Kancelářské aplikace

   Pod pojmem kancelářský software se asi každému vybaví především M$ Office. Je to samozřejmě dáno hlavně rozsáhlou marketingovou kampani, kterou nás Micro$oft masíroval tak dlouho a tak vehementně, ze jsme nakonec uvěřili, ze nic lepšího není. A důsledky? Primárním požadavkem na kancelářský balík se stal kompatibilita s formáty M$ a nikoliv kvalita produktu.
   Již několikrát jsem na Rootovi zdůrazňoval potřebu jednotného datového formátu pro office aplikace, který by nebyl produktem komerčního subjektu, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, ze by se podobny projekt chystal. Pravda, Micro$oft začal v Office 2000 používat formát HTML/XML, ale bohužel podle ohlasu, které mam, jde o formáty tak modifikované, ze se o přenositelnosti opět nedá hovořit (berte prosím tuto informaci s jistou rezervou, sám jsem soubory z O2000 neviděl).
   Tak jsem si trochu poplakal nad situaci a nyní se již pojďme podívat, co se vlastně na Linuxu nabízí. Nejdříve se podívejme na kompletní kancelářské balíky.

StarOffice
Tento produkt německé společnosti StarDivision je asi nejznámějším kancelářským balíkem pro Linux. Zásluhu na tom mají zejména dvě skutečnosti:
a) StarOffice je pro osobní použití na Linuxu zdarma
b) dokáže poměrně slušně importovat datové formáty M$ Office
Proti němu však hovoří naprosto nehorázné nároky na hardware. Dá se říct, ze 32 MB RAM je absolutní minimum, doporučil bych spíše 64 MB. Největší podíl na tom má zřejmě to, ze při spuštění StarOffice se startuje jakési prostředí, ze kterého se již spouští jednotlivé aplikace. Tím je sice poměrně zajímavým způsobem vyřešena kooperace jednotlivých součástí balíku mezi sebou, ale na druhou stranu zato zaplatíte zvýšenou konzumací paměti.
Jednotlivé programy, tedy word procesor, tabulkový kalkulátor, prezentační program a další drobnější pomůcky, disponuji mnoha funkcemi a dá se říct, ze jsou srovnatelné s M$ Office. Velkým minus pro programátory StarDivision je špatně napsaná obsluha klávesnice, která znemožňuje psaní českých znaku. StarOffice však lze pomoci donucovacích prostředků "přemluvit" k podpoře českých znaku.
"Lokální" nevýhodou je absence českého slovníku pro kontrolu pravopisu, což lze poněkud nepohodlně nahradit ispellem.
Osobně bych ohodnotil StarOffice jako použitelný, ovšem s mnoha výhradami. Pokud potřebujete čas od času přečíst nebo napsat nějaký ten dokument, jistě poslouží slušně.

ApplixWare
Applix je podle mnohých nejlepším kancelářským balíkem pro Linux vůbec. Osobně jsem pouze krátkodobě zkoušel demo a jsem tak trochu na rozpacích. Program je to bezpochyby kvalitní, ovšem má na můj vkus dost neobvyklé ovládání. Na to si ovšem lze zvyknout. Celkově se mi Applix líbil, i když opět musím konstatovat, že neexistuje český slovník pro spellchecker. Jinak i v Applixu jsou problémy s psaním českých znaků, ale lze je vyřešit tak, že budete program spouštět pomocí následujícího skriptu (pozor platí pouze pro verzi 4.4.2):

export _XKB_CHARSET=iso8859-2
./applix

SiagOffice
Siag Office je soubor třech aplikací - word procesoru Pathetic Writer, tabulkového kalkulátoru Scheme in a grid (SIAG) a prezentačního programu Egon. Na tomto balíku je nejlepší naprosto bezproblémová podpora českých znaků a i fonty v distribuci jsou počeštěné. Jinak jde o poměrně jednoduché programy, které nedisponují mnoha funkcemi a doporučil bych je asi nejspíš tam, kde dokument putuje z počítače pouze jedním směrem a to do tiskárny, případně na jiný počítač s nainstalovaným Siag Office. Pro výměnu dokumentů s jinými kancelářskými balíky se podle mě příliš neliší (i když to není vyloučeno, díky podpoře formátů jako je HTML, RTF a podobně).

Koffice
Koffice je kancelářský balík pro KDE, ale bohužel jsem zatím neměl příležitost jej vidět v akci (až na jeho jedinou součást - KIllustrator, který vůbec nevypadá zle). S Kofficem asi bude třeba do budoucna počítat.

Kancelářské balíky jsme vyčerpali, ale ještě existuje několik zajímavých jednotlivých programů. Pojďme tedy na ně.

