╔ter bez "Φern²ch d∞r"
Denφk PRAVDA, Moskva, SSSR dne 13. 3. 1989
V ministerstvu spoj∙ SSSR existovalo zhruba 50 let tajnΘ odd∞lenφ, kterΘ v poslednφch letech naz²vali jeho pracovnφci mezi sebou "slu₧ba Kres¥janinovΘ". Natßlie Jevgenijevna Kres¥janinovovß ÜΘfovala po dobu Φtvrtstoletφ vysφlacφm za°φzenφm urΦen²m k ruÜenφ zahraniΦnφch rozhlasov²ch stanic na celΘm ·zemφ SSSR.
Provßd∞nφ podvratnΘho rozhlasovΘho vysφlßnφ z jednoho stßtu proti druhΘmu mß sv∙j p∙vod ji₧ ve 20. letech. TΘm∞° souΦasn∞ vznikla i ochrana proti tΘto Φinnosti. U₧ v roce 1923 bylo v Pa°φ₧i zahßjeno z vysφlaΦ∙ umφst∞n²ch na Eiffelovce ruÜenφ program∙ z Berlφna. Pozd∞ji se sna₧ilo ruÜit Rakousko nacistickΘ vysφlßnφ z N∞mecka. V roce 12934 se sna₧ila zneÜkodnit stejn²m zp∙sobem litevskß Klajpeda nep°ßtelskß vysφlßnφ z tehdejÜφho Krßlovce (K÷nigsberg, dneÜnφ Kaliningrad).
Pod zßÜtitou ligy nßrod∙ se v roce 1937 usnesla mezivlßdnφ konference v Äenev∞ na vypracovßnφ konvence o vyu₧φvßnφ rozhlasovΘho vysφlßnφ k mφrov²m ·Φel∙m. ╚lßnky tΘto mezinßrodnφ dohody proklamovaly mj. prßvo ka₧dΘho stßtu zakßzat a bez prodlenφ znemo₧nit veÜkerß vysφlßnφ, kterß by byla s to podnφtit obyvatele danΘho stßtu k aktivitßm ohro₧ujφcφm vnit°nφ po°ßdek a bezpeΦnost. Konvenci podepsalo 22 stßt∙; mezi t∞mi, kdo nepodepsali, byli p°edstavitelΘ N∞mecka, Itßlie, Japonska a Spojen²ch stßt∙ americk²ch. Dva roky potΘ byla v naÜφ zemi z°φzena specißlnφ slu₧ba pro ruÜenφ takto zam∞°en²ch "rozhlasov²ch hlas∙".
V ka₧dΘ svazovΘ republice, v krajsk²ch a v∞tÜin∞ oblastnφch center po cel²ch 24 hodin vykonßvali slu₧bu radistΘ s ·kolem ruÜit zahraniΦnφ po°ady. V Moskv∞ to nap°φklad probφhalo nßsledovn∞. Na Tagance bylo umφst∞no takzvan∞ kontroln∞-korekΦnφ stanoviÜt∞, kde probφhala prßce ve Φty°ech sm∞nßch. Na profesionßlnφch p°ijφmaΦφch naÜel operßtor kup°φkladu signßl rozhlasovΘ stanice Svoboda a p°φmou komunikaΦnφ linkou zadal pokyn ruÜiΦce: - Prvnφ vysφlaΦ s antΘnou Φφslo 1 zapnout na kmitoΦet 5955 kHz. - V Θteru se objevilo ruÜenφ. Podle probφhajφcφch sv∞tov²ch udßlostφ a souΦasn²ch politick²ch pom∞r∙ dostßvalo stanoviÜt∞ na Tagance zvlßÜtnφ p°φkazy, kterΘ programy p°ehluÜit a kterΘ nechat plavat.
