| předchozí lekce (2.04) | obsah kurzu | následující lekce (2.06) |
Okno Nastavení objektů se dynamicky mění podle toho, která komponenta je právě na formuláře aktivní. Je to proto, že každá komponenta má samozřejmě jiné vlastnosti. Na začátku, po aktivování formuláře jsou přístupné vlastnosti formuláře. Pokud klikneme na formuláři na jinou komponentu, změní se automaticky i zobrazované vlastnosti dle vybrané komponenty. Další možností je vybrat komponentu ze seznamu, který je umístěn v horní části okna nastavení vlastností. V seznamu se zobrazuje vždy jméno vybrané komponenty, po kliknutí na trojúhelník vpravo od jména máte možnost vybrat ze seznamu dle jména jinou komponentu.
Jak jsme si již uvedli, má každá komponenta dva druhy parametrů. Jsou to vlastnosti a události. Okno Nastavení objektů má proto v horní části okna dvě záložky pro výběr požadované stránky parametrů. Při návrhu vzhledu aplikace budete přitom pracovat většinou s vlastnostmi objektů a až při definici prováděních akcí programem budete pracovat s událostmi objektů.
Vlastnosti objektů jsou vlastně proměnné aktivního objektu. Na stránce vlastností máte proto možnost přistupovat k těmto proměnným a měnit jejich hodnoty. Stránka vlastností je rozdělena na dvě části. V levé části jsou zobrazeny názvy vlastností. V pravé části jsou zobrazeny hodnoty vlastností s možností jejich změny. Obdobně je uspořádána i stránka nastavení událostí. Pro události se však zadávají jména procedur, která danou událost zpracuje.
Názvy vlastností a událostí mohou být v okně řazeny dvojím způsobem. Bud podle příslušných kategorií nebo podle abecedního pořadí. Změnu nastavení máte možnost si vybrat po kliknutí pravého tlačítka myši na okně nastavení objektů. Stejně tak máte možnost si vybrat, zda se má okno Nastavení objektů zobrazovat stále nahoře, nad všemi ostatními okny. V dolní části okna je u základních a často používaných vlastností a událostí zobrazen jejich stručný popis.
Jak již víte, mohou být vlastnosti objektů různého typu. Buď číslo, řetězec, logická hodnota, předdefinovaná konstanta a podobně. Podle toho se také mění způsob zadávání hodnot vlastností. Pokud je vlastnost numerického typu můžete zadat přímo číselnou hodnotu. Alfanumerickou hodnotu (typu string) zadáváte také přímo, avšak bez uvozovek či apostrofů. Snadné je také zadávání logických hodnot. Zobrazený čtvereček je buď zatržený, což představuje hodnotu True, nebo prázdný pro hodnotu False. Změnu hodnoty máte možnost provést přímo kliknutím myši. Některé vlastnosti mohou nabývat pouze předem zadaných a pojmenovaných hodnot. V takovém případě je vpravo od hodnoty zobrazeno tlačítko s trojúhelníkem pro rozbalení seznamu předdefinovaných možných hodnot nastavení. Některé vlastnosti mají vpravo zobrazeno tlačítko se třemi tečkami, které slouží pro vyvolání dialogu nastavení příslušné vlastnosti.
Některé vlastnosti se ve skutečnosti skládají z několika hodnot. Takové vlastnosti poznáte podle malé ikonky se zobrazením znaménka '+' vlevo od názvu vlastnosti. Například nastavení fontu. Máte možnost nastavit font jednak v dialogu, který se zobrazí po kliknutí na tlačítko se třemi tečkami vpravo od hodnoty fontu. Další možností je rozbalit seznam vlastností kliknutím na ikonku plus vlevo od názvu vlastnosti. Tím se zobrazí již přímo seznam vlastností. V našem případě u fontu například název, velikost a podobně.
Takže tolik většinou nezáživná teorie bez jakékoliv tvorby. V příští lekci však již vytvoříme první jednoduchou aplikaci.
| předchozí lekce (2.04) | obsah kurzu | následující lekce (2.06) |