Corel Wordperfect
Mnoha "služebně" starším uživatelům nebude Wordperfect neznámý, tento solidní word procesor má za trnitou cestu, kdy byl kupován a prodáván až nakonec zakotvil u Corelu a nyní se opět pokouší znovu získat ztracenou slávu. Wordperfect disponuje mnoha zajímavými funkcemi, dokáže importovat wordovské docy (se střídavými úspěchy), ale světe div se, neobsahuje česky slovník pro spellchecker a rovněž má problémy se vstupem českých kláves :(. Linuxová verze je pro osobní použití zdarma.

AbiWord
AbiWord je pokud o vytvoření open source word procesoru funkčně srovnatelného s M$ Wordem. Zatím se jedna o projekt ve stadiu rapidního vývoje, ale již nyní dává tušit, ze půjde o velice zajímavý produkt, nicméně momentálně se nedá mluvit o stabilitě nebo spolehlivosti.
Z již implementovaných funkcí mě zaujal spellchecker a'la M$ Word, který chybná slova označuje přímo během psaní textu (i když osobně tento způsob nepreferuji). Méně potěšující je, ze existuje pouze anglicky slovník a rovněž se vstupem českých kláves jsou v AW problémy (to by mel ale spravit jeden bugreport).

Ted
Ted je wordprocesor, který používá jako svůj nativní formát RTF, což umožňuje snadnou výměnu dokumentu s vetšinou ostatních kancelářských balíků. Disponuje českým spellcheckerem (slovník je konvertován z ispellu) a nemá nejmenší problémy s češtinou (až na konverzi CP1250->ISO8859-2, kterou musíte udělat ručně, to by se ale mělo v příští verzi změnit). Více informací o Tedovi naleznete v naší recenzi.

Gnumeric
Gnumeric je zajímavý tabulkový kalkulátor, který se poměrně rychle vyvíjí. Bohužel jsem neměl příležitost otestovat poslední verze, nicméně ohlasy jsou veskrze pozitivní. Ovšem i zde platí, že jde o projekt ve vývoji, který zatím asi není úplně nejvhodnější pro nasazení do běžného provozu.

   Jak vidno, situace s kancelářským softwarem není úplně ideální. Možností je hned několik, ale téměř u každého balíku se vyskytuje nějaký ten problémek. Osobně bych asi nejvíce doporučoval použití ApplixWaru, i když ho zatím znám teprve krátce. Líbí se mi, že po bezproblémovém přidání českých fontů a při použití zmiňovaného skriptíku prakticky zmizí problém "lokalizace" (až na kontrolu pravopisu). Ani StarOffice není tak úplně k zahození, i když je to paměťožrout. Pokud vystačíte pouze s jednodušším produktem pro psaní textů, jednoznačně a s klidným svědomím bych doporučoval Teda.

Počítačové hry

   Mnoho lidí se domnívá, že pro Linux neexistují žádné hry nebo je jich opravdu málo a nebo nejsou dostatečně kvalitní. Je to pravda jenom z poloviny. Ano, her pro Linux je daleko méně, než her pro Windows, ale situace se poměrně rapidně mění, zatím zejména zásluhou společnosti Loki Entertainment, která si vzala za cíl portovat komerční hry na Linux. Kromě toho však nezahálí ani vývojáři free softwaru a i z jejich dílen začínají vycházet opravdu dobré hry.
   Pojďme se podívat, co má tedy vlastně her chtivý uživatel dnes k dispozici.

EVERGREENY

Doom
Tuto klasiku snad není třeba nikomu představovat. Stačí snad podotknout, že kromě klasického Dooma, který se nachází často přímo v distribuci, vzniklo již od uvolnění jeho zdrojových kódů několik vylepšených verzí tohoto praotce všech 3D akčních her. Doporučil bych zaměřit svou pozornost na Doom Legacy, což je starý dobrý Doom v novém kabátu, s vyšším rozlišením a funkcí mouse-look (otáčení hlavy hrdiny všemi směry pohybem myši). S vypnutým automatickým mířením dostává hra nový náboj. Existuje pro X11 a GGI.
Podobné vlastnosti má mít i LxDoom, ten ale bohužel nefunguje s sharewarovými wady, takže jsem ho nevyzkoušel.
Oba tyto produkty disponují na rozdíl od originálního Dooma i hrou po síti.

Heretic
Linuxový port hry Heretic byl dokončen celkem nedávno a obsahuje všechno, co originální verze pro Windows. K dispozici jsou hned tři verze: pro X11, SVGAlib a GGI. Navíc každá z těchto mutací existuje ve dvou verzích podle typu síťové hry. Heretica lze hrát v síti na bázi IPX nebo UDP (Internet).

Quake
Pro toho, komu se Doom či Heretic zdá příliš "bitmapový" existuje pro Linux i další kultovní hra, a to Quake. A protože si podobně jako u Dooma engine Quaka vypůjčily i další hry, naleznete zde i linuxovou verzi Quaka II, III Test (nějaká beta?) a Heretica II. Kromě vlastních her si můžete stáhnout i související programy (např. editory map apod.).

