P°φstup evropskΘ unie ke geneticky modifikovan²m potravinßm

connected pages

P°φstup evropskΘ unie ke geneticky modifikovan²m potravinßm:
Hodnocenφ bezpeΦnosti, detekce a oznaΦovßnφ

Hub P.J.M.Noteborn

Wageningen-UR, RIKILT, Department of Food Safety and Health

NovΘ potraviny jsou stßle dostupn∞jÜφ a p°inßÜejφ mnoho v²hod jak pr∙myslu, tak spot°ebitel∙m. Pou₧itφ techniky rekombinantnφ DNA ve Ülechtitelstvφ rostlin vyvolalo revoluci ve v²voji plodin se zlepÜen²mi agrotechnick²mi vlastnostmi, kter² nevy₧adujφ tak intensivnφ zem∞d∞lsk² systΘm nebo majφ vhodn∞jÜφ vlastnosti. Potravinß°skΘ plodiny jsou modifikovßny zavedenφm nov²ch agrotechnick²ch vlastnostφ jako je resistence na Ük∙dce, herbicidy, opo₧d∞nΘ dozrßvßnφ, nebo potlaΦenφm t∞ch gen∙, kterΘ podmi≥ujφ citlivost na choroby. V roce 1998 se geneticky modifikovanΘ rostliny p∞stovaly na 27,8 mil. ha (v roce 1999 na 39,9 mil. ha û JD), z toho 52 (54)% s≤ja necitlivß na herbicid, 24 (19)% kuku°ice odolnß hmyzu, 9 (9)% na herbicid necitlivΘ °epky, 9 (9)% na hmyz a/nebo na herbicid necitliv² bavlnφk a 6 (4)% kuku°ice restantnφ na herbicid [1]. V roce 2000 bude geneticky modifikovanß s≤ja p°edstavovat 50 % a kuku°ice 50 % celkovΘ produkce t∞chto plodin v USA. V USA a Kanad∞ se na trh ji₧ uvedlo 40 GM plodin, zatφmco v Evrop∞ jich schvßlenφ obdr₧elo pouze 9 [2, 3]. GM plodiny, kterΘ jsou vyvφjeny s cφlem zdokonalit jejich zem∞d∞lskou produkci a snφ₧it negativnφ dopad zem∞d∞lstvφ na ₧ivotnφ prost°edφ, se nesetkßvajφ s valn²m zßjmem spot°ebitel∙.

Uvedenφ na evropsk² trh t∞chto GM potravinß°sk²ch plodin ôprvnφ generaceö vyvolalo v Evrop∞ ÜirokΘ obavy ve°ejnosti, mimo jinΘ zp∙sobenΘ neznalostφ pou₧itΘ novΘ technologie, strachem p°ed monopolizacφ trhu a dlouhodob²ch negativnφch d∙sledk∙ jejich p∞stovßnφ ve velkΘm m∞°φtku. Mo₧nΘ d∙sledky chronickΘ exposice lidφ a zvφ°at GM plodinßm vyvolßvajφ intensivnφ debaty. U GM potravin bezpeΦnost a vliv na zdravφ vyvolßvß otßzky daleko vφce ne₧ u konvenΦnφch potravin. Je to spojeno s tφm, ₧e genetick² matrißl t∞chto nov²ch plodin byl zm∞n∞n zp∙sobem, kter² nenφ dosa₧iteln² p°irozenou reprodukcφ a rekombinacφ. ZejmΘna jde o to, zda jsou k disposici souΦasnΘ strategie hodnocenφ a zkuÜebnφ protokoly, kterΘ adekvßtn∞ pokr²vajφ hodnocenφ GM potravin. Existuje nßzor, ₧e souΦasnΘ zkuÜebnφ strategie pro GM potraviny nejsou tak p°φsnΘ jako zkouÜky nov²ch lΘk∙ a chemikßliφ. V tΘto souvislosti se citujφ selekΦnφ geny k≤dujφcφ necitlivost na antibiotika a negativnφ dopad velkoploÜnΘho p∞stovßnφ na evropsk² ekosystΘm. Tyto obavy vedly n∞kterΘ ΦlenskΘ stßty EU k zavedenφ moratoria (Sm∞rnice 90/220/EEC). Navφc spot°ebitelskΘ organizace a environmentalistΘ kritizujφ postup hodnocenφ a rozhodovacφ proces o GM potravinßch, kter² nenφ pr∙hledn² a snadno p°φstupn².

Mezinßrodnφ organizace zab²vajφcφ se regulacemi (FAO/WHO, OECD, EU, ILSI) se dohodly na nßvrhu strategie pro hodnocenφ bezpeΦnost GM potravinß°sk²ch plodin. Nutno uva₧ovat nßsledujφcφ faktory bezpeΦnosti:

a) produkt nov∞ vlo₧enΘho genu,

b) zm∞nu ₧ivin a znßm²ch negativn∞ p∙sobφcφch slo₧ek,

c) mo₧nΘ vyvolßnφ alergiφ,

d) mo₧n² p°enos gen∙ mezi rostlinou a intestinßlnφ mikrofl≤rou Φlov∞ka a zvφ°at [4, 5].

┌heln²m kamene hodnocenφ bezpeΦnosti je srovnßvacφ p°φstup, tj. zda je novß potravina srovnatelnß s existujφcφ potravinou, kterß je pova₧ovßna za bezpeΦnou na zßklad∞ historie dlouhodobΘho pou₧φvßnφ (t zv. koncept podstatnΘ shody, [5]) a m∙₧e tedy b²t pova₧ovßna za stejn∞ bezpeΦnou jako tradiΦnφ produkt (Na°φzenφ EC/258/97). Tento p°φstup m∙₧e spolehliv∞ fungovat pro ôprvnφ generaciö GM potravin, pro kterou mßme dostateΦn² soubor v∞domostφ a zkuÜenostφ. VÜeobecn∞ dostupnΘ ·daje ukazujφ, ₧e tyto novΘ plodiny se neliÜφ od tradiΦnφch s v²jimkou vlo₧enΘ novΘ vlastnosti [nap°.6]. Proto p°i vlo₧enφ nov²ch gen∙ nebo vy°azenφ existujφcφch gen∙ se hodnotφ samostatn∞ nov² genov² produkt a u ôzbytku plodinyö se sledujφ nep°φmΘ vlivy, kterΘ mohla vyvolat genetickß modifikace (tzv. necht∞nΘ d∙sledky).

Tento postup m∙₧e b²t rozdφln² pro ôdruhou generaciô GM potravin, jφm₧ cφlem je zdokonalenφ potravinß°skΘ kvality plodin, t°eba obsah bφlkovin s lepÜφ v²₧ivnou hodnotou, zv²Üen² obsah zdravotn∞ hodnotn²ch mastn²ch kyselin nebo glycid∙, posφlenφ obsahu mikronutrient∙ nebo antioxidant∙, Φi snφ₧en² obsah alergen∙. I p°i zm∞n∞ jednoho genu je nesnadnΘ p°edvφdat modifikace metabolick²ch drah v rostlinßch. Je proto mßlo zkuÜenostφ s t∞mi potravinami, pro kterΘ nebude mo₧no stanovit podstatnou shodu, proto₧e nebude partner pro srovnßnφ. Bude nezbytnΘ d∙kladnΘ zkouÜenφ jak in vitro, tak in vivo metodami. Nenφ vÜak dostateΦnß zkuÜenost s hodnocenφm genov²ch produkt∙ se specifick²mi biologick²mi aktivitami, jako jsou endokrinnφ vlivy, p∙sobenφ na gastrointestinßlnφ trakt a imunologick²mi vlivy vΦetn∞ alergie.

ZvlßÜtnφ pozornost se v∞nuje zjiÜt∞nφ a charakterizaci tzv. necht∞n²ch efekt∙ jako mo₧n²ch d∙sledk∙ genetickΘ modifikace. Obvykle se provßdφ chemickß anal²za modifikovanΘ a v²chozφ plodiny na jednotlivΘ mikronutrienty a znßmΘ specifickΘ antinutrienty a toxiny danΘ plodiny. Vyvφjejφ se novΘ metody na zjiÜt∞nφ mo₧n²ch zm∞n v metabolismu geneticky modifikovan²ch organism∙ v rovin∞ vyÜÜφ biologickΘ integrace, tj. exprese gen∙ (monitorovßnφ metodou mikrodestiΦek, otisky prst∙ mRNA), anal²zy bφlkovin (proteomics) a profilu sekundßrnφch metabolit∙ (LC, NMR) [7, 8].

DalÜφ zßle₧itostφ, kterß vyvolßvß obavy ve°ejnosti je p°φtomnost selekΦnφch gen∙ k≤dujφcφch necitlivost na antibiotika. Jde o riziko, ₧e p°enos t∞chto gen∙ na mikroorganismu sφdlφcφ v lidskΘm za₧φvacφm traktu m∙₧e zp∙sobit zv²Üenφ poΦtu mikroorganism∙ necitliv²ch na antibiotika, co₧ by m∞lo negativnφ dopad na lidskΘ zdravφ a na zdravφ zvφ°at. Na jednΘ stran∞ vφme mßlo o degradaci a metabolickΘm osudu cizorodΘ DNA p∙vodem z rostlinnΘ potravy p°ijφmanΘ Φlov∞kem a zvφ°aty. Na druhΘ stran∞ je omezena naÜe v∞domost o r∙zn²ch krocφch v procesu p°enosu gen∙ a mo₧nΘ expresi p°enesenΘ DNA v kompetentnφm organismu. LepÜφ pochopenφ selektivnφch proces∙ v p°enosu gen∙ je nezbytnΘ pro p°edvφdßnφ a hodnocenφ rizika, kterΘ sebou nese uvol≥ovßnφ geneticky modifikovan²ch organism∙ do prost°edφ.

Evropskß unie na rozdφlo od ostatnφho sv∞ta stanovila specifickß pravidla pro znaΦenφ potravin (nap°. Na°φzenφ EC/258/97, Sm∞rnice 90/220/EEC), ale prahovΘ hodnoty geneticky modifikovan²ch ôsurovinö nebo zpracovan²ch produkt∙ kterΘ jsou p°φpustnΘ a metody, jak tyto prahovΘ hodnoty zjiÜ¥ovat jsou stßle jeÜt∞ p°edm∞tem diskuse, navφc obΦanΘ EU preferujφ potraviny, kterΘ nejsou ôkontaminovßnyö produkty genetickΘ modifikace (tj. potravnφ °et∞zce bez GM). To ovÜem vy₧aduje systΘm kontroly jakosti, kterΘ zajistφ potraviny a slo₧ky potravin ôbez GMö .Kriteria pro takovouto kontrolu jakosti se jeÜt∞ musφ dohodnout na mezinßrodnφ ·rovni.

Aby bylo mo₧nΘ dodr₧ovat evropskΘ regulace v souvislosti se zavßd∞nφm a znaΦenφm GM potravin, bude nezbytnΘ mφt metody, kterΘ jsou schopnΘ zjistit a identifikovat geneticky modifikovanΘ organismy a jejich produkty. SouΦasnΘ metody jsou zam∞°eny pouze na zjiÜt∞nφ novΘ vnesenΘ vlastnosti. To m∙₧e b²t v nedalekΘ budoucnosti nedostateΦnΘ, nebo¥ podobnΘ konstrukty se mohou vnßÜet do r∙zn²ch rostlin a potravin. Detekce bude muset zjistit, ₧e na evropsk² trh jsou uvßd∞ny jen odr∙dy schvßlenΘ podle evropskΘ legislativy. DalÜφ nev²hodou souΦasn²ch selekΦnφch metod je skuteΦnost, ₧e jsou zam∞°eny na zjiÜt∞nφ jen jednoho transgennφho konstruktu. V nejbli₧Üφ dob∞ vÜak poΦet konstrukt∙ bude prudce stoupat, co₧ znamenß, ₧e bude t°eba zjiÜ¥ovat mnoho konstrukt∙ souΦasn∞. ZejmΘna je to nutnΘ s ohledem na k°φ₧enφ na poli a mφchßnφ odr∙d p°i transportu, co₧ m∙₧e obojφ vΘst ke vzniku necht∞n²ch sm∞sφ GM potravin. V takov²ch p°φpadech bude nutnΘ stanovit mno₧stvφ GM plodin v dodßvce.

Splnit tyto po₧adavky m∙₧e anal²za DNA zalo₧enß na destiΦkovΘ nebo mikroΦipovß technice. Takovßto metoda je prßv∞ vyvφjena na naÜem pracoviÜti (RIKILT). Bude schopna zjiÜ¥ovat specifickΘ vnesenΘ sekvence stejn∞ jako spojovacφ sekvence mezi transgenem a rostlinnou DNA.

Souhrnn∞ lze °φci, ₧e nßstroje pro hodnocenφ bezpeΦnosti a kvality GJM potravin jsou k disposici a jsou stßle zdokonalovßny, abychom zφskali podrobn∞jÜφ informace o mechanismu toxicity jednotliv²ch slo₧ek potravy a celΘ potravy.

References:

1. C. James (1998) Global review of Commercialised Transgenic Crops:1998, ISAAA Briefs, No.8.

2. US FDA (1999) Office of Premarket Approval Report, January, 1999.

3. European Directive 90/220 EC part C.

4. FAO/WHO (1996) Joint FAO/WHO Expert Consultation on Biotechnology and Food Safety, Rome.

5. OECD (1993) Safety Evaluation of Foods Derived by Modern Biotechnology; Concepts and Principles, Paris.

6. Noteborn, H.P.J.M., Bienenmann-Ploum, M.E., Berg, van den, J.H.J., Alink, G.M., Zolla, L., Reynaerts, A., Pensa, M. and Kuiper, H.A. (1995) Safety assessment of the Bacillus thuringiensis insecticidal crystal protein CryIA(b) expressed in transgenic tomatoes. In: Genetically Modified Foods. Safety Issues (Engel, K.-H., Takeoka, G.R., Teranishi, R. eds.) ACS Symposium Series 605, Washington DC, 134-147.

7. Van Hal N.L.W., Vorst O., Van Houwelingen, A.M.M.L., Kok E.J., Peijnenburg, A., Van Tunen A.J., Keijer J. The application of DNA micro-arrays in gene expression analysis. J Biotechnology; in press.

8. Noteborn H.P.J.M., Lommen A., Van der Jagt R.C., Weseman J.M., Kuiper H.A.. Chemical fingerprinting for the evaluation of unintended secondary metabolic changes in transgenic food crops. J Biotechnology; in press.

Webmaster frantisek.opicka@atlas.cz
Last modified: 15 V 2000

P°φstup evropskΘ unie ke geneticky modifikovan²m potravinßm: Hodnocenφ bezpeΦnosti, detekce a oznaΦovßnφ

P°φstup evropskΘ unie ke geneticky modifikovan²m potravinßm:
Hodnocenφ bezpeΦnosti, detekce a oznaΦovßnφ