn∞ vhodnΘ skladby. Kontrola se provßdφ pomocφ feromonov²ch pastφ, poch∙zkovou metodou, dßle (p°edev╣φm p°i zv²╣enΘm stavu) tzv. trusinkovou metodou (kontrola opadu trusu) a Wellensteinovou metodou kontroly dosp∞lc∙.

Dal╣φmi druhy tΘto Φeledi jsou bekyn∞ velkohlavß (Lymantria dispar) - ╣kodφcφ p°edev╣φm na listnat²ch porostech (p°edev╣φm dubovΘ porosty v teplej╣φch oblastech), bekyn∞ vrbovß (Leucoma salicis) - p°edev╣φm ╣k∙dce topol∙ a vrb a bekyn∞ zlato°itnß (Euproctis chryssorrhoea) - ╣k∙dce ovocn²ch d°evin a dub∙.

9.B∞lokaz - brouk z Φeledi k∙rovcovit²ch, jsou v²znamn²mi p°ena╣eΦi houbov²ch spor.

ZnßmΘ druhy tohoto rodu jsou p°edev╣φm b.dubov² (Scolytus intricatus) - p°enß╣ejφcφ houby rodu Ceratocystis, b.chlumnφ (S.laevis) - napadajφcφ jilmy, b.jilmov² (S.scolytus) - ╣k∙dce jilm∙ a b.pruhovan² (S.multistriatus) - rovn∞╛ ╣kodφcφ pod k∙rou jilm∙. Posledn∞ t°i jmenovanΘ druhy jsou p°ena╣eΦem spor houby Ophiostoma ulmi, p∙vodce nechvaln∞ znßmΘ grafi≤zy jilm∙.

10. Bonita d°eviny - mφra pro zhodnocenφ a porovnßnφ produkΦnφ schopnosti d°eviny na danΘm stanivi╣ti. Je ovlivn∞na p°φrodnφmi podmφnkami stanivi╣t∞ a genetick²mi vlastnostmi d°eviny.

11. Bourovec borov² - Dendrolimus pini, mot²l z Φeledi bourovcovit²ch, ╣kodφcφ p°edev╣φm na borovici. Bourovec borov² pat°il k obßvan²m ╣k∙dc∙m star╣φch borov²ch porost∙ v nφ╛inn²ch oblastech, v poslednφch letech v╣ak nebylo jeho p°emno╛enφ zaznamenßno. Vyskytuje se rovn∞╛ na smrku a jedli, na nich se v╣ak nep°emno╛uje.

12. Bu°e≥ - hospodß°sky ne╛ßdoucφ slo╛ka p°φzemnφ vegetace na holinßch a nelesnφch p∙dßch urΦen²ch k zalesn∞nφ. DruhovΘ slo╛enφ je zßvislΘ na podmφnkßch stanovi╣t∞.

13. DΘlka v²°ezu jmenovitß - dßlka po odeΦtenφ nadm∞rku (p°φpadn∞ zßseku) od skuteΦnΘ dΘlky

14. Dendrometrie - nauka o ve╣ker²ch veliΦinßch, pou╛φvan²ch v lesnictvφ

15. Doba obnovnφ - doba, kterß uplyne od prvnφho do poslednφho odnovnφho zßsahu

16. Doba odm²tφ - rßmcovß produkΦnφ doba jednotky diferenciace hospoda°enφ - hospodß°skΘho souboru (HS).

17. Druhovßnφ - operace, p°i kterΘ se z odv∞tven²ch strom∙ vyrßbφ jednotlivΘ sortimenty. Mo╛nost jejich vydruhovßnφ se ov∞°uje v sestupnΘm po°adφ od nejcenn∞j╣φch a╛ k nejmΘn∞ kvalitnφm a nejmΘn∞ ╛ßdan²m.

18. D°φvφ surovΘ - pokßcenΘ d°φvφ, nerozd∞lenΘ na jednotlivΘ sortimenty

19. Exploatace les∙ - chßpßna jako t∞╛ba na rozsßhl²ch lesnφch plochßch. PΘΦe o obnovu porost∙ se zanedbßvß nebo zcela pomφjφ.

20. Fenotyp - v²sledn² typ vznikl² p∙sobenφm prost°edφ na genotyp organismu

21. Feromony - lßtky produkovanΘ ╛ivoΦichy k vnitropopulaΦnφ informaci. Sexußlnφ feromony jsou u╛φvßny v lesnictvφ ke kontrole a hubenφ ╣k∙dc∙.

22. Fotoelektor - za°φzenφ k odchytu ╛ivoΦich∙ vyu╛φvajφcφ jejich fototropismu

23. Funkce lesa - p°φnosy podmφn∞nΘ existencφ lesa, rozd∞lujφ se na produkΦnφ a mimoprodukΦnφ

24. Genotyp - genetickß struktura organismu

25. Gradace - souhrn jev∙ p°i p°emno╛enφ druhu od latence p°es nßslednou kulminaci a zp∞t k latenci. D∙le╛itΘ p°i progn≤ze v²skytu ╣k∙dc∙ v lesnictvφ.

26. Hßlka - novotvar na roslinßch vznikl² Φinnostφ ╛ivoΦich∙, hub nebo bakteriφ.

27. Heterofylie - r∙znolistost, u stejnΘho jedince se vyskytujφ listy r∙znΘho tvaru a velikosti

28. HoloseΦ - druh odnovnφ seΦe, p°i nφ╛ se jednorßzov∞ na urΦitΘ plo╣e zm²tφ v╣echny stromy

29. Holo╛φr - ╛φr hmyzφch ╣k∙dc∙ vedoucφ k ·plnΘ ztrßt∞ asimilaΦnφch orgßn∙

30. Hospodß° lesnφ odborn² - odbornφk s p°edepsanou kvalifikacφ, vlastnφcφ licenci k v²konu tΘto funkce, kter² vlastnφku lesa garantuje odbornou ·rove≥ hospoda°enφ

31. H°ebenule - rod z Φeledi blanok°φdl²ch, ╣kodφcφ p°edev╣φm na borovici. H°ebenule ry╣avß (Neodiprion sertifer) - nejΦast∞ji napadß stromy ve v∞ku do 20 let, h°ebenule borovß (Diprion pini) - p°emno╛uje se v mezernat²ch porostech III. - V. v∞kovΘ t°φdy, kde zp∙sobuje holo╛φry.

32. Hubka - oznaΦenφ sn∙╣ky vajφΦek bekyn∞ velkohlavΘ.

33. Chlor≤za - ╛loutnutφ asimilaΦnφch orgßn∙ zp∙soben²ch rozru╣ovßnφm nevytvß°enφm se chlorofylu. Jeho p°φΦinou m∙╛e b²t zneΦi╣t∞nφ ovzdu╣φ (ozon) nebo poruchy v²╛ivy.

34. Imise - lßtky, zneΦi╣╗ujφcφ ovzdu╣φ, kterΘ se vyskytujφ v blφzkosti p°φjemce (roslina, ╛ivoΦich)

35. Impregnace d°eva - ochrana d°eva proti abiotick²m nebo biotick²m Φinitel∙m

36. Imunita d°evin - schopnost d°evin brßnit se (aktivn∞) nep°φznivΘmu p∙sobenφ ╣k∙dc∙ a jimi vytvo°en²ch lßtek.

37. In vitro - biologick² proces, probφhajφcφ mimo ╛iv² organismus. v lesnictvφ (botanice) se jednß o p∞stovßnφ bun∞k Φi Φßstφ organism∙ v tkß≥ovΘ kultu°e za p°esn∞ definovan²ch podmφnek

38. Imbreeding - k°φ╛enφ mezi blφzk²mi p°φbuzn²mi organismy (v populacφch o malΘm poΦtu jedinc∙)

39. Indikßtor - organismus, jeho╛ nap°φtomnost nebo naopak p°φtomnost (p°φpadn∞ i zm∞ny na tomto organismu Φi jeho urΦitΘ reakce) ukazujφ na stav nebo zm∞ny prost°edφ. V lesnictvφ jsou jako indikßtory (bioindikßtory) znßmy p°edev╣φm li╣ejnφky a mechorosty jako ukazetelΘ p°edev╣φm stavu (Φistoty) ovzdu╣φ.

40. Infiltrace - prosakovßnφ srß╛kov²ch vod p∙dnφm profilem (tvorba podzemnφ vody). Jejφ v²╣e zßvisφ na p∙dnφm druhu, typu a p∙dnφm krytu.

41. Inhibice - zpomalenφ nebo zastavenφ r∙stu organismu. V lesnictvφ jsou pou╛φvßny v ochran∞ lesa tzv. inhibitory r∙stu, kterΘ zpomalujφ ╛ivotnφ pochody ╣kodliv²ch organism∙.

42. Insekticidy - chemickΘ lßtky, kterΘ slou╛φ k hubenφ hmyzu (odvozeno od latinskΘho Isecta - hmyz). Podle zp∙sobu, jak²m vnikajφ do t∞la hmyzu a nßsledn∞ na n∞ho p∙sobφ se rozli╣uje velkΘ mno╛stvφ insekticid∙ (dotykovΘ, po╛erovΘ, vdechovacφ, nervovΘ aj.) ┌Φinnost zßsahu je ovlivn∞na fßzφ v²voje (stadiu) hmyzu, koncentraci insekticidu, poΦasφ, dob∞ realizace a mnoha dal╣φmi Φiniteli.

43. Oblastnφ inspektorßt - organizaΦnφ jednotka Les∙ ╚R, metodicky °φdφcφ n∞kolik sprßv (lesnφ sprßva) Les∙ ╚eskΘ republiky.

44. Intenzita probφrky - procenticky vyjßd°en² objem d°evnφ hmoty, vyt∞╛en² v konkrΘtnφm porostu . UrΦuje se na zßklad∞ v²b∞ru vhodnΘho p∞stebnφho programu a stavu porostu v dob∞ tvory lesnφho hospodß°skΘho plßnu.

45. Intercepce - jednß se o zadr╛ovßnφ atmosferick²ch srß╛ek korunami d°evin. Povrch nadzemnφch Φßstφ d°evin p°evy╣uje plochu, na nφ╛ d°eviny rostou. Velikost tohoto povrchu zßvisφ na druhu d°eviny, stupni olist∞nφ, zßpoji porostu. Vlastnφ intercepce je p°edev╣φm ovlivn∞na intenzitou srß╛ek. ╚φmjsou srß╛ky intenzφvn∞j╣φ , tφm je intercepce men╣φ. P°i slab²ch srß╛kßch m∙╛e intrcepce p°edstavovat velmi podstatnou Φßst srß╛ek.

46. Interval v²chovnΘho zßsahu - Φasov² ·sek mezi dv∞ma, po sob∞ jdoucφmi, zßsahy. Je zßvisl² p°edev╣φm na intenzit∞ zßsah∙ a stavu porostu. V zanedban²ch porostech se uplat≥ujφ zßsahy slab╣φ intenzity a krat╣φho intervalu.

47. Inventarizace - porovnßnφ skuteΦnΘho stavu se stavem ·Φetnφm (kontrola sprßvnosti evidence). V lesnictvφ p°evß╛n∞ vzta╛eno k inventarizaci d°eva, majetku, sadebnφho materißlu a pohonn²ch hmot (PHM).

48. Inventß° stromov² - zßsoby v porostech, kterΘ jsou obhospoda°ovßny v²b∞rn²m zp∙sobem. V∞t╣inou b²vß Φlen∞n do tlou╣┤tkov²ch t°φd a stup≥∙.

