| předchozí lekce (2.02) | obsah kurzu | následující lekce (2.04) |
Pro výběr objektů slouží paleta komponent. Pokud ji nemáte viditelnou, je možné ji zobrazit volbou z menu Nástroje/Paleta komponent. Zobrazí se vám okno s mnoha ikonami. Ikony jsou rozděleny záložkami na několik skupin s názvy Základ, Windows, Dialogy a Databáze. Okno s komponentami můžete libovolně přesouvat po obrazovce. Můžete také změnit jeho velikost. Všimněte si, že při změně velikosti okna se ikony na ploše přerovnají tak, aby byly pokud možno všechny viditelné.
Pokud najedete kurzorem myši nad některou z ikon umístěných na paletě komponent, zobrazí se název komponenty. Požadovanou komponentu vyberete kliknutím myši na ikonu požadované komponenty. Všimněte si, že se současně změní i vzhled ikony s šipkou umístěné vždy vlevo nahoře na paletě s komponentami. Nyní již můžete kliknout myší na plochu formuláře. Podle toho, jakou komponentu jste vybrali, zobrazí se vám na formuláři příslušný objekt. Zkuste si uvedeným způsobem přesunout na formulář několik různých objektů. Pokud se podíváte na program, zjistíte, že obsahuje stále pouze tři původní řádky. Spusťte program a uvidíte, že nadefinovaný formulář se skutečně zobrazí. Nevykonává však nejspíše žádnou činnost. Ukončete proto práci formuláře kliknutím na systémovou uzavírací ikonu formuláře.
Každý objekt je na formuláři definován mimo svého typu a jména i dalšími vlastnostmi. Například tlačítko má zadanou velikost, nápis má definován text, font a podobně. Takto je možné pro každý objekt zadat požadovaný souhrn vlastností. Vlastnosti je možné nastavit nejen při definici formuláře, je však také možné vlastnosti měnit přímo z programu.
Většina objektů má určité události, pro které je možné zadat akce, které se provedou, pokud se událost u objektu vyskytne. Událost může být například kliknutí myší na tlačítku nebo stisk klávesy. To jsou zcela běžné události. Mezi další události ale patří také například otevření formuláře, změna jeho velikosti, přesun myší nad tlačítkem a podobně.
Programování aplikací ve Windows se proto skládá hlavně z nastavení vlastností objektů a definování akcí, které se provedou při výskytu události. Není to již klasické programování, se kterým jsme se seznámili v první části kurzu. Nyní se seznámíme s událostmi řízeném programování. Takový program po svém spuštění čeká na události od uživatele a pokud má pro tuto událost nadefinovánu akci, provede ji a čeká na další událost. Při klasickém programování se vše zpracovávalo v pořadí podle zadání programu. Nyní se ale jednotlivé události zpracovávají podle pořadí svého výskytu.
Programování aplikace se skládá ze dvou kroků. Nejprve si na formuláři nadefinujete používané objekty a nastavíte potřebné vlastnosti. Při tom nemusíte napsat jedinou řádku programu, přesto jste již definovali vzhled aplikace. Ve druhém kroku potom zadáte akce, které se mají provést po výskytu sledovaných událostí. Zde se již programuje. Systém vám přitom sám připraví požadované definice procedur a vy pouze doplníte zpracování události v programu.
| předchozí lekce (2.02) | obsah kurzu | následující lekce (2.04) |