OperaΦnφ systΘm MacOS je velice zajφmav² operaΦnφ systΘm s bohatou historiφ. Byly to prßv∞ poΦφtaΦe Macintosh, kterΘ v roce 1984 zahßjily revoluci v operaΦnφch systΘmech. Od tΘ doby Üel v²voj samoz°ejm∞ dßl, tak₧e i v souΦasnΘ dob∞ se tento systΘm pova₧uje za jeden z nejsnadn∞jÜφch a nejp°φjemn∞jÜφch na ovlßdßnφ. Firma Apple letos navφc uvedla zcela nov² systΘm MacOS X, kter² je zalo₧en na unixovΘm jßd°e a cel² vychßzφ z NeXTStepu. SouΦasn² MacOS 9 lze tedy pova₧ovat za poslednφ äp∙vodnφô systΘm MacOS a celß v²vojovß °ada se jφm nejspφÜ uzav°e.

SouΦasn² MacOS je pln∞ 32bitov², objektov∞ orientovan² systΘm obsahujφcφ velice kvalitnφ kooperativnφ multitasking a multithreading (Poslednφ dostupnß aktualizace systΘmu MacOS 9.0.4 nabφzφ mimo jinΘ i preemptivnφ multitasking. Rozdφl mezi kvalitnφm kooperativnφm a preemptivnφm multitaskingem vÜak ocenφ p°edevÜφm odbornφci, nebo¥ b∞₧n² u₧ivatel rozdφl ani nepoznß.) a hlavn∞ jedno z nejp°φjemn∞jÜφch u₧ivatelsk²ch rozhranφ. Navφc nabφzφ vysok² v²kon, bezpeΦnost a stabilitu.

Velkou v²hodou systΘmu MacOS jsou n∞kterΘ vlastnosti, kterΘ jinΘ operaΦnφ systΘmy nemajφ a u₧ivatel tak nem∙₧e naplno vyu₧φt v²kon svΘho stroje, p°φpadn∞ se zdr₧uje zbyteΦn²m zadßvßnφm p°φkaz∙. Jako p°φklad uve∩me n∞kterΘ v²hody:

• MacOS je svßzßn se stroji Macintosh, kterΘ vyrßbφ stejnß firma. Dφky tomu jsou maximßlnφm mo₧n²m zp∙sobem eliminovßny problΘmy nekompatibility mezi hardwarem a softwarem.
• SystΘm nepracuje se za°φzenφmi, ale p°φmo s mΘdii. P°i prßci se tedy neodkazuje nap°φklad na mechaniku A:, ale na mΘdium do nφ vlo₧enΘ. Jednou z v²hod tohoto °eÜenφ je, ₧e se u₧ivatel nesetkßvß s chybov²mi hlßÜenφmi o nemo₧nosti zßpisu na danΘ mΘdium, nebo¥ nenφ k dispozici. Navφc u₧ivatel nepot°ebuje v∞d∞t, kterΘ za°φzenφ se skr²vß pod kter²m nßzvem, ale jakmile vlo₧φ mΘdium do mechaniky, tak se objevφ na pracovnφ ploÜe.
• Velk² rozdφl oproti jin²m systΘm∙m je v prßci se soubory. U₧ivatel se nap°φklad nikdy nesetkß s problΘmy zadßvßnφ cesty k souboru. Nap°φklad m∙₧e slo₧ku s programem p°esunout na jin² disk a program bude stßle funkΦnφ. Stejn∞ fungujφ i zßstupci soubor∙. Originßlnφ soubor mohu po disku libovoln∞ p°esouvat a zßstupce stßle vφ, kde se nalΘzß.
• Hlavn∞ p°i prßci na sφti ka₧d² ocenφ, ₧e se v okn∞ v₧dy zobrazuje aktußlnφ stav slo₧ky. Nenφ tedy pot°eba v₧dy zadßvat funkci "Refresh", nebo podobnou. P°i prßci na serverech, kde se obsah stßle m∞nφ je tato funkce nepostradatelnß, ale u₧ivatel ji ocenφ i p°i prßci na jedinΘm poΦφtaΦi.
• P°ed kopφrovßnφm si systΘm zjistφ mφsto na disku a v p°φpad∞, ₧e se kopφrovanΘ soubory na cφlov² disk nevejdou, je na to u₧ivatel p°edem upozorn∞n. Ne tedy nap°φklad a₧ po 10ti minutßch kopφrovßnφ.
• K odstran∞nφ programu ze systΘmu nenφ pot°eba odinstalovßvat. StaΦφ slo₧ku s programem hodit do koÜe a smazat.
• ╚asto pou₧φvanou funkcφ jsou tzv. visaΦky, kdy si u₧ivatel m∙₧e soubory na disku oznaΦit barviΦkami. Ka₧dß barva potom znamenß nap°. jinak rozpracovanou prßci, nebo jinΘho zßkaznφka (zßle₧φ na u₧ivateli, co si jednotliv²m barvßm p°i°adφ)
• Originßlnφ je i zp∙sob urΦovßnφ soubor∙. OperaΦnφ systΘm MacOS krom∞ typu souboru rozliÜuje takΘ tzv. tv∙rce souboru, tj program, kter² ho vytvo°il. Dφky tomu u₧ivatel nemß problΘmy s otevφrßnφm soubor∙. Typick²m p°φkladem m∙₧e b²t formßt EPS. Ten m∙₧e b²t vektorov² (nap°. z programu Illustrator) nebo bitmapov² (z Photoshopu). U jin²ch systΘm∙ je b∞₧nΘ, ₧e pro jeden typ souboru je nastavena jedna aplikace. Potom se ale stßvß, ₧e se vektorovΘ i bitmapovΘ formßty otevφrajφ ve stejnΘm programu, co₧ samp°ejm∞ nenφ vhodnΘ.
• Programßto°i zajistΘ ocenφ strukturu soubor∙ pod operaΦnφm systΘmem MacOS. Ka₧d² soubor se sklßdß ze dvou Φßstφ - Datafork a ResourceFork. V ResourceForku jsou ulo₧eny informace o ikonßch, menu, dialogov²ch oknech a podobn∞. Tato Φßst mß pevn∞ danou strukturu, kterß je snadno editovatelnß. Nenφ tedy problΘm si nap°φklad n∞jak² program poΦeÜtit.
• Vyhledßvßnφ informacφ je na kvalitativn∞ vyÜÜφ ·rovni, ne₧ u jin²ch systΘm∙. KlφΦem je vyhledßvacφ software Sherlock 2. Krom∞ klasickΘho hledßnφ soubor∙ podle rozliΦn²ch parametr∙ m∙₧e u₧ivatel hledat na disku i podle obsahu v souborech. Jeliko₧ mß systΘm informace na disku indexovanΘ, je toto vyhledßnφ extrΘm∞ rychlΘ. DalÜφm mo₧n²m zp∙sobem je vyhledßvßnφ na Internetu, kdy systΘm oslovφ najednou mnoho vyhledßvacφch server∙ a jejich odpov∞di jeÜt∞ prot°φdφ. Obdobn²m zp∙sobem lze hledat ve virtußlnφch obchodech nejlevn∞jÜφ zbo₧φ apod.
• SystΘm nabφzφ celou °adu dalÜφch p°φjemn²ch funkcφ, kterΘ u₧ivateli usnad≥ujφ ka₧dodennφ prßci s poΦφtaΦem. Jen v krßtkosti se zmi≥me alespo≥ o automatizaci p°φkaz∙ pomocφ AppleScriptu, ovlßdßnφ hlasem, funkci svazek klφΦ∙, kdy staΦφ u₧ivateli jedno heslo na vÜechna p°ihlßÜenφ (otevφrßnφ zaÜifrovan²ch soubor∙, p°ipojovßnφ na jinΘ poΦφtaΦe na sφti Φi p°ihlßÜenφ na strßnky na Internetu), ColorSync pro zabezpeΦenφ, aby se barevnost obrazu na r∙zn²ch periferiφch nem∞nila. Jedin∞ pomocφ sprßvy barev lze zajistit, aby se originßlnφ obraz neliÜil od zobrazenφ na monitoru a od v²slednΘho tisku.

