Tak, ako bolo v plßne, ziÜli sme sa cez vφkend 31. 3. a₧ 2. 4. 2000 na chate Plus v Modre. Celkovo sa v²roΦnΘho stretnutia z·Φastnilo 47 Φlenov a 4 hostia. Äia╛bohu sa stretnutia z·Φastnili len dvaja Φlenovia v²boru klubu (ElißÜ a Lajda) a traja ∩alÜφ redaktori DXR (Kolß°, Hrubec, JureΦka). Program stretnutia bol nßroΦn², ale myslφm si, ₧e uspokojil ka₧dΘho.

U₧ v piatok okolo poludnia boli vyvesenΘ orientaΦnΘ tabule a objavil sa prv² nedoΦkav² ·Φastnφk Emil Vßclavφk. ╧alÜφ nenechali na seba dlho Φaka¥. Ubytovanφ v 4- a 5-miestnych chatkßch sa postupne rozdelili do debatn²ch kr·₧kov na chatkßch, ktorΘ tvorili i posluchovΘ miestnosti: posluchovß miestnos¥ s HARRIS RF-550 a ICOM IC-R71 + antΘna LW, posluchovß miestnos¥ s ICOM IC-R8500 a STABO XR100 + antΘna "Φierna tyΦ" 25 a₧ 2000 MHz s predzosil≥ovaΦom, posluchovß miestnos¥ s Lowe HF150 + antΘna LW a posluchovß miestnos¥ s JVC FX-362, Grundig Satelit 500 a 700 + dip≤l so zosil≥ovaΦom. Medzi Φlenmi sa objavili aj inΘ zaujφmavΘ RXy, napr. YUPITERU MVT3300, ATS606 a pod. Prv² veΦer klasicky zasadol i "v²bor" s redaktormi.

SobotnΘ v²roΦnΘ jednanie klubu sa po prednesenφ prφspevkov predsedu nieslo v ruÜnej diskusii na tΘmu Internet a ako s nφm ∩alej. Niektorφ Φlenovia organizuj· strßnky podobnΘho charakteru ako naÜa klubovß, a tak bolo potrebnΘ vÜetky tieto aktivity skoordinova¥, aby neutrpel ani klub, ani aktivita naÜich mlad²ch Φlenov. Myslφm si, ₧e sa to podarilo vyrieÜi¥. Sledujte naÜu klubov· strßnku a publikujte svoje nßzory.

Ke∩₧e oficißlna Φas¥ bola kratÜia ako sa plßnovalo, nasledovala prvß exkurzia - nßvÜteva s·kromnej zbierky historick²ch rozhlasov²ch prijφmaΦov Modrana B. ╚epca. Po obede u₧ nasledoval zlat² klinec programu - re¥azovß exkurzia. V∩aka zodpovednosti a dochvφ╛nosti ·Φastnφkov sa t·to nßroΦn· akciu podarilo uskutoΦni¥ presne pod╛a plßnu. Prvß skupina navÜtφvila TelekomunikaΦnΘ centrum a vysielaΦ na Kamzφku, druhß a tretia skupina striedavo Slovensk· televφziu a TV Markφza a Ütvrtß skupina strßvila popoludnie v rßdiostanici OMC Slovenskej plavby a prφstavov. Tu nßs sprevßdzal dokonca nßÜ Φlen J. Bohunsk².

Po veΦeri nasledovali prednßÜky v dvoch sekcißch. NadÜenci KV sa z·Φastnili dvoch prednßÜok: jednej o organizovanφ profesionßlnych spojenφ v rßmci pevnej slu₧by, druhej o praktickej Φinnosti rßdiotelegrafistu na nßmornej lodi. NßÜ Φlen M. Dostßl s priate╛om priniesol mno₧stvo materißlov k svojej prednßÜke. NadÜenci VKV a satelitnej techniky sa z·Φastnili prednßÜky V.Hrubca Digitßlne trendy v satelitnom vysielanφ. NavyÜe si pozreli videokazetu z konania konferencie EDXC, organizovanej naÜim klubom v Zlφne v roku 1997. Klasicky nasledovali rozhovory v posluchov²ch miestnostiach pri modranskom vφnku do hlbokej noci.

