| p°edchozφ lekce (2.04) | obsah kurzu | nßsledujφcφ lekce (2.06) |
Okno Nastavenφ objekt∙ se dynamicky m∞nφ podle toho, kterß komponenta je prßv∞ na formulß°e aktivnφ. Je to proto, ₧e ka₧dß komponenta mß samoz°ejm∞ jinΘ vlastnosti. Na zaΦßtku, po aktivovßnφ formulß°e jsou p°φstupnΘ vlastnosti formulß°e. Pokud klikneme na formulß°i na jinou komponentu, zm∞nφ se automaticky i zobrazovanΘ vlastnosti dle vybranΘ komponenty. DalÜφ mo₧nostφ je vybrat komponentu ze seznamu, kter² je umφst∞n v hornφ Φßsti okna nastavenφ vlastnostφ. V seznamu se zobrazuje v₧dy jmΘno vybranΘ komponenty, po kliknutφ na troj·helnφk vpravo od jmΘna mßte mo₧nost vybrat ze seznamu dle jmΘna jinou komponentu.
Jak jsme si ji₧ uvedli, mß ka₧dß komponenta dva druhy parametr∙. Jsou to vlastnosti a udßlosti. Okno Nastavenφ objekt∙ mß proto v hornφ Φßsti okna dv∞ zßlo₧ky pro v²b∞r po₧adovanΘ strßnky parametr∙. P°i nßvrhu vzhledu aplikace budete p°itom pracovat v∞tÜinou s vlastnostmi objekt∙ a a₧ p°i definici provßd∞nφch akcφ programem budete pracovat s udßlostmi objekt∙.
Vlastnosti objekt∙ jsou vlastn∞ prom∞nnΘ aktivnφho objektu. Na strßnce vlastnostφ mßte proto mo₧nost p°istupovat k t∞mto prom∞nn²m a m∞nit jejich hodnoty. Strßnka vlastnostφ je rozd∞lena na dv∞ Φßsti. V levΘ Φßsti jsou zobrazeny nßzvy vlastnostφ. V pravΘ Φßsti jsou zobrazeny hodnoty vlastnostφ s mo₧nostφ jejich zm∞ny. Obdobn∞ je uspo°ßdßna i strßnka nastavenφ udßlostφ. Pro udßlosti se vÜak zadßvajφ jmΘna procedur, kterß danou udßlost zpracuje.
Nßzvy vlastnostφ a udßlostφ mohou b²t v okn∞ °azeny dvojφm zp∙sobem. Bud podle p°φsluÜn²ch kategoriφ nebo podle abecednφho po°adφ. Zm∞nu nastavenφ mßte mo₧nost si vybrat po kliknutφ pravΘho tlaΦφtka myÜi na okn∞ nastavenφ objekt∙. Stejn∞ tak mßte mo₧nost si vybrat, zda se mß okno Nastavenφ objekt∙ zobrazovat stßle naho°e, nad vÜemi ostatnφmi okny. V dolnφ Φßsti okna je u zßkladnφch a Φasto pou₧φvan²ch vlastnostφ a udßlostφ zobrazen jejich struΦn² popis.
Jak ji₧ vφte, mohou b²t vlastnosti objekt∙ r∙znΘho typu. Bu∩ Φφslo, °et∞zec, logickß hodnota, p°eddefinovanß konstanta a podobn∞. Podle toho se takΘ m∞nφ zp∙sob zadßvßnφ hodnot vlastnostφ. Pokud je vlastnost numerickΘho typu m∙₧ete zadat p°φmo Φφselnou hodnotu. Alfanumerickou hodnotu (typu string) zadßvßte takΘ p°φmo, avÜak bez uvozovek Φi apostrof∙. SnadnΘ je takΘ zadßvßnφ logick²ch hodnot. Zobrazen² ΦtvereΦek je bu∩ zatr₧en², co₧ p°edstavuje hodnotu True, nebo prßzdn² pro hodnotu False. Zm∞nu hodnoty mßte mo₧nost provΘst p°φmo kliknutφm myÜi. N∞kterΘ vlastnosti mohou nab²vat pouze p°edem zadan²ch a pojmenovan²ch hodnot. V takovΘm p°φpad∞ je vpravo od hodnoty zobrazeno tlaΦφtko s troj·helnφkem pro rozbalenφ seznamu p°eddefinovan²ch mo₧n²ch hodnot nastavenφ. N∞kterΘ vlastnosti majφ vpravo zobrazeno tlaΦφtko se t°emi teΦkami, kterΘ slou₧φ pro vyvolßnφ dialogu nastavenφ p°φsluÜnΘ vlastnosti.
N∞kterΘ vlastnosti se ve skuteΦnosti sklßdajφ z n∞kolika hodnot. TakovΘ vlastnosti poznßte podle malΘ ikonky se zobrazenφm znamΘnka '+' vlevo od nßzvu vlastnosti. Nap°φklad nastavenφ fontu. Mßte mo₧nost nastavit font jednak v dialogu, kter² se zobrazφ po kliknutφ na tlaΦφtko se t°emi teΦkami vpravo od hodnoty fontu. DalÜφ mo₧nostφ je rozbalit seznam vlastnostφ kliknutφm na ikonku plus vlevo od nßzvu vlastnosti. Tφm se zobrazφ ji₧ p°φmo seznam vlastnostφ. V naÜem p°φpad∞ u fontu nap°φklad nßzev, velikost a podobn∞.
Tak₧e tolik v∞tÜinou nezß₧ivnß teorie bez jakΘkoliv tvorby. V p°φÜtφ lekci vÜak ji₧ vytvo°φme prvnφ jednoduchou aplikaci.
| p°edchozφ lekce (2.04) | obsah kurzu | nßsledujφcφ lekce (2.06) |