Důvod úpravy:

Zjednodušení procesních postupů upravených v zákoně o zadávání veřejných zakázek; omezení možnosti spekulací ze strany zadavatelů i uchazečů; dosažení vyššího stupně slučitelnosti zákona s právem ES.

Anotace:

• Úvodem: cílem zákona o zadávání veřejných zakázek je uplatnit systém soutěže při zadávání veřejných zakázek, aplikovat tržní mechanismus do hospodaření s veřejnými prostředky a vytvořit podmínky pro zabezpečení průhlednosti postupu zadávání s vyloučením diskriminace, protekce a s minimalizací možností pletich či korupce.
• Zpřesňuje se okruh zakázek, které spadají pod režim tohoto zákona; působnost zákona se např. rozšiřuje na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany zákonů upravujících práva z průmyslového nebo duševního vlastnictví. Současně se podrobně specifikují druhy zakázek, které pod režim zákona nepatří (např. zakázky v souvislosti s integrací do NATO, zakázky humanitárního charakteru, kde by hrozilo nebezpečí z prodlení, a řada dalších).
• Nově se definuje pojem "veřejná zakázka"; dále se nově stanoví okruh subjektů, které jsou povinně zadavateli veřejné zakázky, např.:
  - Fond národního majetku ČR, Pozemkový fond ČR,
  - orgány působící v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (v těchto sektorech existují tzv. přirozené, síťové monopoly, což znamená, že veřejné i soukromé podniky nejsou vystaveny prakticky žádné konkurenci),
  - zdravotní pojišťovny, a řada dalších subjektů uvedených v zákoně.
• S ohledem na problémy, které v praxi vznikaly, řeší novela postup zadávání veřejné zakázky, je-li zajišťována s pomocí jiných osob, to jest v případech, kdy uchazeč, který podává nabídku, nemá oprávnění k podnikání na celý rozsah veřejné zakázky.
• Zpřísňují a zpřesňují se kvalifikační předpoklady, které musí splňovat uchazeč o veřejnou zakázku (nesmí mít splatný nedoplatek nejen na samotném pojistném a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ale ani na souvisejícím penále; určité kvalifikační předpoklady se vztahují též na vedoucí organizačních složek podniku, a další). Dále se zpřesňuje prokazování těchto předpokladů.
• Nová právní úprava stanoví jako základní princip možnost podávat variantní řešení, pokud zadavatel tuto možnost v podmínkách zadání veřejné zakázky nevyloučí (dosud bylo variantní řešení možné jen pokud to bylo výslovně stanoveno v podmínkách soutěže). Novela zpodrobňuje obsah zadávací dokumentace.
• Pro tzv. přirozené monopoly (viz výše) jsou stanoveny zvláštní finanční limity, pod jejichž hranici nejsou tyto subjekty zákonem o zadávání veřejných zakázek vázány.
• Vedle jiných úprav v obsahu podmínek soutěže se nově také stanoví, že zadavatel je povinen uvést kritéria pro hodnocení nabídek, a to v sestupném pořadí podle důležitosti.
• Podrobněji než dosud se konkretizuje způsob hodnocení nabídek, a to buď podle výše nabídkové ceny nebo podle ekonomické vhodnosti nabídky, a současně se uvádí i exemplární výčet kritérií hodnocení. Přitom musí zadavatel vzít v úvahu všechny předložené varianty uchazeče.
• Hranice pro zvýhodnění uchazečů zaměstnávajících osoby se změněnou pracovní schopností se snižuje ze 60 % na 50 % těchto osob.
• Dále novelou dochází zejména k těmto změnám:
  - mění způsob poskytování jistoty,
  - jsou zpřesněny způsoby zadání veřejných zakázek jinou formou než obchodní veřejnou soutěží,
  - upřesňuje se podávání a projednávání námitek podávaných proti úkonům zadavatele, přezkoumávání rozhodnutí zadavatele a ukládání sankcí,
  - zjednodušuje se systém evidence veřejných zakázek.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákonů č. 148/1996 Sb. a č. 93/1998 Sb.

Související platné předpisy:

• Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů