Druhým podnětem byl dopis prvního místopředsedy Rady vlády pro výzkum a vývoj prof. Potůčka, kterým GA ČR o vypracování takového dokumentu žádá. Potřeba bilancování a výhledů do budoucna je dále zesílena tím, že byla schválena Národní politika výzkumu a vývoje a připravuje se zákon kodifikující organizaci výzkumu a vývoje, a že tedy nezbytně bude nutno učinit řadu korektur v postavení a fungování GA ČR.

Připravený materiál byl prodiskutován členy předsednictva i pracovníky Kanceláře. Předkládáme jej členům Rady vlády pro výzkum a vývoj a velmi bychom uvítali, kdyby bylo možno v nedaleké budoucnosti uspořádat společné zasedání Rady a představitelů GA ČR, kde by byly tyto otázky dále rozvedeny a případně modifikovány. Poté hodláme materiál (případně upravený na základě diskuse) uveřejnit na internetové stránce GA ČR.

Budeme vděčni za veškeré konstruktivní, kritické připomínky a náměty.

Hlavním úkolem GA ČR je zajistit jednak rozdělení účelových finančních prostředků na výzkum a vývoj, jednak jejich hospodárné využívání. Tomu podřizuje GA ČR svoji činnost od počátku své existence.

Statutárním orgánem GA ČR je předseda; stojí v čele předsednictva GA ČR, které je výkonným orgánem GA ČR a má pět členů. Předsedu i předsednictvo jmenuje vláda ČR na návrh Rady vlády. Podle zákona a Statutu GA ČR předsednictvo zejména stanovuje metodické a organizační postupy spojené s poskytováním grantů a rozhoduje o udělení grantů na základě doporučení oborových komisí.

Oborové komise (dále jen “OK“) jsou poradními orgány předsednictva. Jejich členové jsou podle volebního řádu OK voleni předsednictvem GA ČR a Radou vlády na základě návrhů institucí zabývajících se výzkumem a vývojem. OK jsou ustaveny pro pět oborů daných Statutem GA ČR: technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy, zemědělské vědy.

OK jsou složeny z odborníků pracujících v jednotlivých vědních oblastech a mají 10 až 25 členů. Funkční období v OK je tříleté, funkce v OK může být znovu vykonávána po tříleté přestávce. Každá OK má svého předsedu, který je volen členy OK na dobu jednoho roku. Každá OK může podle potřeby zřizovat podoborové komise (dále jen “POK“), jejichž členy schvaluje předseda oborové komise po projednání s předsednictvem. Souhrnná délka členství v OK a POK nesmí být delší než 6 let. OK i POK se řídí jednacím a volebním řádem OK. Seznam členů komisí je uveřejňován v Bulletinu GA ČR.

Dozorčí rada GA ČR (dále jen “DR“) je kontrolním orgánem GA ČR. Její členy jmenuje a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a její práva a povinnosti vymezuje zákon a Statut GA ČR.

Kancelář GA ČR zajišťuje činnost GA ČR po organizační a administrativní stránce. V jejím čele je ředitel; je jmenován předsedou GA ČR na základě konkursního řízení a může jím být odvolán.

Základní činnost předsednictva je každoročně dána standardním harmonogramem, ve kterém se opakují tyto aktivity:

• udělují se granty nově zahajovaným projektům (zpravidla v listopadu a prosinci pro projekty zahajované od ledna následujícího roku, poté v červenci pro postdoktorandské projekty zahajované od září daného roku),
• posuzují se pokračující projekty a jsou jim na základě doporučení oborových komisí přiděleny prostředky na další rok řešení (únor a březen)
• probíhá závěrečné hodnocení ukončených projektů, opět na základě doporučení oborových komisí.