N. Kras¥janinovovß mi dßvß nahlΘdnout do ji₧ nepot°ebnΘ dokumentace svΘho ·tvaru. Pat°φ mezi n∞ mapa s nßzvem "Sm∞ry Φinnosti zahraniΦnφch stanic produkujφcφch relace do SSSR". Je na nφ znßzorn∞no rozmφst∞nφ vysφlaΦ∙. Hlas Ameriky k nßm nap°φklad vysφlß z USA, Anglie, NSR, ╪ecka, Maroka a Filipφn. BBC z Anglie, Kypru, Omßnu atd. Ve vÜech jazycφch svazov²ch republik vysφlß svΘ po°ady Svoboda - Svobodnß Evropa. V ruÜtin∞, ukrajinÜtin∞, uzbeΦtin∞, v jazycφch pobaltsk²ch nßrod∙ i Zakavkazska. Hlas Ameriky vysφlß rusky, gruzφnsky aj. Vysφlß i Hlas Izraele. Celkem je do tΘto kampan∞ zapojeno 38 rozhlasov²ch stanic z 28 zemφ. Co do rozsahu vysφlßnφ je na prvnφm mφst∞ Radio Svoboda. Za 24 hodiny naplnφ jejφ signßl v Θteru 71 hodinu, Hlas Ameriky 28 hodin a 45 minut, Radio Peking 15 hodin 35 minut atd.
Te∩ u₧ byla Φinnost zam∞°enß na obranu proti zahraniΦnφmu vysφlßnφ zcela zlikvidovßna. M²lil by se vÜak ka₧d², kdo by naivn∞ p°edpoklßdal, ₧e dφky naÜφ p°estavb∞ a novΘmu zp∙sobu myÜlenφ se zm∞nily i ·koly cizφch "rozhlasov²ch hlas∙" a ₧e budou nadßle p∙sobit v zßjmu boje za mφr, svobody a vzßjemnΘho porozum∞nφ. Stejn∞ jako d°φve m∙₧eme v Θteru krom∞ Φestn²ch, objektivnφch a vst°φcn²ch relacφ narazit na le₧, falsifikaci a zaml₧ovßnφ. VÜechny tyto metody z arsenßlu "psychologickΘ vßlky" nebudφ pochopiteln∞ mezi stßty d∙v∞ru.
P°esto bylo rozhodnuto "slu₧bu Kres¥janinovovΘ" zruÜit. Usuzuje se, ₧e takovΘto rozhodnutφ je pln∞ v souladu s politikou glasnosti a otev°enosti, kterou sov∞tskΘ vedenφ provßdφ. Za prvΘ je v∞tÜina rozhlasov²ch posluchaΦ∙ schopna sama posoudit, na Φφ stran∞ je pravda a kde je le₧, kde je skuteΦnß informace a kde jen obratnß manipulace s "fakty". Za druhΘ je od nyn∞jÜka nevhodnΘ vynaklßdat prost°edky na ·dr₧bu a provoz ruÜiΦek.
Jak budou vyu₧ity uvoln∞nΘ rozhlasovΘ vysφlaΦe a dalÜφ za°φzenφ? "Bylo rozhodnuto Φßst b²val²ch ruÜiΦek v Moskv∞ pou₧φt pro p°enosy vysφlßnφ svazov²ch republik," vysv∞tluje prvnφ zßstupce nßΦelnφka Hlavnφ sprßvy kosmick²ch a radiov²ch spoj∙ Ministerstva spoj∙ SSSR A. Barbanskij. "Od 14. b°ezna se v krßtkovlnn²ch pßsmech 31 a 49 metr∙ rozezn∞ly signßly Ukrajiny, B∞lorusi, Moldßvie a pobaltsk²ch republik, od 21. b°ezna se p°ipojily ┴zerbßjd₧ßn, ArmΘnie a Gruzie a b∞hem dalÜφho t²dne i Kazachstan a republiky st°ednφ ┴sie. P°ehled kmitoΦt∙ nov²ch po°ad∙ bude publikovat t²denφk Govorit i pokazyvajet Moskva.
Ve spoluprßci s Ministerstvem geologie SSSR se v souΦasnΘ dob∞ studuje i mo₧nost vyu₧itφ krßtkovlnn²ch spojenφ ve stßtnφm geosystΘmu. To by umo₧nilo p°edßvat do centra z terΘnnφch objekt∙ geofyzikßlnφ ·daje ke zpracovßnφ a rozhodovßnφ. Byly vypracovßny rovn∞₧ nßvrhy na vznik reklamnφho radiokanßlu zahrnujφcφho Φinnost dru₧stev, informace o lΘka°skΘ slu₧b∞, mlßde₧nickΘ relace, vysφlßnφ pro °idiΦe atd. Zkrßtka, b²valΘ ruÜiΦky bez prßce nez∙stanou.
