Informace o postoji Patricka Moora a zejména jeho slova o vlivu profesora Krajiny na jeho životní dráhu spojenou s organizací Greenpeace nás upozornily na dluh, který vůči tomuto patrně nejvýznamnějšímu českému botanikovi. V jeho osobě se totiž pojí vysoké kvality vědecké a občanské. Ti z nás, kdo studovali za komunistické éry, o profesoru Krajinovi nic prakticky nevědí, protože strana se tehdy usnesla, že osoby, které emigrovaly se vlastně ani nenarodily, takže neexistují. Obzvláště když byly představiteli pravicových stran, i vyslovení jejich jména bylo kádrovou skvrnou.

Proto zejména biologové a historici by si měli přečíst stať profesora Jana Jeníka (Preslia 64:291-311, 1992), ze které přinášíme velmi stručný obsah.

Vladimír Josef Krajina se narodil v roce 1905 ve Slavicích u Třebíče na Moravě. Roku 1927 promoval na Přirodovědecké fakultě Karlovy Univerzity a již tehdy publikoval vědecké práce o flóře Vysokých Tater. Ve studiích pokračoval v Polsku, na Yalské Univerzitě, Bishopově museu na havajských ostrovech a pak cestoval v Japonsku, Rumunsku, Německu, Švýcarsku, Francii a Anglii.

V roce 1934 se habilitoval na docenta geobotaniky a systematiky rostlin na Přírodovědecké fakultě University Karlovy. Již jeho habilitační práce znamenala předěl v geobotanických studiích Západních Karpat.

Své úsilí a energii neomezoval profesor Krajina jen na botaniku. Vždy se významně účastnil politického života. V roce 1936 pomohl prosadit zákon, který upravoval postavení asistentů na vysokých školách. Později byl tento zákon nazýván Lex Krajinae. Po nacistické okupaci se stal jedním z vedoucích činitelů odboje. Tajnou vysílačkou poskytl západním spojencům na 20 000 zpráv. Nakonec ho Gestapo dopadlo a byl poslán do koncentračního tábora v Terezíně.

Po válce profesora Krajinu vyznamenal prezident Beneš třemi řády. Byl zvolen do parlamentu a stal se generálním tajemníkem Čs. strany národně socialistické. Předehrou komunistického puče v roce 1948 bylo, jak známo, zaslání balíčků s výbušninou třem nekomunistickým ministrům. Profesor Krajina odhalil jejich odesilatele i výrobce.

Je samozřejmé, že po puči musel emigrovat. Zatím co v Anglii ho přijal Sir Winston Churchill, aby mu poděkoval za cenné válečné informace, doma byl in absencia odsouzen na 25 let a sovětská agentura TASS proti němu zahájila pomlouvačnou kampaň.

Po nějaké době našel svůj druhý domov v Britské Kolumbii. Na Universitě Britské Kolumbie sice musel začít od píky, ale velmi rychle se dostal na špičku nejen kanadských ekologů a geobotaniků. Jeho hlavní oblastí byla ekologie lesa, za což byl v Kanadě odměněn několika poctami.