VÜechny v²hody se sem samoz°ejm∞ nevejdou, tak₧e jestli mßte zßjem, p°ij∩te se podφvat. P°φpadnΘ dotazy Φi p°ipomφnky vßm takΘ rßdi odpovφme p°es e-mail.

á

V souΦasnΘ dob∞ m∙₧eme pova₧ovat v²voj systΘmu MacOS za uzav°enou historii. Poslednφm ze systΘm∙ postavenΘm na klasickΘ architektu°e je v²Üe popisovan² systΘm MacOS 9. N∞kterΘ z technologiφ budou vÜak pou₧ity i v nov²ch systΘmech a budou nadßle vyvφjeny. Budoucnostφ systΘm∙ pro poΦφtaΦe Apple Macintosh je prvnφ systΘm postavenΘm na zcela jinΘm jßd°e û MacOS X. Ji₧ n∞kolik let se u Apple mluvilo o pot°eb∞ äjinΘhoô systΘmu. P°edevÜφm m∞l tento systΘm obsahovat technologie chrßn∞nΘ pam∞ti a äprav²ô preemptivnφ multitasking. Tento systΘm se vÜak nepoda°ilo vyvinout. S koupφ firmy NeXT se vrßtil k Applu nejen Steve Jobs, ale firma zφskala i prßva na systΘm NeXTStep s Unixov²m jßdrem. Prvnφm systΘmem na novΘ architektu°e byl serverov² MacOS X. Jednß se o systΘm zalo₧en² na unixov²ch technologiφch, navφc podstatnß Φßst k≤du je dostupnß, co₧ u Applu nenφ zdaleka b∞₧nß v∞c. Jde ale o serverov² systΘm, kter² nenφ primßrn∞ urΦen pro prßci b∞₧n²ch u₧ivatel∙, kte°φ tak novΘ technologie nevyu₧ijφ. Na Macworld Expo v lednu 2000 p°edstavil Steve Jobs klientsk² MacOS a dokonale p°ekvapil z·Φastn∞nΘ odbornφky.

Nov² MacOS X obsahuje vÜechny oΦekßvanΘ modernφ prvky, navφc je vybaven nov²m u₧ivatelsk²m rozhranφm s atraktivnφm vzhledem a kvalitnφmi funkcemi. Cel² systΘm MacOS X mß modulßrnφ stavbu. Zßkladem systΘmu je jßdro s nßzvem Darwin. Ten odpovφdß za organizaci preemptivnφho multitaskingu, ochranu pam∞ti a dalÜφ d∙le₧itΘ funkce. Jßdro je prav² Mach 3 kernel, kter² dokonale odd∞luje procesor a pam∞ti od zbytku systΘmu. CelΘ jßdro je zalo₧eno na posφlßnφ zprßv a vÜe co d∞lß je jejich vym∞≥ovßnφ mezi sv∞tem procesoru a okolφm.

Nad tφmto jßdrem je vrstva slo₧enß ze t°φ technologiφ, kterß mß na starosti grafiku. 2D grafiku obstarßvß ·pln∞ nov² systΘm Quarz zalo₧en² na formßtu PDF, co₧ ho Φinφ v souΦasnΘ dob∞ velice perspektivnφm. Formßt PDF byl nap°φklad Evropskou uniφ urΦen jako jedin² vhodn² formßt pro v²m∞nu dokument∙. Quarz dokß₧e za b∞hu renderovat, vyhlazovat a ve vrstvßch sklßdat PostScriptovou grafiku. Na starosti mß vykreslovßnφ menu s pr∙svitn²mi okny a stφny oken. Podpora PDF je pro u₧ivatele p°evratnß, nebo¥ znamenß pro vÜechny aplikace mo₧nost pracovat a uklßdat v PDF formßtu. 3D grafiku mß na starosti osv∞dΦenß technologie OpenGL, z°ejm∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ vysoce v²konn² standard pro zobrazovßnφ 3D grafiky v souΦasnosti. Poslednφ z trojice je QuickTime, kter² zajiÜ¥uje multimedißlnφ podporu. Jeho poslednφ verze je ji₧ vysp∞lß meziplatformnφ technologie.

Nad multimedißlnφ a grafickou vrstvou jsou umφst∞ny moduly s nßzvy Classic, Carbon a Cocoa. Ve skuteΦnosti se jednß o programov² interface (API), je₧ mß na starosti obsluhu jednotliv²ch aplikacφ. Velice d∙le₧it² je p°edevÜφm modul Classic, kter² umo₧nφ b∞h program∙ psan²ch jeÜt∞ pro starΘ systΘmy, i kdy₧ urΦit∞ ne se vÜemi vymo₧enostmi novΘho systΘmu. Carbon je kompletn∞ p°epsanΘ novΘ API pro MacOS X Server, kterΘ p°ejφmß i klientsk² MacOS X. Cocoa je objektov∞ orientovanΘ API, kterΘ bude vyu₧φvat nap°φklad nov² internetov² balφk Microsoftu pro Macintosh.

Poslednφ vrstvou je grafickΘ prost°edφ Aqua. Jednß se o od zßkladu p°epracovanΘ prost°edφ a to jak graficky, tak funkΦn∞. Prvnφ velkΘ zm∞ny se projevujφ ji₧ ve zp∙sobu prßce s disky s adresß°i. Nov² systΘm zachovßvß dv∞ tradiΦnφ metody zobrazovßnφ ve slo₧ce pomocφ ikon Φi °ßdkovΘho v²pisu. Zatφmco ale d°φve dvojklik na ikonu slo₧ky vyvolal otev°enφ novΘho okna, nynφ, po vzoru internetov²ch prohlφ₧eΦ∙, z∙stßvß p°i standardnφm nastavenφ na obrazovce stßle okno p∙vodnφ, ovÜem s nov²m obsahem. Funguje samoz°ejm∞ zp∞tnß vazba a okny lze cestovat zp∞t. Podobn∞ se mohou chovat i okna aplikacφ. Nov∞ p°ib²vß sloupcovΘ zobrazenφ, p°evzatΘ z operaΦnφho systΘmu NeXT. To usnad≥uje hlavn∞ orientaci ve Φlenit²ch adresß°φch. Pro ka₧dou slo₧ku je urΦen jeden samostatn² sloupec. Prvnφ otev°enφ slo₧ky tedy zobrazφ jejφ obsah v jednom sloupci. Kliknutφm na vno°enou slo₧ku se na pravΘ stran∞ vytvo°φ nov² sloupec s jejφm obsahem. Tak to funguje a₧ na ·rove≥ samotnΘho souboru. Dφky integraci sφ¥ov²ch slu₧eb je jedno, zda p°i prohlφ₧enφ slo₧ek prochßzφte obsah vnit°nφch disk∙, externφch USB, CD-ROM, lokßlnφch server∙, internetovΘho serveru Φi p°ipojenΘho digitßlnφho fotoaparßtu. I zde se postup u₧ivatele zaznamenßvß a je tak mo₧nΘ cestovat strukturou zp∞t.

Na spodnφm okraji obrazovky se jako novinka objevil Dock. Ten sice na prvnφ pohled p°ipomφnß podobnou liÜtu ze systΘmu MS Windows, ale jeho funkce je v principu jinß. Dock toti₧ m∙₧e obsahovat vÜe, k Φemu pot°ebuje mφt u₧ivatel rychl² p°φstup. To znamenß slo₧ku, aplikaci, disk, minimalizovanΘ okno, odkaz na internetovou strßnku, samostatn² dokument libovolnΘho typu a podobn∞. Dock m∙₧e obsahovat a₧ 128 polo₧ek a ka₧dß z nich mß svou ikonu. Velikost ikon se automaticky p°izp∙sobuje jejich poΦtu. Pro ilustraci funkce uve∩me, ₧e nap°φklad obrßzek m∙₧eme mφt v Docku, ani₧ bychom ho otev°eli, nebo¥ ikona reprezentuje jeho nßhled. Kliknutφm na ikonu aplikace ji spustφme, ikona poÜtovnφho klienta upozor≥uje svou zm∞nou na novΘ zprßvy. Ikony se chovajφ podle toho, jakou polo₧ku reprezentujφ.

