TURISTIKA V tΘto Φßsti Vßm p°inßÜφme: Tato strßnka se neustßle upravuje, budou p°idßny obrßzky a dalÜφ turistickΘ zajφmavosti. Chcete-li b²t vyrozum∞ni o zm∞n∞, napiÜte nßm - zmena@jiretin.cz. Tipy na v²let Jelenφ kameny Dv∞ ΦediΦovß skaliska. Zßpadn∞jÜφ KonopßΦ (676 m), v²chodn∞jÜφ Jelenφ kßmen (658 m ) se skalnφm blokem vysunut²m k severu. Z obou mo₧n² v²hled. Ji₧nφm svahem prochßzφ obrannΘ ΦeskoslovenskΘ opevn∞nφ. P°edstavuje ho n∞kolik betonov²ch pevn∙stek "°opφk∙" z roku 1937. Zobrazujφ v∙li ΦeskΘho nßroda brßnit se proti n∞meckΘ rozpφnavosti a agresi, dokonanΘ Mnichovsk²m diktßtem. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je zelenou trasou K╚T. T°φpansk² sloup, Jelenφ sloup Trojhrann² T°φpansk² sloup se nachßzφ pod KonopßΦem u rozcestφ na b²valΘ Pra₧skΘ cest∞. OznaΦoval setkßnφ hranic t°φ panstvφ po roce 1745. Hlavice sloupu s erby byla v minulosti ura₧ena a zcizena.Vedle se nachßzφ nov∞jÜφ revφrnφ meznφk(vyznaΦoval lesnφ dφly - sekce). Poblφ₧ se nachßzφ Jelenφ sloup s dnes ji₧ Üpatn∞ viditeln²m reliΘfem jelena a mu₧e s meΦem (z 18. stoletφ). V roce 1924 byl opraven, ale dnes se pomalu rozpadß. Na prßzdnΘm d°φku spoΦφvala pravd∞podobn∞ socha sv. Jakuba, patrona poutnφk∙. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je zelenou trasou K╚T. P∞tikostelnφ kßmen Jeden z izolovan²ch suk∙ (685 m), mφstn∞ naz²van²ch Sto₧ce.V²hled k zßpadu. Nßzev odvozen od mo₧nosti zahlΘdnout z vrcholku p∞t kostel∙. B∞₧n∞ je mo₧nΘ zahlΘdnout kapli K°φ₧ovß hora, kostely Nejsv∞t∞jÜφ Trojice, sv. Kate°ina a sv. FrantiÜek z Assisi. P°i p°φstupu od rozcestφ pod PtaΦincem mφjφme po pravΘ stran∞ puklΘ skalisko Granßt(680 m). Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je modrou trasou K╚T. Trojhran Skalisko v²razn∞ vyΦnφvajφcφ nad terΘn oznaΦuje od nepam∞ti meznφk na Φesko - n∞meckΘ stßtnφ hranici, co₧ dokumentujφ vytesanΘ letopoΦty. V bezprost°ednφ blφzkosti p∙vodnφ hraniΦnφ sloup a stßtnφ hranice s SRN. Na skalisku vyv∞tralΘ prohlubn∞, za deÜt∞ napln∞nΘ vodou. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je Φervenou trasou K╚T od rozcestφ pod PtaΦincem. Lu₧ NejvyÜÜφ hora Lu₧ick²ch hor (793 m). Horsk²m h°ebenem p°es Lu₧ odedßvna vedla zemskß hranice mezi ╚echami a Lu₧icφ. Na svahu se nachßzφ chrßn∞n² prales p∙vodnφch porost∙. DneÜnφ stßtnφ hranice prochßzφ vrcholovou ploÜinou hory, dostupnou turist∙m z obou zemφ. Na ploÜin∞ jsou zbytky honosnΘ turistickΘ chaty, kterß vyho°ela 1.1.1946 a dominanta komunikaΦnφho p°evad∞Φe signßl∙. Pom∞rn∞ namßhav² v²stup z rozcestφ pod Lu₧φ u osady Myslivny odm∞≥uje dalek² kruhov² v²hled. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je Φervenou trasou K╚T. Sv∞tlφk P∙vodn∞ osada Lichtenberg (cca. 20 Φφsel popisn²ch), kterß byla po roce 1945 tΘm∞° srovnßna se zemφ. Poslednφch p∞t dom∙ slou₧φ rekreaΦnφm ·Φel∙m. Dominantu celΘ osady tvo°φ chrßn∞nß pamßtka unikßtnφ p∞tilopatkov² v∞trn² ml²n holandskΘho typu z r. 1843, kter² mlel a₧ do r. 1945. Dnes bez lopatek, znaΦn∞ poÜkozen zubem Φasu a vandaly, nep°φstupn². V jeho blφzkosti se nachßzφ rybnφk Sv∞tlφk, dnes chrßn∞nΘ hnφzdiÜt∞ vodnφho ptactva a rybß°skß lokalita. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je z Hornφho Podlu₧φ po polnφ cest∞. Studßnka Nejv²Üe polo₧enß obec severnφch ╚ech pat°φcφ k m∞stu Varnsdorf. Dominantu tvo°φ pseudoromßnsk² kostel sv. FrantiÜka z Assisi. P°ed kostelem jsou zobrazeny symboly vφry, lßsky a nad∞je. P°i mφstnφm h°bit∙vku je nßvrÜφ Valy (543 m) odkud r. 1642 °φdil svΘ operace proti hradu TolÜtejn ÜvΘdsk² generßl Wrangel. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je z Hornφho Podlu₧φ, po polnφ cest∞ p°es Sv∞tlφk. Prameny K°inice T°i studßnky upravenΘ na v²letnφ mφsto ji₧ v r. 1907. V roce 1990 obnoveny K╚T Krßsnß Lφpa. U hlavnφho pramenu je d°ev∞n² altßn a mapa toku K°inice. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je ze Studßnky modrß trasa K╚T. Krßsnß Lφpa P∙vodn∞ samota p°i k°i₧ovatce cest(dneÜnφ nßm∞stφ) zvanß starß rychta, od r. 1587 m∞steΦko, od r.1870 m∞sto, vydrancovanΘ v r. 1757 po vpßdu Prus∙. V prvnφ polovina 18. stoletφ se stßvß kolΘbkou zdejÜφho textilnφho pr∙myslu, kter² p°eva₧uje dodnes. D°ev∞nΘ, zd∞nΘ baroknφ a klasicistnφ domy z 1. pol. 19. stoletφ. TypickΘ novorenesanΦnφ m∞stskΘ stavby. Dominantu tvo°φ kostel sv. Mß°φ MagdalΘny. Na p°φstupovΘm schodiÜti je pφskovcov² k°φ₧ s Kristem, vytesan² z jedinΘho kusu kamene. NejstarÜφm domem z p∙vodnφ zßstavby nßm∞stφ je d∙m U Frinda, dnes muzeum. V²chodisko do ╚eskΘho èv²carska a KyjovskΘho ·dolφ. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je modrß trasa K╚T, po ₧eleznici, automobilem. Dymnφk ╚ediΦov² vrch (516 m)ve èluknovskΘ pahorkatin∞. Na vrcholu kamennß rozhledna z r.1896. Pod vrcholem stylovß restaurace. Nejv²hodn∞jÜφ p°φstup je modrß trasa K╚T, automobilem. Rumburk M∞sto s le₧φcφ ve èluknovskΘ pahorkatin∞(387 m) p°i v²chodnφm okraji èluknovskΘho v²b∞₧ku. M∞sto proslulo potlaΦenou Rumburskou vzpourou. V minulosti prosperovalo tkalcovstvφ a rumburskß vΘba byla znßma daleko za hranicemi. Dominantu tvo°φ Kapucφnsk² klßÜter s kostelem sv. Bartolom∞je a nejsevern∞ji polo₧enou loretou v Evrop∞ uzav°enß na nßdvo°φ ambity. Dnes sφdlo informaΦnφho st°ediska Loreta. K°φ₧ovß hora j e poutnφ mφsto hojn∞ navÜt∞vovanΘ poutnφky, kte°φ zde nachßzφ duchovnφ ·t∞chu . NßvÜt∞vnost tohoto mφsta je znaΦnß. P°edevÜφm je to na cφrkevnφ svßtek Pov²Üenφ sv. K°φ₧e (14. zß°φ). Ke vzniku tohoto poutnφho mφsta se vß₧e nßsledujφcφ udßlost: " V 18.stoletφ v dob∞ protireformace, museli luterßni opustit tento kraj. Mezi nimi bylo i sedm ji°etφnsk²ch obΦan∙, bratr∙ Donßt∙. Brat°i dali p°ednost opuÜt∞nφ vlasti, ne₧ - li p°istoupenφ na katolickou vφru a odeÜli do N∞mecka . Hned prvnφ noc m∞li vÜichni stejn² sen. Zjevil se jim Spasitel na k°φ₧i a volal je zp∞t. Rozhodli se, ₧e se nejmladÜφ z nich, kter² byl nemocn² na nohy, vrßtφ a p°istoupφ na katolickou vφru. Po svΘm nßvratu nechal na otcov∞ pozemku vystav∞t d°ev∞n² k°φ₧, kter² stßval na mφst∞ dneÜnφ OlivetskΘ zahrady, a uzdravil se. PotΘ sem p°ichßzelo mnoho trpφcφch prosit Boha o pomoc." P∙vodnφ d°ev∞nß kaple z r.1759 byla v roce 1779 zbo°ena siln²m orkßnem, ale d°ev∞n² k°φ₧, kter² sem byl p°enesen, z∙stal nepoÜkozen. Roku 1783 byl polo₧en zßkladnφ kßmen nyn∞jÜφ kamennΘ kaple, kterß byla dostav∞na a slavnostn∞ vysv∞cena r.1796. Samotnß v∞₧ byla vystav∞na pozd∞ji a tak zvony na v∞₧i poprvΘ zazvonily a₧ v r. 1886. Jedenßct rokokov²ch zastavenφ K°φ₧ovΘ cesty nechal postavit v r. 1759 zdejÜφ farß° Gottfried Leissner . Na poΦßtku K°φ₧ovΘ cesty jsou sochy sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana (z r. 1764), za nimi se nachßzφ Olivetskß zahrada se sochou modlφcφho se spasitele a and∞la s kalichem v ruce. Vlevo na pokraji lesa je socha trnφm korunovanΘho Spasitele( z r. 1859, znßzor≥ujφcφ motiv Ecce homo, neboli Ejhle Φlov∞k. Na zßpadnφ stran∞ kaple se nachßzφ socha Neposkvrn∞nΘ Matky Pßn∞(z r.1869), v jejφ blφzkosti je nikdy nevysychajφcφ studna a na konci celΘho areßlu se nachßzφ kaple Bo₧φho hrobu. Od r. 1993 prochßzφ celΘ poutnφ mφsto postupnou rekonstrukcφ, vΦetn∞ okolnφho lesoparku.
