ŽURNALISTÉ IGNORUJÍ ČESKÉ OCHRÁNCE PŘÍRODY.

(SAMOOBSLUHA HESEL GREENPEACE)

Projednávání zákona o geneticky modifikovaných organismech (GMO) a novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích vyvolalo prakticky ve všech mediích pozornost k otázkám genetických modifikací a legislativní regulace této nové technologie. Na rozdíl od jiných zemí se však k tomu nevyslovili čeští ochránci přírody. Ani v jednom pořadu, interview či stati je naši žurnalisté neoslovili a nesnažili se zjistit jejich názor. Spokojili se s nekonečným opakováním tezí mezinárodní organizace Greenpeace tlumočených jejími zaměstnanci. To ovšem nic neříká o českých problémech, které by měli předkládat naši aktivisté a nemůže přinést ani nic nového v diskusi o této problematice, protože teze vypracované centrálou Greenpeace jsou staré a notoricky známé a hlavně nejsou určeny k diskusi, ale pouze ke globální proklamativní propagandě. Je sice správné, že publicisté se snaží přinést názory pro a proti, ale očekávali bychom originální myšlénky českých aktivistů doložené fakty, ne stále stejná známá hesla navíc zkreslená.

Žurnalista, který není vyloženým diletantem jistě ví, že globální strategií organizace Greenpeace je ryze negativní, jejím cílem není zdokonalit bezpečnost nové technologie, ale zamezit jakémukoli použití GMO v přírodě. K dosažení tohoto cíle slouží centrálně vypracovaná taktika, jejímž jádrem je postavit veřejnost proti této technologii. Realizaci provádějí zaměstnanci národních kanceláří (ve světě je asi 30 takových kanceláří) popularizací tezí vypracovaných odborníky na ovlivňování veřejnosti v centru. To a jen to mají v popisu práce v české kanceláři, česká příroda je nezajímá, neboť to není podstatné pro globální strategii. Jen si vzpomeňme na spojený hlas všech ekologů nejrůznějších zabarvení proti těžbě zlata v Kašperských horách. Našel někdo hlas Greenpeace, který by se přidal? Přitom letošní katastrofa v Rumunsku ukazuje, že riziko pro přírodu je nesrovnatelně větší než nejčernější důsledky GMO.

Greenpeace jde za strategickým cílem třemi směry:

V legislativě je globální taktika založena na čtyřech požadavcích:

1) do regulací zahrnout nejen živé organismy, ale i jejich neživé produkty,
2) regulace postavit na principu předběžné opatrnosti, který nenastupuje pouze tam, kde chybí vědecké podklady, ale tyto podklady nahrazuje a popírá,
3) jako součást regulací technologie ustavit odpovědnost za "škody" způsobené nakládáním s GMO,
4) účast veřejnosti realizovat podílem nevládních organizací (zejména Greenpeace) na rozhodování.

Ekologicky smýšlející veřejnosti jsou určeny teze profesionálně vybrané tak, aby zabraly v neinformovaném sektoru, ale nesnesou věcnou diskusi hlavně proto, že se programově vyhýbají analýze rizika. Zopakujme si: ta spočívá v identifikaci škody, stanovení její velikosti, hodnocení pravděpodobnosti, že nastane a ve srovnání výsledku s existujícím (alternativním) řešením. Greenpeace zásadně zůstává u prvého kroku, druhý nereálně zveličí a ostatním se vyhne.

Pro usnadnění citace prefabrikovaných tezí Greenpeace nabízíme našim žurnalistům jejich přehled i s příkladem otázek, které vyvolávají, ale na které nikdy neodpoví.

Desatero Greenpeace proti GMO

Proti populistické propagandě se musí odborná veřejnost postavit. Tím však vzniká falešný dojem, že odborníci neuznávají žádná rizika genetických modifikací. Taková rizika existují u GMO jako u každé nové technologie a odborníci jsou si jich vědomi.

Příkladem mohou být tato:

1) Přenos genů. Nejde o přenos genů způsobující toleranci k totálním herbicidům, protože volně rostoucí rostliny nejsou pod selekčním tlakem. Jde o geny tolerance k mrazu, suchu, zasolení půdy a podobné, pro které v přírodě selekční tlak existuje.
2) Porušení rovnováhy saprofyt - parazit, případně symbiont - parazit. Jako příklad mohou sloužit mykorhyzní houby, nebo dřevokazné houby (václavka). Přidání genů může ze symbionta či saprofyta vytvořit parazita.
3) Predátor škůdce může být kontaminován toxinem hubícím škůdce. Proto je třeba testovat osud toxinu ve vztahu škůdce - predátor.
4) Vyhubení škůdců může snížit populaci úzce specializovaných jejich predátorů. Tento jev sice není specifický po GMO, ale musí být sledován v polních podmínkách.
5) Vytváření velkoplošných monokultur není specifické pro GMO. Smrkové monokultury u nás, olivové plantáže ve Španělsku a banánovníkové plantáže v deštných lesích jsou toho důkazem. Nicméně plodiny tolerantní k totálním herbicidům mohou takové monokultury vytvořit.
6) Tolerantní plodina jako plevel může působit potíže. Pomohl by terminátorový gen, proti kterému se vede hysterická kampaň v zastoupení politických problémů.
7) Transgenní volně žijící živočichové stejně jako zavlečené druhy mohou způsobit nežádoucí změny ve společenstvu.