NIC - síťové karty
NIC (Network Interface Card) - karty zprostředkující fyzické připojení k síti, v našem případě k LAN (Local Area Network) typu Ethernet typu 10Base-2 (tenký koaxiální kabel s vlnovou impedancí 50 ohmů), 10BaseT (dvě kroucené dvojlinky) a FastEthernet 100BaseTX (dvě kroucené dvojlinky).
10Base2: Služebně starší a jednodušší je tenký koaxiální kabel RG58 s vlnovou impedancí 50 ohmů. Tato kabeláž nemá žádné aktivní prvky, je typu sběrnice na koncích zakončená terminátory 50ohmů (rezistor 50R) s maximální délkou 300 metrů (s aktivním prvkem opakovač i delší) a minimální délkou mezi dvěma počítači cca 2 metry a přenosovou rychlostí 10Mb/s. K počítači se připojuje konektorem BNC-T. Z principu je možné používat jen komunikaci HalfDuplex (nelze naráz vysílat a přijímat, jen přijímat nebo vysílat) a při poruše kabelu nebo jedné ze sítových karet je celý tento segment vyzařen z provozu. Hodí se tedy jen pro domácí herní síť s běžnou maximální rychlostí 1080kB/s (10 000 000 b/s / 8 bitů - kolizní režie).
nebo
10BaseT: Přenosová rychlost 10Mb/s, možný FullDuplex (lze vysílat a přijímat zároveň), topologie hvězda - star. Dvojice kroucených dvojlinek a konektory RJ45. K propojení dvou počítačů nám stačí překřížený kabel, k propojení více počítačů potřebujeme aktivní prvek - HUB. HUB je zde kolizní částí, která propojuje počítače, jeden port HUBu je obvykle vyhrazen k připojení k nadřazenému HUBu nebo SWITCHi, který rozšiřuje síť. SWITCH je vyspělejší verzí HUBu, přepíná části sítě, ale vzhledem k vyšší ceně se používá na vyšší úrovni sítě - páteři sítě. Tato topologie a kabeláž je většinou o několik procent rychlejší než 10Base2, a při poruše jedné ze sítových karet zbytek sítě funguje, ale cenově díky ceně HUBu se nevyplatí pro domácí použití. Výhodou je, že tuto kabeláž lze dobře zabudovat do zdí (vytvořit zásuvky), a po výměně HUBů a karet přejít na FastEthernet 100BaseTX.
100BaseTX: Kromě zvýšení rychlosti na 100Mb/s plátí vše jako pro 10BaseT. Pro 100Mb/s je třeba 100Mb/s karty i HUBy. HUBy 100Mb/s obvykle umějí i 10Mb/s, a tak lze připojit i počítače s kartami 10BaseT.
Topologie lze i kombinovat:
Konstrukce karty: Kartu lze rozdělit na dvě části. První část tvoří chip karty, který komunikuje se sběrnicí PC (ISA nebo PCI), případná BootROM pro start po síti, pamět EEPROM, v které je uloženo nastavení karty (adresa, IRQ, unikátní MAC číslo), ta může být i integrována v chipu. Dále na kartě najdeme miniaturní transformátorek z 5V na 9V (spínaný zdroj) a optočleny pro vstupní a výstupní signál. Druhá část karty je po elektrické stránce galvanicky oddělena od první části a vlastně od celého počítače, to nám umožňuje propojovat vzdálené počítače připojené k jinému el. rozvodu (jiné el. zásuvce v téže místnosti). Tato druhá část je napájena oním trasformátorkem a obsahuje vysílací a přijímací část karty. Vysílací a příjímané signály jsou odděleny optočleny.
ISA sítové karty z bazaru dnes koupíme řádově za 50-100,- a měli bychom dbát, aby karta byla NE2000 kompatibilní z důvodu podpory ovladačů a typu COMBO, t.j. vybavena výstupem pro konektory RJ45 a BNC. Tyto karty většinou nejsou PnP a nastavíme je pomocí switchů na typickou adresu I/O 300 hexa a přerušení IRQ 10 (0A hexa) nebo IRQ 3 (příslušný sériový port deaktivujeme v BIOSu). Kartu zasuneme do volného ISA slotu vypnutého počítače. Po zapnutí počítače kartu nainstalujeme následujícím postupem: Ovládací panely -> Přidat nový hardware -> tlačítko Další -> zvolíme Ne a tlačítko Další -> vybereme sítový adaptér a tlačítko Další -> vybereme Novell/Anthem - standard NE2000 -> předanastavená adresa a IRQ většinou nesouhlasí, dokončíme a po restartu pokračujeme nastavením adresy a IRQ: Pravým tlačítkem na Tento počítač a vybereme Vlastnosti, v záložce Správce zařízení vybereme sítový adaptér-standard NE2000, tlačítko Vlastnosti, záložka Prostředky a ručně navolíme adrsu a IRQ tak, jak jsme kartu nastavili přepínači.
Novější ISA karty jsou PnP nebo Jumperless, k těm si stáhněte instalační disketu, na které diagnostickou utilitou pro nastavení režimu PnP/Jumperless a nastavení adresy a IRQ. W98 těmto kartám sami přiřazují ovladač standard NE2000.
ISA karta používá v PC komunikaci pouze v režimu I/O a vcelku dost při plném zatížení zatěžuje počítač a jejich max. přenosová rychlost bývá 800-850kB/s.
PCI 10Mb/s jsou dnes minimem jako nová sítová karta s pořizovací cenou 420-550,- v provedení COMBO (RJ45 a BNC). Na těchto kartách většinou najdeme chip Realtek RTL8029. Při použití kroucené dvojlinky umí přenos FullDuplex, není sice BusMaster a používá komunikaci po sběrnici PC typu I/O, ale díky sběrnici PCI a jejímu arbitru je zátěž procesoru jen 1/3-1/6 vůči ISA. Přenosová rychlost je běžně až 1080kB/s (průměrná rychlost zkopírování CD mezi dvěma PC) se zátěží do 50% na iP166.
Tip: Pokud používáte kabeláž s koaxiálním kabelem a konektory BNC, nastavte režím přenosu HalfDuplex, pokud používáte kroucené dvojlinky, konektory RJ45 a zbytek sítě to podporuje nastavte FullDuplex viz obr.
Karty PCI jsou PnP a jste vyzváni k vložení instalační diskety s ovladači. W98 už ovladač RTL8029 obsahují.
Pro nižší zátěž systému si můžete vybrat i karty, které jsou BusMaster a používají DMA jako např.: 3COM 3C900 COMBO, ale za cenu přes 3000,- se každému nevyplatí.
PCI 100Mb/s jsou trendem dneška, používají kroucené dvojlinky a konektory RJ45. Nejrozšírěnějšími a nejdostupnějšími jsou karty s chipem Realtek RTL8139 s pořizovací cenou 800-900,-. Jsou FullDuplex, BusMaster a používají DMA pro snížení zátěže systému.
Instalace sítových protokolů a služeb
Sítový protokol je jazyk, kterým komunikuje daná sítová služba. Instalaci provedeme následujícím postupem: Ukážeme myší na ikonu okolní počítače, pravým tlačítkem vybereme Vlastnosti. V záložce Konfigurace přidáme tlačítkem Přidat následující protokoly a služby (viz obr.):
Nastavení TCP/IP: buď se připojujeme do existující sítě a nastavení se dozvíme od administrátora. Nebo si uděláme domácí intranet a volba IP adres je zcela v našich rukou, tomu se budeme věnovat dále. Ukážeme myší na Okolní počítače a pravým tlačítkem myši zvolíme Vlastnosti, záložka Konfigurace, vybereme (přidáme) TCP/IP a tlačítko Vlastnosti:
Nemáme DNS server (a viz výše), ale chceme používat jmenné názvy počítačů, proto vytvoříme v c:\ windows soubor HOST (podle příkladu host.sam, jako sample-vzor) s tímto textovým obsahem:
127.0.0.1 localhost
90.0.0.1 prvni
90.0.0.2 druhy
90.0.0.3 treti
90.0.0.1 modem
Pokud používáme DNS server, tak nastavení ze souboru HOST má přednost a překládáná náš intranetík a teprve pak, když nedojde překladu požije se vnější DNS.
Ukázkový obrázek , převzatý z dokumentace programu WinProxy 3.0 a IP výše uvedené IP adresy jsou doporučeny pro vnitřní intranet, nekolidují s IP adresami v internetu. Sít samozřejmě nemusí mít topologii hvězda, ale může být i sběrnice s koaxiálním kabelem.
Užitečný pro kontrolu nastavení je program WINIPCFG.EXE , který je součástí Windows.
// pokud objevíte nějakou chybu kamenujte mne binárními kameny přes můj e-mail na hlavní stránce, a vzájmu ochrany přírody používejte recyklované elektrony //