Předsednictvo zasedá pravidelně jedenkrát za měsíc, v případě potřeby i častěji. Projednává obsah a znění všech dokumentů GA ČR, jedná o výsledcích hodnotícího řízení pro udělení nových i pokračujících grantů, projednává změny v rozpočtech probíhajících projektů, o které žádají řešitelé, a usměrňuje práci oborových komisí tak, aby celé grantové řízení bylo co nejobjektivnější a aby byla zajištěna maximální kvalita přijatých projektů. Sjednocuje práci oborových komisí.

Členové předsednictva průběžně sledují práci poradních orgánů, podle potřeby se zúčastňují jejich jednání a úzce spolupracují s předsedy oborových komisí a s vedoucími sekcí Kanceláře GA ČR při řešení konkrétních situací vznikajících v průběhu řešení projektů, zejména pokud se týká projednávání požadovaných změn v použití přidělených finančních prostředků. Předsednictvo průběžně analyzuje práci posuzovatelů projektů a dbá na zkvalitňování databáze této rozsáhlé skupiny expertů (kolem 14 000 tuzemských a 10 000 zahraničních specialistů).

Předsednictvo pravidelně projednává stížností, podněty či odvolání navrhovatelů a řešitelů projektů. V roce 1999 to bylo např. 15 případů (z celkového počtu 1955 podaných žádostí), z čehož v devíti případech šlo o stížnost na neudělení grantu a v šesti případech o stížnost na výběr hodnotitelů. Nejčastější je žádost o přezkoumání rozhodnutí o neudělení grantu, kdy důvodem neudělení jsou omezené finanční prostředky GA ČR. Pokud je předmětem stížnosti rozpor v posudcích externích posuzovatelů, předsednictvo se přikloní ke stanovisku OK, které každý případ znovu posoudily.

Předsednictvo pořádá každoročně společné zasedání s předsedy oborových komisí, DR a zástupci Rady vlády, kde jsou diskutovány otázky koncepce vědní politiky GA ČR, zpružnění financování výzkumu a vývoje a další otázky související s činností GA ČR.

Členové předsednictva a někteří pracovníci Kanceláře GA ČR byli jmenováni do pracovních skupin pro tvorbu Národní politiky výzkumu a vývoje a podíleli se na práci těchto orgánů.

Sekce databáze zajišťuje provoz databáze GA ČR obsahující údaje o navrhovaných, řešených a ukončených projektech. Podílí se na tvorbě formulářů v elektronické podobě, dále zajišťuje provoz webovských stránek GA ČR a provoz vnitřní počítačové sítě GA ČR. Sekce databáze rovněž zpracovává a předává údaje do centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP), kterou spravuje Rada vlády, a údaje do databáze CEDR spravované finančním a daňovým ředitelstvím MF ČR.

Hospodářsko-správní sekce zajišťuje převod finančních prostředků nositelům grantů, spravuje vlastní rozpočet Kanceláře a zajišťuje veškerou agendu s tím spojenou. Protože GA ČR je z rozpočtového hlediska ústředním orgánem státní správy, musí rovněž připravovat návrh státního rozpočtu a předkládat závěrečný účet kapitoly. S tím je spojeno vyhotovování měsíčních a čtvrtletních výkazů a předávání dalších statistických údajů pro ministerstvo financí. Poskytuje rovněž konzultace nositelům a řešitelům grantů ve finančních otázkách.

Kontrolní sekce sleduje dodržování jak obecně platných hospodářsko-právních předpisů, tak pravidel Grantového systému. Rovněž kontroluje hospodaření řešitelů a nositelů s grantovými prostředky při řešení jednotlivých projektů. Kontrolní sekce zajišťuje i vnitřní kontrolu průběhu grantového řízení a při této činnosti úzce spolupracuje s DR.

Náklady na provoz Kanceláře GA ČR jsou jako samostatná položka rozpočtu odděleny od institucionálních prostředků spravovaných GA ČR. V přepočtu však činí méně než 2.0 % z celkových prostředků spravovaných GA ČR, což je částka zhruba poloviční, než bývá přidělena na provoz obdobných institucích v zahraničí.

