Anotace:

• Všechny změny se týkají zahraničních pracovních cest.
• Pokud se zahraniční pracovní cesta zaměstnance uskutečňuje v kalendářním dni v několika státech, určí výši stravného v cizí měně zaměstnavatel ze základní sazby stravného stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.
• Trvá-li doba zahraniční pracovní cesty strávená mimo území ČR v kalendářním dni 12 a méně hodin, přísluší zaměstnanci stravné v cizí měně ve výši násobku 1/24 základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin této cesty strávených mimo území ČR.
• Zálohu při zahraniční pracovní cestě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci v jakékoliv cizí měně (s výjimkou uvedenou v následující větě), cestovním šekem, zapůjčením platební karty zaměstnavatele nebo jejich kombinací. Zálohu na stravné v cizí měně však lze poskytnout pouze ve měně stanovené vyhláškou MF pro příslušný stát nebo v cizí měně, ke které je ČNB vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Zálohu nelze poskytnout v české měně.
• Při zahraniční pracovní cestě použije zaměstnavatel pro určení korunové hodnoty poskytnuté zálohy, pro její přepočet na jinou cizí měnu, jakož i při vyúčtování této zálohy kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený ČNB a platný v den určení výše zálohy, respektive při vyúčtování též zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu. Nelze tedy použít pevných kurzů, má-li je účetní jednotka stanoveny.
• Na základě vyúčtování zálohy poskytnuté při zahraniční pracovní cestě se přeplatek této zálohy vrací v měně poskytnuté zálohy, v měně směněné v zahraničí nebo v české měně. Doplatek se však vyplácí vždy v české měně.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákonů č. 44/1994 Sb. a č. 125/1998 Sb.