Jak "p°inutit" u₧ivatele k vyu₧φvßnφ elektronick²ch informaΦnφch zdroj∙.
	Ludmila Tichß, Fakulta strojnφ - ╚eskΘ vysokΘ uΦenφ technickΘ, Praha
	P°φsp∞vek vychßzφ z dlouholetΘ zkuÜenosti s vyu₧φvßnφm elektronick²ch informaΦnφch zdroj∙ v akademickΘm prost°edφ, v∞nuje se zp∙sob∙m nabφdky a propagace dostupn²ch elektronick²ch zdroj∙ a zd∙raz≥uje v²znam informaΦnφ v²chovy u₧ivatel∙. Jako zßkladnφ v²chodisko pro Φinnost knihovny popisuje zßsady marketingu.
	KlφΦovß slova
	marketing, marketing v knihovnßch, marketing na vysok²ch Ükolßch, elektronickΘ informaΦnφ zdroje

Jakkoliv je rozÜφ°enΘ vyu₧φvßnφ Internetu a jeho slu₧eb a poΦφtaΦovß gramotnost se vÜeobecn∞ zvyÜuje, p°ece knihovnφci zjiÜ¥ujφ, ₧e elektronickΘ zdroje, kterΘ nabφzejφ ve sv²ch knihovnßch, nejsou vyu₧φvßny, jak by m∞ly b²t. Jde hlavn∞ o elektronickΘ databßze, ale Φasto i elektronickΘ katalogy a zdroje na Internetu. ProΦ tomu tak je a jak tento problΘm °eÜit, to je p°edm∞tem tohoto p°φsp∞vku. Vychßzφm p°itom z praktick²ch zkuÜenostφ v knihovn∞ technickΘ univerzity, kde za nßle₧itΘ vyu₧φvßnφ elektronick²ch informaΦnφch zdroj∙ pova₧uji jejich rutinnφ znalost i pou₧φvßnφ vÜemi pedagogy a v∞dci, doktorandy a diplomanty.

ProblΘm malΘho vyu₧φvßnφ elektronick²ch zdroj∙ bychom si nem∞li zastφrat. Jde toti₧ nejen o malΘ vyu₧itφ slu₧eb knihovny, co₧ neradi slyÜφme, ale takΘ o malΘ vyu₧itφ finanΦnφch prost°edk∙ vynalo₧en²ch na nßkup databßzφ a p°ipojenφ na Internet, co₧ neradi slyÜφ i naÜi nad°φzenφ. P°itom by dnes vysokoÜkolskß knihovna bez nabφdky odborn²ch elektronick²ch zdroj∙ nebyla dobrou knihovnou. PodobnΘ problΘmy ale nejsou vlastnφ jen tuzemsk²m knihovnßm. V odbornΘ zahraniΦnφ literatu°e se najde dost p°φklad∙ (2, 13).

• PedagogovΘ a v∞dci: nev∞dφ o dostupn²ch databßzφch

brßnφ jim jazykovß bariΘra

otravujφ je zm∞ny v p°φstupu a zp∙sobu vyhledßvßnφ

brßnφ jim jazykovß bariΘra

Studenti zvlßdajφ elektronickΘ zdroje a p°φstup k nim lΘpe a k prßci s poΦφtaΦi jsou p°ipravovßni u₧ od zßkladnφch Ükol, zatφmco mnozφ pedagogovΘ a v∞dci, zejmΘna starÜφ, Φasto nemajφ zkuÜenost s poΦφtaΦi, nebo pova₧ujφ za ztrßtu Φasu uΦit se neustßle novΘ programy a p°φstupy (co₧ student∙m p°φliÜ nevadφ). Studenti zase nemajφ dostateΦnou motivaci ze strany vyuΦujφcφch.

Podφvejme se na n∞ prost°ednictvφm dnes snad nejuznßvan∞jÜφ autority oboru marketingu û Philipa Kotlera. Ve svΘ knize Marketing podle Kotlera (5), kterß se stala marketingovou knihou roku 1999, uvßdφ autor 2 zßkladnφ mylnΘ pohledy na marketing. Jednφm je nßzor, ₧e marketing je jen prodej (prodej mß b²t souΦßstφ marketingu) a druh², ₧e je to jen podnikov² ·tvar (marketingovΘ myÜlenφ by m∞lo b²t zßkladnφm p°φstupem ve vÜech ·tvarech û zßkaznicky orientovan² p°φstup).

