Novelizované předpisy:

• Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 196/1993 Sb., č. 321/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 136/1994 Sb., č. 258/1994 Sb., č. 133/1995 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 208/1997 Sb. a č. 129/1999 Sb.
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., č. 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb.

Anotace:

A) K novele zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty

• Upřesňují a doplňují se některé definice obecných pojmů. Jedná se zejména o tyto pojmy: finanční pronájem (finanční leasing), splátkový prodej, nájem, podnájem věci, obchodní majetek, stavba, nedokončená stavba, kolaudace, banka a další.
• Osobami podléhajícími dani nyní ze zákona nejsou osoby, které uskutečňují pouze zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona o DPH (dále "zákon"). Z toho mimo jiné vyplývá, že se tyto osoby nemohou zaregistrovat jako plátci ani dobrovolně. Dále se nově stanoví, že plátce, který začne uskutečňovat pouze osvobozená zdanitelná plnění, může požádat o zrušení registrace.
• Doplňuje se povinnost dodanit dovezené zboží, které není v obchodním majetku plátce při zrušení registrace k DPH proto, že je užíváno na základě smlouvy o finančním pronájmu, a dále povinnost dodanit stavbu, pokud je registrace zrušena do 5 let po nabytí nebo kolaudaci této stavby.
  Daň se při zrušení registrace neuplatňuje u osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem.
  Při rozpuštění sdružení mohou nyní o zrušení registrace požádat všichni účastníci sdružení až po vypořádání majetku ve sdružení.
  S účinností od 1. 1. 2001 se upravuje postup výpočtu výše daně u majetku při zrušení registrace v návaznosti na nový způsob uplatnění odpočtu podle § 19a a § 20 zákona.
• Za den uskutečnění zdanitelného plnění při poskytování služeb se již nepovažuje den vystavení daňového dokladu, pokud tento den nastal dříve, než byla služba uskutečněna nebo zaplacena. Zdanitelné plnění při poskytování služeb je tedy nyní uskutečněno dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve. Před tímto dnem nelze daňový doklad vystavit.
• Předmětem daně není dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě podle zákoníku práce. Podmínkou je, že tato vykonávaná práce u jiné osoby nevyplývá z plnění obchodní smlouvy sjednané mezi zaměstnavatelem zaměstnance a touto jinou osobou.
• Předmětem daně je technické zhodnocení najatého majetku provedené nájemcem, u kterého byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně, a dále opravy najatého hmotného majetku provedené nájemcem nad rámec obvyklého udržování, jak je uvedeno v nájemní smlouvě a bez něhož nelze majetek využívat pro účely v nájemní smlouvě uvedené.
• U závodního stravování je základem daně částka, kterou hradí zaměstnanec svému zaměstnavateli, přičemž tato částka obsahuje daň.
• U služeb cestovního ruchu byla zavedena nová terminologie podle zákona o cestovním ruchu. Nyní jsou to služby spočívající v organizaci turistických zájezdů. K těmto službám byly doplněny služby spočívající v pořádání výstav, trhů a kongresů. Nově se stanoví den uskutečnění zdanitelného plnění pro případ, kdy dochází při poskytování kombinace těchto služeb k přeúčtování nakoupených služeb.
• Doplňuje se způsob stanovení základu daně při přeúčtování služeb s místem plnění v zahraničí (trajekty, hotelové služby apod.) a při dodání zahraničního zboží v celním režimu, ve kterém nevzniká povinnost vyměření daně (zahraniční zboží v režimu tranzitu nebo umístěné v celním skladu), za cenu vyšší než je pořizovací cena.
• Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu nebo rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití, které vystaví nepřímý zástupce samostatně na každou zastoupenou osobu.
• Zvyšuje se sazba daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku z 0,05 Kč na 0,10 Kč za osobu a ujetý km.