St°φbrn² d∙l O zdejÜφm podzemnφm bohatstvφ se hovo°φ ji₧ ve star²ch spisech. Prvnφ vß₧nΘ pokusy spadajφ do roku 1474. Roku 1484 dal krßl Vladislav v KutnΘ ho°e svolenφ vrchnφmu marÜßlkovi Hugoltu ze Schleinitz a jeho syn∙m, ₧e mohou na TolÜtejnsko - èluknovskΘm panstvφ provßd∞t po dobu 15 let veÜkerΘ dolovßnφ. Nalezeno bylo vÜak jen mßlo nebo nic u₧iteΦnΘho. O 25 let pozd∞ji zφskal prßvo k t∞₧b∞ Ji°φ ze èlejnitz. Byla hledßna novß naleziÜt∞, kterß se takΘ zam∞°ila na oblast K°φ₧ovΘ hory. Roku 1539 nechal razit Ütolu sv. KryÜtofa a roku 1548 zalo₧il hornickΘ m∞steΦko Sanct Georgenthal. T∞₧il se hlavn∞ galenit a chalkopyrit (Ag, Cu). Podru₧nß byla t∞₧ba skalice. I p°es veÜkerou snahu byl v²nos z dolovßnφ velmi mal². Roku 1620 dosahuje t∞₧ba svΘho vrcholu, byly dobφvßny rudy s obsahem Ag 624 - 1250 gram∙/tunu a se 4 - 14 % Cu. T∞₧bu vÜak t∞₧ce poznamenala t°icetiletß vßlka. ┌plnΘ zastavenφ t∞₧by zp∙sobil poΦßtek sedmiletΘ vßlky. Celkovß dΘlka chodeb je 197 m. Obrat nastal r. 1782, kdy Jan z Edenburka zalo₧il Ütolu sv. Jana Evangelisty. MalΘ v²nosy postupn∞ vedly a₧ k zßniku t∞₧by. Poslednφ pokus o t∞₧bu skonΦil roku 1910. Celkovß dΘlka chodeb je 640 m. Dne 1.5. 1935 zp°φstupnil mφstnφ Spolek pro cizineck² ruch a Horsk² svaz nejlΘpe zachovanou Ütolu sv. Jana Evangelisty. Vchod do Ütoly byl po roce 1945, pro Üpatn² stav, um∞le zavalen trhavinou. Ji₧ v tΘ dob∞ se zde vyskytovala jeskynnφ houba naz²vanß vodnφ tulipßn ( Spelaomyces Fres). Houba zanikla v roce 1992 b∞hem zp°φstup≥ovacφch pracφ, kterΘ umo₧nφ op∞tovnΘ zp°φstup≥enφ Ütoly pro ve°ejnost. V r. 1992 byl takΘ vybudovßn nov² vstupnφ portßl. ètola slou₧φ jako ·kryt n∞kter²m druh∙m netop²r∙. Ob∞ Ütoly jsou propojeny 25 m hlubokou kolmou chodbou sv. Jan, co₧ doklßdß neustßlß cirkulace vzduchu.
Kostel a fara ZdejÜφ kostel je zasv∞cen Nejsv∞t∞jÜφ Trojici a pochßzφ z p°elomu 16. a 17. stoletφ. Stavba zapoΦala v r. 1590 a byla dokonΦena r.1612. P∙vodnφ oltß° Jezulßtka byl vysv∞cen r. 1662 litom∞°ick²m biskupem Maxmilißnem Rudolfem ze Schleinitz. Samotnß v∞₧ byla p°istav∞na pozd∞ji a souΦasnß baroknφ je z r.1793. V∞₧ je ·dajn∞ osazenß kopulφ ze zruÜenΘho klßÜtera v rakouskΘm èt²rsku. P∙vodnφ zvony byly odlity v MladΘ Boleslavi, ale za prvnφ sv∞tovΘ vßlky byly zkonfiskovßny a roztaveny. Dodnes z∙stal ve v∞₧i pouze jeden zvon, kter² je vÜak ji₧ lΘta mimo provoz. St°echa kostela b²vala a₧ do roku 1846 Üindelovß, po tΘ byla nahrazena pßlenou krytinou. SouΦasn∞ byly po°φzeny Φty°i cifernφky v∞₧nφch hodin. Na vn∞jÜφ ji₧nφ a zßpadnφ st∞nu kostela byly zazd∞ny pφskovcovΘ reliΘfy lidsk²ch, pop°φpad∞ lvφch hlav, kterΘ ·dajn∞ tvo°ily souΦßst v²zdoby palßce hradu TolÜtejn. DneÜnφ za°φzenφ interiΘru pochßzφ z 