49. IUAPPA - Mezinßrodnφ svaz asociacφ pro ochranu p°ed zneΦi╣t∞nφm ovzdu╣φ.

50. IUCN - Mezinßrodnφ unie pro ochranu a p°φrodnφch zdroj∙

51. IUFRO - Mezinßrodnφ svaz lesnick²ch v²zkumn²ch organizacφ

52. Izoterma - pomyslnß Φßra, spojujφcφ mφsta se stejnou teplotou

53. Jßdro d°eva - nejΦast∞ji tmav∞ji zbarvenß, st°edovß Φßst , d°eva . Neobsahuje ╛ivΘ parenchymatickΘ bu≥ky a jeho vodivΘ bu≥ky jsou tΘm∞° nepr∙chodnΘ.D°evnφ jßdro mß v∞t╣inou v∞t╣φ hustotu ne╛ b∞l. N∞kterΘ d°eviny majφ jßdro barevn∞ tΘm∞° shodnΘ s barvou b∞li.

54. Jßdro mrazovΘ - Jßdro pozm∞n∞nΘ p∙sobenφm zimnφch mraz∙. B²vß barevn∞ odli╣eno, u nßs se vyskytuje hlavn∞ u buku lesnφho.

55. Jakost d°φvφ - kvalita d°φvφ, posuzovanß dle jakostnφch ukazatel∙. Tyto ukazetele jsou rozdφlnΘ pro jednotlivΘ d°eviny a sortimenty. V∞t╣inou jsou stanoveny zßkazem nebo maximßlnφm rozsahem n∞kter²ch vad (suky, hniloba, k°ivost), po╛adovanou tlou╣╗kou na Φepu a v n∞kter²ch p°φpadech i urΦitou charakteristikou (rezonanΦnφ d°φvφ - poΦet letokruh∙ na 1 cm p°i dodr╛enφ ostatnφch podmφnek).

56. Jakost osiva - souhrn biologick²ch a technick²ch vlastnostφ osiva (p∙vod, Φistota, klφΦivost, energie klφΦenφ, ╛ivotnost aj.).

57. Jßma sn∞╛nß - za°φzenφ, kterΘ slou╛φ k prodlou╛enφ vegetaΦnφho klidu u reprodukΦnφho materißlu (semenßΦky, sazenice, °φzky) nebo i k ulo╛enφ stratifikovanΘho osiva . Chlazenφ je zaji╣t∞no vrstvou sn∞hu Φi ledu na podlaze (spodnφ chlazenφ) Φi dvojitou st∞nou (boΦnφ chlazenφ).

58. JamkovaΦ p∙dnφ - stroj s motorick²m pohonem, kter² slou╛φ k vyhloubenφ jamek pro v²sadbu sazenic nebo jem pro k∙ly, sloupy aj.

59. Jehlice - asimilaΦnφ a transpiraΦnφ orgßn jehliΦnan∙. Jeho ╛ivotnost zßle╛φ na druhu d°eviny a vn∞j╣φm prost°edφ (mod°φn - jednoletΘ jehlice).

60. Jehn∞da - hroznovitΘ kv∞tenstvφ, kterΘ opadßvß jako celek.

61. Jevy karenΦnφ - zm∞ny ve vzhledu a zbarvenφ asimilaΦnφch orgßn∙ lesnφch d°evin. Jsou ukazatelem nedostatku nebo nadbytku n∞kterΘho prvku v p∙d∞ (poruch v²╛ivy). ╪e╣enφ - p∙dnφ rozbory - hnojenφ, vßpn∞nφ atd.

62. Kßcenφ - pracovnφ operace, p°i kterΘ je strom odd∞len od pa°ezu a skßcen na zem. Rozhodujφcφ vliv na postup kßcenφ mß umφst∞nφ jeho t∞╛i╣t∞, kterΘ v²razn∞ ovliv±uje sm∞r pßdu stromu.

63. Kategorie les∙ - skupiny les∙ podle jejich obecnΘho funkΦnφho poslßnφ - p°eva╛ujφcφ funkce. Znßme lesy hospodß°skΘ, ochrannΘ a zvlß╣tnφho urΦenφ.

64. Kategorizace les∙ fenotypovß - v²sledek fenotypu d°eviny, za°azujφ se do Φty° kategoriφ. Za°azujφ se porosty star╣φ 60 let, u dougasky, jedle obrovskΘ a vejmutovky star╣φ 40 let a u ol╣e , osiky , b°φzy a smrku v imisnφch oblastech star╣φ 30 let. Rozeznßvßme kategorii A - hospodß°sky vysoce hodnotnΘ porosty, B - ostatnφ porosty nadpr∙m∞rnΘ kvality, C - porosty pr∙m∞rnΘ hodnoty a D - porosty hospodß°sky nevhodnΘ. Toto Φlen∞nφ je d∙le╛itΘ p°i sb∞ru osiva.

65. Klanolφstka obecnß - Schizophyllum commune, stopkov²trusnß houba, roz╣φ╛enß vesm∞s po celΘm sv∞t∞. Infikuje d°evo zm²cen²ch strom∙ - nejvφce buk, lφpa, topol, jφrovec, a b°φza. V²jimeΦn∞ infikuje i ╛ivΘ stromy na poran∞n²ch mφstech.

66. Klasifikace strom∙ - t°φd∞nφ strom∙ v porostu zpravidla podle vzßjemnΘho postavenφ a hospodß°skΘho v²znamu. Slou╛φ dnes havn∞ p°i p∞stebnφm v²b∞ru.

67. Klasifikace strom∙ Kraftova: 1)p°edr∙stavΘ

2) ·rov≥ovΘ

3) zΦßsti ·rov≥ovΘ

4) pod·rov≥ovΘ

a) vr∙stavΘ

b) ΦßsteΦn∞ zastφn∞nΘ

5) potlaΦenΘ

a) ╛ivotaschopnΘ

b) odumφrajφcφ a odum°elΘ

Byla vypracovßna pro smrkovΘ a borovΘ hospodß°stvφ, je nejznßm∞j╣φ klasifikacφ strom∙. Ostatnφ znßmΘ klasifikace strom∙ jsou Kon╣elova (upravenß Kraftova), IUFRO, dßnskß, francouzskß, PolanskΘho, Schadelinova, Voropanova a JurΦova.

68. Klejotok - v²ron klovatiny u n∞kter²ch jehliΦnan∙ a listnßΦ∙ podmφn∞n² p°ebytkem vody v hornφch pletivech nebo po poran∞nφ v d∙sledku infekce Φi po╣kozenφ mrazem.

69. KlφΦenφ epigeickΘ - zp∙sob klφΦenφ, p°i kterΘm d∞lo╛nφ lφstky i stonek vyr∙stajφ nad povrch p∙dy. Takto klφΦφ v∞t╣ina na╣ich d°evin.

70. KlφΦenφ hypogeickΘ - zp∙sob klφΦenφ, p°i n∞m╛ d∞lo╛nφ lφstky z∙stßvajφ trvale pod povrchem a neopou╣t∞jφ osemenφ . Hypogeicky klφΦφ semena s velk²m obsahem zßsobnφch lßtek (dub, jφrovec, lφska).

71. KlφΦidlo - laboratornφ za°φzenφ, slou╛φcφ ke zji╣╗ovßnφ klφΦivosti osiva.

72. KlφΦivost - poΦet semen, vyklφΦen²ch za urΦitou, normou stanovenou dobu, vyjßd°enφ v procentech semen.

73. KlφΦnφ klid - stav semene, p°i kterΘm ╛ivotnß semena neklφΦφ ani v podmφnkßch ke klφΦenφ vhodn²ch. Vyvolßno n∞kolika p°φΦinami.

74. Klihatka Φernß - v°eckatß houba, infikujφcφ zm²cenΘ d°evo listnßΦ∙ (dub, habr, b°φza, buk)

75. Klikoroh borov² - Hylobius abietis, pat°φ mezi nejv²znamn∞j╣φ hmyzφ ╣k∙dce jehliΦnat²ch v²sadeb na pasekßch s 1-2 roky star²mi pa°ezy. Na star╣φch pasekßch ji╛ ke ╣kodßm nedochßzφ, Z tohoto hlediska je vhodn² tyv. paseΦn² klid - nesßzet ihned po t∞╛b∞. Larvy ╣kodφ v l²ku ko°en∙, pozd∞ji i v jejich b∞li s dosp∞lφ brouci (lφhnoucφ se nßsledujφcφ rok z jara) provßd∞jφ zralostnφ ╛φr na k∙°e mlad²ch sazenic t∞sn∞ nad ko°enov²m krΦkem. P°i silnΘm napadenφ sazenice hyne.

76. Klimatop - soubor klimatick²ch ekologick²ch podmφnek ve vzdu╣nΘm prostoru krajinn²ch ekosystΘm∙.

77. Klimatyp - soubor d∞diΦn²ch ekologick²ch forem d°evin, p°izp∙soben²ch klimatick²m pom∞r∙m urΦitΘ oblasti.

78. Klφn relaskopick² - optick² sklen∞n² hranol pou╛φvan² p°i relaskopovßnφ (hodnocenφ zaujatosti strom∙ - v²Φetnφ zßkladna).

79. Klφnovßnφ - zarß╛enφ klφn∙ do °ezu p°i kßcenφ strom∙.

80. Klon - rostliny, vegetativn∞ rozmno╛enΘ z tΘ╛e mate°skΘ rostliny, tudφ╛ se stejn²m genotypem.

81. KluΦenφ - t∞╛ba nebo odstra≥ovßnφ pa°ez∙.

82. Kmenovina - r∙stovß fßze lesa (poslednφ), kdy porost dozrßvß, pln∞ plodφ a blφ╛φ se zralostnφm hodnotßm.

83. Kniha hospodß°skß - jedna ze zßkladnφch Φßstφ lesnφho hospodß°skΘho plßnu, popisujφcφ aktußlnφ stav jednotliv²ch porost∙ (Φßst popisovß) a obsahujφcφ konkrΘtnφ hospodß°skß opat°enφ (Φßst plßnovacφ).

84. Koeficient k∙ry - Φφslo, kter²m je t°eba nßsobit hodnotu zji╣t∞nou v k∙°e (nejΦast∞ji objem) p°evedli na hodnotu bez k∙ry.

85. Kornat∞nφ d°eva - stav, kdy poklesem vlhkosti d°eva pod bod nasycenφ nastßvß smr╣╗ovßnφ objemu d°eva a nastßvß pnutφ v tahu nebo tlaku.

86. Korovnice - m╣ice z Φeledi korovnicovit²ch, znßme k. douglaskouvou, jedlovou, kavkazskou, smrkovou, pupenovou, vejmutovkovou, zelenou aj. Znßme jsou p°edev╣φm charakteristickΘ hßlky korovnice zelenΘ a pupenovΘ.

87. Koruna vlajkovß - tvar koruny d°eviny v podob∞ ô vlajkyö, vyvolan² vlivem p°evlßdajφcφch v∞tr∙.

88. Ko°enomorka dubovß - v°eckov²trusnß houba, napadajφcφ ko°eny nejr∙zn∞j╣φch d°evin, p°edev╣φm dub∙. U nßs nenφ p°φli╣ v²znamnß.