Nede╛a takisto nenechala ·Φastnφkov stretnutia odpoΦφva¥. Kolega V. Slaninka predniesol prednßÜku na tΘmu internetovΘho vysielania rozhlasu. Zßujemci o slu₧by sa z·Φastnili mototuristickΘho v²letu, kde obhliadli pozoruhodnΘ rßdiotechnickΘ objekty vo ViniΦnom, leteckΘ majßky (VOR JAN, NDB OB, NDB OKR) a antΘnne systΘmy KST Hviezdoslavov.

PriÜiel vÜak Φas obeda a museli sme sa rozφs¥. Ako organizßtori d·fame, ₧e zß₧itky z tohto stretnutia zanechali hlbokΘ dojmy vo vÜetk²ch ·Φastnφkoch. A t²m, ktorφ sa mohli z·Φastni¥ a nez·Φastnili sa, len odkß₧eme: m⌠₧ete ╛utova¥. Dovidenia o rok !

PodrobnejÜie zß₧itky z exkurziφ, vΦφtane fotografickej dokumentßcie, prinesieme v DXR 5.

Kv∞ten je obvykle prvnφm m∞sφcem v roce, kdy se m∙₧eme setkat se zvlßÜtnφm jevem. Na stupnici VKV rßdia se najednou objevφ velmi vzdßlenΘ stanice, nap°. ze èpan∞lska, kterΘ nenφ mo₧nΘ b∞₧n∞ p°ijφmat, signßly b²vajφ velmi silnΘ, Φasto ve stereu a s RDS. Po n∞kolika minutßch a₧ hodinßch zase zmizφ tak rychle, jak se objevily. Tomuto jevu se °φkß sporadickß vrstva Es, nebo shortskipovΘ Üφ°enφ.

Velmi krßtkΘ vlny se Üφ°φ za normßlnφch podmφnek p°φmoΦa°e jako sv∞tlo, jen trochu se oh²bajφ za obzor, tak₧e dosah stanic b²vß okolo 150 km a pokud je vysφlaΦ vysoko v horßch tak a₧ 250 km. V letnφch m∞sφcφch se obΦas vytvo°φ sporadickß vrstva Es, co₧ je ojedin∞l² jev, kter² vznikß pravideln∞ji od kv∞tna zhruba do poloviny zß°φ. Je to ionizovanß vrstva ve v²Üce asi 110 km a dob°e odrß₧φ elektromagnetickΘ vlny vzhledem ke svΘ v²Üce na vzdßlenost od 600 do 2000 km, p°i v²skytu dvou sporadick²ch vrstev za sebou (tedy p°i dvou skocφch) a₧ na vzdßlenost 3500 km. NejΦast∞ji jsou ale slyÜet stanice vzdßlenΘ okolo 1000 km, ale nikdy ne mΘn∞ ne₧ 600 km.

┌Φinek sporadickΘ vrstvy Es je v²razn∞ kmitoΦtov∞ zßvisl². ZaΦφnß se projevovat jeÜt∞ na KV okolo 20 MHz a Φφm dßl kmitoΦtov∞ v²Üe je vzßcn∞jÜφ. Maximum le₧φ nad 150 MHz, ale to nastßvß v²jimeΦn∞. V praxi se "sporadika" projevuje v obdobφ maxima tΘm∞° denn∞ kolem 30 MHz (CBΦkß°i ji jist∞ znajφ z pßsma 27 MHz), n∞kolikrßt do t²dne okolo 50 MHz, ale na VKV CCIR jeÜt∞ vzßcn∞ji a v leteckΘm pßsmu 108-136 MHz jen n∞kolikrßt za sez≤nu. Maximßlnφ kmitoΦet, kter² Es vrstva odrß₧φ (je oznaΦovßn zkratkou MUF), je ost°e kmitoΦtov∞ ohraniΦen a tak se stßvß, ₧e nap°. na spodnφ Φßsti VKV-CCIR kolem 90 MHz mohou b²t velmi silnΘ signßly, ale nad 100 MHz nenφ slyÜet nic.