Na počátku své činnosti byla GA ČR postavena před úkol uvést v život systém, který byl prakticky nový. Při tvorbě metodických pokynů - Grantového systému GA ČR (označují se běžně jako “pravidla“) se vycházelo částečně ze zkušeností, které mohla poskytnout Grantová agentura AV ČR, ustavená o dva roky dříve, částečně ze znalosti některých grantových systémů a postupů užívaných v jiných zemích, zejména National Science Foundation v USA. Pravidla jednoduchým způsobem stanovila, kdo a jakým způsobem může podat žádost o udělení grantu, jaké finanční prostředky může požadovat a jak s nimi může po udělení grantu nakládat. Postupně se ukazovaly některé nedostatky pravidel vyplývající ze skutečnosti, že grantovému systému se postupně učili jak členové vědecké obce, tak i administrativní pracovníci GA ČR. Veškeré úpravy pravidel rok od roku směřovaly ke zdokonalení a zvýšení objektivnosti posuzovacího procesu a k přesnějšímu popisu, jak plánovat a čerpat grantové prostředky, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Nemalé úsilí bylo a stále je věnováno tomu, jak usnadnit práci vědeckých pracovníků při podávání žádostí o udělení grantu, průběžných a závěrečných zpráv o řešení projektů a při správě grantových prostředků tak, aby těmito činnostmi byli co nejméně zdržováni od vlastní vědecké práce. Součástí těchto snah je i vývoj formulářů a jejich počítačového zpracování.

Některé kontrolní akce probíhaly za součinnosti DR.

GA ČR byla přijata od roku 1999 za člena European Science Foundation (ESF) a aktivně se zapojila do přípravy programů v rámci ESF. Ve spolupráci s AV ČR zajišťuje předávání informací českým pracovníkům ve výzkumu a podílí se na výběru témat a pracovišť, které se účastní programů ESF. Všechny podstatné informace získané z ESF jsou ihned zveřejněny na webovské stránce GA ČR, aby se případní zájemci mohli účastnit aktivit ESF.

V obdobných zahraničních institucích jsou nejběžnější tato legislativní uspořádání:

• nadace nebo fond, který spravuje přidělené prostředky (hospodaří s výnosem svěřeného základního jmění); tento typ je běžnější u institucí vázaných na soukromou nebo průmyslovou sféru;
• organizace, která je součástí státní správy, je financovaná zcela nebo zčásti z prostředků státního rozpočtu, je však nezávislá při vlastním rozhodovacím procesu; tento typ je absolutně nejběžnější, patří sem i mnohé instituce, které mají v názvu termín “foundation“ = nadace (např. National Science Foundation z USA).

Na legislativním postavení instituce závisí i způsob finančního řízení a hospodaření instituce. Většina institucí (a to i zahraničních) dostává státní prostředky přidělené na daný fiskální rok a nespotřebované prostředky vrací do státního rozpočtu. Vždy to však je nezávislá instituce, jejíž řízení je svěřeno zástupcům vědecké obce.

Předsednictvo se snažilo kvalitativně povýšit úroveň činnosti GA ČR a zformulovat a vyhlásit soutěže specializované, které by naplňovaly programy GA ČR zmíněné v Zákoně i ve Statutu.

Dále se GA ČR pokusila napomoci celkovému zlepšení vědecko-výzkumné základny, především v oblasti investic. To měl částečně řešit program komplexních projektů, který byl zaveden s cílem umožnit práci na náročných problémech širšího vědeckého, technického a společenského významu. Do programu komplexních projektů byly podávány návrhy s finančními náklady vyššími než cca 2.5 mil Kč pro první rok řešení, přičemž se předpokládal nákup nákladných zařízení, z jiných zdrojů nedostupných. GA ČR vyhlásila veřejnou soutěž na komplexní projekty výzkumu a vývoje poprvé v polovině září 1995 (pro projekty zahajované v roce 1996) a potom v letech 1996 a 1997.