89. Ko°enovnφk vrstevnat² - Heterobasidion (Fomes) annosum, stopkov²trusnß houba, p∙sobφcφ velkΘ ╣kody na smrku v ni╛╣φch polohßch. Prvnφm p°φznakem napedenφ je vyhnilß bßze kmene strom∙. Nßpadn² p°φznak jsou potom bφlΘ plodnice, rostoucφ na povrchu hrabanky nad vyhnil²mi ko°eny. P°i vy╣╣φm napadenφ je vhodnΘ snφ╛it obm²tφ.

90. Kostra ekologickΘ stability - soubor ekologicky nejstabiln∞j╣φch Φßstφ krajiny.

91. Kotlφk - obnovnφ prvek ovßlnΘho nebo kruhovΘho tvaru men╣φ velikosti (pr∙m∞rn∞ 0,3 ha ), pou╛φvan² p°edev╣φm u obnovy buku.

92. Kotlina mrazovß - ·zemφ, kde nejΦast∞ji klesß teplota vzduchu pod bod mrazu vlivem mikroklimatick²ch podmφnek.

93. Kotva - za°φzenφ k ukotvenφ zpravidla nosn²ch lan lanov²ch dopravnφch za°φzenφ.

94. KozlφΦek osikov² - Saperda populnea, larva ╣kodφ na kmφnku, d°eni a brouk nßsledn∞ provßdφ zralostnφ ╛φr na listech. P°i v∞t╣φm napadenφ dochßzφ k ·hynu. ⌐kodφ na topolech, osikßch a mΘn∞ i vrbßch. Podobn∞ ╣kodφ i kozlφΦek topolov² - S. carcharias.

95. Kozlφk na su╣enφ k∙ry - st°echovitß sklßdka, do nφ╛ se stavφ loupanΘ svitky t°φslovΘ k∙ry k su╣enφ.

96. Krßsenka mod°φnovß - druh drobn²ch blanoj°φdl²ch, vyvφjφ se v semenech mod°φnu.

97. Krtono╛ka obecnß - hmyz z °ßdunrovnok°φdl²ch, ╣kodφ ve v∞t╣φ mφ°e v lesnφch ╣kolkßch o╛φrßnφm ko°φnk∙.

98. Krychlenφ d°φvφ - v podstat∞ se jednß o v²poΦet objemu d°φvφ na zßklad∞ m∞°enφ jeho rozm∞r∙.

99. Krytonosec ol╣ov² - brouk z Φeledi nosatcovit²ch, larvy ╣kodφ v l²ku a d°ev∞, kde se kuklφ. Brouk nßsledn∞ vyhlodßvß jamky do k∙ry. Obrana - odstran∞nφ napaden²ch jedinc∙.

100. K°emenitost - zm∞na struktury d°eva, vytvß°φ se v mφstech jednostrannΘho namßhßnφ kambia (reakΦnφ d°evo).

101. K°enΦenφ d°eva - pokroΦilΘ stadium zapa°enφ d°eva p°i nevhodnΘm skladovßnφ.

102. KulßΦ - podΘln∞ ned∞len² v²°ez surovΘho d°φvφ standardnφ dΘlky (1 nebo 2 m) , s tlou╣╗kou na Φepu minimßln∞ 7 cm.

103. KulßΦek - podΘln∞ ned∞len² v²°ez surovΘho d°φvφ standardnφ dΘlky (v∞t╣inou 1 nebo 2m), s tlou╣╗kou na Φepu maximßln∞ 7 cm s k∙rou.

104. Kulisa - pruh obnovovanΘho porostu, ponechan² doΦasn∞ b∞hem odnovnφ doby, mezi dv∞ma pruhov²mi pasekami

105. Kultura zaji╣t∞nß - lesnφ kultury, spl≥ujφcφ podmφnky prßvnφch p°edpis∙.

106. K∙ra lapacφ - pom∙cka ke kontrole a hubenφ klikoroha borovΘho. Jde o v²°eza z k∙ry smrk∙, p°ilo╛enΘ k sob∞ l²kovou Φßstφ. Mezi n∞ je vla╛enß otrßvenß v∞tviΦka smrku nebo borovice.

107. Lalokonosec Φern² - brouk, dosp∞lci o╛φrajφ k∙ru sazenic na ko°enovΘm krΦku a dΘle o╛φrajφ jehlice. Vyskytuje se hlavn∞ ve vy╣╣φch polohßch .

Dal╣φm druhem je lalokonosec vejΦit².

108. LapaΦ feromonov² - za°φzenφ k odchytu hmyzφch ╣k∙dc∙, kterΘ vyu╛φvß feromon∙ (sexußlnφ feromon). U nßs jsou znßmy p°i kontrole bekynφ, obaleΦe mod°φnovΘho a p°edev╣φm k zachycenφ rojenφ k∙rovc∙.

109. Lapßk - evidovan², zdrav² a pokßcen² strom Φi jeho Φßst urΦen² ke kontrole a hubenφ k∙rovc∙. Lapßky prvnφ sΘrie slou╛φ k zachycenφ prvnφ generace k∙rovc∙, druhΘ sΘrie k zachycenφ 2. generace.

110. Lapßk otrßven² - lapßk o╣et°en² insekticidem, urΦen² k hubenφ k∙rovc∙.

111. Lepovßnφ - nanß╣enφ prou╛ku housenΦφho lepu po obvodu kmene za ·Φelem zadr╛enφ lerev lezoucφch ze zem∞ do korun strom∙. Lepov² pßsek se zhotovujre ve v²╣i oΦφ.

112. Letokruh - prstenec d°eva, tvo°en² jarnφ a letnφ Φßstφ. Vrstav letnφho d°eva je hust╣φ , tenΦφ a tmav╣φ.

113. Lignin - lßtka zp∙sobujφcφ d°evnat∞nφ bun∞k, dodßvß d°evu mechanickou pevnost. V jehliΦnatΘm d°ev∞ je ligninu vφce ne╛ v listnatΘm.

114. Linie vyklizovacφ - trval² nebo doΦasn² pr∙sek v porostu, kter² slou╛φ k soust°e∩ovßnφ vyt∞╛enΘ d°evnφ hmoty a k rozΦlen∞nφ porostu na pracovnφ pole. Vyklizovacφ linie je souΦßstφ lesnφ dopravnφ sφt∞.

115. Linka manipulaΦnφ - za°φzenφ pro v²robu sortiment∙ surovΘho d°φvφ na skladech.

116. List sadebnφho materißlu pr∙vodnφ - zßvazn² doklad, vystaven² p°i prodeji sadebnφho materißlu, obsahujφcφ ·daje o prodejci, odb∞rateli, d°evin∞ a jejφm p∙vodu (p∙vod sadebnφho materißlu).

117. Lizina - odstran∞nφ k∙ry i s tenkou vrstvou d°eva na stojφcφm strom∞ p°i smola°enφ (t∞╛b∞ prysky°ice).

118. Loupßk - nßstroj k loupßnφ t°φslovΘ k∙ry.

119. Loupßnφ zv∞°φ - po╣kozovßnφ k∙ry a l²ka stojφcφh strom∙ zv∞°φ. Jde o strhßvßnφ cel²ch proh∙ v podßlnΘm sm∞ru. Rozli╣ujeme letnφ a zimnφ loupßnφ , letnφ je nebezpeΦn∞j╣φ - vegetaΦnφ obdobφ.

120. L²kohub - brouk z Φeledi k∙rovcovit²ch, ╣kody daleko men╣φ ne╛ u l²ko╛rout∙. Napadajφ r∙znΘ druhy d°evin podle specializace jednotliv²ch druh∙.

Mezi nejznßm∞j╣φ druhy t∞chto ╣k∙dc∙ pat°φ l.borov²,l.drva°,l.jasanov²,l.matn²,.l.men╣φ,l.obecn²,l.sosnov², l.smrkov² a l.zrnit².

121. L²ko╛rout smrkov² - Ips typographus, brouk z Φeledi k∙rovcovit²ch, nejv²znamn∞j╣φ ╣k∙dce na╣ich les∙. Zimuje jako larva, kukla nebo imago v zßvislosti na poΦasφ. Rojenφ zaΦφna koncem dubna (v horßch pozd∞ji), letnφ rojenφ pak Φerven - srpen, p°φpadnΘ t°etφ rojenφ pak na p°elomu srpna a zß°φ.

Kontrola se provßdφ p°edev╣φm pomocφ lapßk∙ a feromonov²ch lapaΦ∙. Zßkladnφ principy ochrany proti k∙rovci jsou vΦasnΘ odstarn∞nφ d°eva, vhodnΘho pro dal╣φ v²voj, napadenΘho d°eva , likvidace ohnosek ╛φru a asanace napadenΘho d°φvφ.

Dal╣φ druhy l²ko╛rout∙ - vrcholkov², seversk², prost°ednφ, obecn², mod°φnov², men╣φ, leskl², jedlov², borov² aj.

122. Mapy lesnickΘ - soubor map, slo╛φcφ k hospoda°enφ v lese. P°i vyhotovenφ novΘho LHP se aktualizujφ. D∞lφme je na mapy pracovnφ (nap°.hospodß°skΘ, obrysovΘ) a obligatornφ (porostnφ, typologickΘ, t∞╛ebnφ, organizaΦnφ aj.).

123. Merie mod°φnovß - houba, napadajφcφ mod°φnovΘ jehlice.

124. Metody zji╣╗ovßnφ zßsob - metody zji╣╗ovßnφ a v²poΦtu objem∙ d°eva v porostech. Metody se d∞lφ na p°φmΘ (pr∙m∞rkovßnφ naplno, relaskopickΘ,zkusn²ch ploch, kruhov²ch ploch aj.) a nep°φmΘ , kdy se vstupnφ veliΦiny nem∞°φ, ale zpravidle odhadujφ (metoda r∙stov²ch tabulek).

125. Metr prostorov² - krychle o hran∞ 1 metr, vypln∞nß jen ΦßsteΦn∞ d°evnφ hmotou (Φßst p°ipadß na mezery). Je pomocnou objemovou jednotkou a na plnometry se p°evßdφ tzv. p°evodnφmi koeficienty.

126. Mlazina - r∙stovß fßze lesnφho porostu. Nßsleduje po nßrostu nebo odrostlΘ kultu°e. Je vymezena st°ednφ porostnφ v²╣kou v∞t╣φ ne╛ 1,3 metr∙ a v²Φetnφ tou╣╗kou do 5 cm.

127. Mykkorhiza - symbi≤za mezi hopubami a vy╣╣φmi rostlinami.

128. Nadm∞rek - povinnΘ zv∞t╣enφ jmenovit²ch rozm∞r∙ sortiment∙ surovΘho d°φvφ, kterΘ mß odb∞rateli vyrovnat p°φpadnΘ rozdφly v objemu, vznikajφcφ nap°. sesychßnφm .

129. Nßlet - prvnφ r∙stovß fßze lesnφho porostu, kterß vznikla p°irozenou cestou (p°irozenΘ zmlazenφ).

130. Nßrost - zaji╣t∞n² nßlet se st°ednφ v²╣kou 0,6 - 1,3 metr∙.

131. Norma v²konovß - technicky a ekonomicky zd∙vodn∞nß spot°eba pracovnφho Φasu nutnΘho k provedenφ pracovnφ operace jako souΦßsti konkrΘtnφho pracovnφho postupu. Vyjad°uje se pracovnφm Φasem na jednotku v²roby nebo v²konu, pop°φpad∞ mno╛stvφm v²robk∙ za urΦit² Φasov² ·sek.

