6. SEKCE BIOLOGICKO-EKOLOGICK▌CH V╠D

Seznam anotacφ:

Sinice rodu Chroococcales (B┌)
Katalog liÜejnφk∙ ╚eskΘ republiky (B┌)
Soubor studiφ mikroskopick²ch hub z nov∞ popsanΘ Φeledi Chaetosphaeriaceae (B┌)
Inaktivace fosforu hlinφkem ve vodßch a sedimentech nßdr₧φ v acidifikovan²ch oblastech (HB┌)
Struktura biomasy pelagißlu v oligotrofnφch jezerech evropsk²ch poho°φ (HB┌)
Izolace a charakterizace -makroglobulinu z plazmy klφÜt∞te (PA┌)
P°φbuzenskΘ vztahy parazitickΘ skupiny Myzostomida (PA┌)
Anal²za ribosomßlnφho proteinu biΦφkovc∙ z kmene Kinetoplastida (PA┌)
Atlas rozÜφ°enφ evropsk²ch savc∙ (┌BO)
Evoluce vybran²ch typ∙ adaptacφ zvyÜujφcφ reprodukΦnφ ·sp∞Ünost drobn²ch p∞vc∙ (┌BO)
Identifikace v²znamn²ch zm∞n a st°et∙ v krajinnΘ struktu°e (┌EK)
Kontinußlnφ extrakce cizorod²ch lßtek z vody a zjiÜ¥ovßnφ jejich genotoxickΘho efektu (┌EK)
Sez≤nnφ chod citlivosti asimilaΦnφho aparßtu smrku k p∙sobenφ nadm∞rnΘho p°φkonu UV-B radiace (┌EK)
Regulace mikrobißlnφho metabolismu v p∙d∞ oxidem uhliΦit²m (┌PB)
Struktura a funkce spoleΦenstev p∙dnφ meso- a mikrofauny mikrostanoviÜ¥ bukov²ch a smrkov²ch les∙ (┌PB)

6.1. Sinice rodu Chroococcales

Sinice jsou mikroskopickΘ organizmy, kterΘ jsou stavbou bu≥ky podobnΘ bakteriφm, ale energii zφskßvajφ jako rostliny. Majφ mimo°ßdnou schopnost r∙st a mno₧it se. Nejsou-li pod kontrolou, mohou vzniknout problΘmy s jejich toxick²mi metabolity v rekreaΦnφch a pitn²ch vodßch (tzv. vodnφ kv∞t sinic). Znalost jejich biologie a taxonomie je zßkladnφm p°edpokladem kontroly a vyu₧itφ t∞chto organizm∙. Prvnφ ze t°φ svazk∙ obsahuje jednobun∞ΦnΘ a kolonißlnφ druhy, tradiΦn∞ taxonomicky °azenΘ do °ßdu Chroococcales. AnotovanΘ dφlo zahrnuje kompletnφ popisy a biologii (₧ivotnφ cykly, ultrastruktura, molekulßrnφ biologie a ekologie) vÜech evropsk²ch sinic, vΦetn∞ mo°sk²ch (pob°e₧nφch) druh∙ a orientaΦnφ p°ehled druh∙ mimoevropsk²ch. Zpracovßnφ bylo taxonomicky zalo₧eno na nejmodern∞jÜφch ·dajφch vΦetn∞ dat z oblasti elektronovΘ mikroskopie a molekulßrnφ biologie. Hlavnφm cφlem je umo₧nit identifikaci p°φrodnφch populacφ pomocφ p°ehledn²ch klφΦ∙ a popis∙, dopln∞n²ch ilustracemi vÜech druh∙. ZvlßÜtnφ d∙raz je kladen na ekologickΘ charakteristiky. P°φruΦka mß slou₧it i pro kultivaci a charakterizaci sbφrkov²ch a experimentßlnφch kmen∙ a jako v²chozφ materißl pro dalÜφ studium tΘto cyanobakterißlnφ skupiny. Proto obsahuje rovn∞₧ rozsßhlou bibliografii.

Komßrek, J., Anagnostidis K.: Cyanoprokaryota 1. Teil: Chroococcales. ¡ In: Ettl, H., GΣrtner, G., Heynig, H., Mollenhauer, D. /ed./: Sⁿsswasserflora von Mitteleuropa 19/1, Gustav Fischer, Jena ¡ Stuttgart ¡ Lⁿbeck ¡ Ulm 1999, 548 pp.

6.2. Katalog liÜejnφk∙ ╚eskΘ republiky

Historie lichenologie na naÜem ·zemφ zahrnuje dlouhΘ obdobφ ¡ p°es 200 let. Za tuto dobu bylo publikovßno velkΘ mno₧stvφ pracφ floristick²ch i taxonomick²ch, sb∞ry z dneÜnφho ·zemφ ╚eskΘ republiky se objevovaly i v zahraniΦnφch monografiφch. Bohu₧el dosud nebyla publikovßna soubornß prßce shrnujφcφ dosavadnφ v²sledky v²zkum∙ liÜejnφk∙ naÜeho ·zemφ. Katalog liÜejnφk∙ ╚eskΘ republiky vznikl z akutnφ pot°eby zφskat soupis vÜech dosud znßm²ch liÜejnφk∙ naÜeho stßtu i soupis vÜech publikovan²ch pracφ, pojednßvajφcφch o v²skytu liÜejnφk∙ na ·zemφ ╚R.

B∞hem doby se nomenklatura rod∙ i druh∙ znaΦn∞ m∞nila, tak₧e v dosavadnφ literatu°e se v∞tÜina liÜejnφk∙ vyskytuje pod r∙zn²mi jmΘny. Katalog tak zahrnuje soupis platn²ch a sprßvn²ch (akceptovan²ch) jmen rod∙ i druh∙ liÜejnφk∙ z naÜeho ·zemφ, tj. tzv. check-list vΦetn∞ vÜech v danΘ literatu°e se vyskytujφcφch jmen, dnes poklßdan²ch za synonyma (Katalog obsahuje celkem tΘm∞° p∞t a p∙l tisφce jmen liÜejnφk∙).

Bibliografie obsahuje veÜkerou, autor∙m Katalogu dosud znßmou literaturu s ·daji o rozÜφ°enφ liÜejnφk∙ na ·zemφ ╚R. Zahrnuje tedy nejen prßce naÜich nebo cizφch autor∙ v∞novanΘ p°φmo naÜemu ·zemφ, ale i prßce s jin²m zam∞°enφm (nap°. taxonomickΘ monografie zahraniΦnφch autor∙) citujφcφ liÜejnφky a jejich lokality z ·zemφ ╚R.