Při posuzování průběhu řešení komplexních projektů po třech letech trvání programu se ukázalo, že v rámci programu jsou někdy řešeny v podstatě nákladnější standardní projekty. Kromě toho vyčlenění určitého objemu prostředků na komplexní projekty omezuje pružnost při rozdělení dalších finančních prostředků - počty kvalitních návrhů rok od roku kolísají, takže vyčleněný objem je pro komplexní projekty někdy příliš malý, jindy by však byl účelněji vynaložen na standardní projekty. Také hospodaření s většími finančními prostředky na straně nositelů vykazovalo větší nedostatky než u standardních projektů. Předsednictvo proto rozhodlo od roku 1998 samostatnou veřejnou soutěž pro komplexní projekty nevyhlašovat, v rámci standardní veřejné soutěže však jsou finančně náročnější projekty podrobeny vstupnímu oponentnímu řízení podle pravidel platných pro komplexní projekty.

• agentura zaměstnává po určitou (zpravidla nepříliš dlouhou) dobu potřebný počet vědců, kteří rozhodují o přidělování finančních prostředků na základě své vlastní expertizy a hodnocení externích posuzovatelů (tento postup je ve světě používán velmi hojně, např. americká NSF, v podstatě i německá DFG);
• agentura za pevně stanovených podmínek ustaví oborové komise, jejichž členy jsou vědci-externisté, volení nebo jmenovaní do komise na určitou dobu; komise hodnotí návrhy na základě expertizy svých členů a externích posudků (toto je také uspořádání, které volila GA ČR).

“Aritmetický“ postup je zdánlivě nejobjektivnější, ve skutečnosti tomu ale tak není a slovní vyjádření lépe vystihuje skutečné hodnocení posuzovatele než jakýkoliv kvantifikovatený údaj. Důvody jsou v podstatě dva:

• posuzovatelé nevyužívají celou stupnici, z pohodlnosti nebo alibismu se drží vysokých hodnot; výsledné známky či body se potom liší jen velmi málo;
• přidělení kvantitativního hodnocení je velmi subjektivní - někdo přidělí maximální známku pouze mimořádně kvalitním projektům, jiný přidělí projektu “bez závad“ automaticky plný počet bodů.

Princip externího odborného posuzování návrhů projektů výzkumu je stále považován za nejobjektivnější, i když žádný soubor “nejlepších postupů“ neexistuje. Problémem je výběr vhodných posuzovatelů, který je silně limitován velikostí vědecké komunity v daném oboru, prohlubující se specializací a úzkým zaměřením vědecké práce a především nebezpečím střetu zájmů - s trochou nadsázky je možné říci, že posuzovatel, který předmětu posuzování odborně rozumí, je buď spolupracovník, nebo konkurent.

Je třeba poznamenat, že získat externí posudky není vždy snadnou záležitostí. Řada posuzovatelů (cca 20 % českých posuzovatelů a 35 % zahraničních posuzovatelů) odmítne vypracovat posudek z časových či jiných okamžitých důvodů, proto, že nejsou honorovány, nebo proto, že se necítí kompetentní v daném oboru. Některé dopisy externích posuzovatelů, zejména cizinců, upozorňují na velmi slabou kvalitu projektů, které jim zasílá GA ČR k posouzení. Členové OK a POK by proto měli špatný projekt vyřadit z posuzovacího řízení dříve, než je externím posuzovatelům zasílán, zdá se však, že se obávají převzít odpovědnost za takové rozhodnutí. Tento postup je totiž potřeba velmi podrobně zdůvodnit navrhovateli.

Výrazný vliv na účinnost i efektivnost odborného posuzování má i administrativní zázemí agentury. Náklady na provoz této administrativní složky nelze proto podceňovat a je třeba věnovat určitou část prostředků na provádění posuzovacího procesu.

V některých případech byly zjištěny závažné nedostatky, které vedly předsednictvo GA ČR k přijetí příslušných opatření, např. nařízení průběžné oponentury, omezení prostředků na další rok řešení, nebo i k zastavení financování projektu.