132. ObaleΦ dubov² - Tortrix viridiana, mot²l z Φeledi obaleΦovit²ch, housenky se lφhnou na je°e v dob∞ ra╣enφ dub∙ (IV - V) a pronikajφ do jejich pupen∙. Pozd∞ji ╛ijφ ve sp°eden²ch listech. Dosp∞lci se vyskytujφ od konce kv∞tna do poloviny Φervence a kladou vajφΦka do ·╛labφ v∞tΘvek.

Obrannß opat°enφ - leteckß aplikace ╣etn²ch insekticid∙ (biopreparßty).

133. ObaleΦ mod°φnov² - Zeiraphera diniana, mot²l, dosp∞lci se vyskytujφ v VII-VIII v jednΘ generaci. VajφΦka jsou kladena na v∞tviΦky po skupinkßch do prasklin k∙ry. Na ja°e se lφhnou housenky, kterΘ se ╛ivφ Φerstv²mi jehlicemi. Tento druh p∙sobφ velkΘ ╣kody p°edev╣φm ve star╣φch porostech smrku, kde jsou koruny pro°ed∞ny vlivem imisnφ zßt∞╛e. Obrannß opat°enφ spoΦφvajφ v aplikaci insekticid∙, co╛ je v╣ak vzhledem k v²skytu v chrßn∞n²ch horsk²ch oblastech z ekologickΘho hlediska velmi problΘmovΘ.

Dal╣φ druhy obaleΦ∙ - borov², dubinov², hlohov², jedlov², p°edjarnφ, smrkov², ╣i╣kov².

134. Obaly pro p∞stovßnφ sadebnφho materißlu - obaly chrßnφcφ ko°enovΘ systΘmy sadebnφho materißlu p°i manipulaci s nφm. Obaly se d∞lφ na maloobjemovΘ, velkoobjemovΘ (nad 500 cm3), nepror∙stavΘ (perforovanΘ dno) a pror∙stavΘ (Jiffy-pots, Paperpot).

135. Obdobφ ╣kolky odpoΦinkovΘ - obdobφ (v∞t╣inou 1 rok), v n∞m╛ je produkΦnφ plocha lesnφ ╣kolky nebo jejφ Φßst nevyu╛ita pro p∞stovßnφ sadebnφho materißlu.

136.Objem na pni - celkov² objem stojφcφho stromu nebo porostu. M∞°φ se s k∙rou a v lesnφm hospodß°skΘm plßnu se udßvß bez k∙ry.

137. Objem p°i pni - objem d°eva skßcenΘho stromu nebo porostu.

138. Objem stromu - objem kmene od °eznΘ plochy pa°ezu a╛ k vegetaΦnφmu vrcholu, vΦetn∞ objemu v∞tvφ.

139. Obnova lesa - proces nahrazovßnφ stßvajφcφho (starΘho) porostu porostem nov²m. Obnova lesa v pralesφch probφhß postupn²m rozpadem stßvajφcφho porostu. V b∞╛nΘm lesnickΘm provozu d∞lφme obnovu lesa na p°irozenou (nßlet), um∞lou (v²sadba, v²sev) a kombinovanou.

140. Obracßk - jednß se o kovov² hßk s ostr²m hrotem na jenom konci a pohybliv²m ocelov²m kruhem na konci druhΘm, do n∞ho╛ se umφstφ sochor. Hßk se zabodne do d°eva a umo╛≥uje manipulaci s kmenem.

141. Obrana biologickß - souΦßst ochrany les∙, kterß se zab²vß studiem a realizacφ ochrany proti ╣k∙dc∙m pomocφ biologick²ch Φinitel∙. Jednß se samoz°ejm∞ o ochranu proti biotick²m Φinitel∙. Vyu╛φvajφ se hlavn∞ mikroorganismy, bakterie, viry a drav² hmyz.

Dal╣φ zp∙soby ochrany - fyzikßlnφ (mechanickß) a chemickß.

142. Obrostlφk - tvarov∞ nevhodn², ·rov≥ov² strom s rozlo╛itou korunou, siln²mi boΦnφmui v∞tvemi, vesm∞s v mladΘm porostu. UtlaΦuje okolnφ stromky. a proto se v pro°ezßvce odstra≥uje z porostu (znßmo hlavn∞ u borovice lesnφ).

143. Odkor≥ovßnφ d°φvφ - odstra≥ovßnφ k∙ry i s vrstvou d°eva z kmen∙. K∙ra s t°φskou se odstra≥uje podΘl osy kmene. Odkor≥uje se ruΦn∞ nebo strojov∞. P°i ruΦnφm odkor≥ovßnφ znßme loupßnφ (v dob∞ vegetace), ╣krßbßnφ (odd∞luje se Φßst k∙ry i s Φßstφ l²ka - odkorn∞nφ do hn∞da) a prok°esßvßnφ (u b°φzy).

144. Odluka - se╣, kterß zabra≥uje po╣kozenφ porostu p°i t∞╛b∞ porostu sousednφho. Ve star╣φm porostu se na hranici s porostem mlad╣φm vyt∞╛φ pruh o ╣φ°φ cca 10-30 metr∙ a um∞le Φi p°irozen∞ se obnovφ. Provede se asi 30 let p°ed vlastnφ m²tnφ t∞╛bou a zv²╣φ tak ochranu mlad╣φho porostu proti v∞tru.

145. Oglejenφ - proces v p∙d∞, zp∙soben² doΦasn²m zamok°enφm Φßsti (nebo celΘho ) p∙dnφho profilu.

146. Oh≥ovec borov² - Phellinus pini, stopkov²trusnß houba parazitujφcφ na 12 druzφch borovic. Obrana - zdravotnφ v²b∞r napaden²ch jedinc∙.

Dal╣φ druhy oh≥ovc∙ - Hartig∙v (na jedli), obecn² (vrby), osikov², smrkov², topolov² aj.

147. Ohryz - po╣kozenφ k∙ry a l²ka strom∙ a ke°∙ zv∞°φ p°i zφskßvßnφ potravy v dob∞ mimo vegetaci.

148. Ochrana lesa - Φinnosti, sm∞°ujφcφ k omezenφ vlivu ╣kodliv²ch Φinitel∙,ochrannß opat°enφ proti ╣kodliv²m Φinitel∙m a zmφr≥ovßnφ nßsledk∙ jejich ╣kod.

149. Oklest - odstran∞nφ spodnφch v∞tvφ po celΘm obvodu kmene do urΦitΘ v²╣ky.

150. Okus - po╣kozenφ vegetace zv∞°φ, drobn²mi hlodavci nebo hospodß°sk²mi zvφ°aty , p°i n∞m╛ dochßzφ k okusovßnφ vegetaΦnφch vrchol∙ (pupen∙, list∙). Nßsledkem opakovanΘho okusu jsou deformace sazenic.

151. Otvor v²letov² - otvor ve d°ev∞ nebo k∙°e (z°φdka i jinΘ Φßsti rostliny), ketr² vyhlodal dosp∞l² hmyz k opu╣t∞nφ rostliny.

152. Outkovka jedlovß - stopkov²trusnß houba, saprofyt jehliΦnatΘho (hlavn∞ jedlovΘho d°eva). P∙sobφ bφlou hnilobu d°eva . Dal╣φ druhy - outkovka pestrß , outkovka vonnß a outkovka jednobarvß .

153. Padßnφ semenßΦk∙ - onemocn∞nφ klφΦφcφch a ji╛ vyklφΦen²ch rostlin lesnφch d°evin , kterΘ vadnou a odumφrajφ vlivem po╣kozenφ abiotick²mi Φi biotick²mi Φiniteli (bakterie, houby - p°edev╣φm rod Fusarium).

154. Padlφ dubovΘ - v°eckov²trusnß houba, vytvß°φ bφlΘ mouΦnatΘ povlaky na povrchu dubov²ch list∙. Je v²znamn²m ╣k∙dcem ╣kolek a mlazin.

155. Palivo - sortiment VI. jakostnφ t°φdy, vyrßbφ se v dΘlkßch hlavn∞ 1 metr, o tlou╣╗ce 3 - 30 cm. Polena nad 30 cm je nutno ╣tφpat. U tohoto sortimentu je mo╛nß hniloba do 70%, d°evo se v╣ak nesmφ rozpadat.

156. Pßsmo ohro╛enφ imisemi - prostorovΘ vymezenφ les∙, kterΘ majφ stajnou dynamiku v²vuje po╣kozenφ porost∙ imisemi. Vyjad°uje se dobou, ketrß uplyne od vlivu imisφ do rozpadu porostu. Pro pßsmo A je to 20 let, B - 40 let, C - 60 let a D - 80 let. dynamika je dßna imisemi a vlivem stanovi╣t∞.

157. PΘΦe o porosty - P∞stebnφ o ochranß°skß opat°enφ v porostu od doby jeho zalo╛enφ do doby jeho obnovy.

158. Pesticidy - chemickΘ p°φpravky, kterΘ obecn∞ slou╛φ k niΦenφ ╣kodliv²ch organism∙. D∞lφ se na fungicidy, herbicidy, arboricidy, rodenticidy, insekticidy atd.

159. P∞vnφk kravav∞jφcφ - stopkov²trusnß houba, roz╣φ°en v jehliΦnat²ch lesφch mφrnΘho pßsma. Velmi Φasto infikuje jehliΦnatΘ d°eviny (°edev╣φm smrk) v mφstech poran∞nφ Φi po╣kozenφ. ╚asto se s nφm setkßvßme v souvislosti po╣kozenφ porost∙ zv∞°φ.

160. Pφ∩alka podzimnφ - mot²l s v²raznou pohlavnφ dvojtvßrnostφ, P°i p°emno╛enφ zp∙sobuje holo╛φry v dobov²ch porostech spoleΦn∞ s dal╣φmi housenkami jin²ch ╣k∙dc∙. Obrannß opat°enφ spoΦφvajφ v leteckΘm post°iku ╣etrn²mi insekticidy (ekologicky) v kalamitn∞ po╣kozen²ch porostech.

161. Pilatka smrkovß - Pristiphora abietina , blanok°φdl² hmyz, rojφ se koncem dubny, vajφΦka klade do Φerstv∞ vyra╣en²ch jehlic. Housenice nezp∙sobujφ holo╛φry, nebo╗ ani p°i nedostatku potravy nepo╛φrajφ star╣φ jehlice.Napadß hlavn∞ mlad╣φ smrkovΘ porosty p°edev╣φm ni╛╣φch poloh.

Dal╣φ druhy - p.horkß, p. prou╛kovanß.

162. Pilo°itka velkß - Urocerus gigas, blanok°φdl² hmyz, vyskytujφcφ se po celΘ Evrop∞, rojφ se v VII - VIII, larvy se ╛ivφ d°evem jehliΦnan∙ a t°ikrßt p°ezimujφ. Je technick²m ╣k∙dcem v lesnictvφ . dal╣φ druhy - p. Φernß a fialovß.

163. Plßn hospodß°sk² lesnφ - podßvß obraz o souΦasnΘm stavu les∙, urΦuje cφle a techniky hospoda°enφ v lesφch a je nßstrojem cφlenΘho hospoda°enφ v lese. Zpracovßvß se zpravidla na dobu 10 let pro lesnφ hospodß°sk² celek. Vlastnφci les∙ p°i vypracovßnφ LHP spolupracujφ a zodpovφdajφ za realizaci hospodß°sk²ch opat°enφ ve svΘm lese. Povinnost zadat zpracovßnφ LHP mß dle souΦasnΘ legislativy ka╛d² vlastnφk lesa, vlastnφcφ minimßln∞ 50 hektar∙ lesa.

