Ji°etφn pod Jedlovou

OSOBNOSTI

Jan Smetana - autor knihy Ji°etφn pod Jedlovou, 450 let m∞sta v Lu₧ick²ch horßch

BIRNBAUM, Johann
DONAT, Anton
EISELT, Johann Chrystostomus Anton
ERNST, Franz Anton
FIèER, FrantiÜek
FOGGER z BELLENBURGU, Maxmilian
HENNEVOGEL z EBENBURGU, Johann
HOCKAUF, Anton
JOHNE, Colestin Johann
LIESSNER, Gottfried
MAYovß, Edmunda Maria Anna
MIKSCH, Johann Alois
MUHLSTEINOV┴, Berta
MULLER von NORDEGG, Alois
MULLER, Josef
MUNZBERG, Johann Josef
PIETSCH, Josef
RESSEL, Emil
SALOMON, Wenzel
SIEBER, Josef
WAGNER, Herrmann

DONAT, Anton (*4.12. 1746 Ji°etφn pod Jedlovou)
Malφ° kostelnφch obraz∙, pochßzejφcφ z rodiny, jejφ₧ p°φjmenφ je v Ji°etφn∞ a v sousednφ vsi Rozhled dolo₧eno ji₧ ve druhΘ polovin∞ 16. Stoletφ. Prvnφ uΦitel dalÜφho ji°etφnskΘho rodßka malφ°e Josefa Birnbauma. Spolu s Josefem Menschelem autor freskovΘ nßstropnφ malby ve varnsdorfskΘm kostele sv. Petra a Pavla, p°estav∞nΘm v letech 1766 a₧ 1777, namaloval oltß°nφ obraz ôNanebevzetφ P. Marieö pro kostel v NovΘm Boru (1786-1788) a ôSt∞tφ sv. Jakuba V∞tÜφhoö pro kostel v Kvφtkov∞ (1796). V∞tÜinu svΘho tv∙rΦφho v∞ku pob²val st°φdav∞ v Ji°etφn∞ a ve Fr²dlantu, odkud pochßzela jeho man₧elka. Zde se takΘ asi roku 1794 narodil jeho stejnojmenn² syn, ₧ßk pra₧skΘ akademie (1816-1820). Ten pro tamnφ radnici namaloval obraz prusk²ch, rakousk²ch a rusk²ch vojßk∙, kte°φ zde byli ubytovßni v roce 1813. Namaloval takΘ oltß°nφ obraz pro filißlnφ kostel v And∞lce na Fr²dlantsku, vybudovan² v roce 1781. Otec se sv²m bratrem Augustinem (*9.11. 1751 Ji°etφn, +1847 tamtΘ₧ Φ.p. 56) malovali olejov²mi barvami takΘ betlΘmy, pro n∞₧ pou₧φvali siln∞jÜφ papφr Φi karton. B²valy instalovßny i v kostelφch, jako nap°. ve Varnsdorfu. Za 1. Republiky byly v Ji°etφn∞ zachovßny ji₧ jenom jeden Φi dva.

EISELT, Johann Chrystostomus Anton (*3.1. 1814 Ji°etφn p. J. , +3.5.1887 Marienstern v Lu₧ici)
Narodil se v Φ. p. 81. Jeho otcem byl m∞Ü¥an a obchodnφk Anton Eiselt, matka se jmenovala Katharina a pochßzela z rodiny Antona Maie, b∞liΦe z osady Jedlovß. Studia zahßjil v ╚eskΘ Lφp∞ a ukonΦil je v Praze. V zß°φ 1834 vstoupil do cistercißckΘho klßÜtera v Oseku u Duchcova. Po ukonΦenφ teologick²ch studiφ v Litom∞°icφch ( kn∞₧skou primici vykonal v rodnΘm m∞steΦku (11.srpna 1839) se stal tzv. kapitulß°em a opatsk²m sekretß°em a sedm let p∙sobil jako profesor cφrkevnφho prßva a nßbo₧ensk²ch d∞jin. Od roku 1851 byl dlouh²ch 36 let proboÜtem cisterciackΘho klßÜtera Marienstern v Hornφ Lu₧ici. Zφskal doktorßt teologie, stal se vizitßtorem dvou cistercißck²ch klßÜter∙ v Lu₧ici a byl jmenovßn rytφ°em krßlovskΘho saskΘho °ßdu za zßsluhy 1. T°φdy. Stal se takΘ Φlenem UΦenΘ spoleΦnosti ve Zho°elci. Pen∞₧nφmi dary podporoval ji°etφnsk² kostel a kapli na K°φ₧ovΘ ho°e.