Velká pozornost musí být věnována hodnocení ukončených projektů. Za dobu činnosti GA ČR již lze do určité míry sumarizovat a posoudit výsledky standardních grantových projektů zahajovaných v letech 1993 až 1996. Dosažené výsledky spadají do tří kategorií:

Jako další obecný klad je třeba vyzvednout posílení spolupráce institucí (cca 30 % všech grantových projektů se řeší ve spolupráci pracovišť vysokých škol a Akademie věd) a značný počet projektů lze charakterizovat jako multidisciplinární, interdisciplinární či transdisciplinární.

Databáze GA ČR obsahuje údaje o přístrojích získaných z grantových prostředků GA ČR, o konkrétních dosažených výsledcích a jejich hodnocení. GA ČR si je plně vědoma potřebnosti a důležitosti podrobnější komplexní analýzy výsledků řešení grantových projektů, event. se zaměřením na dopracování potřebné pro praktické uplatnění výsledků. K tomu však je nezbytné vytvořit pracovní skupinu složenou z odborníků pro dané obory, kteří by byli ochotni takovou analýzu zpracovat.

V případě rozpočtových a příspěvkových organizací dochází ke dvouměsíčnímu i delšímu posunu, než se finanční prostředky dostanou k řešiteli v důsledku několikanásobných převodů. V případě ostatních organizací (mezi ně patří nyní i vysoké školy) jsou limitní příkazy vystaveny v průběhu jednoho týdne od podpisu smlouvy. Vzhledem k připravované transformaci dalších organizací zabývajících se výzkumem bude snad tento problém vbrzku vyřešen.

Pro řešení tíživé finanční situace řady institucí na počátku běžného roku zavedla GA ČR od roku 1999 zálohové financování pokračujících projektů. Zálohy jsou poskytovány ve výši 20 % z neinvestičních prostředků jednotlivým institucím (nikoliv tedy přímo konkrétním řešitelům) na základě smlouvy o poskytnutí zálohových prostředků, které jsou pak odečteny od grantových prostředků přidělených jednotlivým řešitelům na základě hodnocení dílčích zpráv o řešení projektu.

Zůstává však problémem to, že podle stávajících pravidel jsou účelové prostředky nepřevoditelné do dalšího fiskálního roku nejen na straně GA ČR (s tím pravděpodobně není pro GA ČR nemožné se vyrovnat), ale i na straně řešitelů. To nutně vede k tomu, že v závěru roku jsou zbývající prostředky utráceny mnohdy až nehospodárně a na začátku roku nového je (i navzdory zálohovému financování) poměrně dlouhé období, kdy není finanční krytí dostatečné a práce váznou. GA ČR již mnohokrát na tuto nepříznivou skutečnost upozorňovala a jednala o možném řešení na řadě míst (častokrát i za podpory Rady vlády), nicméně dosud nepodařilo změnu předpisů prosadit.

GA ČR soustavně dbá na informování veřejnosti o činnosti, postupech, novinkách z oblasti grantového systému prostřednictvím Bulletinu GA ČR i veřejné počítačové sítě. GA ČR písemně potvrdí každému navrhovateli zaregistrování jeho žádosti a po ukončení grantového řízení o jeho výsledku. Každoročně GA ČR uveřejňuje v Bulletinu, na veřejné počítačové síti a jako samostatnou brožuru (v angličtině) seznamy projektů, kterým byly uděleny granty a ve zvláštní publikaci seznamy ukončených projektů spolu s jejich hodnocením.

GA ČR vydala v českém a anglickém jazyce materiály informující o činnosti GA ČR, o grantovém systému a dalších aktivitách, dále vydává výroční zprávy a další publikace s tématy navazujícími na problémy ve výzkumu a vývoji, např. “Prioritní směry výzkumu - ano či ne?“ (1995), “Způsoby financování a státní politika výzkumu a vývoje v ČR a v USA“ (1996), “Odborné posuzování projektů výzkumu a vývoje“ (1997).

