Hospoda°enφ v lesφch

Trochu z historie
SouΦasn² stav
Jak vybφrat nßjemce

Historicky vzato, lesy v╛dy n∞komu pat°ily a jejich vlastnφk v nich takΘ hospoda°il. Men╣φ kousky lesa byly statkß°∙ a obcφ, v∞t╣φ plochy pak feudßl∙ a cφrkve. Statkß° m∞l obvykle i pole a pßr pacholk∙ a z toho v╣eho byl ╛iv. V lese nechßvali pßst dobytek, brali z n∞j d°φvφ na zimu a z°φdka kdy bylo jejich zßm∞rem vyp∞stovat kvalitnφ d°evnφ hmotu. Cφrkve i feudßlovΘ u╛ hospoda°ili ╣etrn∞ji. Zpravidla m∞li vlastnφ pilu, jednoho a vφce hajn²ch a partu lesnφch d∞lnφk∙. Hajn² m∞l nßle╛itΘ lesnickΘ vzd∞lßnφ a denn∞ obchßzel revφr s flintou a hlφdal, zda-li n∞kdo nepytlaΦφ nebo nekrade d°φvφ.

Po znßrodn∞nφ zaΦalo pat°it v╣echno v╣em, vznikly specializovanΘ lesnφ zßvody a z hospoda°enφ v lese se stal lesnφ pr∙mysl. Je v╣ak nutno poznamenat, ╛e to samo o sob∞ neznamenalo pro les nic ╣patnΘho. Pouze se vytratila takovß ta pohßdkovß idylka a ╛ivot hajn²ch pak spoΦφval p°evß╛n∞ ve vypl≥ovßnφ r∙zn²ch formulß°∙, v napl≥ovßnφ spousty ukazatel∙ a zd∙vod≥ovßnφ proΦ se toto nenaplnilo a nebo proΦ se tamto p°ekroΦilo.

Uspo°ßdßnφ lesnφho hospodß°stvφ v╣ak bylo ve svΘ podstat∞ obdobnΘ feudalismu a °ekn∞me i prvnφ republiky. Vlastnφk, dejme tomu "stßt", m∞l na hospoda°enφ odbornφky, kte°φ pro n∞j pracovali. V socialistickΘm plßnovßnφ to ╣lo p°es hierarchii lesnφ zßvod, lesnφ sprßva, lesnick² ·sek, kde p∙sobil jako poslednφ Φlßnek kolosu hajn². Hospoda°ilo se striktn∞ podle plßnu, kter² byl i tehdy tvo°en s ohledem na skuteΦnΘ pot°eby lesa a poΦφtal se skuteΦn²mi p°φr∙sty porost∙. V praxi se pak s mnoha Φφsly r∙zn∞ "Φarovalo", aby v╣e vychßzelo do r∙zn²ch p°edpis∙, p°φpis∙ a normativ∙ tak, aby vrchnost byla spokojena. Mezi zam∞stnance lesnφch sprßv pat°ily i party lesnφch d∞lnφk∙ a "babek o╛φnaΦek". Mßlokdo si dovolil krßst v lese d°φvφ, proto╛e za rozkrßdßnφ socialistickΘho majetku hrozily vysokΘ tresty. Nehled∞ na to, ╛e palivo se dalo velice levn∞ sehnat na lesnφ sprßv∞ a pßr prken se takΘ v╛dy dalo opat°it na pile.

Snaha o maximßlnφ v²nos vedla na jednΘ stran∞ k p°φli╣nΘ podpo°e smrkov²ch monokultur, kterΘ tu v╣ak p°evß╛n∞ byly u╛ z minulΘho stoletφ, na druhΘ stran∞ se v╣ak kladl velik² d∙raz na v²chovu, Φφm╛ se dosahovalo kvalitnφ d°evnφ hmoty v pom∞rn∞ slu╣nΘm ΦasovΘm horizontu. V osmdesßt²ch letech se navφc zaΦala vφce podporovat i stabilita porost∙, vΦetn∞ cφlenΘho roz╣i°ovßnφ listnat²ch d°evin.

Po zm∞n∞ politickΘho systΘmu se projevily snahy o vnesenφ konkurenΦnφho prost°edφ i do lesnictvφ. Do╣lo k odd∞lenφ sprßvy majetku od jeho ·dr╛by, z lesnφch zßvod∙ vznikly lesnφ sprßvy s n∞kolika revφrnφky a hrstkou THP, lesnφ d∞lnφci, technika a zbylφ THP pak p°e╣li do vesm∞s akciov²ch spoleΦnostφ, kterΘ byly kuponovou metodou zprivatizovßny. Stßt si tak ponechal pouze sprßvu svΘho majetku (v∞t╣ina les∙ u nßs stßle pat°φ a bude pat°it stßtu) a na ve╣kerΘ Φinnosti v lese si musφ najφmat soukromΘ firmy. Dodnes jsou rozpaΦitΘ nßzory nad tφm, jak to bylo ╣╗astnΘ °e╣enφ. N∞kolik lesnφch zßvod∙ si v╣ak stßt ponechal z r∙zn²ch d∙vod∙ zcela ve svΘ re╛ii, a tak i dnes najdeme tzv. p°φmo °φzenΘ zßvody, kterΘ majφ i vlastnφ hajnΘ a zam∞stnance na prßce v lese.