164. Plφse≥ bukovß - houba parazitujφcφ na velkΘm mno╛stvφ nejr∙zn∞j╣φch rostlin, ╣kodφ p°edev╣φm ve ╣kolkßch, kde napadß semenßΦky buku (ale i jin²ch d°evin). jakmile je napaden stonek, semenßΦek hyne. Obranou je mo°enφ osiva, hlubokΘ kyp°enφ zßhon∙ Φi dezinfekce p∙dy.

165. Plnometr - objemovß jednotky v lesnictvφ, na rozdφl od prostorovΘho metru se pova╛uje plnometr (plm) za krychlov² metr d°eva.

166. Plocha zkusnß - doΦasn∞ Φi trvalΘ vyli╣enß reprezentativnφ Φßst porostu, slou╛φcφ ke zji╣½ovßnφ stavu porostu, k urΦenφ v²hodnosti hospodß°sk²ch opat°enφ Φi v²zkumn²m ·Φel∙m.

167. Ploskoh°betka smrkovß - Cephalcia abietis, blanok°φdl² hmyz, , rojenφ IV - VII, vajφ╣ka klade na zß°ezy v jehlicφch, housenice ╛erou starΘ jehlice, v nedostatku potravy p°ejdou i na leto╣nφ. Po ukonΦenφ ╛φru padajφ k zemi, p°ezimujφ hrabance, kde r∙zn∞ dlouho p°ele╛φ. Po╣kozuje p°evß╛n∞ star╣φ porosty smrku. Kontrola hlavn∞ poΦet housenic na 1 ΦtvereΦnφ metr (rojivce poznßme dle pupßlnφho oka).

168. Podsadba - um∞lΘ vytvß°enφ novΘho porostu pod souΦasnou clonou star╣φho (obnovavenΘho) porostu. Vyu╛φvß se hlavn∞ p°i dopln∞nφ nßletu z p°irozenΘho zmlazenφ, kter² je z ruzn²ch p°φΦin nedostateΦn².

169. Polom - po╣kozenφ lesnφch porost∙ vlivem abiotick²ch Φinitel∙ (vφtr, nßmraza, snφh aj.). Rozli╣ujeme polomy jednotlivΘ, skupinovΘ (bez podstanΘho poru╣enφ zßpoje) a plo╣nΘ (polomy na rozsßhl²ch plochßch s nutnostφ zalesn∞nφ). Krom∞ uveden²ch Φinitel∙ ovliv≥uje rozsah polom∙ rovn∞╛ druhovΘ slo╛enφ porostu, stanovi╣t∞ a tzv. ╣tφhlstnφ koeficient.

170. Poloodrostek - sadebnφ materißl generativnφho i vegetativnφho p∙vodu o v²╣ce nadzemnφ Φßsti 50 - 120 cm. Pou╛φvajφ se p°i zales≥ovßnφ siln∞ zabu°en∞l²ch p∙d listnßΦi.

171. Polozßv∞s - zp∙sob p°epravy (soust°e∩ovßnφ) strom∙ lanov²m systΘmem, p°i n∞m╛ je oddenkovß Φßst zdvi╛ena (p°ipevn∞na ·vazkem) a koruna je vleΦena po zemi. Pou╛φvß se v Φlenit²ch terΘnech.

172. Porost hlavnφ - soubor strom∙, kter² je v danΘm porostu hlavnφm nositelem produkce d°eva.

173. Porost lesnφ - stromy a ke°e lesnφch d°evin, kterΘ v dan²ch podmφnkßch plnφ funkce lesa. V komplexnφm pojetφ se jednß o Φßst lesa (ekosystΘmu) se v╣emi jeho slo╛kami ╛iv²mi i ne╛iv²mi. Porostem se ve smyslu lesnφho zßkona rozumφ zßkladnφ jednotka prostorovΘho rozd∞lenφ lesa, identifikovatelnß v terΘnu a zobrazenß na lesnickΘ map∞.

174. PouzdrovnφΦek mod°φno² - mot²l, dosp∞lci se vyskytujφ v V-VI, vajφΦka kladou na spodnφ stranu jehlic, housenky po╛φrajφ v tΘto fßzi malΘ mno╛stvφ jehlic, p°ezimujφ v p°edivovΘm vaku a na ja°e pokraΦujφ v ╛φru - kdy nejv²razn∞ji ╣kodφ a p°i p°emno╛enφ m∙╛e dojφt a╛ k ·plnΘ defoliaci. Stromy v╣ak po ╛φru rehgenerujφ a tak je tento mot²l v²znamn²m ╣k∙dcem pouze v siln∞ oslaben²ch a ch°adnoucφch porostech mod°φnu.

175. Po╛erek - stopa ╛φru hmyzu Φi jin²ch bezobratl²ch na Φßstech rostlin. Znßme po╛erky jenoramennΘ, vφceramennΘ, svorkovitΘ, hv∞zdicovitΘ, slo╛enΘ aj. dle charakteristiky po╛erku je mo╛no urΦit druh, kter² jej zp∙sobil.

176. Probφrka - jednß se o v²chovn² zßsah v lesnφm porostu v obdobφ jeho dospφvßnφ. UskuteΦ≥uje se odstran∞nφm slo╛ky v porostu hospodß°sky nevhodnΘ a ne╛ßdoucφ ve prosp∞ch (uvoln∞nφ) kvalitnφ slo╛ky porostu (kostry porostu). Znßme velkΘ mno╛stvφ probφrkov²ch metod, majφcφ r∙znß specifika.

177. Procento t∞╛ebnφ - pom∞r objemu t∞╛eb decenßlnφch (nebo roΦnφch ) k celkovΘmu objemu zßsoby d°eva v cellku, ve kterΘm je tato t∞╛ba vykonßvßna.

178. Pro°ezßvka - v²chovn² zßsah v mlad²ch porostech (ve fßzi mlazin Φi tyΦkovin) , jeho╛ ·Φelem je snφ╛enφ hustoty porostu, ·prava jeho zdravotnφho stavu a d°evinnΘ skladby. Rozeznßvßme pro°ezßvky individaßlnφ a schematickΘ (v p°φpad∞ pravidelnΘho a stejnorodΘho porostu).

179. Prost°ihßvka - v²chovn² zßsah proveden² v nßrostech, provßd∞n² hlavn∞ za ·Φelem snφ╛enφ hustoty porostu prost°ihßnφm. Tento zßsah p°edchßzφ vlastnφ pro°ezßvce.

180. Provenience - zem∞pisn² p∙vod osiva d°eviny nebo porostu. Pova╛ujeme ji za vhodnou, pokud se podmφnky p∙vodnφho v²skytu a mφsta urΦenφ shodujφ.

181. Pr∙m∞rkovßnφ naplno - m∞°enφ tlou╣╗ek v╣ech stojφcφch strom∙ v porostu (na danΘ plo╣e) ve v²╣ce 1,3 metr∙ pomocφ pr∙m∞rky. Nam∞°enΘ hodnoty se zaznamenßvajφ a slou╛φ k v²poΦtu zßsoby porostu podle objemov²ch tabulek (p°esnost cca 5%). Pou╛φvß se v porostech s p°edepsanou obnovnφ t∞╛bou. M∞°enφ provßdφ skupina n∞kolika m∞°iΦ∙ a zapisovatel .

182. P°edrostlφk - nad∙rov≥ov² , tvarov∞ nevhodn² strom, jeho╛ koruna je nad porostnφ ·rovnφ, je rozlo╛itß a zasti≥uje ostatnφ stromy v hlavnφ ·rovni porostu. Odstra≥uje se z porostu p°i pro°ezßvkßch.

183. P°em∞na porostu - p°edΦasnß nebo urychlenß zm∞na souΦasnΘ druhovΘ sladby na cφlovΘ zasoupenφ d°evin.

184. P°φprava porostu (technologickß p°φprava) - rozΦlen∞nφ porostu na pracovnφ pole, stanovenφ sm∞ru t∞╛by, urΦenφ sklßdek d°φvφ a stanovenφ postup∙ soust°e∩ovßnφ d°φvφ, urΦenφ sm∞ru odvozu d°eva,souΦßstφ je i vlastnφ p°φprava pracovi╣t∞ - technickΘ ·pravy, zpevn∞nφ cest aj. Technologickß p°φprava musφ b²t provedena vΦas a s ohledem na nevr╛enou technologii.

185. P°φprava p∙dy - soubor opat°enφ pro zaji╣t∞nφ um∞lΘ Φi p°irozenΘ obnovy lesa zam∞°en² na ·pravu p∙dy a bylinnΘho krytu. Pokud je nutno, p°edchßzφ vlastnφ p°φprav∞ p∙dy i p°φprava plochy (odstran∞nφ klestu). P°φprava p∙dy m∙╛e b²t mechanickß, chemickß a biologickß (p°φpravnΘ d°eviny).

186. P°φr∙st b∞╛n² - rozdφl dvou hodnot r∙stovΘ veliΦiny za urΦit² Φasov² interval. Podle dΘlky ΦasovΘho intervalu rozeznßvßme PB roΦnφ, PB periodick² a PB ·hrnn² .

P°φr∙st b∞╛n² celkovß je potom objemovß b∞╛n² p°φr∙st, vztahujφcφ se k hlavnφmu porostu i podru╛nΘmu. VypoΦte se jako b∞╛n² p°φr∙st zv∞t╣en² o souΦet objemu probφrek do danΘho v∞ku.

187. P°φr∙st pr∙m∞rn² m²tnφ - zvlß╣tnφ p°φpad v∞kovΘho pr∙m∞rnΘho p°φr∙stu vzta╛en² k obm²tnφ dob∞. VypoΦte se jako podφl zßsoby porostu v dob∞ obm²tnφ a obm²tnφ doby.Jeho velikost se rovnß tzv. normßlnφmu etßtu.

188. P°φr∙st sv∞tlostnφ - zesφlen² p°φr∙st tlou╣tkov² po zßm∞rnΘm prosv∞tlenφ porostu. V²razn² je p°edev╣φm u stinn²ch d°evin - buk a smrk. Jednß se o uvoln∞nφ zßpoje u nastßvajφcφch a star╣φch kmenovin.

189. P°φsu╣ek - Φasov² ·sek bez p°φsunu srß╛ek (obdobφ sucha), kterΘ se projevuje velmi nep°φzniv∞ na rostlinßch. Rozeznßvßme p.hydrologick² - vznikß z nedostatku srß╛ek a velkΘho v²paru vody, kter² m∙╛e b²t dßle posφlen vysok²mi teplotami , such²mi v∞try Φi malou vzdu╣nou vlhkostφ v danΘm obdobφ . Dal╣φm druhem je p. fyziologick² - poruchy regulace vody v rostlin∞ .

190. P°φval - dΘ╣╗ vysokΘ intenzity (p°φvalov² dΘ╣╗) nebo povod≥ov² pr∙tok , kter² p∙sobφ svou nßhlostφ a velikostφ rozsßhlΘ ╣kody.

191. Rekonstrukce mlazin - zßsadnφ zm∞na (p°ed∞lßnφ) druhovΘ a prostorovΘ skladby d°evin v mlazin∞. Vesm∞s se ΦßsteΦnou nebo ·plnou likvidacφ stßvajφcφho porostu vytvß°φ novß porost z d∙vodu ekonomick²ch , stanovi╣tnφch, p∞stebnφch aj.