• Strategick² marketing û vytvß°enφ strategie podniku, vytvß°enφ a poskytovßnφ hodnoty, cφlenΘ hodnotovΘ nabφdky, tvorba hodnotov²ch proklamacφ a budovßnφ hodnoty znaΦky.

• Taktick² marketing û taktickΘ kroky k dosa₧enφ strategick²ch cφl∙ - shroma₧∩ovßnφ informacφ, °φzenφ informaΦnφho systΘmu, tvorba marketingovΘho mixu*, zφskßvßnφ, udr₧ovßnφ a p∞stovßnφ zßkaznφk∙, pomoc zßkaznφk∙m p°i sni₧ovßnφ jejich dalÜφch nßklad∙.

• Administrativnφ marketing - schopnost vypracovßvat a realizovat sprßvnΘ marketingovΘ plßny, v nich₧ jsou integrovßny strategickΘ a taktickΘ zßsady a takΘ schopnost sprßvn∞ marketing organizovat (obsahem marketingovΘho plßnu je situaΦnφ anal²za, marketingovΘ zßm∞ry a cφle, marketingovß strategie, plßn marketingov²ch opat°enφ, kontrolnφ nßstroje marketingu).

• TransformaΦnφ marketing û adaptace na nov² v∞k elektronickΘho marketingu (p°ehodnocenφ proces∙, kterΘ identifikujφ, komunikujφ a zabezpeΦujφ hodnotu pro zßkaznφky, vyu₧itφ elektronick²ch kanßl∙ a mΘdiφ, zßkaznφci jako spolutv∙rci po₧adovan²ch produkt∙).

• Strategie ·sp∞chu: odbornΘ a technickΘ znalosti

V polovin∞ b°ezna roku 2000 se v Praze konala mezinßrodnφ konference na tΘma Marketing vysok²ch Ükol, kterou uspo°ßdala Fakulta strojnφ ╚VUT a Centrum vysokΘho Ükolstvφ v rßmci programu Tempus Phare.Viz * Hlavnφm cφlem projektu bylo umo₧nit Φesk²m vysokoÜkolsk²m institucφm stßt se marketingov∞ orientovanou vysokou Ükolou a stimulovat zavßd∞nφ marketingu do praxe. Tedy identifikovat zßkladnφ cφle, metody a prost°edky marketingu ve vztahu k jejich institucionßlnφm strategick²m cφl∙m a ·loze na trhu prßce.

• Univerzita poskytuje vzd∞lßvacφ a v²zkumnΘ slu₧by a student je v roli zßkaznφka (8).
• Marketingov²mi nßstroji je produkΦnφ a v²konovß politika (v²uka a v²zkum - v∞tÜinou nematerißlovΘ povahy), cenovß politika (p°φjmy, ale i v²daje) a distribuΦnφ politika, kterß je ·zce spojena s komunikaΦnφ politikou vn∞jÜφ i vnit°nφ (8).
• Existuje i model 7 P (Adrian Payne 1993), kdy k modelu marketingovΘho mixu 4 P p°ib²vajφ dalÜφ 3 P û personalities, process pedagogical approaches, participation activating (osobnosti, procesnφ pedagogickΘ p°φstupy, participaΦnφ aktivizace-participace zßkaznφka) typickß pro vyu₧itφ na vysok²ch Ükolßch jako novΘ marketingovΘ nßstroje pro oblast slu₧eb (15).
• Marketing je v²znamn² i v p°φpad∞ p°evisu poptßvky, mß v²znam pro kvalitu Ükoly - p°ichßzejφcφch student∙ i absolvent∙ (14).
• Tvorba strategiφ vysok²ch Ükol by m∞la b²t provßzßna na stßtnφ a institucionßlnφ strategie(3).
• V²znam orientace na budoucnost s ohledem na stßtnφ informaΦnφ politiku a tercißrnφ vzd∞lßvßnφ(3).
• KonkurenΦnφ prost°edφ je t°eba chßpat nejen jako vnit°nφ (uvnit° stßtu), ale i mezinßrodnφ (14).
• Je pot°ebnΘ implementovat marketingovou koncepci jako systΘm a komplex vzßjemn∞ se podporujφcφch a propojen²ch Φinnostφ se synergick²m ·Φinkem (14).