P°i prßci ve starÜφch systΘmech MacOS (a nejen v nich) se setkßvßme se dv∞ma typy oken. Modßlnφ okno si vynucuje odpov∞∩ u₧ivatele a nelze je proto opustit bez jeho uzav°enφ. Typicky jsou to okna pro otev°enφ Φi ulo₧enφ souboru a n∞kterΘ systΘmovΘ hlßÜky. Musφme v₧dy nejprve akci potvrdit Φi zruÜit. B∞₧n∞jÜφ jsou okna nemodßlnφ, kterß m∙₧e nechat u₧ivatel otev°enß, i kdy₧ se p°epne do jinΘ aplikace nebo do systΘmu. V systΘmu MacOS X se u₧ivatel s modßlnφmi okny ji₧ nesetkßvß. Zde jsou tato okna p°i°azena p°φmo konkrΘtnφmu dokumentu a to jak graficky, tak i funkΦn∞. Proto lze nap°φklad opustit zobrazenΘ okno Save a zkontrolovat obsah cφlovΘ slo₧ky. Naopak je mo₧no mφt otev°eno n∞kolik dokument∙, ka₧d² se zobrazen²m uklßdacφm oknem.

GrafickΘ provedenφ novΘho systΘmu je dob°e patrnΘ z p°ilo₧en²ch obrßzk∙. Vid∞t nenφ vÜudyp°φtomnß animace. P°edvolenß tlaΦφtka mφsto tradiΦnφho orßmovßnφ nynφ slab∞ pulsujφ, okna plynule vyjφ₧d∞jφ z hornφ liÜty dokumentu. P°i uklßdßnφ novΘ polo₧ky do Docku se p∙vodnφ ikony plynule rozestoupφ a vytvo°φ pro ni mezi sebou mφsto, p°i p°ejφ₧d∞nφ myÜφ nad Dockem se ikony pod myÜφ plynule zv∞tÜujφ. Ikony nynφ mohou dosahovat velikosti a₧ 128 x 128 pixel∙ a jejich velikost lze plynule m∞nit posuvnφkem. Dφky Quartzu jsou navφc p°i vÜech velikostech ostrΘ, ve fotokvalit∞, jen se m∞nφ mno₧stvφ zobrazen²ch detail∙. Je samoz°ejmΘ, ₧e takov² systΘm bude nßroΦn² na hardware, na kterΘm pob∞₧φ. Podle ·daj∙ spoleΦnosti Apple by vÜak m∞l staΦit i nejstarÜφ iMac s procesorem G3/233 MHz. U₧ivatelΘ starÜφch poΦφtaΦ∙ budou nejspφÜ nuceni pou₧φvat nejv²Üe systΘm MacOS 9 nebo upgradovat.

Kompatibilita s p°edchozφmi systΘmy ba m∞la b²t zajiÜt∞na dφky API Classic. P°esto je ale mo₧nΘ, ₧e n∞kterΘ aplikace budou mφt s funkΦnostφ problΘmy. S velkou pravd∞podobnostφ se to m∙₧e t²kat p°edevÜφm t∞ch, kterΘ nevyu₧φvaly slu₧eb systΘmu a pokouÜely se je °eÜit samy. Dφky p°epracovanΘmu prost°edφ mohou n∞kte°φ u₧ivatelΘ p°i prßci s nov²m systΘmem v n∞kter²ch v∞cech zpoΦßtku trochu tßpat. A₧ praxe ukß₧e, zda vÜechny zm∞ny byly pouze k lepÜφmu Φi nikoliv. Klientsk² operaΦnφ systΘm MacOS X se zajistΘ stane skuteΦn²m p°evratem a to nejen mezi systΘmy pro poΦφtaΦe Macintosh. Nasv∞dΦujφ tomu odezvy v∞tÜiny odbornφk∙ v oboru, vΦetn∞ takov²ch, jako jsou zßstupci Microsoftu. Dß se °φci, ₧e Apple se sv²m nov²m systΘmem p°inßÜφ revoluci obdobn∞, jako tomu bylo v roce 1984. Dß se tedy °φci, ₧e nov² MacOS X je d∙stojn²m nßstupcem systΘm∙ pro poΦφtaΦe Apple Macintosh.