Autor: B. Pilia, Moskva. V²tisk denφku obstaral a p°elo₧il Viktor JaroÜ
American Forces Network zaΦalo vysφlat b∞hem druhΘ sv∞tovΘ vßlky z Lond²na. Pou₧φvalo se za°φzenφ a studiφ zap∙jΦen²ch od BBC. Prvnφ vysφlßnφ pro americkΘ bojovΘ jednotky se ozvalo 4. Φervna 1943 v 5.45 odpoledne. Sestßvalo z p°edem nahran²ch zßbavn²ch program∙, zprßv BBC a zprßv ze sportu. Vysφlalo se z Lond²na pozemnφmi linkami a p∞ti regionßlnφmi vysφlaΦi po VelkΘ Britßnii.
Nßlety n∞meckΘho letectva ale zßhy vysφlßnφ umlΦely. V kv∞tnu 1944 se AFN London p°est∞hovalo z p∙vodnφch studiφ BBC na jinΘ mφsto Lond²na. Jak se vÜak p°ibli₧oval den D (vylod∞nφ spojenc∙ v Normandii, tzv. Operace Overlord, pozn. JB), spoleΦn²m ·silφm BBC a Canadian Broadcasting Corporation byly p°ipraveny programy pro expediΦnφ sbory Spojenc∙. Kdy₧ invaze zaΦala, AFN vysφlalo na frontu dlouhovlnn²m vysφlaΦem BBC s pomocφ mobilnφch sk°φ≥ov²ch voz∙, kterΘ byly p°i°azeny americk²m jednotkßm vstupujφcφm na evropskou pevninu. Tyto vozy naopak p°inßÜely zpravodajskΘ redakci ·st°ednφho studia v Lond²n∞ horkΘ zprßvy z frontov²ch boj∙.
AΦkoli sprßvnφ centrum z∙stßvalo v Lond²n∞, provoznφ odd∞lenφ se p°est∞hovalo do AFN Pa°φ₧, kde v listopadu 1944 zahßjilo vysφlßnφ s 15 kW z budovy Herald Tribune na Rue de Berri. VysφlaΦ darovala francouzskß vlßda.
Jak spojeneckß vojska tlaΦila N∞mce zp∞t k Berlφnu, st∞hovalo se i AFN postupn∞ p°es Belgii, Francii, Lucembursko a Holandsko. Koncem druhΘ sv∞tovΘ vßlky, v kv∞tnu 1945, zahßjilo AFN vysφlßnφ z mobilnφho sk°φ≥ovΘho vozu zaparkovanΘho za budovou IG Farben ve Frankfurtu, ve st°edisku nazvanΘm po generßlu Dwightu Eisenhowerovi. Zde pak z∙stalo a₧ do konce roku 1994.
DesßtΘho Φervna 1945 zaΦalo vysφlat AFN Munich se dv∞ma 100 kW vysφlaΦi, a to v Mnichov∞ a ve Stuttgartu. V srpnu 1945 se do Frankfurtu p°est∞hovalo i ·st°edφ z Lond²na a brzy vznikla st°ediska AFN v Berlφn∞, BrΘmßch a Norimberku. Poslednφho dne roku 1945 se AFN Lond²n odmlΦelo a v pr∙b∞hu roku 1948 zmlkla postupn∞ i st°ediska ve Francii.
Koncem Φty°icßt²ch let AFN zpravodajsky pokr²valo norimbersk² vßleΦn² tribunßl, sov∞tskou blokßdu Zßpadnφho Berlφna a vzduÜn² most do tohoto t∞₧ce zkouÜenΘho m∞sta.
AFN Stuttgart se poprvΘ ohlßsilo do Θteru 17. b°ezna 1948 a v roce 1949 se AFN BrΘmy p°est∞hovalo severn∞ji a zm∞nilo nßzev na AFN Bremenhaven.
Padesßtß lΘta znamenala rozÜi°ovßnφ sφt∞. V roce 1950 zaΦalo vysφlat AFN Norimberk, v roce 1953 zaΦalo z mobilnφho vozu vysφlat AFN Kaiserslautern a 21. °φjna 1954 se toto st°edisko p°est∞hovalo do souΦasnΘho p∙sobiÜt∞ poblφ₧ Vogelweh Military Shopping Center.
AFN France bylo znovu o₧iveno 23. kv∞tna 1958, kdy zaΦalo vysφlat AFN Orleans pro jednotky umφst∞nΘ v Camp Des Loges, Dreux Air Base a Orleans. 20. listopadu se pak p°idalo AFN Poitiers a 16. °φjna 1959 jeÜt∞ AFN Verdun.
AFN France nakonec vyrostlo v soubor tΘm∞° 50 FM stanic, avÜak v roce 1967 v souvislosti s vystoupenφm Francie z NATO, bylo AFN France celΘ zruÜeno a p°est∞hovßno do SHAPE v Chievres v Belgii.
┌st°edφ AFN Europe bylo od konce Φty°icßt²ch let a₧ do roku 1966 umφst∞no v Hoechst Castle u Mohanu na p°edm∞stφ Frankfurtu. V roce 1966 poskytl AFN ve Frankfurtu budovu Hessischer Rundfunk. V sedmdesßt²ch letech jeÜt∞ AFN p°ibyla odpov∞dnost za televiznφ slu₧by AFRTS pro St°ednφ Evropu, kterΘ byly provozovßny z leteckΘ zßkladny v Ramsteinu. 28. °φjna 1976 se AFN Television p°est∞hovalo ze star²ch Φernobφl²ch studiφ v Ramsteinu do nov²ch barevn²ch ve Frankfurtu.
AFN SHAPE zapoΦalo s rozhlasov²m vysφlßnφm z hlavnφho stanu spojeneckΘho velenφ NATO v Evrop∞, umφst∞nΘho v Casteau poblφ₧ Mons v Belgii. Vysφlßnφ zaΦalo 5. ·nora 1974.
V osmdesßt²ch letech byly zalo₧eny poboΦky s vybaven²mi studii v n∞meckΘm Wⁿrzburgu a holandskΘm Soesterbergu.
V roce 1984 zaΦalo frankfurtskΘ ·st°edφ s pravideln²m vysφlßnφm p°es satelity z AFRTS Broadcast Center v Kalifornii. Pomocφ uplinku v Usingenu v N∞mecku, satelitu zav∞ÜenΘho nad Indick²m oceßnem a systΘmu p°ijφmacφch parabol zaΦalo AFN SuperStation se satelitnφm rozhlasov²m a televiznφm vysφlßnφm 29. prosince 1987. Satelitnφ distribuΦnφ systΘm zv²Üil poslechovost a pomocφ pozemnφch kabelov²ch sφtφ zaΦala AFN TV p°ichßzet do americk²ch vojensk²ch areßl∙ i v Anglii.
AFN zaΦalo v roce 1989 spravovat i svΘ FM vysφlaΦe a aby vyhov∞lo po₧adavk∙m mladÜφ Φßsti posluchaΦ∙, zapoΦalo se stereo programy Z-ROCK. V lednu 1991 se FM programy p°etvo°ily do Z-FM, tj. formßtu souΦasn²ch hit∙. AFN odeslalo svΘ zpravodajce do Kuvajtu a SaudskΘ Arßbie pokr²t operaci PouÜtnφ bou°e. Tito profesionßlnφ zpravodajci se hlßsili takΘ rodinßm vojßk∙ a zajiÜ¥ovali p°φmou podporu vojensk²m jednotkßm v pouÜti (Armed Forces Desert Network).
Po vßlce v Zßlivu se americkΘ jednotky zaΦaly stahovat. To m∞lo samoz°ejm∞ dopad i na stanice AFN a organizaci AFRTS v Evrop∞. I kdy₧ u₧ EvropanΘ nejsou hlavnφ posluchaΦskou obcφ, jejich vztah k AFN je charakterizovßn jednφm Φlßnkem v n∞meck²ch novinßch z poΦßtku devadesßt²ch let, kter² °φkß, ₧e "americkß armßda opouÜtφ Evropu, ale AFN musφ z∙stat". AFN zaΦalo s uzavφrßnφm mnoha poboΦek. V N∞mecku to byl v roce 1992 Mnichov, o rok pozd∞ji Bremerhaven a AFN Berlφn, v roce 1994 pak holandsk² AFN Soesterberg. V roce 1993 byl naopak obnoven AFN Stuttgart pro pokrytφ vojenskΘ komunity v Heidelbergu.