Vesm∞s tedy v souΦasnΘ dob∞ v lese hospoda°φ soukromΘ podnikatelskΘ subjekty, kter²m dotyΦn² les nepat°φ a jejich╛ snahou je dosßhnout maximßlnφ zisk. To nelze ╛ßdnΘ firm∞ vyΦφtat. Je v╣ak ╣koda, ╛e z tohoto d∙vodu d∞lajφ n∞kterΘ firmy pouze to nejnutn∞j╣φ, bez pat°iΦnΘho citu k lesu a mnohdy i na ·kor lesa. Dle zßkona o lesφch je pouze pßr ukazatel∙, kterΘ jsou pro ka╛dΘho vlastnφka zßvaznΘ a ty se navφc p°i tro╣e snahy dajφ ·sp∞╣n∞ obchßzet. Vzhledem k dlouhΘ reprodukΦnφ dob∞ v lesnictvφ zde platφ dvojnßsob, ╛e stav lesa je p°φmo zßvisl² na kvalit∞ a serioznosti firmy, kterß v dannΘm lese hospoda°φ..

V²chovu si provßd∞jφ n∞kte°φ vlastnφci sami, bez pat°iΦnΘho vzd∞lßnφ a znalostφ, jinφ ji ned∞lajφ v∙bec. Tam, kde se restituΦnφ °φzenφ stßle "vleΦe", nehospoda°φ nikdo. Tφm, ╛e u╛ nehrozφ tresty za rozkrßdßnφ socialistickΘho majetku, rozmohly se krßde╛e d°φvφ nastojato, a╗ u╛ profesionßlnφmi bandami, kterΘ b∞hem okam╛iku zrubou na co p°ijdou, anebo prost²mi vesniΦany, kte°φ si s pilou a trakt∙rkem zajedou do lesa ud∞lat d°φvφ na zimu a bez n∞jakΘho v²chovnΘho aspektu a ohledu na vlastnictvφ pokßcφ, co se jim hodφ.

V tΘto dob∞ tedy velmi zßle╛φ na kvalit∞ a schopnostech lesnφho odbornΘho hospodß°e, ale i na vztahu vlastnφka lesa ke svΘmu majetku. S tφm, kdo nemß k lesu ╛ßdn² vztah ani nejlep╣φ lesnφ hospodß° nepohne a takov² les mß pak k lesnickΘmu ideßlu daleko.

Mnoho restituent∙ se dostalo do situace, ╛e mß les, ke kterΘmu nemß valn² vztah a ╛ßdnΘ prost°edky. V∞t╣inou se takovß situace °e╣φ formou nßjmu lesa n∞kterΘmu subjektu, kter² tam pak ve svΘ re╛ii provßdφ ve╣kerou Φinnost a vlastnφkovi platφ urΦit² nßjem (ten b²vß i nulov²). Mßlokdo les hned prodßvß. V oblasti pronßjmu lesa v╣ak existuje °ada rizik, jejich╛ podcen∞nφ m∙╛e vΘst k neΦekan²m potφ╛φm.

V lesnφm provozu nynφ p∙sobφ n∞kolik v∞t╣φch spoleΦnostφ, kterΘ jsou nßsledovnφky b²val²ch lesnφch zßvod∙, za nimi je pak °ada men╣φch firem a fyzick²ch osob, jejich╛ p∙sobnost je pouze mφstnφ a Φasto ·zce specializovanß (t∞╛ba, ochrana kultur, po°ez °eziva, atd).

P°i uzavφrßnφ nßjemnφch smluv by vlastnφk, vφce ne╛ kdy jindy, m∞l po╛adovat reference o nßjemci.. NejlΘpe, pokud se jednß o mφstnφ firmu nebo spoleΦnost, kterß v danΘm kraji ji╛ lΘta hospoda°φ a jejich╛ zam∞stnance ka╛d² znß. Pozor na lßkavΘ nabφdky neznßm²ch firem, nabφzejφcφch vysokΘ nßjemnΘ a kdovφjakΘ slu╛by. Za pßr m∞sφc∙ nebo i t²dn∙ a dn∙ po uzav°enφ nßjemnφ smlouvy m∙╛ete b²t bez lesa!

Z lesa nelze oΦekßvat okam╛it² v²nos. Platφ, ╛e do lesa je nutnΘ minimßln∞ 80 let penφze "vklßdat" a pak teprve les n∞jakΘ penφze vracφ. To v╣ak je╣t∞ neplatφ v╛dy. Na chud╣φch stanovi╣tφch les nep°inß╣φ zisk nikdy a je t°eba spolΘhat na dotace a t∞╣it se pouze z vlastnictvφ lesa a ne tuΦnΘho zisku. Pravidelnost p°φpadnΘho v²nosu takΘ zßle╛φ na rozloze lesa. U n∞kolika arovΘ monokultury bude v²nos zpravidla jednou za sto let u v∞kov∞ rozr∙zn∞nΘho porostu °ßdov∞ s v²m∞rou nad 50 ha, m∙╛e b²t v²nos u╛ i ka╛doroΦnφ. Solidn∞ se dß hospoda°it na v²m∞°e od 500 ha. Proto je v²hodnΘ, aby se men╣φ vlastnφci sdru╛ovali do r∙zn²ch dru╛stev nebo sdru╛enφ, co╛ v╣ak op∞t narß╛φ na lidskΘ bariΘry. Pro les je v╣ak takov²to postup nejlep╣φ a pokud sdru╛enφ sprßvn∞ funguje, je to v²hodn∞j╣φ i pro vlastnφka.