192. Relaskopovßnφ - optickß metoda m∞°enφ kruhovΘ v²Φetnφ zßkladny na 1 hektar na zßklad∞ postupu, kter² vyvinul W. Bitterlich. SpoΦφvß v hodnocenφ zaujatosti kmen∙p°i m∞°enφ relaskopickou pom∙ckou. Ka╛d² zaujat² strom se poΦφtß za 1 metr kubick² v²Φetnφ zßkladny.

193. Repelent - p°φrodnφ nebo syntetickß lßtka, kterß p∙sobφ odpudiv∞ a pou╛φvß se p°i ochran∞ (individaßlnφ) kulutur p°ed zv∞°φ. Uplat≥uje se svou odpudivou chutφ Φi zßpachem. Zßkladnφm po╛adavkem je souΦasnß ne╣kodnost chrßn∞nΘ rostlin∞,Φlov∞ku a zv∞°i.

194. Retardant - lßtka, zp∙sobujφcφ zpomalenφ r∙stu rostlin.

195. Revφrnφk - °φdφcφ osoba v revφru, v souΦasnosti je to oznaΦenφ osoby, majφcφ u Les∙ ╚R s.p., ne starost nejmen╣φ plo╣nou organizaΦnφ jednotku - revφr. Jeho hlavnφ Φinnost spoΦφvß v zadßvßnφ a p°φjemce pracφ v porostech na danΘ plo╣e.

196. Rez borovß - zßva╛nΘ onemocn∞nφ star╣φch borovice p∙sobenΘ dv∞ma druhy rzφ z t°φdy hub stopkov²trusn²ch. Nejefektivn∞j╣φ obranou je zdravotnφ v²b∞r napaden²ch jedinc∙.

Dal╣φ druhy rzφ - mod°φnovß, jehlicovß, b°ezovß, vejmotovkovß, jedlovß aj.

197. Rezavec datlφ - stopkov²trusnß houby, , infikujφcφ stromy v mφst∞ odlomenφ v∞tvφ, pah²l∙, n∞kdy i mrazov²ch trhlin, p∙sobφ rozklad jßdra. P°φznakem napedenφ jsou imperfektnφ plodnice - odstra≥ujeme napadenΘ stromy z porostu.

dal╣φ druhy - r.╣ikm², r.╣t∞tinat².

198. Rezistence - schopnost hostitele potlaΦit nebo oddßli napedenφ ╣kodliv²m (patogennφm) Φinitelem.

199. Rojivec - diapauzujφcφ jedinec, kter² ukonΦuje p°ele╛enφ a v nßsledujφcφm obdobφ rojenφ se vyvine v dosp∞lΘho jedince. Takto se oznaΦuje hlavn∞ pronymfa pilatek, ploskoh°betek a h°ebenulφ.

200. Roubovßnφ - jeden ze zp∙sob∙ vegetativnφho mno╛enφ rostlin, p°i kterΘm se na podno╛ p°enß╣ß roub (od°φznutß Φßst rostliny s 3 -5 pupeny) a sr∙stem t∞chto Φßstφ vznikß nov² jedinec.

201. Roura sßzecφ - tenkost∞nnß kovovß roura zakonΦenß otvφracφm bodcem s pedßlem, pou╛φvanß p°i v²sadb∞ obalen²ch semenßΦk∙. Nejznßmn∞j╣φ je s.roura Puttiputki, urΦenß k v²sadb∞ semenßΦk∙ Paperpot.

202.RozΦlen∞nφ porostu - rozd∞lenφ porost∙ sφtφ rozΦle≥ovacφh liniφ (orientaΦnφch, vyklizovacφch a p°ibli╛ovacφch)na pracovnφ pole , slou╛φ k usnadn∞nφ v²chovy, obnovy a orientace.

203. Rozd∞lenφ lesa prostorovΘ - kancelß°skΘ a terΘnnφ rozli╣enφ trval²ch jednotek rozd∞lenφ lesa. Provßdφ se p°i obnov∞ LHP (LHO) . V souΦasnΘ dob∞ se u╛φvß trojstup≥ovΘ - odd∞lenφ, dφlec a porost (plßnovacφ, hospodß°skß a evidenΦnφ funkce).

204. Rozluka - rozΦle≥ovacφ a zaji╣╗ovacφ seΦ v rozsßhl²ch a stejnorod²ch, stejnov∞k²ch porostech za ·Φelem jejich rozΦlen∞nφ a zv²╣enφ stability.

205. Rozmetadlo - stroj k pruhovΘmu nebo celoplo╣nΘmu rozhazovßnφ tuh²ch, polotuh²ch nebo sypk²ch hnojiv.

206.Rozsocha - such² vrcholek, zapφchnut² vedle sazenice za·Φelem jejφ ochrany p°ed okusem a vytloukßnφm.

207. ╪φzek - Φßst rostliny, odd∞lnß od rostliny mate°skΘ, u nφ╛ podporujeme tvorbu adventivnφch ko°en∙. Ka╛dß odd∞lenß Φßst rostliny pokraΦuje ve svΘm v²voji a╛ do stadia ·plnΘho jedince.

208. Sad semenn² - v²sadba roubovanc∙ lesnφch d°evin zalo╛enß za ·Φelem produkce semene znßmΘ genetickΘ hodnoty. V∞t╣ina s.sad∙ je zalo╛ena z roubovanc∙ potomstev v²b∞rov²ch strom∙..

209. Sadba - ·kon, p°i n∞m╛ se semenßΦky nebo sazenice (Φi °φzky) vysazujφ do p∙dy za ·Φelem zalesn∞nφ plochy. sadba se d∞lφ na ruΦnφ Φi mechanizovanou (sßzecφ stroje) a dle zp∙sobu sadby na vyv²╣enou, kopeΦkovou, jamkovou, brßzdovou aj.

210. SadbovaΦ - sdru╛enΘ obaly (bu≥ky), ve kter²ch se p∞stujφ semenßΦky Φi sazenice hromadn∞ (Kopparfors).

211. Sadebnφ materißl - prostoko°enn² a krytoko°enn².

212. SazeΦ - ruΦnφ nß°adφ pro ╣t∞rbinovou sadbu, sestßvajφcφ ze za╣piΦat∞lΘ Φepele (naho°e opat°enΘ ╣lapkou) a asi 1 metr dlouhΘ nßsady s rukojetφ. Vlastnφ ╣t∞rbina se vytvo°φ zabo°enφm do zem∞ a pßΦenφm za nßsadu.

213. Sazenice - mladß rostlina generativnφho p∙vodu, vyp∞stovanß pod°ezßvßnφm, ╣kolkovßnφm,p°epichovßnφm nebo p°esazovßnφm do obalu - u semenßΦku do╣lo k mechanickΘ ·prav∞ ko°enovΘho systΘmu.

214. Sbφhavost kmene - vyjad°uje se v cm/1m dΘlky. P°edstavuje zmen╣enφ tlou╣╗ky kmene od oddenkovΘ Φßsti k vrcholu. Kmeny s malou sbφhavostφ oznaΦujeme za plniod°evnΘ.

215. SeΦ - oznaΦenφ p∞stebnφch opat°enφ v porostech , p°i kter²ch se z porostu odstra≥ujφ jednotlivΘ stromy nebo celΘ Φßsti porostu za ·Φelem jejich obnovy nebo v²chovy. ZnaΦφ tΘ╛ plochu po vyt∞╛enφ strom∙ (u seΦe holΘ). Podle cφl∙ p∞stebnφch opat°enφ (i dle v∞ku) se rozli╣ujφ r∙znΘ druhy seΦφ .

216. SeΦ clonnß - jedna ze zßkladnφch obnovnφch seΦφ, kdy nov² porost vznikß pod ochranou starΘho (obnovovanΘho ) porostu. Jejφ podstatou je postupnΘ sni╛ovßnφ zßpoje mate°skΘho porostu. Mß Φty°i fßze - seΦ p°φpravnß, semennß, prosv∞tlovacφ a dom²tnß.

217. SemenßΦek - mladß rostlinka generativnφho p∙vodu, u nφ╛ nebyl ╛ßdn²m zp∙sobem upravovßn ko°enov² systΘm.

218. ShrnovaΦ klestu - mechanizaΦnφ prost°edek , pou╛φvan² k odstra≥ovßnφ paseΦnΘho odpadu po t∞╛b∞ (klestu). Ovlßdßnφ je nejΦast∞ji hydraulickΘ.

219. Sφrovec ╛lutooran╛ov² - stopkov²trusnß houba, zji╣t∞na u nßs na tΘm∞° 50 druzφch listnat²ch d°evin (p°edev╣φm dub, vrba, topol). Plodnice jsou jednoletΘ, vyr∙stajφ V - VI, p°i vlhkΘm lΘt∞ rovn∞╛ v VIII-IX. NapadenΘ stromy se poslΘze lßmou v ko°enech.

MladΘ plodnice tΘto houby jsou velmi chutnΘ.

220. Sitka - druh smrku, Picea sitchensis

221. Sklad d°φvφ - vyhrazenΘ mφsto, slou╛φcφ k ulo╛enφ, druhovßnφ a expedici d°φvφ. Vlastnφ sklad yd°φvφ jsou vesm∞s vybaveny manipulaΦnφmi plochami, transportΘry, manipulaΦnφmi linkami, odkor≥ovacφmi stroji, ╣tφpacφmi stroji, je°ßby aj.

222. Skladba porostu d°evinnß - jednß se o v²Φet druh∙ d°evin, kterΘ se v danΘm porostu vyskytujφ s uvedenφm jejich procentickΘho zastoupenφ v konkrΘtnφm porostu.

223. Skladovßnφ osiva - uchovßvßnφ osiva po urΦitou dobu v podmφnkßch , ketrß zaruΦujφ zachovßnφ jeho dobrΘ jakosti a klφΦivosti. podle doby skladovßnφ rozli╣ujeme krßtkodobΘ (od zpracovßnφ do nejbli╛╣φho v²sevu) a dlouhodobΘ (na vφce let). Vlastnφ technologie skladovßnφ je podmφn∞na druhem semene (d°evinou) a obsahem vody v semeni.

224. Skvrnitost list∙ - choroba vyvolanß r∙zn²mi druhy hub Φi baktΘriφ, kterΘ p∙sobφ nekrotickΘ skvrny na listech (skvrny se postupn∞ roz╣i°ujφ) . Od t∞chto skvrnitostφ je nutno rozli╣ovat r∙znΘ skvrnitosti, vyvolanΘ toxick²mi lßtkami Φi abiotick²mi Φinitely.

225. Sm∞r obnovy - sm∞r, ketr²m se rozvφjφ obnova ze sv²ch v²chdisek. Musφ b²t v╛dy proti sm∞ru p°evlßdajφcφch v∞tr∙. P°i obnov∞ v imisnφch oblastech je nutno sm∞r obnovy volit ptoti p°evlßdajφcφmu sm∞ru p∙sobenφ imisφ.

226. Smolßk mlazinov² - brouk z Φeledi nosatcovit²ch, mß jednolet² v²voj. SamiΦky kladou ajφΦka do p°eslen∙ mlad²ch borovic (v hromßdkßch) od jara do podzimu (6-10 letΘ porosty).

Dal╣φ druhy - s.sosnov², smrkov², jedlov² a borov².

227. Smola°enφ - zφskßvßnφ prysky°ice z ╛iv²ch jehliΦnat²ch strom∙ (borovice) takov²m zp∙sobem, ╛e se stromy ·mysln∞ zra≥ujφ a ronφ prysky°ici, ketrß se zachycuje a dßle zpracovßvß. RoΦnφ zφskanΘ mno╛stvφ se li╣φ podle stanovi╣t∞ a druhu borovice a kolφsß od 1 do 4 kg. Pro porovnßnφ p°i smola°enφ na smrku Φi mod°φnu bylo zφskßno roΦn∞ 100 - 300 gram∙.

228. Snß╣enφ d°φvφ - shroma╛∩ovßnφ lehk²ch sortiment∙ d°φvφ na jedno mφsto ruΦn∞ nesenφm nebo tahßnφm. Jednß se vesm∞s o snß╣enφ rovnanΘho d°φvφ do hrßnφ Φi do hromad (u tyΦφ, tyΦek).

229. Sosnokaz (m∙ra sosnokaz) - Panolis flammea, mot²l z Φeledi m∙rovit²ch. Dosp∞lci se objevujφ v IV - V a samiΦka klade cca po 10 kusech vajφΦka na jehlice. Housenky se ╛ivφ Φerstv²mi jehlicemi, dal╣φ instary konzumujφ rovn∞╛ jehlice star╣φ. P°ezimuje kukla. «ivnou d°evinu tvo°φ hlavn∞ borovice lesnφ.Je velmi nebezpeΦn²m ╣k∙dcem borov²ch porost∙ (hlavn∞ j. Morava). Kontrola - mno╛stvφ p°ezimujφcφch kukel v jarnφm obdobφ, obrana je leteckß aplikace insekticid∙.

230. Sosnokrut - rez, napadajφcφ borovici (v mφstech, kde roste s osikou). Napadß semenßΦka, sazenice a v²hony borov²ch mlazin. Druh²m hostitelem tΘto rzi je osika a topol bφl². Infekce nastßvß v jarnφch m∞sφcφch a napaden² v²hon p°i siln∞j╣φ infekci odumφrß nebo je jeho r∙st deformovßn.

231. Soubor lesnφch typ∙ - komplex fytocenologicky podobn²ch lesnφch typ∙ v urΦitΘ ekologickΘ °ad∞, edafickΘ kategoriia vegetaΦnφm stupni.

232. Soust°e∩ovßnφ d°φvφ - nejnßroΦn∞j╣φ fßze dopravy d°eva z mφsta kßcenφ (P) na v²voznφ (VM) nebo odvoznφ (OM) mφsto. D∞lφ se na vyklizovßnφ a p°ibli╛ovßnφ. Vlastnφ spoust°e∩ovßnφ je ovlivn∞no t∞╛ebnφ technologiφ - v jakΘm stavu se opracovanΘ drφvφ dostßvß na OM.

Rozeznßvßme soust°e∩ovßnφ : ruΦnφ

animßlnφ (kon∞)

gravitaΦnφ

mechanizovanΘ (traktory, lanovky aj.)

233. Sou╣e - dosud stojφcφ strom, odum°el² a uschl² z nejr∙zn∞j╣φch p°φΦin. Podle p°φΦiny rozeznßvßme sou╣e k∙rovcovΘ, smolnΘ aj.

234. Spßla mrazovß - trhlina ve d°ev∞ zp∙sobenß velk²m rozdφlem mezi dennφmi a noΦnφmi teplotami v zim∞ na oslun∞nΘ Φßsti kmene hladkokorßch d°evin. K∙ra s l²kem hyne a vznikajφ trhliny.

235. Spon - rozmφst∞nφ stromk∙ na zales≥ovanΘ plo╣e (nebo sazenic ve ╣kolkßch) popsanΘ v geometrick²ch obrazcφch.Spon m∙╛e b²t pravideln² nebo nepravideln². PoΦet sazenic u obdΘlnφkovΘho sponu se poΦφta jako podφl plochy (P) a vzdßlenosti sazenic od sebe v °adßch a ezi °adami (a,b).

N = P/a.b

236. Stratifikace - p°edosevnφ p°φprava semen, provßd∞nß za ·Φelem p°ekonßnφ klφΦnφho klidu semene. Zp∙sob strtifikace zßvisφ na konkrΘtnφ d°evin∞, jejφ╛ semeno se stratifikuje. Odbourßvajφ se tak inhibitory r∙stu nebo nevysp∞lost emrya.

237. Strom v²b∞rov² - fenotypov∞ vynikajφcφ jedinec, kter² produkcφ , odolnostφ a jakostφ p°evy╣uje ostatnφ jedince tΘho╛ druhu a v∞ku na danΘm stanovi╣ti. Je urΦen pro odb∞r roub∙.

238.Stupe≥ po╣kozenφ imisemi - intenzita po╣kozenφ lesnφch strom∙ imisemi, je hodnocena p°evß╛n∞ ztrßta asimilaΦnφch orgßn∙ a jejich barva. Rozli╣uje se (u borovice a smrku) podle podφlu siln∞ po╣kozen²ch strom∙ v porostu 0,I,II,IIIa, IIIb,IVa,IVb, p°iΦem╛ u stupn∞ 0 je tento podφl nulov² a u stupn∞ IV b - 100%.

239. Stupe≥ vegetaΦnφ - jednotka skupin typ∙ geobiocΘn∙, zßvislß na v²╣kovΘm a expoziΦnφm klimatu a vymezenß podle p°irozen²ch rostlinn²ch spoleΦenstev.

240. Stupe≥ vegetaΦnφ lesnφ - vegetaΦnφ stupe≥ s determinantnφ d°evinnou slo╛kou stromovitΘho vzr∙stu.

241. Stupe≥ v∞kov² - desetilet² interval v∞ku porostu (0-10 let, 10 - 20 let atd.). Dva v∞kovΘ stupn∞ tvo°φ v∞kovou t°φdu - barevnΘ rozli╣enφ v porostnφch mapßch.

242. Svodnice - z hlediska lesnickΘho se jednß o p°φΦnΘ odvod≥ovacφ objekty pro odvedenφ vody z koruny cesty do p°φkopu nebo na odpadov² svah. Jsou to opevn∞nΘ ╛lßbky o ╣φ°ce 10 cm a hloubce 20 cm, vedenΘ ╣ikmo k ose komunikace.

243. Svra╣t∞lka javorovß - v°eckov²trusnß houba, p∙sobφcφ ΦernΘ skvrny na listech javor∙. Objevuje se na jedincφch od stadia sazenic a╛ d st°ednφho v∞ku (na star²ch stromech ji╛ ojedin∞le). Obrana zpravidla nenφ nutnß - pop°. spalovßnφ list∙ po opadu.

244. Sypavka borovß - Lophodermium pinastri, choroba jehliΦφ na semenßΦcφch, sazenicφch a mlazinßch borovice. Vyvolßvß hromadn² p°edΦasn² opad napaden²ch jehlic. Jehlice opadßvajφ zjara, kde plodnice na nich dokonΦujφ sv∙j v²voj - VI- VII. Od VII do iX pak hrozφ nebezpeΦφ infekce. Na ja°e dal╣φho roku nebo je╣t∞ na podzim se na napaden²ch jehlicφch objevujφ ΦernΘ prou╛ky nahlouΦenΘho podhoubφ. Obrana - ve ╣kolkßch fungicidy, prvnφ aplikace mezi 10.-15. Φervencem.

245. ⌐kolka lesnφ - pozemek na lesnφ nebo zem∞d∞lskΘ p∙d∞, kter² slou╛φ k p∞stovßnφ sadebnφho materißlu pro um∞lou obnovu lesa, pop°. pro rekultivace nebo ozele≥ovßnφ ploch. Zaklßdß se na pozemcφch s optimßlnφmi p∙dnφmi i klimatick²mi pom∞ry.

246. ⌐kolkovßnφ - p°esazovßnφ semenßΦk∙ nebo sazenic do minerßlnφ p∙dy. ┌Φelem je vyp∞stovat sazenice nebo poloodrostky s nedeformovan²m ko°enov²m systΘmem a v∞t╣φ nedzemnφ Φßstφ.

247. ⌐krabßk - ruΦnφ nßstroj k odstra≥ovßnφ k∙ry z pokßcen²ch a odv∞tven²ch strom∙.

248. Tablety hnojivΘ - pr∙myslovΘ hnojivo, upravenΘ do tvaru tabletek. uplat≥ujφ se jako dopl≥kov² zdroj ╛ivin u sadebnφho materißlu p∞stovanΘho v obalech. v lesnictvφ se aplikujφ p°i v²sadb∞ k boku sadbovΘ jamky Φi do ╣terbiny vyhloubenΘ vedle vysazen²ch sazenic.

249. Tabulky objemovΘ - tabulky, udßvajφcφ objemy jednotliv²ch stojφcφch strom∙ jako funkci v²Φetnφ tlou╣╗ky (po 2 cm stupnφch) a v²╣ky (po metrech) u jednotliv²ch druh∙ d°evin.P°edpokladem pro jejich vyu╛itφ je v²╣kov² grafikon.

250. Tabulky r∙stovΘ - ΦφselnΘ nebo grafickΘ p°ehledy, kterΘ udßvajφ nejd∙le╛it∞j╣φ taxaΦnφ a r∙stovΘ veliΦiny stejnov∞k²ch, vesm∞s nesmφ╣en²ch a urΦit²m zp∙sobem zaklßdan²ch porost∙ na 1 hektar p°i plnΘm zakmen∞nφ.

251. Tesa°ici - brouci z Φeledi tesa°φkovit²ch. TechniΦtφ ╣k∙dci d°eva, mΘn∞ Φasto fyziologiΦtφ ╣k∙dci, obrana je dokonalΘ odkorn∞nφ °eziva. Tesa°φk∙ rozli╣ujeme velkΘ mno╛stvφ druh∙, nap°. t.smrkov², fialov², krovov² aj.

252.T∞╛ba nahodilß - mß nahodil² ,obtφ╛n∞ p°edvφdateln² charakter. je vyvolanß p∙sobenφm r∙zn²ch ╣kodliv²ch biotick²ch i abiotick²ch Φinitel∙.

253. TmavoskvrnßΦ borov² (pφ∩alka tmavoskvrnßΦ) - Bupalus piniarius, mot²l, ╣k∙dce borovΘho jehliΦφ. Dosp∞lci se vyskytujφ IV-VII, p°ezimuje kukla. Obrana - insekticidy.

254. Tracheomyk≤za - onemocn∞nφ vodiv²ch pletiv rostlin, zp∙sobenΘ houbov²mi patogeny. Podhoubφ bu∩ ucpßvß cΘvy nebo vyluΦuje toxiny a p∙sobφ poruchy ve fyziologick²ch pochodech.P∙vodcem jsou p°evß╛n∞ houby rodu Ophiostoma. Opat°enφ - preventivnφ p∞stebnφ pΘΦe a negativnφ zdravotnφ v²b∞r. Pozitivnφ v²sledky p°inß╣φ pou╛itφ boiopreparßt∙ (Bacillus subtilis).

255. T°ßsn∞nka mod°φnovß - lesnicky nejv²znamn∞j╣φ druh z °ßdu t°ßsnok°φdlφ. jejφ v²voj probφhß na mod°φnu. Larvy sajφ na jehlicφch (prvnφ 2 instary), dosp∞lci sajφ na jehlicφch a v osßch v²hon∙. Jehlce se zbarvujφ do ╣eda a kroutφ se. ⌐kody vznikajφ snφ╛enφm p°φr∙stu a deformacemi kmen∙.