V roce 1995 se uzav°el AFN Norimberk a personßl se p°est∞hoval do Vilsecku s oznaΦenφm AFN Bavaria. Koncem roku 1998 americkΘ jednotky opustily jihon∞meck² Augsburg a velk² vysφlaΦ pro AmeriΦany ve slu₧b∞ i v d∙chodu se odmlΦel.
O Vßnocφch 1995 bylo vÜak AFN Europe op∞t povolßno do plnΘ Φinnosti, aby p°inßÜelo rozhlasovΘ a TV slu₧by jednotkßm zapojen²m do d∞nφ na Balkßn∞. UrΦit∞ si vzpomφnßte na videozßb∞ry prvnφch americk²ch transportnφch letadel p°istßvajφcφch na letiÜti v Tuzle a vozidlo AFN/AFRTS vyjφ₧d∞jφcφ z letadla jako jedno z prvnφch v tΘto novΘ oblasti. Stßle vysφlß z Tuzly v Bosn∞ nebo z Taszaru v Ma∩arsku, aby informovalo a pobavilo vojßky americk²ch sil v tΘto neklidnΘ oblasti, kte°φ zde udr₧ujφ mφr.
Koncem dubna 1999 obdr₧elo AFN op∞t v²zvu k prßci, tentokrßt v Albßnii. 29. kv∞tna technici zapnuli proud do FM vysφlaΦe na 93.1 MHz, pokr²vajφcφ hlavn∞ letiÜt∞ v Tiran∞. Zapojeny jsou zde satelitnφ dekodΘry a dv∞ velkΘ TV antΘny pro televiznφ slu₧by Φlen∙m jednotky Task Force Hawk.
AFN je nejrozsßhlejÜφ sφtφ inventß°e ABS a pravideln∞ se ·Φastnφ operacφ vojensk²ch kontingent∙ kdekoli na vy₧ßdßnφ americkΘho velenφ v Evrop∞. Stalo se nemyslitelnou souΦßstφ zßjm∙ vedoucφch vojensk²ch Φinitel∙, kte°φ v∞dφ, ₧e AFN je bude provßzet i na dalÜφch mφrov²ch misφch.
Ale vra¥me se jeÜt∞ k poΦßtk∙m AFN. VÜe, co tato organizace podnikala, charakterizuje v²rok nejvyÜÜφho velitele spojeneck²ch sbor∙ v Evrop∞ generßla Dwighta D. Eisenhowera dne 4. Φervence 1943, adresovan² AFN v Lond²n∞: "Vojßk, kter² je dob°e informovßn a znß cφle tΘto zem∞, mß dobr² d∙vod pro svou motivaci a bojovΘ vystupovßnφ. D∞lß ho to lepÜφm vojßkem".
Armßda Spojen²ch Stßt∙ a vojenskß vysφlacφ slu₧ba ABS (Army Broadcasting Service) je tΘto myÜlence stßle v∞rnß.
AΦkoli sprßvnφ centrum z∙stßvalo v Lond²n∞, provoznφ odd∞lenφ se p°est∞hovalo do AFN Pa°φ₧, kde v listopadu 1944 zahßjilo vysφlßnφ s 15 kW z budovy Herald Tribune na Rue de Berri. VysφlaΦ darovala francouzskß vlßda.
Jak spojeneckß vojska tlaΦila N∞mce zp∞t k Berlφnu, st∞hovalo se i AFN postupn∞ p°es Belgii, Francii, Lucembursko a Holandsko. Koncem druhΘ sv∞tovΘ vßlky, v kv∞tnu 1945, zahßjilo AFN vysφlßnφ z mobilnφho sk°φ≥ovΘho vozu zaparkovanΘho za budovou IG Farben ve Frankfurtu, ve st°edisku nazvanΘm po generßlu Dwightu Eisenhowerovi. Zde pak z∙stalo a₧ do konce roku 1994.
DesßtΘho Φervna 1945 zaΦalo vysφlat AFN Munich se dv∞ma 100 kW vysφlaΦi, a to v Mnichov∞ a ve Stuttgartu. V srpnu 1945 se do Frankfurtu p°est∞hovalo i ·st°edφ z Lond²na a brzy vznikla st°ediska AFN v Berlφn∞, BrΘmßch a Norimberku. Poslednφho dne roku 1945 se AFN Lond²n odmlΦelo a v pr∙b∞hu roku 1948 zmlkla postupn∞ i st°ediska ve Francii.
