O riziku geneticky modifikovan²ch organism∙ (GMO) mluvφ skoro ka₧d²: Sm∞rnice EvropskΘ Unie stejn∞ jako zap°φsßhlφ odp∙rci GMO i navrhovan² Φesk² zßkon. Nebude na Ükodu, si o n∞m n∞co °φct.

P°edevÜφm se smi°me s tφm, ₧e po₧adavek vyvinout n∞jakou technologii, Φi v∙bec n∞co ud∞lat s nulov²m rizikem je sejnΘ jako chtφt t°i zlatΘ vlasy d∞da VÜev∞da. Riziko m∙₧e b²t velmi nepatrnΘ, ale nikdy nulovΘ.

P°φklad: vyhnu se riziku zran∞nφ Φi dokonce zabitφ, kdy₧ z∙stanu doma pod pe°inou? ╪ekn∞me, ₧e v ╚R je dva miliony dom∙. RoΦn∞ jich p∞t zniΦφ v²buch plynu, pßd letadla nebo po₧ßr. Pravd∞podobnost, ₧e se to stane letos s naÜim domem je tedy 5 : 2,000.000 tedy 2,5 x 10^-6 , a riziko, ₧e se tak stane dnes, je jeÜt∞ 365krßte menÜφ, tedy asi 6,8 x 10^-9.

Riziko zßle₧φ na pravd∞podobnosti, ₧e urΦitß Ükoda nastane.

Rizika jsou ovÜem velkß nebo malß. Podle uvedenΘho p°φkladu mohu z poΦtu ·sp∞Ün²ch akcφ kapsß°∙ a poΦtu cestujφcφch v tramvaji odhadnout pravd∞podobnost, ₧e v tramvaji m∞ n∞kdo p°ipravφ o pen∞₧enku. Budu-li v nφ mφt stokorunu je riziko menÜφ, ne₧ kdy₧ v nφ budu mφt tisφcikorunu, i kdy₧ pravd∞podobnost krßde₧e je v obou p°φpadech stejnß.

Riziko je nßsobek velikosti Ükody, kterß m∙₧e nastat a pravd∞podobnosti, ₧e nastane.

Mßme-li se rozhodnout n∞co ud∞lat, musφme, jak jsme poznali, v₧dy volit n∞jakΘ riziko. Vyhnout se jakΘmukoli riziku û to jsou ty t°i zlatΘ vlasy. Jde o to, kterΘ z nezbytn²ch rizik zvolit.

P°φklad: Mßm jet do Frankfurtu. Mohu jet vlakem, autem, nebo letadlem. Riziko je zhruba: vlak = letadlo< auto.

P°i rozhodovßnφ postavφme vedle sebe vÜechna mo₧nß alternativnφ °eÜenφ a stanovφme jejich rizika.

Z takovΘho hodnocenφ rizika plyne, ₧e by vlastn∞ nikdo krom∞ sebevrah∙ nem∞l do Frankfurtu jezdit autem. A p°ece tam spousta lidφ takto cestuje. Zeptejte se, co je k tomu vede. Je to t°eba pohodlφ, mo₧nost se pohybovat po m∞st∞, nevßzat se na n∞jak² jφzdnφ Φi letov² °ßd, vezou velk² nßklad, nebo prost∞ jφzda autem jim Φinφ pot∞Üenφ.

Z toho plyne, ₧e na rozhodovßnφ mß vliv krom∞ srovnßvßnφ rizik jeÜt∞ hodnocenφ v²hod, kterΘ jednotlivß °eÜenφ p°inßÜejφ.

P°φklad: Na pult∞ le₧φ dv∞ stejn∞ kvalitnφ potraviny za stejnou cenu. Jedna je oznaΦena ôZ geneticky modifikovanΘ surovinyö. Vzhledem k r∙zn²m pov∞stem i moudr² Φlov∞k si °ekne, ₧e v tΘ modifikovanΘ m∙₧e b²t o zrnko rizika vφc ne₧ v tΘ normßlnφ. Proto₧e rozdφl v²hod je nulov², pak i nepatrn² rozdφl v riziku d∞len² nulou je nep°ijateln² a zßkaznφm sßhne po nemodifikovanΘm v²robku.

Racionßlnφ volba mo₧nostφ je dßna pom∞rem rizika a u₧itku, kterΘ jednotlivΘ alternativy p°inßÜejφ.

Rozhodovßnφ na zßklad∞ hodnocenφ rizika si tedy m∙₧eme shrnout do p∞ti bod∙:

1. ÄßdnΘ °eÜenφ, ₧ßdnß Φinnost nenφ bez rizika.
2. Postavφme vedle sebe vÜechna mo₧nß °eÜenφ.
3. U ka₧dΘho stanovφme riziko jakou souΦin velikosti Ükody, kterß m∙₧e nastat a pravd∞podobnosti, ₧e nastane.
4. Pak u vÜech °eÜenφ zhodnotφme u₧itek, kter² p°inßÜejφ.
5. Riziko porovnßme s u₧itkem pro ka₧dou alternativu.

Proh°eÜky proti sprßvnφmu hodnocenφ rizika potkßme na ka₧dΘm kroku a vede to k Φetn²m nedorozum∞nφm.