Katalog dßle zahrnuje kompletnφ excerpci bibliografie, tj. vÜechny literßrnφ prameny jsou rozepsßny a citovßny u jednotliv²ch taxon∙ liÜejnφk∙. Katalog je uspo°ßdßn abecedn∞. JednotlivΘ rody jsou °azeny v abecednφm po°ßdku a jmΘna druh∙ v rßmci rodu jsou rovn∞₧ °azena abecedn∞. K jednotliv²m druh∙m jsou p°ipojena p°φsluÜnß synonyma spolu s citacemi pracφ, kterΘ toto jmΘno uvßd∞jφ; respektovßno je tedy jmΘno u₧itΘ v excerpovanΘ publikaci. V poznßmkßch pod n∞kter²mi rody jsou uvedeny p°φpadn∞ dalÜφ dopl≥ky o n∞kter²ch taxonech. T²kß se to druh∙, jejich₧ v²skyt pro naÜe ·zemφ byl d°φve myln∞ publikovßn, dßle pochybn²ch ·daj∙ (pro vy°eÜenφ je nutno studovat originßlnφ polo₧ky) a tΘ₧ druh∙ parazitick²ch nebo parasymbiotick²ch hub, kterΘ byly d°φve poklßdßny za liÜejnφky.

P°ipojen je abecedn∞ °azen² soupis veÜker²ch synonym s odkazy na sprßvnß jmΘna.

Katalog zahrnuje 1534 druh∙ v 255 rodech, bibliografie obsahuje 816 publikacφ.

Vzhledem ke koncepci a charakteru zpracovßnφ Katalogu jde tato prßce nad rßmec v∞tÜiny podobn²ch publikacφ zahraniΦnφch. P°edstavuje v²znamn² p°φsp∞vek k evropskΘ lichenologii. Katalog je mo₧no vyu₧φt nejen pro lichenology, ale pro veÜkerΘ pracovnφky a zßjemce o botaniku (zejmΘna geobotaniky), pracovnφky ochrany p°φrody, studenty vysok²ch Ükol aj.

A. V∞zda & J. LiÜka: Katalog liÜejnφk∙ ╚eskΘ republiky. ¡ 283 p., ed. Botanick² ·stav AV ╚R, Pr∙honice, 1999.

6.3. Soubor studiφ mikroskopick²ch hub z nov∞ popsanΘ Φeledi Chaetosphaeriaceae

Rod Chaetosphaeria je p°edstavitelem jednΘ z nejv∞tÜφch skupin v °φÜi hub, tzv. hub v°eckov²trus²ch. Jednß se o velmi drobnΘ, ve svΘ podstat∞ mikroskopickΘ organismy, kterΘ hrajφ nezastupitelnou roli v p°φrodnφch ekosystΘmech p°i dekompozici bylinnΘ a d°evnφ hmoty. Rod Chaetosphaeria a n∞kolik dalÜφch blφzce si p°φbuzn²ch rod∙ tvo°φ z evoluΦnφho hlediska zajφmavou skupinou hub s velk²m mno₧stvφm morfologicky rozmanit²ch forem nepohlavnφho rozmno₧ovßnφ. Vzhledem k svΘmu relativn∞ ΦastΘmu v²skytu na tlejφcφm odkorn∞nΘm d°evu byly zßstupci tohoto rodu sbφrßni a popisovßni ji₧ v prvnφ polovin∞ 19. stoletφ. AΦkoliv by se mohlo zdßt, ₧e p∙vodn∞ morfologicky dob°e vymezen² rod Chaetosphaeria umo₧nφ taxonom∙m, ale i v∞dc∙m z jin²ch obor∙, relativn∞ snadnΘ urΦenφ Φi popis nov²ch druh∙, opak je skuteΦnostφ. JednotnΘ chßpßnφ rodu bylo zam∞n∞no se subjektivnφmi p°φstupy mnoha mykolog∙ z konce 19. stoletφ a prvnφ poloviny 20. stoletφ, tedy v dob∞, kdy dochßzφ k nejv∞tÜφ expanzi rodu, a jeho pojetφ se nadßle stßvß neudr₧iteln²m.

SouΦasnΘ prßce autorky jsou prvnφ svΘho druhu v tΘto problematice a p°inßÜejφ v²sledky Φßsti revize rodu Chaetosphaeria a jeho nepohlavnφch forem rozmno₧ovßnφ. D∙kladnß znalost morfologickΘ rozmanitosti rodu, kultivaΦnφ studie a molekulßrnφ anal²za ribozomßlnφ DNA umo₧nily autorce, aby posoudila zßva₧nost jednotliv²ch znak∙ na rodovΘ a druhovΘ ·rovni. Zφskanß data a jejich peΦlivΘ srovnßnφ a vyhodnocenφ se staly podkladem pro u₧Üφ vymezenφ rodu Chaetosphaeria a jeho 10 morfologicky velmi rozmanit²ch nepohlavnφch forem rozmno₧ovßnφ. Na zßklad∞ tohoto vymezenφ a p°φbuznosti s dalÜφmi rody byla popsßna novß Φele∩ Chaetosphaeriaceae. ╚ele∩ je vymezena pro skupinu hub s obdobn²m typem morfologie plodnice, anatomie st∞ny plodnice, morfologie v°ecek, v²trus∙ a forem s nepohlavnφm rozmno₧ovßnφm, kterΘ vykazujφ podobn² stupe≥ variability.

Vzhledem k jasnΘmu vymezenφ rodu Chaetosphaeria a novΘ Φeledi se °ada taxon∙, p∙vodn∞ °azen²ch a popsan²ch v tomto rodu, dostala do st°edu pozornosti v sΘrii 4 taxonomick²ch pracφ "Studies in Chaetosphaeria sensu lato I¡IV". Tato rozsßhlß studie pojednßvß o taxonech, kterΘ krom∞ obdobnΘho vzhledu v²trus∙ nespojuje ₧ßdn² dalÜφ znak, kter² by byl d∙vodem jejich spoleΦnΘho umφst∞nφ v morfologicky a fylogeneticky homogennφm rodu. Autorka ve svΘ studii kriticky zva₧uje hodnotu jednotliv²ch znak∙, navrhuje znaky novΘ, kterΘ dosud stßly jen na okraji zßjmu nebo byly zcela p°ehlφ₧eny. Na zßklad∞ aplikace t∞chto nov²ch kriteriφ byly popsßny 4 novΘ rody, 3 dalÜφ ji₧ existujφcφ rody byly akceptovßny a studovanΘ druhy do nich byly p°e°azeny. Revize rodu Chaetosphaeria je d∙le₧it²m meznφkem v taxonomii mikromycet∙ a krokem vp°ed na cest∞ k integraci taxonomie pohlavnφch a nepohlavnφch forem rozmno₧ovßnφ a k co nej·pln∞jÜφmu poznßnφ jejich p°irozenΘho systΘmu, evoluce a ekologick²ch nßrok∙.

RΘblovß M., Barr M.E. & Samuels G.J. (1999). Chaetosphaeriaceae, a new family for Chaetosphaeria and its allies. ¡ Sydowia, Horn 51: 49¡70.
RΘblovß M. (1999). Studies in Chaetosphaeria sensu lato I. The genera Chaetosphaerella and Tengiomyces gen. nov. of the Helminthosphaeriaceae. ¡ Mycotaxon, Ithaca 70: 387¡420.
RΘblovß M. (1999). Studies in Chaetosphaeria sensu lato II. Coniobrevicolla gen. et sp. nov. ¡ Mycotaxon, Ithaca 70: 421¡429.
RΘblovß M. (1999). Studies in Chaetosphaeria sensu lato III. The genera Umbrinosphaeria gen. nov. and Miyoshiella with Sporidesmium anamorph. ¡ Mycotaxon, Ithaca 71: 13¡43.
RΘblovß M. (1999). Studies in Chaetosphaeria sensu lato IV. Crassochaeta gen. nov., a new lignicolous genus of the Trichosphaeriaceae. ¡ Mycotaxon, Ithaca 71: 45¡67.

6.4. Inaktivace fosforu hlinφkem ve vodßch a sedimentech nßdr₧φ v acidifikovan²ch oblastech.

J. KopßΦek, J. Hejzlar, J. Borovec, P. Porcal, a I. Kotorovß

AtmosfΘrickß depozice slouΦenin S a N v oblastech s nφzk²mi rychlostmi zv∞trßvßnφ podlo₧φ m∙₧e zp∙sobit okyselenφ p∙d i vody a tφm v²znamn∞ ovlivnit kolob∞h ₧ivin v ekosystΘmu. P°φkladem takov²ch zm∞n je i sni₧ovßnφ dostupnosti fosforeΦnan∙ pro organismy ve vodnφch t∞lesech. Mechanismus t∞chto proces∙ byl popsßn pro PleÜnΘ a PrßÜilskΘ jezero na èumav∞ a je nßsledujφcφ. P°φtoky Üumavsk²ch jezer stßle obsahujφ zv²ÜenΘ koncentrace sφran∙, dusiΦnan∙ a v d∙sledku okyselenφ p∙d i hlinφku a to i p°es znaΦn² pokles emisφ slouΦenin S a N ve st°edoevropskΘm regionu b∞hem poslednφho desetiletφ. Dφky nφzk²m hodnotßm pH (3,9-4,5) je v∞tÜina hlinφku v p°φtocφch rozpuÜt∞na a v iontovΘ form∞. Hodnoty pH jezernφ vody jsou vÜak oproti p°φtok∙m o 0,5 a₧ 1 jednotku vyÜÜφ v d∙sledku biochemick²ch p°em∞n sφran∙ a dusiΦnan∙. Tφm vznikajφ podmφnky pro hydrol²zu iontov²ch forem hlinφku a tvorbu jejich koloidnφch oxihydroxid∙, podobn∞ jako ve vodßrenskΘm procesu Φi°enφ vody. Vznikajφcφ koloidnφ slouΦeniny hlinφku majφ velk² povrch a nesou kladn² nßboj, tak₧e mohou poutat fosforeΦnany, kterΘ nesou zßporn² nßboj. Tato adsorpce ovliv≥uje p°irozen² kolob∞h fosforu ve vodnφch ekosystΘmech, proto₧e poutß fosforeΦnany uvoln∞nΘ do vodnφho sloupce p°i rozkladn²ch procesech a tφm sni₧uje jejich dostupnost pro mikroorganismy. Po sedimentaci koloidnφch slouΦenin hlinφku z vodnφho sloupce se rovn∞₧ zvyÜuje sorpΦnφ schopnost vrchnφ vrstvy sediment∙, Φφm₧ vznikß bariΘra proti uvol≥ovßnφ fosforeΦnan∙ i z tohoto vnit°nφho zdroje jezer. Dφky stabilit∞ oxihydroxid∙ hlinφku v∙Φi zm∞nßm oxidaΦn∞-redukΦnφch podmφnek je tato bariΘra ·Φinnß i po vyΦerpßnφ kyslφku nade dnem nßdr₧e, kdy se sediment v∞tÜinou stßvß v²znamn²m zdrojem fosforeΦnan∙ pro vodnφ t∞leso. Popsan² proces imobilizace fosforeΦnan∙ hlinφkem je p°φkladem samovolnΘho p°φrodnφho pochodu, kter² je vyu₧φvßn p°i restauraci eutrofizovan²ch vodnφch nßdr₧φ. V tomto p°φpad∞ jsou vÜak slouΦeniny hlinφku do nßdr₧e p°idßvßny um∞le.

KopßΦek, J., Hejzlar, J., Borovec, J., Porcal, P. and Kotorovß, I.: Phosphorus inactivation by aluminum in the water column and sediments: A process lowering in-lake phosphorus availability in acidified watershed-lake ecosystems. - Limnology and Oceanography (in press).
KopßΦek, J., Hejzlar, J., Porcal, P. and Nedoma, J.: Chemistry of PrßÜilskΘ Lake and its tributaries during the 1998 summer temperature stratification. - Silva Gabreta: 3 (in press).

6.5. Struktura biomasy pelagißlu v oligotrofnφch jezerech evropsk²ch poho°φ

Viera StraÜkrßbovß, Karel èimek, Jaroslav Vrba, Ji°φ Nedoma, Miroslav Macek, Petr Hartman

V oligotrofnφch jezerech s mal²m mno₧stvφm ₧ivin (hlavn∞ fosforu) a nφzkou produkcφ fytoplanktonu nab²vß ve volnΘ vod∞ (pelagißlu) v∞tÜφho v²znamu spoleΦenstvo baktΘriφ a bakterio₧rav²ch prvok∙ v porovnßnφ s dalÜφmi dv∞ma slo₧kami ¡ fytoplanktonem (°asami a sinicemi) a vφcebun∞Φn²m zooplanktonem. Hlavn∞ zooplankton je mßlo zastoupen a v acidifikovan²ch jezerech èumavy a Tater skoro chybφ. V oligotrofnφch jezerech evropsk²ch poho°φ (èumavy, Tater, Pyrenejφ, Alp, skotsk²ch a norsk²ch hor) nachßzφme pom∞rn∞ aktivnφ spoleΦenstva planktonnφch baktΘriφ, kterß vyu₧φvajφ organickΘ lßtky, vyluΦovanΘ fytoplanktonem jako tzv. extracelulßrnφ produkci. ┌lohu nejvyÜÜφho potravnφho Φlßnku krom∞ heterotrofnφch biΦφkovc∙ nebo nßlevnφk∙ zde p°ejφmajφ Φasto i mixotrofnφ biΦφkovci, tj. zßstupci fytoplanktonu, kte°φ jsou krom∞ primßrnφ produkce zßrove≥ schopni fagocytovat baktΘrie a dopl≥ovat si tak zßsoby fosforu. Vliv ₧φru prvok∙ Φi zooplanktonu na ni₧Üφ Φlßnky vÜak je v tomto spoleΦenstvu slab². Za nejni₧Üφ potravnφ Φlßnek m∙₧eme pova₧ovat souΦasn∞ fytoplankton (limitovan² fosforem) a baktΘrie vyu₧φvajφcφ rozpuÜt∞nΘ organickΘ lßtky z primßrnφ produkce fytoplanktonu Φi terestrickΘho p∙vodu. BaktΘrie jsou p°evß₧n∞ limitovßny nφzkou teplotou.

Barbieri, A., Veronesi, M., Simona, M., Malusardi, S., StraÜkrabovß, V.: Limnological survey in eight high mountain lakes located in Lago Maggiore watershed (Switzerland). - In: V. StraÜkrabovß, C. Callieri, J. Fott (guest eds), Pelagic food web in mountain lakes. Mountain Lakes Research Program, J. Limnol. 58: 179-192 (1999).
Simona, M., Barbieri, A., Veronesi, M., Malusardi, S., StraÜkrabovß, V.: Seasonal dynamics of plankton in a mountain lake in the southern Alps (Laghetto Inferiore, Switzerland). - In: V. StraÜkrabovß, C. Callieri, J. Fott (guest eds), Pelagic food web in mountain lakes. Mountain Lakes Research Program, J. Limnol. 58: 169-178 (1999).
StraÜkrabovß, V., Callieri, C., Carrilllo, P., Cruz-Pizarro, L., Fott, J., Hartman, P., Macek, M., Medina-Sßnchez, J.M., Nedoma, J., èimek, K.: Investigations on pelagic food webs in mountain lakes - aims and methods. - In: V. StraÜkrabovß, C. Callieri, J. Fott (guest eds), Pelagic food web in mountain lakes. Mountain Lakes Research Program, J. Limnol. 58: 77-87 (1999).
StraÜkrabovß, V., KopßΦek, J., Prochßzkovß, L., Vrba, J.: Die Versauerung der Seen in B÷hmerwald, Ursachen, Trends und Folgen fⁿr die biologischen Prozesse und die WasserqualitΣt. - In: D. Bornh÷ft, J. BouΦek, H. Feldmann, W. Geller, H. Guhr, V. Mohaupt, P. PunΦochß°, M. Simon, J. Smr¥ßk, J. Spoustovß, O. Uhlmann (eds), GewΣsserschutz im Einzugsgebiet der Elbe, 8. Magdeburger GewΣsserschutzseminar, Karlovy Vary 21.-23.10.1998, ErgΣnzungsheft p. 74-77, UFZ Leipzig-Halle, B. G. Teubner, Stuttgart-Leipzig (1998).
StraÜkrabovß, V., èimek, K., Macek, M., Hartman, P., Fott, J., Bla₧o, M.: Pelagic food webs and microbial loop in low-alkalinity mountain lakes. - Verhandl. IVL ( accepted).
StraÜkrabovß, V., èimek, K., Nedoma, J.: Importance of pelagic bacteria in lakes and reservoirs of different trophy ¡ implications for long-term monitoring. (Extended abstract). - In: Lake 99, Sustainable Lake Management, 8^th Internat. Conf. on the Conservation and Management of Lakes, 17-21 May 1999, Copenhagn-Denmark, Book of Abstracts, Vol. II, S7-5, 4 pages (1999).
Vrba, J., KopßΦek, J., StraÜkrabovß, V., Hejzlar, J., èimek, K.: Limnological research of acidified lakes in Czech part of the èumava Mountains: trophic status and dominance of microbial food webs. - Silva Gabreta 1: 151-164 (1996).

6.6. Izolace a charakterizace -makroglobulinu z plazmy klφÜt∞te

Problematika p°enosu patogennφch mikroorganizm∙ klφÜ¥aty ·zce souvisφ s obrann²mi mechanizmy (imunitnφm systΘmem) t∞chto ₧ivoΦich∙, kter²m se p°enßÜenΘ patogeny dokß₧φ ·sp∞Ün∞ vyhnout. Jednou z v²vojov∞ nestarÜφch slo₧ek p°irozenΘ imunity v celΘ ₧ivoΦiÜnΘ °φÜi jsou proteiny z rodiny 2-makroglobulin∙ (2M), kterΘ zabra≥ujφ patogennφm mikroorganizm∙m pronikat tkßn∞mi hostitele a vyu₧φvat jeho proteiny jako zdroj v²₧ivy. U bezobratl²ch byly molekuly 2M dosud nalezeny v t∞lnφch tekutinßch pouze n∞kter²ch vodnφch Φlenovc∙ a m∞kk²Ü∙.

P°i studiu protein∙ v hemolymf∞ modelovΘho klφÜt∞te (klφÜ¥ßk Ornithodoros moubata) byl nalezen a izolovßn protein, jeho₧ n∞kterΘ vlastnosti p°ipomφnaly 2M. SekvenΦnφ anal²za n∞kolika fragment∙ jeho molekuly potvrdila jeho p°φsluÜnost do rodiny 2M. FunkΦnφ anal²za tohoto proteinu potvrdila stejn² mechanizmus jeho ·Φinku jako u 2M skotu. Tento protein je prvnφm zßstupcem rodiny 2M popsan²m u suchozemsk²ch bezobratl²ch ₧ivoΦich∙.

KopßΦek, P., Weise, C., Saravanan, T., Vφtovß, K., Grubhoffer, L.: Characterization of an -macroglobulin-like glycoprotein isolated from the plasma of the soft tick Ornithodoros moubata. ¡ Eur. J. Biochem. 267: 465-475 (2000).
KopßΦek, P., Kovß°, V.T., Saravanan, T., Weise, C.: Immune proteins isolated from plasma of the soft tick Ornithodoros moubata. ¡ In: 3^rd Int. Conference "Ticks and Tick-borne Pathogens: Into the 21^st Century". Abstract p. 78. VysokΘ Tatry 1999.

6.7. P°φbuzenskΘ vztahy parazitickΘ skupiny Myzostomida

Ve spoluprßci s Biologickou fakultou JihoΦeskΘ univerzity v ╚esk²ch Bud∞jovicφch byla provedena anal²za fylogenetick²ch vztah∙ parazitickΘ skupiny Myzostomida, ektoparazitick²ch ₧ivoΦich∙ ₧ijφcφch na mo°sk²ch ostnoko₧cφch lilijicφch. P∙vod t∞chto parazit∙ a jejich fylogenetickΘ vztahy k ostatnφm parazitick²m i voln∞ ₧ijφcφm ₧ivoΦich∙m byl nejasn² - o jejich p°φbuzensk²ch vztazφch bylo vysloveno n∞kolik hypotΘz (vΦetn∞ jejich mo₧nΘ p°φsluÜnosti k Φlenovc∙m). V poslednφ dob∞ je nejΦast∞ji p°ijφmßn nßzor, ₧e Myzostomida jsou v d∙sledku parazitismu siln∞ modifikovanou skupinou mnohoÜt∞tinat²ch Φerv∙ (Polychaeta).

Ze vzorku druhu Myzostoma glabrum jseme osekvenovali gen pro jadernou 18S rRNA. (sekvence odeslßna do genovΘ banky a zve°ejn∞na pod Φφslem AF116916) a provedli fylogenetickou anal²zu v rßmci vÜech kmen∙ metazoφ. Molekulßrnφ data zφskanß v rßmci projektu byla zkombinovßna s krßtk²m ·sekem genu pro 28S rRNA a dostupn²mi morfologick²mi znaky.V²sledky anal²zy prokßzaly p°φbuznost skupiny Myzostomida s dalÜφ parazitickou skupinou Cycliophora a taxonem zahrnujφcφm vφ°nφky (Rotifera) a vrtejÜe (Acanthocephala). Toto p°ekvapivΘ zjiÜt∞nφ nejen m∞nφ klasickΘ uΦebnicovΘ schema, ale takΘ ukazuje, ₧e Myzostomida majφ p∙vod ve skupin∞ organizm∙ vykazujφcφ sklony k vytvß°enφ parazitick²ch forem (Cycliophora, Acanhocephala). Na zßklad∞ spoleΦnΘho morfologickΘho znaku (anteriornφ umφst∞nφ biΦφku spermiφ) byl pro tuto skupinu organizm∙ navr₧en nßzev Prosomastigozoa.

(GA AV╚R - A6022801, MèMT - Vè 96066).
Zrzav² J., HypÜa V., Tietz D. F.: Myzostomida are not annelids. Molecular and morphological support for a clade of animals with anterior sperm flagella. Zaslßno do Φasopisu Cladistics.

6.8. Anal²za ribosomßlnφho proteinu biΦφkovc∙ z kmene Kinetoplastida

Do kmene Kinetoplastida jsou °azeni jedni z nejprimitivn∞jÜφch eukaryotick²ch organism∙, prvoci rodu Trypanosoma. Jsou to p∙vodci zßva₧n²ch onemocn∞nφ Φlov∞ka, Chagasovy a spavΘ nemoci, kter²mi v souΦasnosti trpφ vφce ne₧ 25 milion∙ lidφ. Od dvacßt²ch let je k lΘΦb∞ trypanosom≤zy pou₧φvßn lΘk suramin. Jeho nev²hodou je vÜak znaΦnß toxicita pro Φlov∞ka a dosud neznßm² mechanismus ·Φinku.

P°i anal²ze vlastnostφ purifikovanΘho ribozomßlnφho proteinu L3 (RPL3) jsme odhalili mo₧n² mechanismus ·Φinku suraminu. Gen pro RPL3 byl izolovßn prost°ednictvφm topoisomerßzovΘho genu z fßgovΘ knihovny prvoka Trypanoplasma. Jde o blφzkΘho p°φbuznΘho rodu Trypanosoma, pro Φlov∞ka nepatogennφho parazita ryb. Charakterizovali jsme dosud neznßmou vlastnost tohoto d∙le₧itΘho ribozomßlnφho proteinu, spoΦφvajφcφ v jeho schopnosti specificky vßzat ATP. Ve spoluprßci s laborato°φ Prof. Svenssona (Linkopingskß univerzita, èvΘdsko) jsme zßrove≥ prokßzali, ₧e RPL3 mß velice nφzkou afinitu k nukleosid mono- a difosfßt∙m a chybφ mu ATPßzovß aktivita. Molekulßrn∞ biologickΘ a biochemickΘ anal²zy zkrßcen²ch verzφ proteinu nßm umo₧nily lokalizovat vazebnou funkci do N-koncovΘ oblasti RPL3. Metodou povrchovΘ plasmatickΘ resonance jsme podrobn∞ analyzovali vlastnosti tΘto vazby a mimo jinΘ jsme ukßzali, ₧e vazby ATP k RPL3 je zcela zablokovßna ji₧ p°i subklinick²ch koncentracφch suraminu.

Je vφce ne₧ pravd∞podobnΘ, ₧e stejn² mechanismus je i u trypanosom a ₧e tyto poznatky budou uplatn∞ny ve v²voji terapie. (A6022903)

Avliyakulov N., LukeÜ J., Kajava A., Liedberg B., Lundstrom I., Svensson S.P.S.: Suramin blocks nucleotide triphosphate binding to ribosomal protein L3 from Trypanoplasma borreli. Eur. J. Biochem., p°ijato do tisku.

6.9. Atlas rozÜφ°enφ evropsk²ch savc∙

Jan Zima, Miloslav Homolka, Petr Koubek

V ÜirÜφ mezinßrodnφ spoluprßci byl dokonΦen Atlas evropsk²ch savc∙, kter² byl v roce 1999 publikovßn v nakladatelstvφ Academic Press v Lond²n∞. Je to dosud nejpodrobn∞jÜφ zpracovßnφ geografickΘho rozÜφ°enφ savc∙ v Evrop∞. Znßm² areßl ka₧dΘho druhu je vyznaΦen na map∞ s kvadrßtovou sφtφ, kterß je dopln∞na krßtk²m shrnujφcφm textem. Pracovnφci ┌BO se na tomto dφle podφleli jako edito°i, koordinßto°i dat pro ╚eskou republiku a auto°i doprovodn²ch text∙ u 20 druh∙. ┌daje uve°ejn∞nΘ v Atlasu ji₧ byly pou₧ity nap°. p°i zpracovßnφ ╚ervenΘ knihy evropsk²ch obratlovc∙ a p°i sestavenφ evropskΘ mapy biologickΘ diverzity. V²sledky t∞chto syntetick²ch studiφ naznaΦujφ, ₧e ·zemφ ╚eskΘ republiky pat°φ z hlediska druhovΘ rozmanitosti mezi nejbohatÜφ Φßsti Evropy.

Zima, J., And∞ra, M.: A synopsis of the mammals of the Czech Republic. - Hystrix (n.s.) 8: 107-111 (1996).
Mitchell-Jones, A.J., Amori, G., Bogdanowicz, W., KryÜtufek, B., Reijnders, P.J.H., Spitzenberger, F., Stubbe, M., Thissen, J.B.M., Vohralφk, V., Zima, J.: Atlas of European Mammals. Poyser Natural History. - Academic Press, London 1999, 496 pp.

6.10. Evoluce vybran²ch typ∙ adaptacφ zvyÜujφcφ reprodukΦnφ ·sp∞Ünost drobn²ch p∞vc∙

Marcel Honza

Na dvou modelov²ch druzφch drobn²ch p∞vc∙ ¡ rßkosnφku obecnΘm Acrocephalus scirpaceus a rßkosnφku velkΘm A. arundinaceus byl studovßn vliv mezidruhov²ch interakcφ na pr∙b∞h hnφzd∞nφ. Na lokalitßch, na kter²ch se tyto druhy vyskytujφ spoleΦn∞ byla u subdominantnφho druhu (r. obecn²) ovlivn∞na doba zahßjenφ sn∙Üky, zp∙sob a pr∙b∞h obsazovßnφ hnφzdnφch okrsk∙.

Byly studovßny vybranΘ aspekty koevoluce mezi t∞mito druhy p∞vc∙ a hnφzdnφm parasitem, kter²m je kukaΦka obecnß. Jako jedna z nßmi odhalen²ch strategiφ pou₧it²ch hostiteli v∙Φi hnφzdnφmu parasitu je stupe≥ variability v zabarvenφ vajec Tato vnitrosn∙Ükovß ale i mezisn∙Ükovß variabilita v zabarvenφ sko°ßpky hraje velkou ·lohu v procesu rozpoznßnφ a nßslednΘho odstran∞nφ vejce hnφzdnφho parasita. Dßle byla prokßzßna schopnost kukaΦky obecnΘ preferovat jako p∞stouny pro svoje mlß∩ata "kvalitn∞jÜφ" hostitelsk² druh, kter²m byl rßkosnφk velk².

Honza, M., Moksnes, A., Roskaft, E., Oien, I.J.E., 1998 : Survival of Reed Warbler Acrocephalus scirpaceus clutches in relation to nest position. Bird Study, 45: 104-108.
Honza, M., Moksnes, A., Roskaft, E., Oien, I.J.E., 1999 : Effect of great Reed Warbler Acrocephalus arundinaceus on the reproductive tactics of the reed Warbler A. scirpaceus. Ibis, 141: 489-506.
Stokke, B.G., Moksnes, A., Roskaft, E., Rudolfsen, G., Honza, M., 1999: Rejectuion of artificial cuckoo Cuculus canorus eggs in relation to variation in egg appearance among reed warblers Acrocephalus scirpaceus. Proc. R. Soc. London B. 266: 1483-1488.
Kleven, O., Moksnes, A., Roskaft, E., Honza, M., 1999: Host species affects the growth rate of cuckoo Cuculus canorus chiks. Behav. Ecol. Sociobiol. 47: 41-46.
Oien, I.J.E, Moksnes, A., Roskaft, E., Edvardsen, E., Honza, M., Kleven, O., Rudolfsen, G., 1999: Conditional host responses to Cuckoo Cuculus canorus parasitism. In: Adams, N.J. and Slotow, R.H. (eds.): Proc. 22 Int. Ornithol. Congr. Durban: 3125-3145, Johannesburg.

6.11. Identifikace v²znamn²ch zm∞n a st°et∙ v krajinnΘ struktu°e

Provedli jsme vyhodnocenφ v²voje zm∞n pokryvu na ·zemφ NP a CHKO èumava od roku 1987 do roku 1998. Zdrojem dat pro tato hodnocenφ byly satelitnφ snφmky Landsat 5 TM, leteckΘ barevnΘ a infraΦervenΘ fotografie a terΘnnφ Üet°enφ. ┌loha byla °eÜena prost°edky multispektrßlnφ anal²zy obrazu. V²sledky ukazujφ na menÜφ zm∞ny p°ed rokem 1992 zp∙sobenΘ hlavn∞ v∞trn²mi polomy, holoseΦemi a imisemi a na v²raznΘ zm∞ny hlavn∞ po roce 1995 zp∙sobenΘ napadenφm smrkov²ch porost∙ k∙rovcem smrkov²m, Ips typhographus (L.). Jeho rozÜφ°enφ dosßhlo stupn∞ kalamity a zredukovalo t°φdu zdrav²ch a lehce poÜkozen²ch smrk∙ ze 71% v roce 1987 na 52% v roce 1998 a zßrove≥ zv∞tÜilo plochy t∞₧ce poÜkozen²ch a odum°el²ch porost∙ z 1% v roce 1987 na 16% v roce 1998. Tφm se siln∞ naruÜily p°φrodn∞ hodnotnΘ ekosystΘmy.

P°i prostorovΘ anal²ze transportnφch proces∙ v povodφch ΦtvrtΘho °ßdu byly s vyu₧itφm dßlkovΘho pr∙zkumu Zem∞ a GIS vyhodnoceny eroznφ pom∞ry v povodφch a stanoveno mno₧stvφ splavenin, ulo₧en²ch ve studovanΘ nßdr₧i za dobu jejφho provozu.V²sledky ukazujφ na v²znamnost topologie t°φd vyu₧itφ a oprav≥ujφ nßs k vyslovenφ hypotΘzy, ₧e Φetnost krajinn²ch element∙ a jejich vzßjemnΘ prostorovΘ uspo°ßdßnφ se podφlejφ minimßln∞ stejnou m∞rou na odtokov²ch pom∞rech povodφ jako vysokΘ ploÜnΘ zastoupenφ kategoriφ vyu₧itφ ·zemφ, pova₧ovan²ch za stabilizßtory odtokov²ch pom∞r∙, nap°. louky, lesy. Zßrove≥ byla analyzovßna ·loha rurßlnφch a lokßlnφch komunit v ekologicky hodnotn²ch oblastech.

BartoÜ, M., KuÜovß, D., T∞Üitel, J.: Boundary effect" and development of marginal areas. Ekol≤gia (Bratislava), 18, (2): 47-52, 1999
Cudlφnovß, E., Lapka, M., BartoÜ, M.: Problems of agriculture and landscape management as percieved by farmers in Sumava Mountains (Czech Republic), Landscape and Urban Planning 46:71-82, 1999.
Cudlφn P., Zemek F., He°man M. : Hodnocenφ podmφnek vzniku extrΘmnφch hydrologick²ch jev∙ v krajin∞ metodami hydrologickΘho modelovßnφ a GIS. In: Sbornφk p°φsp∞vk∙ Workshopu 99 grantovΘho projektu "ExtrΘmnφ hydrologickΘ jevy v povodφch", 25.10.1999, Klub technik∙ Praha, FSv ╚VUT Praha (ed.), 4 s. (ISBN: 80-01-02072, v tisku)
Zemek F., He°man M., Klouda Z.: Bark Beetle Calamity Assessment from Remotely Sensed Data. Silva Gabreta 3, (in press).
Äaloudφk, J., Such², H.: Vyu₧itφ DPZ a GIS p°i hodnocenφ transportnφch proces∙ v povodφch. In: GIS SeΦ 1999 - geografickΘ informaΦnφ systΘmy ve stßtnφ a ve°ejnΘ sprßv∞, SeΦ 9.-11.6.1999, Universita Pardubice, ╚AGI (ed.), Invence LitomyÜl: 63-69, 1999.
Zemek, F., He°man, M. : Natural and socio-economicpotential in land use rategic planning. Acta universitatis Carolinae ¡ Environmentalica, (in press)

6.12. Kontinußlnφ extrakce cizorod²ch lßtek z vody a zjiÜ¥ovßnφ jejich genotoxickΘho efektu

Ve spoluprßci s ┌CHP AV ╚R v Praze a ┌PL LF MU v Brn∞ byl vypracovßn postup na zjiÜ¥ovßnφ genotoxickΘho efektu organick²ch lßtek p°φtomn²ch ve vod∞ ve stopov²ch koncentracφch. Zßkladem za°φzenφ je kontinußlnφ extrakΦnφ kolona s vestavbou tvo°enou vibrujφcφmi patry, ve kterΘ je mo₧no extrahovat desφtky litr∙ vody rozpouÜt∞dlem. Po odpa°enφ rozpouÜt∞dla a p°evedenφ odparku do dimethylsulfoxidu je mo₧no s takto zφskan²m roztokem provΘst celou °adu biologick²ch test∙. Tento zp∙sob anal²zy cizorod²ch lßtek ve slo₧kßch ₧ivotnφho prost°edφ, kdy teprve na zßklad∞ vyhodnocenφ biologick²ch test∙ se provßdφ detailnφ instrumentßlnφ anal²za pomocφ modernφch analytick²ch metod, se naz²vß "Bioassay directed analysis" (BDA) a zaΦφnß se ve sv∞t∞ stßle vφce prosazovat. V²sledky komplexnφho testovßnφ slou₧φ potΘ ke zhodnocenφ zdravotnφho rizika p°i pou₧φvßnφ r∙zn∞ upravenΘ vody (nap°. chloracφ), nebo vody neupravenΘ. Za°φzenφ bylo testovßno na pitnΘ vod∞ obohacenΘ 16 polyaromatick²mi uhlovodφky podle U.S. EPA na koncentraΦnφ hladin∞ 50 ng/l pro jeden uhlovodφk a byla studovßna jejich mutagennφ aktivita pomocφ Amesova testu. Test na kmeni S.typhimurium TA 100 byl negativnφ, na kmeni TA 98 v systΘmu bez i s metabolickou aktivacφ (+S9) byl naznaΦen slab² mutagennφ efekt (ze zßvislosti poΦtu koloniφ revertant na dßvce extraktu). Koncentrace sm∞si PAU v danΘm objemu vody lze tedy pova₧ovat za koncentraci meznφ pro pozitivnφ odezvu v Amesov∞ testu na pou₧it²ch kmenech. Nßznak mutagennφho potencißlu zjiÜt∞n² na S.typhimurium TA 98 byl potvrzen i SOS chromotestem na kmeni E.coli K12 PQ 37.

6.13.Sez≤nnφ chod citlivosti asimilaΦnφho aparßtu smrku k p∙sobenφ nadm∞rnΘho p°φkonu UV-B radiace

Celosez≤nnφ simulace 25% nav²Üenφ p°φkonu UV-B radiace v porovnßnφ s p°irozen²m pozadφm byla vyu₧ita pro identifikaci mo₧n²ch ·Φink∙ na ·rovni primßrnφch a sekundßrnφch reakcφ fotosyntetickΘ asimilace klonovan²ch sazenic smrku. Citlivost asimilaΦnφho aparßtu k p∙sobenφ zv²ÜenΘho UV-B vykazuje z°eteln² dßvkov² efekt. S prodlu₧ujφcφ se dobou expozice nar∙stß pr∙kaznost jeho ·Φink∙ na ·rovni primßrnφch a sekundßrnφch fßzφ fotosyntΘzy. Anal²za fixace CO₂ ukazujφ na hlavnφ ·loh nav²ÜenΘ UV-B radiace v procesech regenerace primßrnφho akceptoru CO₂ tj. RuBP. UV-B radiace rovn∞₧ ovliv≥uje (sni₧uje) mno₧stvφ chlorofylu a a rozsah antΘn. Bylo stanoveno v²razn∞ snφ₧enφ rychlosti transportu elektron∙ v d∙sledku p∙sobenφ nav²ÜenΘho UV-B. Polednφ pkiles potencionßlnφho v²t∞₧ku fotosystΘmu dva se vyrovnßvß dvojfßzov²m procesem, spojen²m s epoxidacφ zeaxanthimu a reaktivacφ D1 proteinu. Oba tyto procesy jsou v²razn∞ ovlivn∞ny nav²Üen²m UV-B.

èprtovß, M., Marek, M.V., Nedbal, L., PrßÜil, O., Kalina, J.: Seasonal changes of photosynthetic assimilation of Norway spruce under the impact of enhanced UV-B radiation. Plant Science, 142:37-45 , 1999
èprtovß, M., Marek, M.V., Nedbal, L., PrßÜil, O.: Effect of enhanced UV-B radiation on chlorophyll a fluorescence parameters in Norway spruce needles. Journal of Plant Physiology, (in press)

6.14. Regulace mikrobißlnφho metabolismu v p∙d∞ oxidem uhliΦit²m

H. èantr∙Φkovß, M. èimek, D. Elhottovß, T. Picek

Koncentrace oxidu uhliΦitΘho v p∙d∞ je mnohonßsobn∞ vyÜÜφ ne₧ v ovzduÜφ. Oxid uhliΦit² v p∙d∞ m∙₧e ovliv≥ovat p∙dnφ mikroorganismy prost°ednictvφm zm∞n vlastnostφ p∙dnφho roztoku, m∙₧e vÜak b²t i zdrojem uhlφku. Heterotrofnφ asimilace CO₂mikroorganismy je znßm²m jevem, ale dosud neexistovaly ·daje o jejφ existenci a roli v p∙d∞. Hlavnφ p°φΦinou je slo₧itost p∙dnφho prost°edφ a dußlnφ role CO₂, kter² je koncov²m produktem respiraΦnφch pochod∙ a souΦasn∞ m∙₧e b²t vyu₧φvßn jako zdroj C a energie. Tento problΘm bylo mo₧no vy°eÜit aplikacφ metod sledujφcφch p°irozen² v²skyt stabilnφho izotopu ¹³C v p∙dnφm prost°edφ. V t∞chto metodick²ch postupech se vyu₧φvß toho, ₧e (i) izotopovΘ slo₧enφ CO₂ je v²razn∞ odliÜnΘ od izotopovΘho slo₧enφ p∙dnφ organickΘ hmoty a mikroorganism∙ a (ii) izotopovΘ slo₧enφ lßtek se b∞hem metabolick²ch p°em∞n m∞nφ podle urΦit²ch zßkonitostφ a je p°edpov∞ditelnΘ. Kombinacφ metod vyu₧φvajφcφch p°irozenΘho v²skytu stabilnφch izotop∙ s klasick²mi p∙dn∞ biologick²mi metodami se poda°ilo prokßzat asimilaci CO₂ heterotrofnφ p∙dnφ mikrofl≤rou. V laboratornφch pokusech s pou₧itφm zv²ÜenΘ koncentrace CO₂ p∙dnφ mikrofl≤ra asimilovala 1-2 % z CO₂ dodanΘho do systΘmu. Dßle bylo zjiÜt∞no, ₧e vlivem CO₂ dochßzφ ke zm∞n∞ ve slo₧enφ mikrobnφch spoleΦenstev a ke stimulaci mikrobißlnφch aktivit. Tyto poznatky vnßÜejφ nov² pohled na hodnocenφ p°em∞n organickΘ hmoty v p∙d∞ i na hodnocenφ vlivu globßlnφch zm∞n na tok uhlφku terestrick²m ekosystΘmem.

T. Picek, M. èimek, H. èantr∙Φkovß: Microbial responses to fluctuation of soil aeration status and redox conditions. Biology and Fertility of Soils, p°ijato.
H. èantr∙Φkovß, M.I. Bird, J. Frouz, V. èustr, K. Tajovsk²: Microbial respiration and natural abundance of ¹³C in relation to microbial mineralisation and the feeding activities of soil invertebrates. Soil Biology and Biochemistry, p°ijato.
H. èantr∙Φkovß, M.I. Bird, J. Lloyd: Carbon and ¹³C composition of tropical and temperate grassland soils. Functional Ecology, p°ijato.

6.15. Struktura a funkce spoleΦenstev p∙dnφ meso- a mikrofauny mikrostanoviÜ¥ bukov²ch a smrkov²ch les∙

J. Rusek, V. Balφk, L. Hßn∞l, J. Star², J. Materna

D∙le₧itou souΦßstφ ekosystΘm∙ bukov²ch a smrkov²ch les∙ jsou mikrostanoviÜt∞. P°i v²zkumu p∙dnφ fauny jim vÜak byla dosud v∞novßna pouze malß pozornost. NaÜe studie prokßzaly, ₧e p∙dnφ mezofauna (chvostoskoci, roztoΦi) je na mikrostanoviÜt∞ vßzßna z°eteln∞ji ne₧ mikrofauna (prvoci, hß∩ßtka). MikrostanoviÜt∞ mezofauny se Φasto v²znamn∞ odliÜujφ nejen botanicky, ale i p∙dn∞-chemick²mi parametry, p∙dnφ mikrostrukturou, formou humusu a mikroklimatem. Mezi v²znaΦnß mikrostanoviÜt∞ pat°φ bezprost°ednφ okolφ kmen∙ buk∙ (v∞tÜφ kolφsßnφ vlhkosti, teplot a oslun∞nφ povrchu p∙dy, jinß forma humusu), jehliΦnan∙ (v∞tÜφ sucho, velmi pomal² rozklad opadu), nßrosty mech∙ a liÜejnφk∙ na povrchu p∙dy, balvanech a padl²ch kmenech strom∙, trouch star²ch kmen∙, a kloboukatΘ houby. Trouchniv∞jφcφ d°evo je v²znaΦn²m a d∙le₧it²m mikrostanoviÜt∞m chvostoskok∙, roztoΦ∙ a dalÜφch skupin p∙dnφ fauny, a spolu s mikrostanoviÜti mech∙ hraje d∙le₧itou ·lohu p°i sukcesi (nap°. p°i osφdlovanφ pasek s extremnφmi klimatick²mi podmφnkami). Oproti ran∞jÜφm sukcesnφm stßdiφm a strukturn∞ jednoduÜÜφm ekosystΘm∙m (nap°.alpinskΘ travinnΘ ekosystΘmy) jsou buΦiny a smrΦiny v podrostu a ve spoleΦenstvech zooedafonu v²razn∞ strukturovßny do heterogenity mikrostanoviÜ¥, kterß jsou zdrojem vyÜÜφ biodiverzity. ╚φm vφce mikrostanoviÜ¥ bukov² nebo smrkov² les obsahuje, tφm je vyÜÜφ poΦet druh∙ a celkovß biodiverzita spoleΦenstva p∙dnφ meosofauny a mikrofauny. Dlouhodob∞ p°φsn∞ chrßn∞nß NPR Äofφnsk² prales vykazuje a₧ o 25-30% vφce druh∙ ne₧ siln∞jÜφmu antropickΘmu tlaku vystavenß PR Vod∞radskΘ buΦiny nebo obhospoda°ovanΘ lesy. Nesprßvn²m managementem lesnφch porost∙ dochßzφ ke zniΦenφ n∞kter²ch typ∙ mikrostanoviÜ¥ a k vym°enφ °ady druh∙ p∙dnφ fauny. Epigeickß (na povrchu p∙dy ₧ijφcφ) slo₧ka p∙dnφ mezofauny je schopna rychleji osidlovat novß stanoviÜt∞ ne₧ hloub∞ji v p∙d∞ ₧ijφcφ druhy. To vysv∞tluje podstatn∞ vyÜÜφ podφl alpinsk²ch (Äofφn) nebo karpatsko-sudetsk²ch (Vod∞radskΘ buΦiny) element∙ mezi hloub∞ji v p∙d∞ ₧ijφcφ faunou v obou ·zemφch a historickou migraci t∞chto lesnφch ekosystΘm∙ v poledovΘ dob∞. ZφskanΘ v²sledky majφ nejen teoretick² v²znam, ale p°inßÜejφ i celou °adu poznatk∙ prakticky vyu₧iteln²ch pro management lesnφch porost∙ a pro ochranu p°φrody.

Hßn∞l, L.: Microdistribution of soil nematodes (Nematoda) in a climax spruce forest at Äofφn National Natural Reserve, Czech Republic. In: K. Tajovsk², V. Pi₧l (Eds.): Soil Zoology in Central Europe. Institute of Soil Biology AS ╚R, ╚eskΘ Bud∞jovice, pp. 75-79, 1999.
Materna, J.: Collembola of different vegetation patches in mountain beech and spruce forests. In: K. Tajovsk², V. Pi₧l (Eds.): Soil Zoology in Central Europe. Institute of Soil Biology AS ╚R, ╚eskΘ Bud∞jovice, pp. 211-221, 1999.
Rusek, J.: Soil Invertebrate Species Diversity in Natural and Disturbed Environments. In: D. C. Coleman, P.F. Hendrix (Eds.): Invertebrates as Webmasters in Ecosystems. CAB International, Wallingford ¡ Oxon, pp. 233-252, 2000.

Poslednφ ·prava 30.3.2000 (webmaster)