Koncem Φty°icßt²ch let AFN zpravodajsky pokr²valo norimbersk² vßleΦn² tribunßl, sov∞tskou blokßdu Zßpadnφho Berlφna a vzduÜn² most do tohoto t∞₧ce zkouÜenΘho m∞sta.
AFN Stuttgart se poprvΘ ohlßsilo do Θteru 17. b°ezna 1948 a v roce 1949 se AFN BrΘmy p°est∞hovalo severn∞ji a zm∞nilo nßzev na AFN Bremenhaven.
Padesßtß lΘta znamenala rozÜi°ovßnφ sφt∞. V roce 1950 zaΦalo vysφlat AFN Norimberk, v roce 1953 zaΦalo z mobilnφho vozu vysφlat AFN Kaiserslautern a 21. °φjna 1954 se toto st°edisko p°est∞hovalo do souΦasnΘho p∙sobiÜt∞ poblφ₧ Vogelweh Military Shopping Center.
AFN France bylo znovu o₧iveno 23. kv∞tna 1958, kdy zaΦalo vysφlat AFN Orleans pro jednotky umφst∞nΘ v Camp Des Loges, Dreux Air Base a Orleans. 20. listopadu se pak p°idalo AFN Poitiers a 16. °φjna 1959 jeÜt∞ AFN Verdun.
AFN France nakonec vyrostlo v soubor tΘm∞° 50 FM stanic, avÜak v roce 1967 v souvislosti s vystoupenφm Francie z NATO, bylo AFN France celΘ zruÜeno a p°est∞hovßno do SHAPE v Chievres v Belgii.
┌st°edφ AFN Europe bylo od konce Φty°icßt²ch let a₧ do roku 1966 umφst∞no v Hoechst Castle u Mohanu na p°edm∞stφ Frankfurtu. V roce 1966 poskytl AFN ve Frankfurtu budovu Hessischer Rundfunk. V sedmdesßt²ch letech jeÜt∞ AFN p°ibyla odpov∞dnost za televiznφ slu₧by AFRTS pro St°ednφ Evropu, kterΘ byly provozovßny z leteckΘ zßkladny v Ramsteinu. 28. °φjna 1976 se AFN Television p°est∞hovalo ze star²ch Φernobφl²ch studiφ v Ramsteinu do nov²ch barevn²ch ve Frankfurtu.
AFN SHAPE zapoΦalo s rozhlasov²m vysφlßnφm z hlavnφho stanu spojeneckΘho velenφ NATO v Evrop∞, umφst∞nΘho v Casteau poblφ₧ Mons v Belgii. Vysφlßnφ zaΦalo 5. ·nora 1974.
V osmdesßt²ch letech byly zalo₧eny poboΦky s vybaven²mi studii v n∞meckΘm Wⁿrzburgu a holandskΘm Soesterbergu.
V roce 1984 zaΦalo frankfurtskΘ ·st°edφ s pravideln²m vysφlßnφm p°es satelity z AFRTS Broadcast Center v Kalifornii. Pomocφ uplinku v Usingenu v N∞mecku, satelitu zav∞ÜenΘho nad Indick²m oceßnem a systΘmu p°ijφmacφch parabol zaΦalo AFN SuperStation se satelitnφm rozhlasov²m a televiznφm vysφlßnφm 29. prosince 1987. Satelitnφ distribuΦnφ systΘm zv²Üil poslechovost a pomocφ pozemnφch kabelov²ch sφtφ zaΦala AFN TV p°ichßzet do americk²ch vojensk²ch areßl∙ i v Anglii.
AFN zaΦalo v roce 1989 spravovat i svΘ FM vysφlaΦe a aby vyhov∞lo po₧adavk∙m mladÜφ Φßsti posluchaΦ∙, zapoΦalo se stereo programy Z-ROCK. V lednu 1991 se FM programy p°etvo°ily do Z-FM, tj. formßtu souΦasn²ch hit∙. AFN odeslalo svΘ zpravodajce do Kuvajtu a SaudskΘ Arßbie pokr²t operaci PouÜtnφ bou°e. Tito profesionßlnφ zpravodajci se hlßsili takΘ rodinßm vojßk∙ a zajiÜ¥ovali p°φmou podporu vojensk²m jednotkßm v pouÜti (Armed Forces Desert Network).