U všech výše uvedených her se předpokládá, že máte buď plnou nebo sharewarovou verzi pro některý z oficiálně podporovaných operačních systémů, distribuční soubor obvykle obsahuje pouze vlastní program bez dat!

OPEN SOURCE HRY

   Her s otevřeným kódem existuje opravdu velké množství, ale je třeba říci, že z větší části jde hlavně o hry jako je například tetris a jeho variace, deskové a karetní hry nebo jednodušší plošinkovky a podobně. Bohužel, často grafika značně pokulhává za programátorských provedením - dobrých grafiků ochotných pracovat zdarma je zřejmě méně než dobrých programátorů smířených s nulovou finanční odměnou. I zde se samozřejmě najdou vyjímky. Z poslední doby mě zaujala hra Pingus, která vychází z obrovského hitu Lemmings. Jenom místo přihlouplých trpaslíků zachraňujete přihlouplé tučňáky. Pingus má roztomilou grafikou a hlavně animovaní tučňáčci jsou k sežrání :). Bohužel, projekt je teprve ve vývoji, takže si sice můžete vyzkoušet funkčnost hry, ta ale vlastně zatím není hratelná - chybí více levelů, nejsou dotažené některé záležitosti okolo grafiky a podobně.
   Dalším zajímavým herním produktem je XRacer, klon hry Wipeout od Psygnosys. I ta je zatím ve vývoji, ale je již částečně hratelná. Hra je kompletně 3D a potřebujete proto kartu s hardwarovou akcelerací. Vyvstává zde otázka, zda je OpenGL tím nejvhodnějším nástrojem pro psaní her. S odpovídajícím hardwarem se sice dosahuje vysoce kvalitní grafiky, ale bez akcelerace nestíhá i slušně nadupaný stroj vykreslovat více než jeden nebo dva snímky za vteřinu.
   Jak jsem již říkal, her pro Linux není zase až tak málo a pokud máte chuť experimentovat, doporučil bych nasměrovat Váš prohlížeč sem a sem.

EMULÁTORY

   Emulátory jsou kapitola sama pro sebe a rozebírat jejich možnosti a vlastnosti je nad rámec tohoto článku. Pakliže ale s nostalgií vzpomínáte na zlaté časy "céšedesátčtyřek" nebo hledáte možnost, jak si zahrát hry určené pro herní konzole na vašem PC, možná naleznete ten pravý emulátor zde nebo zde.

KOMERCE

   Jak jsem se zmínil již na začátku, společnost Loki Entertainment se zaměřuje na portování her do prostředí Linuxu a tak se díky ní již stává, že některá hra vyjde v linuxové verzi současně s verzí pro Windows a to jde často i o produkty zvučného jména, jako například Civilization: Call the Power, Railroad Tycoon II nebo Myth II: Soulblighter. Údajně se chystá port hry Heavy Gear II. Společnost MPEntertainment zase oblažila linuxovou herní komunitu titulem HopkinsFBI. Jak vidno, není to ani s ryze komerčními hrami zase až tak špatné (i když s nabídkou her pro Windows to samozřejmě srovnávat nelze).

BUDOUCNOST

   Jak to s hrami pro Linux bude do budoucna je samozřejmě dost složitá otázka. Ale pokusím se trošku věštit. Jestli poroste počet portů komerčních her bude záviset na poptávce. Tak trošku mám strach, že zájem nebude (alespoň zatím) zas až tak velký, neboť linuxová komunita má zatím stále poněkud odlišné složení od té windowsovské. Takže to samozřejmě záleží na tom, jak se bude šířit Linux samotný a také jestli velké firmy, které do toho "šlapou" už nyní, vydrží a nevzdají to.
   Počet open source a volně šiřitelných her podle mně poroste velice rychle. Jednou z příčin bude zvýšená poptávka při postupném rozšiřování Linuxu mezi širší masy a určitě tomu také napomůže rozvoj free herních kitů a enginů, které se nyní rodí jako houby po dešti (stačí připomenout třeba Clanlib nebo Crystal Space). To, že Linux nabízí vhodné zázemí pro vznik nových her, dokládá mimo jiné i to, že byl vybrán jako vývojová platforma pro Sony Playstation II. Kdoví, třeba se v budoucnu dočkáme toho, že hry budou vznikat na Linuxu a s pomocí přenositelných knihoven se pak teprve budou portovat na další platformy.

ZDROJE

   Chcete-li sledovat dění okolo her v Linuxu, doporučil bych servery Linux Games, Linux Quake (pozor, tento server se zdaleka nezaobírá jenom Quakem, ač to podle názvu tak nevypadá) a The Linux Game Tome.

dodatek
Možná by stálo za to zmínit ještě jeden program, který se v tomto přehledu nevyskytuje, a sice emulátor Windows pod Linuxem - WINE. Hodně štěstí při jeho zprovozňování.