Marketing v knihovnßch je tΘma, kterΘ je diskutovßno v zahraniΦnφ odbornΘ literatu°e od poΦßtku 90. let. Materißly publikovanΘ v Φesk²ch Φasopisech naÜeho oboru se t²kajφ marketingu ve spojenφ s Internetem (6, 7), mΘn∞ u₧ marketingu v knihovnßch samotn²ch (4). P°esto je to tΘma, o n∞m₧ se zaΦφnß mluvit. Jedna ze zßkladnφch zßsad marketingu, zßkaznicky orientovan² p°φstup, je u₧ b∞₧n∞ v knihovnßch aplikovßn jako u₧ivatelsky orientovan² p°φstup (user-centred approach), novΘ informaΦnφ technologie a komunikace jsou p°φmo souΦßstφ naÜeho oboru. MnohΘ z Φinnostφ knihoven se zam∞°ujφ na propagaci a public relations, ve velk²ch knihovnßch jsou k tomu z°izovßna pracovnφ mφsta, p°φpadn∞ celß odd∞lenφ.

Jednu z p°φΦin uvßdφ auto°i Robert Newton a David Dixon (11). Robert Gordon University, School of Information and Media vytvo°ila v roce 1998 projekt na pr∙zkum pro zasφ¥ovßnφ skotsk²ch knihoven (AENEAS û Accessing Electronic Networks: Evaluating Alternative Strategies). ┌kolem bylo zjistit: jak efektivnφ infrastruktura byla vytvo°ena pro p°φstup ke zdroj∙m Internetu ve vÜech skotsk²ch knihovnßch a jakΘ jsou zkuÜenosti s vyu₧φvßnφm sφ¥ov²ch zdroj∙. Jednφm z v²sledk∙ byl nßzor, ₧e bude t°eba vytvo°it podp∙rnΘ strategie pro v²chovu u₧ivatel∙. Tento nßzor je charakterizovßn jako obnovenß pot°eba v²chovy u₧ivatel∙ a spoΦφvß v tom, ₧e zdroje na Internetu nejsou v₧dy kvalitnφ, proto je t°eba u₧ivatele vychovßvat k efektivnφmu a kritickΘmu vyhledßvßnφ informacφ û to se stßvß jßdrem informaΦnφch slu₧eb (11).

Internet zm∞nil zam∞°enφ na v²chovu u₧ivatel∙ vφc ne₧ jednotlivΘ elektronickΘ informaΦnφ zdroje. Je identifikovßna novß role pro informaΦnφ specialisty jako tv∙rce, komunikßtory a konsolidßtory informacφ. Musejφ b²t proaktivnφ a kreativnφ a stßt se experty v organizaci informacφ na r∙zn²ch mΘdiφch a zpracovan²ch r∙zn²mi technologiemi. Tito specialistΘ musejφ mφt d∙v∞ru, interpersonßlnφ dovednosti, pedagogickΘ a mana₧erskΘ schopnosti, aby um∞li spolupracovat a vytvß°et programy pro skupiny u₧ivatel∙ a vytvß°et strategickΘ plßny. Musφ b²t poΦφtaΦov∞ gramotnφ a kriticky myslφcφ, aby se mohli ·sp∞Ün∞ pohybovat v informaΦnφm prost°edφ tak rychle se m∞nφcφm (11, 13).

DalÜφ p°φklad je z Univerzity George Washingtona (13), kde knihovnφci zavedli Ükolenφ pro prßci s Internetem zaΦßtkem 90. let, ale ·Φast byla nφzkß. V roce 1995 se rozhodli pro jmenovßnφ urΦit²ch lidφ pro organizaΦnφ a personßlnφ zajiÜt∞nφ a publicitu kurz∙ pro vyu₧φvßnφ Internetu a zam∞°ili se na pedagogy a Φleny vedenφ. Pozd∞ji se zaΦaly se provßd∞t i kurzy pro studenty na ni₧Üφ ·rovni. V p°φpad∞ univerzitnφch ·°ednφk∙ nenφ v₧dy nutnΘ uΦit rutinnφmu vyu₧φvßnφ r∙zn²ch specializovan²ch databßzφ, ale spφÜe jim p°edvΘst a vysv∞tlit v²znam elektronick²ch informaΦnφch zdroj∙. Tφm, ₧e ΦlenovΘ vedenφ Ükoly sami ocenili hodnotu t∞chto kurz∙ jako nßstroj public relations, zφskala knihovnu dostateΦnou podporu, aby mohli b²t hned v nßsledujφcφm roce jmenovßni Faculty Outreach Librarian û FOL, knihovnφci, jejich₧ primßrnφ odpov∞dnostφ je zkoumat informaΦnφ pot°eby vedenφ fakulty, kontaktovat pedagogy a univerzitnφ ·°ednφky a obeznßmit je s vyu₧φvßnφm informaΦnφch zdroj∙ (vΦetn∞ online katalogu, specißlnφch databßzφ, elektronick²ch Φasopis∙ atd.), dolo₧it vzr∙stajφcφ roli informaΦnφch technologiφ ve v²zkumu a vzd∞lßvßnφ a zφskat jejich podporu pro nßkup elektronick²ch zdroj∙ (13).