P°φklad: ve vzruÜenΘ atmosfΘ°e kampan∞ koncem roku 1996, kterß nßsledovala po dovozu kuku°ice Novartis do ╚R, ╚eskß komise transgenose rostlin vydala zkratkovitΘ prohlßÜenφ, ₧e vÜechny GMO schvßlenΘ v rozvinut²ch zemφch jsou bezpeΦnΘ. Ka₧d² vidφ, ₧e je to proh°eÜek proti pravidlu 1. Sprßvnß formulace m∞la znφt vÜechny GMO a jejich zp∙sob pou₧itφ schvßlenΘ v rozvinut²ch zemφch jsou nejmΘn∞ stejn∞ bezpeΦnΘ jako ekvivalentnφ nemodifikovanΘ organismy a metody jejich pou₧itφ.

Z hodnocenφ rizika lze snadno ud∞lat nßstroj, kter² zdiskredituje vybranΘ °eÜenφ. Osv∞dΦen² postup je nßsledujφcφ:

Z mo₧n²ch alternativ vyber pouze tu, kterou chceÜ zniΦit.

O ostatnφch mo₧nostech se nezmi≥uj, pokud jsou vÜeobecn∞ znßmy, d∞lej, ₧e t∞ nezajφmajφ.

U svΘ ob∞ti rozve∩ Ükodu, kterß by jejφm pou₧itφm mohla nastat a jeÜt∞ n∞jakou Ükodu vymysli v rßmci tzv. p°edb∞₧nΘ opatrnosti.

O pravd∞podobnosti, s jakou by mohla nastat, pomlΦ, d∞lej, ₧e nastane zcela urΦit∞.

Riziky alternativnφ °eÜenφ se nemusφÜ zab²vat, proto₧e d∞lßÜ, ₧e neexistujφ.

Ze stejnΘho d∙vodu je ne₧ßdoucφ srovnßvat u₧itek jednotliv²ch °eÜenφ.

P°φklad: Po zjiÜt∞nφ, ₧e pyl z transgennφ Bt-kuku°ice, kterß je toxickß pro zavφjeΦe kuku°iΦnΘho, m∙₧e napadat na rostlinu, kterou se ₧ivφ housenky jin²ch lepidopter (mot²l∙ a m∙r) a tφm housenky otrßvit, napsal mluvΦφ ΦeskΘ poboΦky organizace Greenpeace v rßmci globßln∞ °φzenΘ kampan∞ ministrovi ₧ivotnφho prost°edφ, aby zastavil pokusy s touto kuku°icφ, proto₧e by mohly b²t poÜkozeny housenky ₧ivφcφ se plevelem v pokusn²ch parcelßch.

NebezpeΦφ, o kterΘm hovo°il bylo reßlnΘ. Nepokusil se odhadnout velikost Ükody (poΦet otrßven²ch housenek) a pravd∞podobnost, ₧e k tomu dojde. Uvß₧φme-li, ₧e pracovnφci v²zkumnΘho ·stavu, kte°φ pokusy d∞lajφ, se sna₧φ, aby parcela byla bez plevele, pak m∙₧eme odhadnout na pokusnΘm poli 50m x 50m asi 2000 pleveln²ch rostlin. Bude-li v dob∞ prßÜenφ kuku°ice (asi 10 dnφ) na ka₧dΘ stΘ rostlin∞ jedna housenka, jednß se o 20 housenek. Ne vÜechny plevelnΘ rostliny jsou dostateΦn∞ schopny zadr₧et pyl a ne vÜechny housenky jsou citlivΘ na toxin v kuku°ici. Na Stßtnφ univerzit∞ v Iow∞, kde toto riziko pro housenky sledujφ ji₧ n∞kolik let, zjistili ·mrtnost v poli 20 %. Aplikujeme-li tento pom∞r na ΦeskΘ housenky, vyjde nßm pravd∞podobnost otrßvenφ 4 housenek.

Dßle pan mluvΦφ neuvß₧il alternativnφ mo₧nosti boje proti zavφjeΦi. Je to (a) post°ik insekticidem, (b) ned∞lat nic, (c) integrovanß ochrana. Riziko post°iku (a) nenφ t°eba vym²Ület. StaΦφ se podφvat loni na Pelh°imovsko, kde bylo zniΦeno 200 vΦelstev, nebo letos na Nßchodsko, kde vΦela°e stihla podobnß pohroma. Argument, ₧e Ülo patrn∞ o selhßnφ lidskΘho faktoru, nic nem∞nφ, proto₧e prßv∞ lidsk² faktor je d∙le₧itou slo₧kou p°i hodnocenφ rizika. Registrovßno je pouze zniΦenφ vΦelstev. Kolik bylo zniΦeno housenek a jinΘho u₧iteΦn∞jÜφho hmyzu i p°i sprßvnΘm pou₧itφ insekticidu, nenφ nesnadnΘ si domyslet. OÜet°enφ kuku°ice insekticidem je mo₧nΘ jen letecky a pokud poΦasφ nedovolφ ho provΘst v rozmezφ n∞kolika dn∙, kdy mot²lci zavφjeΦe vylΘtajφ, je zbyteΦnΘ, ale zabije spolehliv∞ u₧iteΦn² hmyz.

Alternativu (b) nem∙₧eme odhadnout u nßs. Ve stßt∞ Illinois, kde se zavφjeΦ vyskytuje, udßvajφ farmß°i pokles ·rody o 20 a₧ 40 metrßk∙ na hektar. Hodnotit alternativu (c) je v∙bec obtφ₧nΘ. Nejsou znßmy ani nßklady ani vliv na ·rodu, proto₧e se nßm nepoda°ilo najφt p°φklad, kde by byla na dostateΦn∞ velkΘ v²m∞°e pou₧ita. Z ekonomick²ch a realizaΦnφch d∙vod∙ velkop∞stitelΘ kuku°ice pova₧ujφ za reßlnΘ alternativy pouze Bt- kuku°ici a chemickΘ oÜet°enφ.