256. TyΦe - sortiment d°φvφ, urΦen² k pou╛itφ p°evß╛n∞ v p∙vodnφ form∞. Tlou╣╗ka tyΦφ se m∞°φ na tlustΘm konci (max. do 13 cm), na tenkΘm konci musφ mφt minimßln∞ 2 cm. Podle dΘlky a tlou╣╗ky se jehliΦnatΘ tyΦe d∞lφ do 4 t°φd a listnatΘ do 3 t°φd.

257. TyΦkovina - r∙stovß fßze lesa , nßsledujφcφ po mlazin∞, porostv 2 - 4 v∞kovΘho stupn∞ s v²Φetnφ tlou╖╣╗kou 6-12cm.

258. TyΦky - sortiment, urΦen² k pou╛itφ p°evß╛n∞ v p∙vodnφ form∞. jehliΦnatΘ i listnatΘ tyΦky se d∞lφ dle tlou╣╗ky a dΘlky do 3 t°φd. Tlou╣╗ka se m∞°φ 1 metr od tlustΘho once a opracovßvajφ se do 2 cm (na tenkΘm konci) s k∙rou.

259. TyΦovina - r∙stovß fßze porostu po tyΦkovin∞, st°ednφ v²Φetnφ tlou╣╗ka 13-19cm. V tΘto fßzi p°etrvßvß tlou╣╗kov² p°φr∙st a poklesßvß p°φr∙st v²╣kov².

260. Typologie lesa - v∞dnφ disciplφna, zab²vajφcφ se typologick²mi jednotkami lesa, sdru╛en²mi do lesnick²ch typologick²ch klasifikacφ. Ka╛dß typologickß klasifikace vychßzφ z pojetφ jednoty ╛ivΘ a ne╛ivΘ p°φrody (nejznßm∞j╣φ typologickß klasifikace Zlatnφkova).

261. ┌prava lesa Φasovß - soubor poznatk∙ a opat°enφ zam∞°en²ch na ΦasovΘ uspo°ßdßnφ hospoda°enφ v lese. ┌kolem je stanovit rßmce jednotliv²ch hospodß°sk²ch opat°enφ, zejmΘna ve vztahu k obnov∞ porost∙ a jejich soubor∙ (obm²tφ, obnovnφ doba aj.).

262. ┌prava lesa prostorovß - soubor poznatk∙ a opat°enφ °e╣φcφ prostorovou oprganizaci lesa jako celu i jeho dφlΦφch Φßstφ. ┌.l.prostorovß vn∞j╣φ - rozd∞lenφ lesa z hlediska hospodß°sko·pravnick²ch jednotek a ┌.l.p. vnit°nφ - uspo°ßdßnφ z hlediska druhu (druhovΘ slo╛enφ) a prostoru (prostorovß porostnφ v²stavba - ochranß°skΘ prvky atd.).

263. Vßclavka smrkovß - Armillaria ostoyae, stopkov²trusnß houba, znaΦnΘ ╣kody na smrku ztepilΘm v jeho nep∙vodnφch oblastech, p∙sobφ rozklad d°eva spodnφ Φßsti ko°en∙ - 3 fßze rozkladu d°eva. Plodnice se vyskytujφ v zß°φ a╛ °φjnu. Na lokalitßch s velk²m ohro╛enφm je nutno omezit v²sadbu smrku.

264. Vady d°eva - vlastnosti, kterΘ omezujφ pou╛itφ d°eva a jsou d∙le╛itΘ p°i za°azovßnφ do sortiment∙ d°φvφ. Pat°φ sem nap°. toΦitost, k°ivost (vady tvaru kmene), suky, hniloba, po╣kozenφ hmyzem atd.

265. V²chova lesnφch porost∙ - soubor opat°enφ ovliv≥ujφcφ druhovou a prostorovou skladbu, r∙st, v²voj, zdravotnφ stav, odolnost a kvalitu lesnφho porostu s cφlem zabezpeΦit pln∞nφ funkcφ lesa.

266. V²stavek - strom , zßm∞rn∞ ponechan² na plo╣e po m²tnφ t∞╛b∞ pro semennou obnovu porostu nebo pro produkci jakostnφch sortiment∙, pop°. z d∙vod∙ estetick²ch.

267. V²╣ka porostu st°ednφ - v²╣ka odvozenß z hodnot zji╣t∞n²ch v²╣ek strom∙ v porostu podle jednotliv²ch druh∙ d°evin, nap°. z v²╣kovΘho grafikonu, statisticky apod. Odpovφdß zpravidle v²╣ce st°ednφho kmene v porostu.

268. Vy╛φnßnφ kultur - mechanickΘ odstra≥ovßnφ bu°en∞ p°i ochran∞ kultur. Pou╛φvß se ruΦnφch (srpy, kosy, maΦety) nebo mechanizaΦnφch prost°edk∙ (k°ovino°ezy). Rozli╣ujeme vy╛φnßnφ jednotlivΘ nebo celoplo╣nΘ. nej·Φinn∞j╣φ dobou zßsahu je lΘto v dob∞ p°ed rozkv∞tem.

269. WWF - World Wildlife Fund (Sv∞tov² fond pro ochranu p°φrody) - mezinßrodnφ nadace pro ochranu p°φrody, zalo╛ena v r.1961 v Glandu (⌐v²carsko).

270. XylΘm - d°evo

271. Zßklad kalamitnφ - ukazatel, ketr² slou╛φ k v²poΦtu mno╛stvφ lapaΦ∙ nebo klasick²ch lapßk∙ v boji proti l²ko╛routu smrkovΘmu, p°iΦem╛ se rozli╣ujφ stromy vΦas zpracovanΘ a stromy ΦßsteΦn∞ nebo zcela opu╣t∞nΘ.

272. Zakmen∞nφ - ukazatel stupn∞ vyu╛itφ r∙stovΘho prost°edφ porostu. VypoΦφtß se jako podφl skuteΦnΘ v²Φetnφ zßkladny a v²Φetnφ zßkladny tabulkovΘ. Lze ho vypoΦφtat rovn∞╛ jako podφl skuteΦnΘ a tabulkovΘ porostnφ zßsoby.

273. Zßkon lesnφ - zßkladnφ prßvnφ norma v lesnictvφ. V souΦasnosti je v platnosti zßkon Φ.289/1995 o lesφch a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch zßkon∙. Tento zßkon platφ od 1.1.1996. K tomotu zßkona bylo nßsledn∞ vydßno 12 provßd∞cφch vyhlß╣ek v roce 1996, z nich╛ byla ji╛ jedna - 102/1996 Sb. zru╣ena novou vyhlß╣kou Φ.219/1998 Sb. V souΦasnosti se pracuje rovn∞╛ na novele lesnφho zßkona.

274. Zales≥ovßnφ - zalo╛enφ novΘho lesnφho porostu p°irozenou (p°irozenß obnova) nebo um∞lou (sadba, sφje) cestou na lesnφch i nelesnφch pozemcφch.

275. Zßmotek (kokon) - ochrann² obal kukly nebo diapauzujφcφ larvy, kter² je ud∞lßn z hust∞ sp°eden²ch vßken. Sdp°ßdajφ jej larvy po dokonΦenφ svΘho ╛φru pomocφ v²m∞╣k∙ ze snovacφch ╛lßz. Podle tvaru lze n∞kterΘ ╣k∙dce i urΦit. Zßmotky vytvß°ejφ pilatky, paliΦatky, h°ebenule a n∞kte°φ mot²li.

276. Zastoupenφ d°evin - plo╣n² podφl jednotliv²ch druh∙ d°evin v porostu, kter² je procenticky vyjßd°en. Je ukazatelem tzv. druhovΘ skladby porost∙. VypoΦφtß se jako podφl (RPD /P).100, p°iΦem╛ RDP je redukovanouplochou konkrΘtnφho druhu d°eviny a P je redukovanou plochou celΘho porostu. Zastoupenφ je mo╛no v porostu rovn∞╛ odhadnout (pokud bude vyu╛ito k ·Φelu, kde nebude nutnß v∞t╣φ p°esnost).

277. Zlom - p°elomenφ kmene zp∙sobenΘ vlivem abiotick²ch Φinitel∙ (snφh, vφtr, nßmraza, laviny, sesuvy p∙d apod.). Podle vlastnφho mφsta, kde ke zlomu do╣lo, rozli╣ujeme zlomy vrcholovΘ, korunovΘ, kmenovΘ. Nedochßzφ k vyvrßcenφ celΘho stromu (v²vrat).

278. Zmlazenφ p°irozenΘ - jednß se o obnovu porostu p°irozenou (p°φrodnφ ) cestou. Prvnφ fßzφ je nßlet, pozd∞ji p°echßzφ v nßrost (zaji╣t∞n² nßlet). P°irozen²m zmlazenφm se rozumφ taktΘ╛ vegetativnφ obnova pa°ezov²mi nebo ko°enov²mi v²mladky ve v²mladkovΘm lese.

279. Zp∙sob hospodß°sk² - soubor opat°enφ, ovliv≥ujφcφ v∞kovou a prostorovou strukturu lesa. V na╣ich podmφnkßch se pou╛φvß nejvφce hospodß°sk² zp∙sob paseΦn² - forma holoseΦnß.

P°ehled hospodß°sk²ch zp∙sob∙:

A) hospodß°sk² zp∙sob paseΦn² - formy -holoseΦnß

- nßseΦnß

- podrostnφ

B) hospodß°sk² zp∙sob v²b∞rn² - formy - jednotliv²

- skupinov²

280. Zralost m²tnφ - stav strom∙ a porost∙, kdy dosßhnou vlastnostφ, urΦen²ch cφlem hospoda°enφ, a kdy je nejvhodn∞j╣φ je vyt∞╛it.

281. «∩ß°enφ - zp∙sob p°em∞ny lesa na zem∞d∞lskou p∙du pomocφ spßlenφ lesnφho porostu. Dnes se u nßs tento zp∙sob ji╛ neuplat≥uje, je v╣ak dosud pou╛φvßn v n∞kter²ch tropick²ch zemφch .

282. «labatky - drobnΘ vosiΦky, pat°φcφ do °ßdu blanok°φdl²ch.Nejvφce druh∙ ╛ije na dubech, kde vytvß°ejφ hßlky (dub∞nky), v nich╛ se vyvφjφ a kuklφ.

283. «loutnutφ listφ imisnφ - jednß se o barevnΘ zm∞ny na asimilaΦnφch orgßnech jehliΦnan∙ (jehlicφch) i listnßΦ∙ (listech), ketrß je zp∙sobena zm∞nami ve slo╛enφ ovzdu╣φ, v n∞m╛ se d°evina vyvφjφ. Zm∞na barvy je zp∙sobena nßsledkem rozru╣enφ chlorofylu nebo poruch p°i jeho tvorb∞ (p°φpadn∞ i poruch p°i tvorb∞ jin²ch rostlinn²ch barviv).

284. «upanovßnφ (prok°esßvßnφ ) - pomφstnΘ odstra≥ovßnφ k∙ry za ·Φelem rychlej╣φho vysychßnφ d°eva a snφ╛enφ nebezpeΦφ jeho po╣kozenφ houbov²mi chorobami nebo hmyzφmi ╣k∙dci. N∞kdy se provßdφ ve ╣roubovici (b°φza). K ╛upanovßnφ se pou╛φvß lehkß sekyrka nebo maΦeta.