V n∞kter²ch knihovnßch se pro tuto funkci u₧φvß nßzvu Instruction Librarian, ti pak uΦφ nejen pracovnφky fakult, ale takΘ studenty. D°φve se tΘ₧ pou₧φval nßzev Bibliographic Instruction Librarian nebo Orientation Librarian apod. ╚asto je tato odpov∞dnost souΦßstφ povinnostφ Reference Librarian nebo Subject Specialist. Funkce Faculty Outreach Librarian se v poslednφch letech objevuje pom∞rn∞ Φasto. Obvykle je FOL odpov∞dn² p°evß₧n∞ jen za kontakt s uΦiteli a se Φleny vedenφ fakult Φi univerzit (13).

Jednφm z nejd∙le₧it∞jÜφch moment∙ je rozpoznat nejvlivn∞jÜφ slo₧ky. Ve ve°ejnΘ knihovn∞ je to vedenφ knihovny, ve specißlnφ knihovn∞ v²konn² °editel a jeho asistenti, v akademickΘ knihovn∞ vedenφ univerzity a fakult. AΦkoliv tvorba fond∙ a vzd∞lßvßnφ jsou zam∞°eny hlavn∞ na studenty, ΦlenovΘ vedenφ univerzity jsou zkuÜenφ odbornφci, kte°φ u₧ byli vyÜkoleni ke sb∞ru a po°ßdßnφ informacφ, nebo se to nauΦili v pr∙b∞hu svΘ v∞deckΘ a publikaΦnφ Φinnosti. Dßle jsou to oni, kdo rozhodujφ o rozpoΦtu knihovny, schvalujφ akviziΦnφ politiku, definujφ statut knihovny a platy knihovnφk∙. Knihovnφci prßv∞ u nich lobbujφ za vyÜÜφ rozpoΦet, p°ijetφ pot°ebn²ch pracovnφch sil, posφlenφ fond∙ atd.(13).

Ze zahraniΦnφch zkuÜenostφ je z°ejmΘ, ₧e marketing v knihovnßch t²kajφcφ se elektronick²ch informaΦnφch zdroj∙ je chßpßn p°edevÜφm jako marketing slu₧eb, kde strategick²m cφlem je jejich nßle₧itΘ (rutinnφ) vyu₧φvßnφ. Je vyzdvi₧en v²znam reklamy, public relations a vzd∞lßvßnφ u₧ivatel∙ jako prvk∙ taktickΘho marketingu, ale i zp∙sob dlouhodobΘho °eÜenφ (plßnovßnφ, organizace a vyhodnocenφ v²sledk∙) jako prvky administrativnφho marketingu. Fßzi transformaΦnφho marketingu u₧ zahraniΦnφ knihovny majφ v∞tÜinou za sebou dφky maximßlnφmu vyu₧itφ WWW strßnek a dalÜφch slu₧eb Internetu i Intranetu.

Byla definovßna a do praxe zavedena novß role informaΦnφch specialist∙, kte°φ se marketingem zab²vajφ, a¥ u₧ je tato role p°ipojena k funkcφm Instruction Librarian, Bibliographic Instruction Librarian, Orientation Librarian, Reference Librarian nebo Subject Specialist, Φi je v poslednφ dob∞ nov∞ vytvo°enß funkce Faculty Outreach Librarian. Jako charakteristickΘ vlastnosti po₧adovanΘ pro tyto posty jsou uvßd∞ny: schopnost vedenφ lidφ, podnikatelskΘ a pedagogickΘ schopnosti, komunikativnost, ochota k uΦenφ, schopnost psßt, schopnost anal²zy a syntΘzy, ochota b²t proaktivnφ.