ERNST, Franz anton (*21.2. 1745 Ji°etφn, +13.1. 1805 Gotha)
Zßklady hudebnφho vzd∞lßnφ zφskal ve svΘm rodiÜti od d∞deΦka, kdysi hudebnφka zßmeckΘ kapely v moravskΘm TovaΦov∞. Po jeho smrti odeÜel do Ch°ibskΘ, kde se v kostele a na fa°e uΦil od kantora Thomase Haenka (1724-1796) krom∞ hry na housle takΘ latinsky. Na varhany se nauΦil hrßt ve Varnsdorfu od Cajetana Schuberta, kter² m poskytl rovn∞₧ zßklady hudebnφ teorie. PotΘ se odebral za sv²m bratrem, kter² p∙sobil jako regenschori v cistercißckΘm klßÜte°e Neuzelle v Lu₧ici. Zde vÜak pobyl jenom p∙l roku a odeÜel do Zahßn∞ (Sagan) na jezuitskΘ gymnßzium, kde se uvedl jako znamenit² hrßΦ na housle a violu. PotΘ co absolvoval v Praze studia filosofie i prßv se naΦas vrßtil do svΘho rodiÜt∞, kde p∙sobil v m∞stskΘ sprßv∞ jako syndikus. Nez∙stal zde vÜak dlouho, nebo¥ je znßmo jeho koncertnφ turnΘ po Evrop∞, p°i n∞m₧ si doplnil muzikßlnφ vzd∞lßnφ v Salzburgu a Strasburgu, i to, ₧e roku 1773 zφskal v²hodn∞jÜφ mφsto sekretß°e u hrab∞te Salma v jeho palßci na HradΦanskΘm nßm∞stφ v Praze. P°esto₧e tato funkce jej nutila cestovat i po dalÜφch sφdlech rodu a₧ na Moravu, vyu₧φval je takΘ ke koncertovßnφ (nap°. v Φervnu 1774 na zßmku v LipovΘ u èluknova ).Z tΘto doby pochßzφ dv∞ jeho koncertnφ skladby, v nich₧ byla rozeznßna inspirace Haydnovy i Mozartovy hudby. Jeho nesporn² hudebnφ talent mu roku 1778 umo₧nil zφskat mφsto ve dvornφ kapele v durynskΘm m∞st∞ Gotha, kde potom ₧il jako houslov² koncertnφ mistr kapely zdejÜφho vΘvodskΘho sφdla. Zajφmal se o v²robu r∙zn²ch hudebnφch nßstroj∙ a proslul jako autor ve svΘ dob∞ znßmΘ uΦebnice hry na housle. Kompozici se u n∞j uΦil jin² severoΦesk² hudebnφk Kajetßn Vogel z Konojed na Litm∞°icku. Oba zachovanΘ houslovΘ koncerty F. A. Ernsta mß ve svΘm repertoßru souΦasn² soubor ôCapella Adjuvantesö, veden² Igorem Heinzem ze èluknova. Jejich nahrßvku na CD p°ipravuje houslov² virtu≤z Bohuslav MatouÜek.

