Podplukovník gšt. Lothar Schreiber,
přidělenec obrany SRN v Praze

Vojenská spolupráce s Českou republikou

Militární spolupráce SRN s ČR se rozvíjí jak na úrovni ministrů obrany a nejvyšších vojenských představitelů, tak i v rovině jednotlivých součástí Ministerstva obrany a Generálního štábu. Pozornost je soustředěna na výměnu názorů a zkušeností v informační oblasti, zejména na problematiku evropské bezpečnosti. Z české strany je oceňována německá pomoc při integraci do Aliance a začleňování do dalších západních uskupení. Značná pozornost v kooperačním úsilí je věnována otázkám výcviku jednotek, tvorby vojenského rozpočtu, jeho čerpání a možnostem spolupráce při získávání  vojenského materiálu. Legislativní oblast spolupráce pokrývá nejdůležitější sféry vzájemných kontaktů. Velký důraz je kladen na pravidelné kontakty mezi svazky a útvary v příhraniční oblasti.

Vojenská spolupráce mezi Československou armádou a Bundeswehrem byla navázána v roce 1989 bezprostředně po listopadové "sametové" revoluci. Již v dubnu 1990 se setkali ve Furthu tehdejší ministři obrany armádní generál Ing. M. Vacek a Dr. G. Stoltenberg. Základem pro navázání další spolupráce se stala dohoda o podmínkách zabezpečení oficiálních a pracovních návštěv z 8. 11I. 1990. Dokument byl podepsán v průběhu prvních štábních rozhovorů mezi ČSA a BW v Praze. Za německou stranu dohodu podepsal tehdejší vedoucí oddělení hlavního štábu ozbrojených sil a pozdější generální inspektor Bundeswehru a předseda Vojenského výboru NATO generál K. Naumann.

 

První kontakty

Po vzniku ČR se rozvíjela kontinuálně militární spolupráce mezi ozbrojenými silami SRN a jejího "nového" souseda. V roce 1993 se uskutečnily reciproční návštěvy ministrů obrany, nejdříve A. Baudyše v Bonnu a poté V. Rüheho v Praze. Na ně navazovala setkání náčelníka Generálního štábu AČR a generálního inspektora Bundeswehru. Konaly se další štábní rozhovory. Rok 1993 zahrnoval téměř 100 bilaterálních kontaktů. Cílem vojenské spolupráce vždy byla a je výstavba demokratických ozbrojených sil a jejich interoperabilita v rámci NATO. Německo-česká vojenská bilaterální spolupráce se rozvíjí na třech pilířích: ročním plánování, spolupráci (pomoci) ve vojenském vzdělávání a kontaktech v příhraniční oblasti.

 

Formy vojenské spolupráce

Jádro ročních plánů tvoří akce bilaterální vojenské spolupráce. Zahrnují návštěvy na nejvyšší úrovni, odborné rozhovory a výměnné stáže učitelů a žáků vybraných vzděvvvacích zařízení. Tyto kontakty zpočátku sloužily ke vzájemnému seznámení a zůstávaly víceméně v rovině dialogu. Po navázání styků a vybudování vzájemné důvěry se přesunuly do praktické roviny a konkrétní spolupráce. Do roku 1998 bylo možné konstatovat trvalý růst akcí (plánováno vždy okolo 130 kontaktů). Realizace se pohybovala mezi 80 a 95 % plánovaných akcí. Základem zpracování ročního programu jsou návrhy příslušných složek obou armád. V rámci dvou konferencí vždy na podzim je zpracováván roční plán spolupráce na příští rok. Tento dokument a jeho opatření nejsou však dogmatem. Spíše se jedná o katalog akcí, vyžadující i z ekonomických důvodů předběžné plánování. V průběhu kalendářního roku je vždy částečně korigován a doplňován podle aktuálních potřeb. Akce se provádějí vždy asi z poloviny na území ČR a v Německu. Chtěl bych zdůraznit, že Bundeswehr předává své zkušenosti a vyslovuje doporučení, v žádném případě nechce a ani nemůže české straně něco diktovat či nařizovat. Spíše otevřeně reaguje na návrhy a žádosti AČR. Pomoc ve vojenském vzdělávání probíhá na základě zvláštních dvoustranných dohod, bezplatné vzdělávání a další příprava příslušníků ozbrojených sil partnerských států v rámci volných kapacit v Německu. Plně to platí i pro český resort obrany. Nabídka vzdělávání zahrnuje širokou škálu kurzů: od dvou až třítýdenních odborných kurzů až po dvouleté studium na Velitelské akademii v Hamburku či na obou univerzitách Bundeswehru v Hamburku a v Mnichově. Potřebnou jazykovou přípravu provádí Spolkový jazykový ústav v Hürthu.

Pro potřebu výuky německého jazyka působí také ve Vojenské akademii v Brně německý jazykový lektor. Z kapacitních důvodů existuje od roku 1996 snaha přesunout jazykovou přípravu do vysílající země. K tomu poskytuje Německo finanční a materiální pomoc. V loňském a letošním roce je možné konstatovat posun od tzv. všeobecných kurzů směrem ke speciální přípravě na funkce v NATO. Bundeswehr se snaží rychle a nebyrokraticky vyhovět přáním AČR. Do konce roku 1998 bylo v rámci pomoci ve vojenském vzdělávání s ČR realizováno asi 250 akcí.

Styky v příhraniční oblasti jsou další významnou oblastí spolupráce. Sahají od účasti na společenských a sportovních akcích a cvičeních až po formální patronátní vztahy, jako třeba mezi posádkami Chomutov a Lauda, který byl uzavřen v dubnu 1999. Doposud existuje sedm patronátů, z toho šest u pozemních a jeden u vzdušných sil. Těchto aktivit se často účastní i rodinní příslušníci. Stávají se nejen důležitým článkem řetězce vojenské spolupráce, ale přispívají i ke sbližování obyvatelstva na obou stranách hranice. Ročně se uskuteční asi 150 až 160 akcí příhraničního styku. Dvoustranná spolupráce mezi AČR a Bundeswehrem se od "politické turisti- ky", sloužící ke vzájemnému poznání a k vybudování důvěry, změnila v intenzivní plodnou spolupráci v mnoha oblastech všedního vojenského života. Ze spolupráce vznikly partnerské kontakty a často i užší lidské vztahy, přátelství.

Chtěl bych na tomto místě také jmenovat dvě osobnosti, které se velmi zasloužily o rozvoj vojenské spolupráce mezi ČR a SRN. Jsou to první náměstek ministra obrany ČR Ing. J. Novotný a někdejší přidělenec obrany SRN v Praze, nyní plk. v.v. A. Brügemann.

Německo a Česká republika jsou sousedy v regionu střední Evropy. Ještě před 10 lety jsme stáli proti sobě v rozdílných táborech, od 12. března 1999 jsme spojenci. Snad může vojenská spolupráce přispět k tomu, aby se ze sousedů a spojenců jednou stali i přátelé. Armády již na této cestě jsou.