18.stoletφ. Dva oltß°nφ obrazy, Nejsv∞t∞jÜφ Trojice a Zmrtv²chvstßnφ Pßn∞, jsou dφlem ji°etφnskΘho rodßka, malφ°e Josefa Birnbauma. Kazatelnu se zpov∞dnicφ, vyrobil v roce 1829 stola° Jakob Worm z Hornφho Podlu₧φ. NovΘ varhany byly instalovßny v r.1870 a postavil je Josef Prediger z Albrechtic. Vedle kostela se nachßzφ pφskovcov² sloup se sochou sv. Vav°ince, patrona chrßnφcφho m∞sto proti po₧ßr∙m. Baroknφ fara pochßzφ z roku 1755 a pat°φ k nejhonosn∞ji proveden²m objekt∙m svΘho druhu v severnφch ╚echßch. Jejφ stavebnφ sloh p°edstavuje jednoduchΘ baroko a vlastnφ podoba s mansardovou st°echou se hlßsφ k vilovΘmu typu, kter² napodoboval italskΘ a renesanΦnφ symetricky stav∞nΘ vilovΘ objekty. V r. 1998 bylo v Φßsti objektu otev°eno muzeum se zam∞°enφm na historii hradu TolÜtejna a dolovßnφ st°φbronosn²ch rud. Snahou je vybudovat z nevyu₧φvanΘho objektu fary regionßlnφ muzeum se zam∞°enφm na bohatou historii tohoto kraje.
TolÜtejn Prvnφ zmφnky o hradu spadajφ do p°elomu dvanßctΘho a t°inßctΘho stoletφ. Opevn∞nφm dvou skalisek vznikl strß₧nφ hrad p°φ obchodnφ stezce, kterß spojovala tehdejÜφ Lu₧ici s vnitrozemφm. Dodnes se tΘto spojnici °φkß Pra₧skß nebo takΘ TolÜtejnskß cesta. Prvnφ pφsemnß zprßva o hradu je a₧ z roku 1337, kdy ₧itavsk² kronikß° Johan von Guben pφÜe o jeho dobytφ vojskem lu₧ick∞ho èestim∞stφ. Je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e se TolÜtejn ji₧ v r. 1337 stal centrem TolÜtejnskΘho panstvφ . Roku 1451 ji₧ pat°il k TolÜtejnskΘmu panstvφ i Rumburk, Varnsdorf, Krßsnß Lφpa a TolÜtejnskΘ panstvφ bylo spojeno se èluknovskem . Hrad TolÜtejn byl v²razn∞ poÜkozen a₧ roku 1445, kdy byl ΦßsteΦn∞ vypßlen. V Φervnu 1463 vydal krßl Ji°φ z Pod∞brad rozkaz k dobytφ hradu, co₧ se takΘ stalo. V r. 1481 zφskal hrad TolÜtejn se èluknovskem sassk² Ülechtic Hugolt ze èlejnic za 2150 kop Φesk²ch groÜ∙. Roku 1528 p°evzal panstvφ Ji°φ ze èlejnic, kter² zalo₧il r. 1548 m∞steΦko Sanct Georgenthal (nyn∞jÜφ Ji°etφn pod Jedlovou ). AvÜak ji₧ roku 1555 TolÜtejn opustil. Roku 1607 byl u₧ hrad pust². Za t°icetiletΘ vßlky v roce 1642 byl hrad znovu obsazen cφsa°sk²m vojskem. Hrad potΘ oblehl a vypßlil se sv²m vojskem ÜvΘdsk² generßl Wrangel. Hrad ji₧ nebyl nikdy obnoven, naopak byl rozebφrßn na stavebnφ materißl. V minulΘm stoletφ roku 1865 si opuÜt∞nou hradnφ z°φceninu pronajal Johan Josef Mⁿnzberg, kter² zde vystav∞l hostinec ve Üv²carskΘm stylu. V r. 1847 spojil ob∞ skaliska na vyhlφdce m∙stkem. Restaurace byla v provozu jeÜt∞ do konce r. 1977. Teprve od r. 1996 se dφky iniciativ∞ nadÜenc∙ znovu obnovil zßjem o hradnφ z°φceninu. Od tΘ doby se hrad pravideln∞ opravuje. V polygonßlnφ baÜt∞ je vytvo°en prostor pro p≤dium p°φrodnφho divadla.
Jedlovß hora Dominantnφ zn∞lcovß kupa, t°etφ nejvyÜÜφ vrchol Lu₧ick²ch hor. Spodnφ Φßst tvo°φ pevn² pφskovec, kter² byl v minulosti t∞₧en. Nßzev byl odvozen podle p∙vodnφch jedlov²ch porost∙, prostoupen²ch smrkem, kterΘ vÜak nevydr₧ely imisnφ zßt∞₧ a ΦetnΘ po₧ßry. Proto byly nahrazeny odoln∞jÜφmi listnat²mi stromy, p°edevÜφm bukem, ale proces doles≥ovßnφ jde jen velmi pomalu. I dnes p°ipomφnajφ p∙vodnφ porost pah²ly p∙vodnφch strom∙. Nemalou m∞rou k tomuto v²voji p°isp∞ly i mohutnΘ pr∙seky ly₧a°skΘho vleku a sjezdovek. Roku 1779 navÜtφvil Jedlovou horu cφsa° Josef I. v domn∞nφ, ₧e se jednß o nejvyÜÜφ horu kraje. Roku 1888 se zrodila v ji°etφnskΘ sekci horskΘho spolku pro nejsevern∞jÜφ ╚echy myÜlenka na postavenφ kamennΘ rozhledny, kterou navrhl varnsdorfsk² stavitel Stoy. Se souhlasem majitele kamenickΘho panstvφ, knφ₧ete KinskΘho, se v r. 1890 zaΦalo se stavbou 23 m vysokΘ v∞₧e. V²znamn²m dnem pro cel² kraj byla ned∞le 14. zß°φ 1891, kdy byla rozhledna za velkΘ slßvy p°edßna ve°ejnosti. SouΦasn∞ nechal knφ₧e Kinsk² otev°φt vedle v∞₧e hospodu a tak se Jedlovß hora okam₧it∞ stala lßkadlem pro turisty z ╚ech i ze Saska . ZvlßÜtnostφ tΘto rozhledny b²vala lucerna, jejφ₧ sv∞tlo v noci slou₧ilo jako majßk pro celΘ okolφ. Roku 1905 byl postaven pomnφk Friedrichu Schillerovi, jako hold v kraji oblφbenΘmu bßsnφkovi. O JedlovΘ ho°e se psalo jako o Rigi Lu₧ick²ch hor. Od r. 1945 vÜak rozhledna chßtrala a zdßlo se, ₧e se jejφ Φas naplnil. Z hospody zbyly jen obvodovΘ zdi. Hold v kraji oblφbenΘmu bßsnφkovi se stal terΦem vandal∙. Dne 3. 7. 1993 byla opravenß rozhledna op∞t slavnostn∞ zp°φstupn∞na ve°ejnosti. Zanedlouho nato proÜla rekonstrukcφ i samotnß hospoda.Bez povÜimnutφ nez∙stal ani pomnφk F. Schillera. DalÜφ dominantu na vrcholu tvo°φ sto₧ßr televiznφho p°evad∞Φe, ke kterΘmu p°ibyla r.1998, kovovß v∞₧ p°evad∞Φe signßlu mobilnφch telefon∙ sφt∞ Eurotel. |
⌐ 1999 Ji°etφn pod Jedlovou