Stanice odra₧enΘ od vrstvy Es jsou slyÜet zpravidla jen z jednΘ oblasti, nap°. ze Sicφlie a jihu Itßlie. Ionizovan² "mrak" se neustßle pohybuje a tak se m∞nφ oblast, odkud jsou stanice slyÜet. Po hodin∞ se mohou objevit rßdia z Korsiky a potom Baleßrsk²ch ostrov∙ a pozd∞ji ze èpan∞lska. Dnes ji₧ nenφ pßsmo tak prßzdnΘ jako kdysi, ale n∞kolik voln²ch kmitoΦt∙ se najde. Neoz²vajφ se jen silnΘ vysφlaΦe, ale i ty o v²konu stovek watt∙. NejΦast∞ji se objevujφ rßdia z jihu a jihozßpadu, ale i ╪ecko a Turecko b²vß slyÜet pom∞rn∞ Φasto. MΘn∞ Φasto se vytvo°φ vrstva Es ve sm∞ru na V. Britßnii a jeÜt∞ vzßcn∞ji na Skandinßvii a St°ednφ v²chod. Dnes u₧ prßzdnΘ pßsmo VKV-OIRT se zaplnφ stanicemi z Bulharska, Rumunska, Ruska a z dalÜφch zemφ b²valΘho SSSR. Doba trvßnφ je pom∞rn∞ krßtkß, od jednotek minut, a₧ po max. jednotky hodin. NejΦast∞ji se vrstva Es vyskytuje v dennφch hodinßch od 7 h rßno do veΦera, v²jimeΦn∞ do 2 h nmrßno. Znßmß jsou maxima p°ed polednem a v podveΦer. Signßly b²vajφ velmi silnΘ, a tak je b∞₧nΘ, ₧e vzdßlenΘ stanice zcela "vygumujφ" jinak b∞₧n∞ p°ijφmanΘ st°edn∞ silnΘ stanice na VKV CCIR nebo na TV kanßlech v 1. TV pßsmu. TakΘ jsme Φasto sv∞dky p°φjmu vzdßlen²ch stanic na autorßdio za jφzdy a to i ve stereu a s RDS. Pro sporadickou vrstvu je typickΘ, ₧e sφla stanic neustßle kolφsß, n∞kdy se i na n∞kolik minut ztratφ, aby se pak b∞hem minuty ozvaly v plnΘ sφle.

Pokud jde stanice s RDS, lze je spolehliv∞ identifikovat podle PI k≤du. Pokud nßÜ tuner zobrazuje PI k≤d, lze vyu₧φt PC nebo RDS Mana₧er dopln∞n² mikrokontrolΘrem k dek≤dovßnφ RDS. Divßci, kte°φ p°ijφmajφ TV Nova na 1. kanßle, jist∞ znajφ letnφ problΘmy s kvalitou obrazu. Do obrazu se pletou vzdßlenΘ televize, objevujφ se prou₧ky, kterΘ n∞kdy zesφlφ a obraz je dokonce vytlaΦen vysφlaΦem t°eba z Ruska. To je takΘ d∙sledek vrstvy Es. Na 1. TV kanßle (kmitoΦet 50 MHz) je jejφ v²skyt mnohem Φast∞jÜφ ne₧ na VKV-CCIR.