Po vßlce v Zßlivu se americkΘ jednotky zaΦaly stahovat. To m∞lo samoz°ejm∞ dopad i na stanice AFN a organizaci AFRTS v Evrop∞. I kdy₧ u₧ EvropanΘ nejsou hlavnφ posluchaΦskou obcφ, jejich vztah k AFN je charakterizovßn jednφm Φlßnkem v n∞meck²ch novinßch z poΦßtku devadesßt²ch let, kter² °φkß, ₧e "americkß armßda opouÜtφ Evropu, ale AFN musφ z∙stat". AFN zaΦalo s uzavφrßnφm mnoha poboΦek. V N∞mecku to byl v roce 1992 Mnichov, o rok pozd∞ji Bremerhaven a AFN Berlφn, v roce 1994 pak holandsk² AFN Soesterberg. V roce 1993 byl naopak obnoven AFN Stuttgart pro pokrytφ vojenskΘ komunity v Heidelbergu.
V roce 1995 se uzav°el AFN Norimberk a personßl se p°est∞hoval do Vilsecku s oznaΦenφm AFN Bavaria. Koncem roku 1998 americkΘ jednotky opustily jihon∞meck² Augsburg a velk² vysφlaΦ pro AmeriΦany ve slu₧b∞ i v d∙chodu se odmlΦel.
O Vßnocφch 1995 bylo vÜak AFN Europe op∞t povolßno do plnΘ Φinnosti, aby p°inßÜelo rozhlasovΘ a TV slu₧by jednotkßm zapojen²m do d∞nφ na Balkßn∞. UrΦit∞ si vzpomφnßte na videozßb∞ry prvnφch americk²ch transportnφch letadel p°istßvajφcφch na letiÜti v Tuzle a vozidlo AFN/AFRTS vyjφ₧d∞jφcφ z letadla jako jedno z prvnφch v tΘto novΘ oblasti. Stßle vysφlß z Tuzly v Bosn∞ nebo z Taszaru v Ma∩arsku, aby informovalo a pobavilo vojßky americk²ch sil v tΘto neklidnΘ oblasti, kte°φ zde udr₧ujφ mφr.
Koncem dubna 1999 obdr₧elo AFN op∞t v²zvu k prßci, tentokrßt v Albßnii. 29. kv∞tna technici zapnuli proud do FM vysφlaΦe na 93.1 MHz, pokr²vajφcφ hlavn∞ letiÜt∞ v Tiran∞. Zapojeny jsou zde satelitnφ dekodΘry a dv∞ velkΘ TV antΘny pro televiznφ slu₧by Φlen∙m jednotky Task Force Hawk.
AFN je nejrozsßhlejÜφ sφtφ inventß°e ABS a pravideln∞ se ·Φastnφ operacφ vojensk²ch kontingent∙ kdekoli na vy₧ßdßnφ americkΘho velenφ v Evrop∞. Stalo se nemyslitelnou souΦßstφ zßjm∙ vedoucφch vojensk²ch Φinitel∙, kte°φ v∞dφ, ₧e AFN je bude provßzet i na dalÜφch mφrov²ch misφch.
Ale vra¥me se jeÜt∞ k poΦßtk∙m AFN. VÜe, co tato organizace podnikala, charakterizuje v²rok nejvyÜÜφho velitele spojeneck²ch sbor∙ v Evrop∞ generßla Dwighta D. Eisenhowera dne 4. Φervence 1943, adresovan² AFN v Lond²n∞: "Vojßk, kter² je dob°e informovßn a znß cφle tΘto zem∞, mß dobr² d∙vod pro svou motivaci a bojovΘ vystupovßnφ. D∞lß ho to lepÜφm vojßkem".
Armßda Spojen²ch Stßt∙ a vojenskß vysφlacφ slu₧ba ABS (Army Broadcasting Service) je tΘto myÜlence stßle v∞rnß.
Ze zahraniΦnφch materißl∙ p°elo₧il Jaroslav BohßΦ