FIèER, FrantiÜek (*4.2. 1926 Lysß n. L., +1.2. 1983 Varnsdorf)
Syn majitele obchodu z LysΘ, absolvent nymburskΘho gymnßzia, student dominikßnskΘho °ßdovΘho uΦiliÜt∞ v Olomouci, kde p°ijal jmΘno Angelicus. Po jeho rozpuÜt∞nφ v roce 1950 lesnφ d∞lnφk na JedlovΘ,kde ₧il v b²valΘ hßjence. PotΘ noΦnφ hlφdaΦ v Nßrodnφm muzeu v Praze (1953), pracovnφk Stßtnφho archivu Litom∞°ice (1954),kde pracoval na po°ßdßnφ cφrkevnφch fond∙, historik lovosickΘho(1957-1960)a litom∞°ickΘho muzea (1960-1968). Od roku 1966 v∙dΦφ osobnost severoΦeskΘho trampskΘho hnutφ. Proslul jako organizßtor zabezpeΦovacφch pracφ na hrad∞ Helfenburk u ┌Üt∞ku. Dne 22.listopadu 1968 vysv∞cen ve vφde≥skΘm dominikßnskΘm klßÜte°e na kn∞ze. V letech 1969-1970 pracovnφk muzea v D∞Φφn∞. Po propuÜt∞nφ z politick²ch d∙vod∙ ₧il od roku 1970 trvale na JedlovΘ Φ. 1. Od roku 1972 a₧ do smrti se podφlel na p°ekladu Bible. Jeho nejv∞tÜφ vklad spoΦφval v p°ekladu starozßkonnφch ₧alm∙. V °φjnu 1974 byl na JedlovΘ zatΦen a po t°ech m∞sφcφch vyÜet°ovacφ vazby odsouzen na 18 m∞sφc∙ nepodmφn∞n∞ pro ôma°enφ dozoru stßtu nad cφrkvemiö. Vedle p°eklad∙ proslul znalostφ k°es¥anskΘ ikonografie, kterou uplatnil zejmΘna v prßci o hrad∞ KarlÜtejn∞. Kniha vyÜla u p°φle₧itosti jeho nedo₧it²ch sedmdesßtin. Zem°el na embolii ve varnsdorfskΘ nemocnici, kde se lΘΦil na komplikovanou zlomeninu nohy. Za ·Φasti mnoha set osob po ekumenickΘ bohoslu₧b∞ poh°ben v rodnΘm m∞steΦku.

FOGGER z BELLENBURGU, Maxmilian (* Bellenburg, +13.3. 1657 Ji°etφn p. J. )
Katolick² kn∞z v Ji°etφn∞, pochßzejφcφ ze ÜlechtickΘho rodu, kter² sv∙j p°φdomek odvozoval od jmΘna m∞steΦka na b°ezφch BodamskΘho jezera. P∙vodn∞ kn∞z v hornolu₧ickΘm m∞steΦku Ostritz (1638-1643), ve Strß₧i pod Ralskem (1643-1649), kdy souΦasn∞ vykonßval ·°ad vikß°e n∞meckΘ Φßsti boleslavskΘho kraje (vicarius foraneus per partem inferiorem seu germanam districtus Boleslaviensis). V letech1649-1653 p∙sobil jako d∞kan a vikß° ve Fr²dlantu. PotΘ p°elo₧en do Ji°etφna, kde ₧il a₧ do svΘ smrti 13.3. 1657.

HENNEVOGEL z EBENBURGU, Johann (*1727 Neuzelle u Furstenbergu n. O., +26.1. 1790 Praha)
HENNEVOGEL z EBENBURGU, Martin (*3.2. 1734 Neuzelle, + 14.7. 1803 Litom∞°ice)
SynovΘ Johanna Wilhelma Hennevogela, p∙vodem z Frank, ÜtukatΘra a mramorß°e p∙sobφcφho v lu₧ickΘm klßÜte°e Neuzell, od roku 1744 usedlΘho v Litom∞°icφch. Po jeho smrti (1754) pokraΦovali zprvu v otcov∞ °emesle. Za svoje zßsluhy organizaΦnφho i hospodß°skΘho rßzu, t²kajφcφ se m. j. p°φprav v²stavby pevnosti Terezφna je cφsa° Josef II. Listinou z 2. Prosince 1780 pov²Üil do ÜlechtickΘho stavu s p°φdomkem ôvon Ebenburgö. Po pokusech o dolovßnφ uhlφ u Kundratic na Litom∞°icku v roce 1780, zkouÜeli oba v letech 1781 a 1782, po dohod∞ s majitelem panstvφ Aloisem z Lichtensteina, Üt∞stφ p°i dolovßnφ rud u Ji°etφna. Martin H. byl v roce 1783 jmenovßn inspektorem pro vedenφ ·°ednφch zßle₧itostφ pevnosti Terezφna, jejφ₧ velitel, Karl Niklas ze Steinmetz (+8.11. 1789), byl jeho Üvagrem.