Mechanismus vzniku vrstvy Es jeÜt∞ nenφ p°φliÜ objasn∞n. V polßrnφch krajφch je ovlivn∞na magnetick²m polem Zem∞, tedy aktivitou na Slunci. V tropick²ch krajφch ji zase ovliv≥uje bou°kovß oblaΦnost. Ve st°ednφ Evrop∞ jde o kombinaci t∞chto i dalÜφch faktor∙ a jejφ vznik zatφm neumφme p°edpov∞d∞t, tak₧e kdo ji nechce propßsnout, tomu nezb²vß, ne₧ aby neustßle sledoval pßsmo VKV. K tomu se v²born∞ hodφ komunikaΦnφ p°ijφmaΦ nebo skener, na kterΘm m∙₧eme sledovat pßsmo mezi 30 a 50 MHz, kde jsou Φasto slyÜet slu₧by (profesionßlnφ provoz) a pokud je prßv∞ Es na Itßlii, tak tam slyÜφme i tzv. "fφdry" (feeders), co₧ jsou malΘ vysφlaΦe, kterΘ slou₧φ k p°enosu modulace ze studia na vysφlaΦ a prßv∞ pßsmo 30-70 MHz je v Itßlii k tomuto hojn∞ vyu₧φvßno (p°evß₧n∞ z ekonomick²ch d∙vod∙). Tak se stßvß, ₧e slyÜφme stanice, kterΘ jinak vysφlajφ na VKV-CCIR a i kdyby dosßhl max. kmitoΦet (MUF) 108 MHz, slyÜeli bychom je jeÜt∞ jednou tam. Ve stejnΘm pßsmu jsou i kanßly I. televiznφho pßsma, kde m∙₧eme poslouchat zvukov² doprovod televoznφch program∙ a m∙₧eme na rozdφl od b∞₧nΘho TV p°ijφmaΦe zjistit p°esnΘ Φφslo kanßlu a ofset à ale o tom a₧ n∞kdy jindy. V pßsmu VKV mezi OIRT a CCIR, tedy mezi 74 a 87.5 MHz m∙₧eme slyÜet op∞t profesionßlnφ slu₧by a to v∞tÜinou s modulacφ FM. V²jimkou je Velkß Britßnie, kde se pou₧φvß soub∞₧n∞ i modulace AM.

Sporadickß vrstva Es se objevuje krom∞ lΘta jeÜt∞ v prvnφch lednov²ch dnech, ale to b²vß MUF nejΦast∞ji jen kolem 60 MHz, v n∞kter²ch letech v²jimeΦn∞ i 108 MHz. RadioamatΘ°i vybaveni paket rßdiem mohou sledovat DX Cluster, kde jsou spolehliv∞ informovßni o v²skytu vrstvy Es.

BritskΘ Portishead Radio (GKA), jedna z nejznßm∞jÜφch stanic nßmo°nφch komunikacφ na sv∞t∞, konΦφ svoji Φinnost v ned∞li 30. 4. 2000 ve 1200 UTC.

Silnß aurora (aurora borealis = polßrnφ zß°e) se vytvo°ila v noci z 6. na 7. 4. jako nßsledek silnΘ erupce na Slunci, kdy byly Φßstice tentokrßt vyvr₧eny tφm "sprßvn²m" sm∞rem a zasßhly Zemi. V takov²ch p°φpadech se aurora rozzß°φ na p≤lech a podle svΘ intenzity se rozÜφ°φ sm∞rem k rovnφku. Tentokrßt byla pozorovßna nejen v severnφm N∞mecku, ale i na observato°i v Ond°ejov∞. Aurora nep°edvßdφ jen kouzelnou barevnou show na obloze, ale dovede po°ßdn∞ potrßpit radiokomunikace. Siln² ·tlum, kter² postupuje od severu k jihu (na naÜφ severnφ polokouli; na ji₧nφ polokouli je tomu naopak), mnohdy znemo₧nφ spojenφ na rßdiov²ch vlnßch.

Dubnovou auroru pozoroval v Anglii Steve Whitt a p∞kn∞ popsal, co se d∞lo se stanicemi v pßsmu st°ednφch vln. Steve pφÜe:

èkoda, ₧e u nßs asi nikdo nebyl v tΘ chvφli u p°ijφmaΦe anebo mu p°φjmovΘ podmφnky nep°ipadaly neobvyklΘ. Na observato°i v Ond°ejov∞ ale mßme "svΘho Φlov∞ka", kter² by v podobn²ch p°φpadech mohl alespo≥ n∞koho z nßs alarmovat (bez ohledu na to, jestli je pozdnφ veΦer nebo noc), kdy₧ je prßv∞ ve slu₧b∞. Takovß udßlost toti₧ rozhodn∞ stojφ za pozorovßnφ. (Honzφk)

PrvΘ rozhlasovΘ pokusy na Slovensku sa uskutoΦnili v decembri 1925, ke∩ koÜickφ kult·rni pracovnφci a poÜtovφ zamestnanci pomocou prisp⌠sobenΘho rßdiotelegrafnΘho vysielania v Haniske pri KoÜiciach. Riadne vysielanie na Slovensku zorganizovala rozhlasovß spoloΦnos¥ Radiojournal, ktorß mala v prvej ╚SR monopolnΘ prßvo na tvorbu rozhlasov²ch relßciφ.

