Zajistit bezpeΦnost a zab²vat se mo₧n²mi riziky
spojen²mi s GMO
Julian Kinderlerer
Sheffield Institute of Biotechnological Law
and Ethics
University of Sheffield, Sheffield S10 2TN
Je nesmφrn∞ nesnadnΘ zaruΦit, ₧e
potravinß°skΘ produkty a organismy v p°φrod∞ jsou bezpeΦnΘ. O °ad∞
potravin, kterΘ jφme v pr∙b∞hu generacφ, vφme, ₧e obsahujφ chemickΘ
slouΦeniny, kterΘ podle dneÜnφch hledisek pou₧φvan²ch p°i schvalovßnφ potravin a
krmiv, by je klasifikovaly jako nebezpeΦnΘ. ╚etnß rizika jsou znßmß a
klasifikovanß, ale jsou p°φpady, kdy riziko je malΘ, nenφ charakterizovanΘ a je zde
mo₧nost, ₧e m∙₧e vΘst k onemocn∞nφ nebo i smrti. N∞kterΘ z takov²chto
d∙sledk∙ mohou b²t opo₧d∞ny po mnoho let a nejsou proto kauzßln∞ spojeny
s urΦitou potravou. Schopnost ôlΘΦitö mnohß virovß a bakterißlnφ
onemocn∞nφ znamenß, ₧e v budoucnu se do pop°edφ dostanou poruchy zp∙sobenΘ
potravinami.
Proto jsme rozhodli, ₧e d°φve ne₧ se
novΘ organismy a potraviny v Evrop∞ schvßlφ k pou₧φvßnφ, bude posouzena
jejich bezpeΦnost. Jak se to d∞lß?
Kdy₧ se zavßdφ novß plodina nebo
odr∙da do prost°edφ, zkouÜφ se jejφ agronomickΘ charakteristiky. Musφ b²t dob°e
charakterizovanΘ uniformnφ a stabilnφ, aby mohly vstoupit na evropsk² trh. Nenφ vÜak
₧ßdnß zkouÜka vlivu na zem∞d∞lskΘ a p°φrodnφ spoleΦenstvo. NezjiÜ¥uje se vliv
nap°. na ptßky, hmyz a zem∞d∞lskou praxi. Pou₧itφ hybridnφho osiva, kterΘ si
zem∞d∞lec nem∙₧e p°esφvat, nevyvolßvß ₧ßdnou debatu o vlivu na praxi. Kdy₧
vÜak se zavßdφ odr∙da zφskanß genetickou modifikacφ, vÜechny tyto otßzky se
dostanou na po°ad a pova₧uje se za nutnΘ zajistit, ₧e riziko pro lidskΘ zdravφ i
p°φrodu plynoucφ z t∞chto ônov²ch odr∙dö bude minimalizovßno.
Evropa reguluje GMO velmi p°φsn∞ a¥
jsou urΦeny pro laboratornφ pou₧itφ, pro uvedenφ do prost°edφ, nebo pro potraviny
Φi krmiva. RegulaΦnφ pravidla vy₧adujφ zhodnotit riziko pro lidskΘ zdravφ a
prost°edφ. Mß-li b²t novß odr∙da plodiny uvedena na trh, musφ to uvß₧it vÜech
patnßct Φlensk²ch stßt∙. Soubor informacφ po₧adovan²ch pro zhodnocenφ rizika je
mimo°ßdn∞ detailnφ a objemn². Stejn² objem informacφ je po₧adovßn vÜemi
Φlensk²mi stßty a anal²za OECD ukazuje, ₧e ka₧dß zem∞, kterß v tΘto oblasti
zavedla n∞jak² systΘm regulace, po₧aduje stejnΘ informace. NicmΘn∞ hodnocenφ
m∙₧e b²t zcela odliÜnΘ. D∙vody pro takovΘ rozdφly jsou velmi slo₧itΘ a mohou
zahrnovat r∙znΘ vnφmßnφ rizika, ale takΘ r∙znΘ p°φrodnφ prost°edφ. Hlavnφ
p°φΦina je vÜak v interpretaci p°edb∞₧nΘ opatrnosti, kterß plyne
z ka₧dΘho uva₧ovanΘho pou₧itφ, p°i kterΘm se berou v ·vahu vÜechna
opat°enφ schopnß snφ₧it riziko konkrΘtnφho uvedenφ do prost°edφ nebo na trh. To
m∙₧e zp∙sobit ôNedostatek anal²zy celkov²ch dopad∙ technologie na zem∞d∞lstvφ a
prost°edφ a dlouhodob²ch d∙sledk∙à.ö (Royal Society, 1999).
Bohu₧el, je zde zßsadnφ problΘm.
Neexistuje toti₧ ₧ßdnΘ posouzenφ rizika pro odr∙dy p°ipravovanΘ tradiΦnφm
zp∙sobem, tak₧e zßklad, na kterΘm je mo₧nΘ stav∞t hodnocenφ rizika je znßm pouze
ze zkuÜenosti a jen z°φdka je v pφsemnΘ form∞. Vφme mnoho o pylu tradiΦnφch
odr∙d a jeho vlivu na sousednφ kultury stejnΘho druhu a tato informace se potom musφ
pou₧φt pro hodnocenφ bezpeΦnosti odr∙d produkovan²ch novou technologiφ.
Je mo₧nΘ monitorovat vliv nov²ch plodin
na zem∞d∞lskΘ prost°edφ. Zem∞d∞lec sleduje zm∞ny v chovßnφ plodiny, kterΘ
mohou ovlivnit jeho produkci. Ale zm∞ny v ÜirÜφm prost°edφ, jak v poli,
tak mimo n∞j, mohou uniknout pozornosti a interpretaci. Objevφ-li se t°eba vliv na
mikroorganismy, kterΘ tvo°φ p∙dnφ strukturu, zjistφ se takov² vliv a₧
s velk²m zpo₧d∞nφm. I kdy₧ novΘ vlastnosti se zavedly biotechnologick²mi
metodami, jejich dalÜφ Üφ°enφ m∙₧e probφhat tradiΦnφmi kanßly. Existujφ-li
p°φbuznΘ k°φ₧itelnΘ organismy, pak pravd∞podobnost p°enosu nebude odliÜnß od
toho, co se pozoruje mezi mate°skou rostlinou a jejφmi p°φbuzn²mi rostlinami. I kdy₧
se p°enos objevuje s malou frekvencφ, m∙₧e b²t problΘmem, pokud je novß
vlastnost p°φznivß pro voln∞ rostoucφ rostlinu. P°φkladem je vznik plevel∙, kterΘ
jsou necitlivΘ na b∞₧nΘ zp∙soby jejich omezovßnφ.
Mohou se vyskytnout d∞je, kterΘ jsou sice
velmi nepravd∞podobnΘ, ale pokud se vyskytnou, stanou se zßva₧n²m problΘmem. Ani
malß rizika nesmφ b²t p°ehlΘdnuta, jestli₧e je nebezpeΦnost, kterou p°edstavujφ,
vysokß. VelkΘ mno₧stvφ jedinc∙ p∞stovan²ch rostlin zvyÜuje pravd∞podobnost, ₧e
se takovß °φdkß udßlost m∙₧e objevit. V tom je takΘ problΘm monitoringu,
nebo¥ i hledßnφ jehly v kupce sena je sna₧Üφ, proto₧e alespo≥ znßme tvar a
podobu jehly.
Je jasnΘ, ₧e riziko spojenφ
s transgennφmi organismy v prost°edφ nenφ zßsadn∞ odliÜnΘ jak ve form∞,
tak v mo₧n²ch d∙sledcφch od rizika zavedenφ jakΘkoli novΘ odr∙dy. N∞kte°φ
se domnφvajφ, ₧e riziko u transgennφch odr∙d je menÜφ, proto₧e jsou lΘpe
prostudovanΘ a popsanΘ, ale ve°ejnost poci¥uje mnohem v∞tÜφ riziko. ZkuÜenost ze
zemφ, kde se transgennφ odr∙dy p∞stujφ ji₧ dlouho, ukazuje, ₧e riziko je
ôrelativn∞ö malΘ, ale jeho vnφmßnφ ve°ejnostφ je velkΘ.
Je mnoho zßle₧itostφ, kterΘ se objevily
v souvislosti s transgennφmi organismy. Jsou obavy z p°enosu gen∙ od
jednoho organismu k druhΘmu, z alergiφ, z mo₧nosti, ₧e do znßm²ch
plodin budou p°eneseny toxickΘ vlastnosti apod. RegulaΦnφ systΘm mß p°esv∞dΦit,
₧e se to nestane. Znßme-li produkt p°enesenΘho genu, jeho vlivy a vlastnosti musφ
b²t takΘ znßmy a testovßny. Argumentuje se, ₧e novΘ geny mohou mφt vliv na
existujφcφ geny a vyvolat alergennφ vlastnosti. Nebo ₧e se pou₧φvajφ selekΦnφ
geny k≤dujφcφ necitlivost na antibiotika a je proto mo₧nost necht∞nΘho p°enosu
takovΘ rezistence na bakterie. Toto riziko vÜak m∙₧e omezit zavedenφ intron∙ a
nep°φtomnost bakterißlnφch promotor∙.
VybranΘ odkazy:
House of Commons Environmental Audit
Committee, Fifth Report 1998-99 ôGMOs and the Environment: Co-ordination of
Government Policyö HC 384-I. ISBN 0-10-230199-9. (Published May 1999)
House of Commons Science and Technology
Committee, First Report 1998-99 ôScientific Advisory System: Genetically Modified
Foodsö HC 286-I. ISBN 0-10-231499-3. (Published May, 1999)
House of Lords Select Committee on the
European Communities, Second Report 1998-99 ôEC Regulation of Genetic Modification in
Agricultureö HL Paper 11-1. ISBN 0-10-432199-7. (Published January 1999)
House of Lords Select Committee on the
European Communities, Second Report 1998-99 ôEC Regulation of Genetic Modification in
Agriculture ùEvidenceö HL Paper 11-II. ISBN 0-10-432299-3. (Published January
1999)
Royal Society (1999) ôRegulation of
biotechnology in the UK: A response to the GovernmentÆ s consultation exerciseö,
February 1999.