HOCKAUF, Anton (*21.3. 1845 Jedlovß, +24.3. 1900 Rumburk)
Po absolvovßnφ zßkladnφ Ükoly v Ji°etφn∞ p. J. studoval na UΦitelskΘm ·stavu v Litom∞°icφch. Od roku 1861 p∙sobil v OseΦnΘ a potΘ osm let ve Varnsdorfu. Od roku 1871 ₧il trvale v Rumburku, kde zφskal uΦitelskΘ mφsto. Byl Φinn² v SeveroΦeskΘm uΦitelskΘm spolku, jeho₧ se stal p°edsedou. Zab²val se historiφ regionu a krom∞ °ady Φlßnk∙ v novinßch i Φasopisech vydal v roce 1885 Vlastiv∞du politickΘho okresu Rumburk, kterß byla velmi dob°e hodnocena a dodnes m∙₧e slou₧it jako d∙le₧it² zdroj informacφ.

JOHNE, Colestin Johann (*26.6. 1819 LesnΘ, +1858 ╚eskß Lφpa)
Bßsnφk, narozen² v poslednφm dom∞ osady LesnΘ ve sm∞ru ke Sto₧eckΘmu sedlu (Φ. p. 18). Ve sv²ch Φtrnßcti letech odeÜel na studia na augustinißnskΘm gymnßziu v ╚eskΘ Lφp∞. Z°ejm∞ pod vlivem zdejÜφch pedagog∙ vstoupil pozd∞ji do tohoto °ßdu a v roce 1845 byl vysv∞cen na kn∞ze. Zßhy zaΦal verÜovat a prvnφ bßse≥ mu byla otiÜt∞na jeÜt∞ za gymnazißlnφch studiφ. Do ÜirÜφho podv∞domφ se dostal dφky svΘ "TkalcovskΘ pφsni" (v originßlu "Weberlied"). ╪adu bßsnφ napsal v dialektu svΘho rodiÜt∞, jinΘ byly zhudebn∞ny. Na prßzdniny se vracφval dom∙ do LesnΘ. Na tyto motivy napsal verÜe, nazvanΘ ôÄlutΘ dve°e". P°i jeho poh°bu mu jednu z jeho zhudebn∞n²ch bßsnφ zazpφval nad hrobem lipsk² p∞veck² spolek.

LISSNER, Gottfried (*èluknov, +1787 Ji°etφn p. J.)
Katolick² kn∞z, p∙sobφcφ nejd°φve v rodnΘm èluknov∞ a potΘ a₧ do roku 1759 ve Varnsdorfu. TΘho₧ roku byl p°elo₧en do m∞steΦka pod Jedlovou. Zaslou₧il se o vybudovßnφ k°φ₧ovΘ cesty na ho°e nad m∞steΦkem, kterΘ se od tΘ doby °φkß K°φ₧ovß hora. Z jeho iniciativy se z nφ stalo znßmΘ poutnφ mφsto, vysv∞cenΘ ji₧ 17. Zß°φ 1764. V Ji°etφn∞ p∙sobil a₧ do svΘ smrti.