Prvß vopred ohlßsenß relßcia BratislavskΘho rozhlasu odznela 3. augusta 1926 zo Üt·dia vo vlßdnej budove na VajanskΘho nßbre₧φ, kde je dnes Moyzesova sie≥. Pou₧il sa 0,5 kW fonick² vysielaΦ. ╧alÜia slovenskß poboΦka Radiojournalu zaΦala pracova¥ 17. aprφla 1927 v KoÜiciach. Po poΦiatoΦnej improvizßcii v tvorbe relßciφ, vo v²bere autorov a ·Φinkuj·cich, Φinnosti v proviz≤rnych priestoroch a s proviz≤rnym technick²m zariadenφm sa koncom 20. rokov sformovali tvorivΘ kolektφvy, vrßtane umeleck²ch telies. Programovß Ütrukt·ra sa postupne sformovala, rozvinula sa vzßjomnß spoluprßca rozhlasov²ch stredφsk, vytvoril sa celoÜtßtny program, vznikli p⌠vodnΘ rozhlasovΘ ₧ßnre, zdokonalilo sa technickΘ vybavenie.

V 30. rokoch pokroΦili obe vysielacie strediskß v tvorbe relßciφ, orientovan²ch hlavne na oblas¥ umenia, osvety a zßbavy. V²raznΘ technickΘ zlepÜenie predstavoval nov² banskobystrick² vysielaΦ, ktor² vznikol v roku 1937. V roku 1938 sa rozhlasovΘ Üt·dio z Ma∩armi okupovan²ch KoÜφc presunulo do PreÜova.

Bro₧ura s nßzvem Praktick² advokßt byla prßvnφm rßdcem v soudnφch, finanΦnφch a sprßvnφch zßle₧itostech. Z vydßnφ, kterΘ vyÜlo kolem roku 1930, vybφrßme 13. odstavec VI. kapitoly, kde se pojednßvß o p°echovßvßnφ rozhlasovΘho p°ijφmaΦe.

Nehled∞ k tomu, ₧e je trestnΘ bez povolenφ vyrßb∞ti, prodßvati a dovß₧eti radiotelefonnφ za°φzenφ, trestß se jako p°eΦin ji₧ i p°echovßvßnφ radiotelefonnφho za°φzenφ bez p°φsluÜnΘho povolenφ poÜtovnφho ·°adu. Koncesi musφ si ka₧d² opat°iti d°φve, ne₧ si radio dom∙ p°inese. Nenφ t°eba, aby na p°φstroj poslouchal, nebo aby byl zp∙sobil² k poslouchßnφ, toti₧ kompletnφ. Je trestnΘ ji₧ i p°echovßvßnφ jednotliv²ch souΦßstek, jimi₧ jsou nap°. otoΦnΘ kondensßtory, samoindukΦnφ cφvky, variometry, detektory, transformßtory, elektronovΘ lampy, ·pln∞ sestavenΘ antΘny, vlnom∞ry, zesilovaΦe, nikoliv vÜak sluchßtka nebo anodovΘ baterie.

Jakmile se ·°ady, zejmΘna poÜtovnφ, dov∞dφ, ₧e n∞kdo poslouchß na Φerno, oznßmφ p°φpad Φetnictvu, kterΘ provede domovnφ prohlφdku, radio zabavφ a t°eba velmi cenn² p°φstroj p°i odsouzenφ propadne. To je nejciteln∞jÜφ trest, zejmΘna tam, kde jde o n∞kolikalampov² p°ijφmaΦ. Soudy trestajφ nedovolenΘ p°echovßvßnφ radia obyΦejn∞ v∞zenφm kolem 10 dn∙ podmφn∞n∞. Pakli vÜak ob₧alovan² byl trestßn, zejmΘna pro krßde₧, nezb²vß, ne₧ ulo₧iti trest nepodmφn∞n∞.

Dle stanoviska nejvyÜÜφho soudu nem∙₧e b²ti odsouzen ten, kdo jednou ji₧ koncesi, t°eba jen krßtce, m∞l a pak ji odhlßsil, ale poslouchß dßl (sb. min. sprav. Φ. 697).