Všichni pracovníci Kanceláře GAČR a členové poradních orgánů přicházející do styku s údaji v agendě GAČR jsou povinni zachovávat mlčenlivost a s osobními údaji jednat v souladu se zákonem č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

Tento postup GAČR je v souladu s platnými zákonnými úpravami, především se zákonem o svobodném přístupu k informacím (106/1999Sb.), zákonem o ochraně osobních údajů (256/1992Sb.) a zákonnými ustanoveními na ochranu duševního vlastnictví.

GA ČR se podařilo za poměrně krátkou dobu své existence vytvořit fungující mechanismy při rozdělování a kontrole využití účelových prostředků tak, jak je to obvyklé v obdobných zahraničních institucích. Ze zkušeností získaných ze sedmileté činnosti od vzniku GA ČR je zřejmé, že systém účelového financování, tak jak uplatňován v GA ČR, je v současné době nezastupitelný jinými systémy financování a je plně v souladu se systémy používanými v zemích EU.

Dovolujeme si nyní předložit některé návrhy a podněty, navazující na skutečnosti zmiňované v částech 2.1 až 2.5.

Další z možných inovací by mohlo být poskytování prostředků nositelům a řešitelům v několika (dvou až čtyřech) v průběhu roku. To by umožnilo soustavnou preventivní kontrolu využívání prostředků a zjednodušilo kontrolní činnost při hodnocení průběžných zpráv. Pro tento postup by však bylo zapotřebí personálně posílit ekonomický a kontrolní úsek Kanceláře GA ČR.

K dalšímu jednání se navrhuje změna struktury oborových komisí a jim podléhajících podoborů:

Toto rozdělení lépe odpovídá současnému rozložení jednotlivých oborů a také ve většině zahraničních institucí používají v podstatě toto rozdělení. Navíc by se tak odstranily nebo výrazně potlačily překryvy mezi stávajícími obory a vzniklé obory by byly svou velikostí lépe kompatibilní (viz následující tabulka). Tato změna by však vyžadovala i změnu Statutu GA ČR, a proto o ní budeme uvažovat v souvislosti s přípravou nového zákona o výzkumu a vývoji.

*) Pravděpodobně by ještě geneticky zaměřené projekty ze současné OK5 přešly do OK3.

Posoudí se způsobilost navrhovatele řešit grantový projekt. Toto kritérium zahrnuje i posouzení schopností celého řešitelského týmu (zvláštní důraz se klade na výsledky předchozích grantových řízení, splnění cílů ukončených projektů a důvody předčasně ukončených projektů), technického a institucionálního zázemí pracoviště navrhovatele a spolunavrhovatelů a výsledky jejich dosavadní práce v oboru.

Předsednictvo GA ČR ukládá všem zpravodajům grantů a POK, aby věnovali dostatečnou pozornost zpracování hodnocení návrhů grantových projektů i hodnocení závěrečných zpráv. Každý navrhovatel i řešitel má právo obdržet kopii slovního hodnocení POK při dodržení anonymity hodnotitele (usnesení předsednictva GA ČR ze dne 8. 7. 1996).

• dosažená profesionální úroveň a perspektiva dalšího odborného růstu navrhovatele,
• odborná úroveň návrhu,
• úroveň zpracování návrhu projektu (vymezení cílů a postupu řešení, vhodnost zvolené metodiky a pracovních postupů, přiměřenost požadovaných nákladů na řešení),
• očekávané výsledky řešení (vazba na nosný grantový projekt, nové poznatky, prohloubení existujících poznatků),
• podmínky pro řešení projektu na navrhovaném pracovišti (odborná úroveň, vybavenost pracoviště, odborné kvality garanta a jeho schopnost zajistit další odborný růst navrhovatele),
• odborná úroveň garanta projektu.