Hospodß°skß ·prava les∙

Trochu z historie
SouΦasn² stav
Jak vybφrat za°izovatele?

Hospodß°skß ·prava lesa (H┌L) mß u nßs dlouhou tradici. Prvnφ omezenφ t∞žby v lese na našem ·zemφ lze vysledovat již ve 14. stoletφ. PrvopoΦßtky lesnφho plßnovßnφ se datujφ od dob Marie Terezie a Josefa II. V pr∙b∞hu svΘho dlouhΘho v²voje se pohledy na zp∙sob lesnφho plßnovßnφ a hospoda°enφ v lese m∞nily. Vždy však bylo prioritou hospoda°it co nejintenzivn∞jšφm zp∙sobem se zabezpeΦenφm nep°etržitΘho v²nosu z lesa - princip t∞žebnφ vyrovnanosti a nep°etržitosti. V dobßch "rozvinutΘho socialismu" byla i do hospodß°skΘ ·pravy les∙ vnesena °ada direktiv a technokratickΘho myšlenφ, ale zßkladnφ princip se ani v t∞chto dobßch nevytratil. Po zm∞n∞ politickΘho systΘmu se op∞t dostaly do pop°edφ zp∙soby hospoda°enφ v souladu s p°φrodnφmi podmφnkami - p°φrod∞ blφzkΘ hospoda°enφ s ohledn∞nφm zßjm∙ vlastnφk∙ lesa.

Až do roku 1996 u nßs lesnφ plßnovßnφ provßd∞la stßtnφ instituce (jakß jinß v tΘ dob∞, že?), ┌stav pro hospodß°skou ·pravu les∙ (┌H┌L). I když tato instituce takΘ byla pod tlakem mnoh²ch direktiv, na°φzenφ a politick²ch tlak∙, nikdy se nastala nßstrojem "strany" pro zφskßvßnφ devφz (d°evo bylo jejich dosti podstatn²m zdrojem). I v t∞chto pohnut²ch dobßch byly lesnφ hospodß°skΘ plßny vyhotovovßny s ohledem na princip t∞žebnφ vyrovnanosti a nep°etržitosti, a proto je tΘto instituci zcela neprßvem vyt²kßno, že zp∙sobila “drancovßnφ” našich les∙. SouΦasnß v∞kovß skladba les∙ je d∙kazem, ╡e k ╡ßdnΘmu drancovßnφ nedo▒lo..

V roce 1996 p°išel na sv∞t nov² lesnφ zßkon, kter² už reagoval na zm∞n∞nΘ politickΘ a vlastnickΘ pom∞ry. Nov² lesnφ zßkon takΘ umožnil, aby lesnφ plßny a nov∞ i lesnφ osnovy mohla vytvß°et každß prßvnickß Φi fyzickß osoba, kterß splnφ podmφnky pro ud∞lenφ licence. SkonΦil tak monopol ┌H┌L a navφc v roce 1997 byla vlastnφ Φinnost tvorby LHP a LHO od ┌H┌L dokonce vy≥ata. Vznikly tak novΘ komerΦnφ spoleΦnosti specializovanΘ na tvorbu plßn∙ a osnov.

┌H┌L, stßtnφ moloch však funguje dßl a jeho hlavnφ Φinnostφ se zdß b²t tvorba oblastnφch plßn∙ rozvoje, kterΘ sloužφ jako podklady pro tvoru LHP a LHO. Dßle pak provozuje datov² archiv (IDC), kam taxaΦnφ kancelß°e zasφlajφ svß data a kde jsou tedy v centrßlnφ evidenci plßny z celΘ republiky.

P°evedenφ tvorby LHP a LHO ze stßtnφho podniku na soukromΘ subjekty jednak vytvo°ilo konkurenΦnφ tržnφ prost°edφ s °adou pozitivnφch d∙sledk∙ (snφženφ ceny, zv²šenφ kvality, atd.), ale na druhou stranu vzniklo i nebezpeΦφ ztrßty kontinuity v tvorb∞ plßn∙.Φas ukßže, zda p°evßžφ pozitivnφ nebo negativnφ d∙sledky tohoto kroku.

V souΦasnΘ dob∞ u nßs operuje n∞kolik v∞tšφch taxaΦnφch kancelß°φ, kterΘ vznikly transformacφ krajsk²ch poboΦek ┌H┌L. Jednß se zpravidla o s.r.o. nebo a.s., kde jßdro pracovnφk∙ tvo°φ dlouholetφ zam∞stnanci ┌H┌L. Dßle tu p∙sobφ jedna menšφ firma se siln²m zßzemφm a n∞kolik menšφch firem, kterΘ založili zpravidla b²valφ zam∞stnanci ┌H┌L. Nenφ nßhodou, že prakticky všichni statutßrnφ zßstupci taxaΦnφch kancelß°φ jsou b²val²mi pracovnφky ┌H┌L. Podmφnky zßkona pro ud∞lenφ licence mohli totiž v prvnφch letech platnosti zßkona splnit pouze zam∞stnanci ┌H┌L.

Každ² vlastnφk lesa nad 50 ha mß ze zßkona povinnost hospoda°it podle lesnφho plßnu, kter² si musφ na svΘ nßklady nechat zhotovit. Bude tak zpravidla každ²ch deset let postaven p°ed otßzku, komu zpracovßnφ plßnu zadat. V∞tšinou si bude moci vybrat z n∞kolika subjekt∙ a rozhodujφ by nem∞la b²t jenom cena.

Vlastnφk by si m∞l vždy vyžßdat reference. V∞tšφ spoleΦnosti za°izujφ kolem 10 tis. ha roΦn∞, majφ cca 10 - 20 taxßtor∙ a vlastnφ kvalitnφ HW a SW vybavenφ. V∞tšinou vΦetn∞ plotru a foliovaΦky. To znamenß, že veškerou Φinnost d∞lajφ kompletn∞ ve svΘ režii. Menšφ firmy musφ tisk a n∞kdy i digitalizaci map °ešit extern∞, což m∙že b²t mΘn∞ operativnφ a zdlouhavΘ. Neplatφ zde pravidlo, že v∞tšφ firma pracuje za vyššφ cenu. Mnohdy platφ prav² opak.

P°i jednßnφ s fyzickou osobou vφte, kdo konkrΘtn∞ bude u Vßs plßn d∞lat a m∙žete se informovat o jeho konkrΘtnφch zkušenostech. U v∞tšφ firmy zpravidla nevφte, koho na Vßš majetek "pošlou", zda ΦerstvΘho absolventa nebo letitΘho taxßtora. Na konkrΘtnφ dotaz však v∞tšinou dostanete odpov∞∩.

D∙ležit²m momentem p°i tvorb∞ plßn∙ je jeho schvalovßnφ. Pokud plßn provßdφ nezkušen² subjekt, m∙že se schvßlenφ plßnu ne·m∞rn∞ protahovat, což zp∙sobuje komplikace a oddaluje p°id∞lenφ dotacφ. SouΦßstφ referencφ by tak m∞la b²t i ·sp∞šnost p°i schvalovßnφ plßn∙.