Ze zßsad marketingu, publikovan²ch zkuÜenostφ s marketingem v zahraniΦnφch knihovnßch i z vlastnφ prßce v oblasti informaΦnφ v²chovy lze vyvodit nßsledujφcφ formulace:

• K marketingu je t°eba p°istupovat systΘmov∞ a jeho principy uplat≥ovat nejen v organizaci nebo propagaci slu₧eb, ale i p°i samotnΘm °φzenφ knihoven, zejmΘna v organizaΦnφm a personßlnφm °φzenφ (strategick² a administrativnφ marketing).
• InformaΦnφ v²chovu u₧ivatel∙, kterß je zßkladnφ Φinnostφ p°i snaze dosßhnout dostateΦnΘho vyu₧itφ nabφzen²ch elektronick²ch zdroj∙, je t°eba vid∞t jako souΦßst celΘho komplexu myÜlenφ, zßsad i praktick²ch aplikacφ marketingu a s ohledem na n∞ informaΦnφ v²chovu plßnovat a provßd∞t (administrativnφ a taktick² marketing).
• KlφΦov²m bodem pro dobrΘ nastartovßnφ propagaΦnφch akcφ k vyu₧φvßnφ elektronick²ch zdroj∙ a slu₧eb knihovny se zdß b²t vytypovßnφ sprßvnΘho mφsta a sprßvnΘ skupiny u₧ivatel∙, kterΘ podpo°φ dalÜφ rozÜφ°enφ t∞chto akcφ. P°itom je dobrΘ pouΦit se zßsadami reklamy a public relations* a vyu₧φt mo₧nostφ a popularity Internetu a zejmΘna WWW pro ·Φely propagace, public relations i vlastnφ informaΦnφ v²chovy (taktick² a transformaΦnφ marketing).

• Um∞nφ zvolit sprßvnΘ propagaΦnφ nßstroje zßvisφ na zjiÜt∞nφ faktor∙ stimulujφcφch u₧ivatele k zßjmu o elektronickΘ informaΦnφ zdroje, na volb∞ a schopnosti marketingovΘ komunikace (marketingov² mix = 4 P a 4 C).

• V²voj indikuje a ovliv≥uje zp∞tnß vazba, p°i nφ₧ se provßd∞nΘ akce hodnotφ a z v²sledku hodnocenφ se vyvozujφ zm∞ny v organizaci, plßnovßnφ i taktice. Je nßstrojem ke korigovßnφ dalÜφch akcφ, ale i k formulaci nov²ch v²chodisek, ovliv≥ujφcφch faktor∙, p°φpadn∞ i cφl∙, a to s ohledem na zm∞ny v informaΦnφm a univerzitnφm prost°edφ. Je tedy viditeln²m propojenφm mezi jednotliv²mi oblastmi marketingu (taktick², transformaΦnφ, administrativnφ a strategick² marketing).

Jsou- li v²chozφmi body charakter akademickΘ knihovny a principy systΘmovΘho p°φstupu, pak lze zformulovat nßsledujφcφ zßsady:

• Marketing by se m∞l stßt souΦßstφ °φzenφ knihovny a m∞l by korespondovat s marketingem vlastnφ univerzity (nad°φzenΘ instituce).
• Marketing musφ b²t chßpßn jako systΘm s ohledem na vnit°nφ a vn∞jÜφ okolφ a konkurenΦnφ prost°edφ v ÜirokΘm smyslu (vΦetn∞ stßtnφch a institucionßlnφch strategiφ).
• Marketing je v²znamn² i v p°φpad∞, kdy knihovna a jejφ slu₧by jsou vysoce vyu₧φvßny, proto₧e neovliv≥uje jen kvantitu, ale i kvalitu.

• Strategie: ujasnit si a zformulovat strategickΘ cφle.
• Anal²za: provΘst anal²zu vÜech Φinnostφ, vyhledat slabß a silnß mφsta a vytypovat cφlovΘ skupiny.
• Plßn: plßnovat Φinnosti pro dosa₧enφ cφl∙.
• Organizace pracφ a lidφ.
• Taktika: jednotlivΘ taktickΘ kroky podle naplßnovan²ch Φinnostφ, vytvo°enφ marketingovΘho mixu a urΦenφ marketingov²ch nßstroj∙ s vyu₧itφm modernφch informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ.
• Hodnocenφ a zp∞tnß vazba.

• Stanovenφ cφl∙.
• Anal²za situace a zjiÜt∞nφ p°φΦin a d∙sledk∙ danΘho stavu.
• Zφskßnφ podpory vedenφ Ükoly pro akce zajiÜ¥ujφcφ naÜe cφle.
• Stanovenφ u₧ivatelsk²ch kategoriφ a jejich pot°eb - definovßnφ cφlov²ch segment∙.
• Zhodnocenφ informaΦnφ a poΦφtaΦovΘ gramotnosti samotn²ch knihovnφk∙.
• ZajiÜt∞nφ dobrΘ znalosti elektronick²ch informaΦnφch zdroj∙ a ·sp∞ÜnΘho pou₧φvßnφ knihovnφky.
• Plßnovßnφ a organizace Φinnostφ pro propagaci, public relations, informaΦnφ v²chovu a poradenskΘ slu₧by, zahrnujφcφ i hodnocenφ elektronick²ch zdroj∙.
• Nabφdka slu₧eb - vypracovßnφ strategickΘho portfolia slu₧eb ve vztahu k elektronick²m zdroj∙m.
• Dobrß propagace û um∞t informovat (letßky, v²v∞sky, elektronickΘ nßst∞nky, p°φruΦky, WWW) atd.
• Nalezenφ sprßvnΘ skupiny u₧ivatel∙ pro zahßjenφ propagace (ΦlenovΘ vedenφ, pedagogovΘ, studenti).
• InformaΦnφ v²chova u₧ivatel∙ podle u₧ivatelsk²ch kategoriφ s ohledem na jejich pot°eby a mo₧nosti.
• Zvolenφ dobr²ch metod û seminß°e, v²uka (p°ednßÜky, cviΦenφ u poΦφtaΦ∙), online kurzy, texty na WWW pro samostatnΘ studium atd.
• Z°φzenφ poradensk²ch slu₧eb a mo₧nost elektronick²ch i osobnφch konzultacφ.
• Hodnocenφ a zp∞tnß vazba pro dalÜφ aktivity.
• Korekce dosavadnφch slu₧eb a aktivit na zßklad∞ hodnocenφ a zp∞tnΘ vazby.

Obdobφ velk²ch zm∞n v informaΦnφ profesi m∙₧e b²t i obdobφm velk²ch krizφ. InformaΦnφ trh vzrostl, pou₧itelnost nov²ch technologiφ pokroΦila a rozÜφ°ila se informaΦnφ gramotnost, snφ₧ila se poptßvka po informaΦnφch specialistech (11). To vÜe p°inßÜφ i nutnost zm∞ny v rolφch a funkcφch knihovnφk∙ a informaΦnφch specialist∙. P°ijetφ nov²ch rolφ a zavedenφ nov²ch pracovnφch funkcφ, proaktivnφ slu₧by, marketing a informaΦnφ v²chova jsou cesty, kterΘ knihovnßm umo₧nφ uchovat si pozici v budoucnosti. Nenφ mo₧nΘ Φekat, a₧ nßs u₧ivatelΘ o slu₧by po₧ßdajφ, ale je nutnΘ slu₧by p°izp∙sobit pot°ebßm u₧ivatel∙ a aktivn∞ je nabφzet, usnad≥ovat orientaci u₧ivatel∙ a zvyÜovat jejich informaΦnφ gramotnost. MnohΘ prvky marketingu leckdy pou₧φvßme intuitivn∞, ale je t°eba je um∞t popsat, ut°φdit a systΘmov∞ realizovat.

1. CROCKER, J.L. Marketing, Public relations and the academic library. New Jersey Libraries, 1994, Vol. 27, Summer, p. 6-9.
2. FURLONG, Katherine, CRAWFORD, Andrew B. Marketing your services through your students. Computers in Libraries, 1999, September,.p. 22-26.
3. JEÄEK, FrantiÜek, KLE╚KOV┴, Jana. Mß smysl formulovat ve vysokΘm Ükolstvφ strategie? In Marketing vysok²ch Ükol. Sbornφk p°φsp∞vk∙. Mezinßrodnφ konference Projekt Tempus Phare CME 97-3026, Praha, 16.-17. b°ezna 2000. 1. vyd. Praha: Fakulta strojnφ ╚VUT, Centrum vysokΘho Ükolstvφ, 2000, s. 89-94.
4. JOHNOV┴, Radka. Marketing v knihovnßch. 1. Φßst. Marketing informaΦnφch slu₧eb. ╚tenß°, 2000, roΦ. 52, Φ. 3, s. 84-85.
5. KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera. P°el. Pavel Medek. 1. vyd. Praha: Management Press, 2000. 258 s.

ISBN: 80-7261-010-4

6. KUBROV┴, Barbora. Nßstroje klasickΘho marketingu uplatn∞nΘ ve webovskΘm prost°edφ (na p°φkladu nakladatelsk²ch webovsk²ch systΘm∙). Ikaros [online] 1998, roΦ. 2, Φ. 8 [cit. 2000-03-30]

Dostupn² z: <URL: http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c08/markt.htm>

7. KUBROV┴, Barbora. WWW prezentace jako nßstroj online marketingu. Ikaros [online] 1998, roΦ. 2, Φ. 6 [cit. 2000-03-30]

Dostupn² z: <URL: http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c06/prezent.htm>

8. MAC═K, Karel. Marketing vysok²ch Ükol û p°edstavy a skuteΦnost. In Marketing vysok²ch Ükol. Sbornφk p°φsp∞vk∙. Mezinßrodnφ konference Projekt Tempus Phare CME 97-3026, Praha, 16.-17. b°ezna 2000. 1. vyd. Praha: Fakulta strojnφ ╚VUT, Centrum vysokΘho Ükolstvφ, 2000, s. 117-126.
9. MORGAN, Eric Lease. Marketing through usability. Computers in Libraries, 1999, September, p. 52-53.
10. MORGAN, Eric Lease. Possibilities for proactive library services. Computers in Libraries, 1999, April, p. 34-35.
11. NEWTON, Robert, DIXON, David. New roles for information professionals. User education as a core professional competency within the new information environment. Journal of Education for Library and Information Science, 1999, p. 151-160.
12. NIMS, Julia K. Marketing library instruction services: changes and trends. Reference Services Review, 1999, vol. 27, no.3, p. 249-253.
13. STEBELMAN, Scott, SIGGINS, Jack, NUTTY, David, LONG, Carolline. Improving library relations with the faculty and university administrators: The role of the faculty outreach librarian. College & Research Libraries, 1999, March, p. 121-130.
14. èTEFKO, R≤bert. Empirickß anal²za akceptßcie marketingovej koncepcievrcholov²m managementom Ütßtnych vysok²ch Ük⌠l a implikßcie v kvalite. In Marketing vysok²ch Ükol. Sbornφk p°φsp∞vk∙. Mezinßrodnφ konference Projekt Tempus Phare CME 97-3026, Praha, 16.-17. b°ezna 2000. 1. vyd. Praha: Fakulta strojnφ ╚VUT, Centrum vysokΘho Ükolstvφ, 2000, s. 198-205.
15. èTEFKO, R≤bert. èpecifickΘ marketingovΘ inÜtrumentßrium v riadeni vysokej Ükoly û nov² model definovan² na bßze analytickΘho prφstupu. In Marketing vysok²ch Ükol. Sbornφk p°φsp∞vk∙. Mezinßrodnφ konference Projekt Tempus Phare CME 97-3026, Praha, 16.-17. b°ezna 2000. 1. vyd. Praha: Fakulta strojnφ ╚VUT, Centrum vysokΘho Ükolstvφ, 2000, . str. 187-197.
16. TICH┴, Ludmila, ÄIÄKOV┴, èt∞pßnka. Knihovnφk za katedrou. In Sbornφk p°φsp∞vk∙ z Celostßtnφ porady vysokoÜkolsk²ch knihoven, Ostrava, 9.-11. listopadu 1999 [online] 1999 [cit. 5.4.2000] Dostupn² z:< URL: http://knihovna.vsb.cz/>
17. TKA╚═KOV┴, Daniela. NetradiΦnφ formy informaΦnφ v²chovy. In Sbornφk p°φsp∞vk∙ z Celostßtnφ porady vysokoÜkolsk²ch knihoven, Ostrava 9.-11. listopadu 1999 [online] 1999 [cit. 5.4.2000]

Dostupn² z: <URL: http://knihovna.vsb.cz/>

PhDr. Ludmila Tichß

Karlovo nßm. 13, 121 Praha 2

tel.: +420 2 294544, fax : +420 2 290302

e-mail: ticha@fsik.cvut.cz