MAYovß, Edmunda Maria Anna (*26.3. 1805 Ji°etφn p. J.)
Roku 1827 vstoupila do klßÜtera ₧enskΘ v∞tve cistercißckΘho °ßdu Marienstern v Lu₧ici. ╪ßdovou profesi slo₧ila v roce 1830. V tomto °ßdovΘm dom∞ ji₧ z∙stala a roku 1857 byla zvolena jeho abatyÜφ. Listinou z 9.kv∞tna tΘho₧ roku jejφ volbu potvrdil krßl Jan Sask².

MIKSCH, Johann Alois (*19.7. 1765 Ji°etφn p. J., +24.9.1845 Ji°etφn p. J.)
Pochßzel z rodiny ji°etφnskΘho uΦitele Wenzela Miksche. Ji₧ v d∞tskΘm v∞ku prokazoval mimo°ßdn² hudebnφ talent, tak₧e se u₧ ve v∞ku dvanßcti let (1777) dostal na Katlick² chlapeck² institut v Drß₧∩anech. Zde ho proslavil jeho soprßn, vliv na n∞j v tomto ohledu m∞l tenorista Anton Raff, Φlen komornφho souboru kurfi°ta bavorskΘho a italsk² zp∞vßk Caselli. Od n∞j se nauΦil vÜechny finesy italskΘho opernφho zp∞vu. Mezi jeho uΦiteli hudebnφ kompozice byli profeso°i Schuster a Naumann, h°e na violu ho vyuΦoval profesor Binder. Brzy se on∞j zaΦal zajφmat sask² krßlovsk² dv∙r. V roce 1783 se stal vice-ceremoniß°em a o t°i roky pozd∞ji skuteΦn²m ceremoniß°em dvornφho katolickΘho kostela v Drß₧∩anech. Pozd∞ji, v letech 1797a₧ 1817 se v∞noval v kurfi°tskΘ italskΘ ope°e dramatickΘmu zp∞vu. Po z°φzenφ n∞meckΘ opery v Drß₧∩anech se stal °editelem opernφho sboru a uΦitelem chlapeckΘ kapely. Ve svΘ dob∞ byl poklßdßn za nejlepÜφho opernφho zp∞vßka v N∞mecku. Vysoce byl oce≥ovßn takΘ jako hudebnφ pedagog. Mezi jeho ₧ßky nßle₧ela °ada pozd∞ji slavn²ch p∞vc∙ a zp∞vaΦek. Blφzk²m p°φtelem se mu stal dodnes znßm² a hran² hudebnφ skladatel Karl Maria Weber, kter² byl na jeho p°φmluvu povolßn z Prahy do Drß₧∩an, kde se stal kapelnφkem zdejÜφ opery. Miksch mu ·dajn∞ pomßhal p°i tvorb∞ jeho nejznßm∞jÜφho dφla "╚arost°elec". P°i premiΘ°e zpφvali v²hradn∞ jeho ₧ßci. Ve voln²ch chvφlφchse zab²val °ezbß°stvφm, v n∞m₧ byl takΘ oce≥ovßn. Zam°el a byl pochovßn v Drß₧∩anech. Jeho bratrem byl Alexander Miksch (nar. 7.b°ezna 1776 v Ji°etφn∞), sekundß° kurfi°tskΘho orchestru v Drß₧∩anech, kde takΘ v ·noru 1814 zem°el.

MUHLSTEINOV┴, Berta (*30.7. 1841 Velvary, +24.8. 1887 Praha)
╚eskß vlasteneckß spisovatelka, p°φtelkyn∞ Jana Nerudy. Vφce ne₧ Φty°i roky svΘho d∞tstvφ pro₧ila v Ji°etφn∞, kde jejφ otec, ing. Leonard Muhlstein, p∙sobil mezi lety 1847a 1852 jako silniΦnφ stavitel. ZaΦala zde takΘ chodit do Ükoly. Romantick² d∞j jejφ povφdky "Myslivna pod LouÜou", kterou napsala v ╚eskΘ Lφp∞ a publikovala roku 1885 v pra₧skΘm Φasopise "Lumφr", je zasazen do Hornφ Sv∞tlΘ.