• Snížené sazbě daně nově podléhají některé výrobky pro zdravotnictví a zdravotně postižené osoby, např. zdravotní podpůrné bandáže, šikmé schodišťové plošiny pro těžce zdravotně postižené, kočárky pro zdravotně postižené děti, brýle korekční - ochranné, a dále služby veřejného stravování a ubytování, s výjimkou podávání alkoholických nápojů a prodeje tabákových výrobků.
• Rozšiřuje se možnost oprav sazeb daně a výše daně prováděných plátci daně. Mění se obsah náležitostí daňového dobropisu a vrubopisu, a dále stanovení dne, ke kterému musí být vyhotoveny. Nově se umožňuje oprava základu daně u více zdanitelných plnění pro jednoho odběratele společným daňovým dobropisem nebo vrubopisem při uvedení všech stanovených náležitostí.
  Naproti tomu se omezuje vystavování zjednodušených daňových dokladů. Tyto nyní nelze vystavit při dodání použitého zboží, neboť u prodávajícího je zdaněna pouze přirážka k pořizovací ceně a není možné tedy doslovně použít ustanovení o výpočtu daně u kupujícího, pokud je základem daně cena včetně daně.
  Nově se umožňuje vystavit opravný daňový doklad, i když nesprávně uplatněnou sazbu daně zjistí správce daně. Plátce však nepodává dodatečné daňové přiznání, protože daň doměří správce daně. Tato změna je ve prospěch plátce, protože podle původní úpravy mohl plátce vystavit opravný daňový doklad pouze tehdy, zjistil-li nesprávné uplatnění sazby sám.
• S účinností od 1. 1. 2001 se podstatně mění způsob krácení daně na vstupu, použití koeficientu podle § 20 zákona a provedení oprav a úprav odpočtu daně. Bude nutné vycházet ze zcela nově formulovaných ustanovení § 19a až § 22 zákona.
• Nárok na odpočet daně mají plátci při nákupu osobních automobilů zařazených jako požárnická, záchranářská, montážní, sportovní, technická zásahová a vyprošťovací vozidla a vozidla technické pomoci.
• Zavádí se možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží zahraničním fyzickým osobám, při splnění zákonem stanovených podmínek. Podle tohoto nového ustanovení má zahraniční fyzická osoba nárok na vrácení zaplacené daně u nakoupeného zboží, pokud cena včetně daně zaplacená v jednom dni u jednoho prodávajícího je vyšší než 1 000 Kč a toto zboží vyveze nejpozději do 30 dnů ode dne nákupu. Vývoz zboží musí být potvrzen pohraničním celním úřadem na předepsaném tiskopisu. Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba nebo zmocněná osoba pouze u prodejce, který je povinen daň vrátit na základě dokladu o nákupu a potvrzeného tiskopisu o vývozu zboží. Nárok na vrácení zaniká po uplynutí 3 měsíců ode dne nákupu.
• Zdravotně postižená osoba, které byl okresním úřadem přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla, má nárok na vrácení daně za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období pěti let, a to do výše 100 000 Kč. Nárok se může uplatnit podáním žádosti místně příslušnému finančnímu úřadu nejdříve v měsíci, ve kterém došlo k nákupu a nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, kdy došlo k prodeji.
• Nárok na vrácení daně za nákup vybraných druhů zboží a staveb nově vzniká ozbrojeným silám cizích států, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva schválená Parlamentem ČR.
  Daň se vrací u vybraných výrobků, jedná se o paliva a maziva pro vozidla, letadla a lodě, u budov, u movitého majetku a staveb včetně souvisejících služeb.
  Pokud by byly vybrané druhy zboží a staveb dále prodány, pronajaty apod., vzniká povinnost odvést "vrácenou" daň finančnímu úřadu.
• Stanoví se podmínky pro vrácení zaplacené daně u motorových vozidel, staveb a stavebních prací osobám požívajícím výsad a imunit.
  U motorových vozidel nárok zaniká, pokud je vozidlo prodáno, pronajato, darováno či jinak postoupeno do 12 měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena. Při nedodržení této podmínky je osoba, která nárok uplatnila, povinna odvést vrácenou daň.
  Daň zaplacená za stavby a stavební práce bude vrácena, jestliže cena včetně daně bude vyšší než 100 000 Kč a pokud cizí stát potvrdí, že českým diplomatickým misím a konzulárním úřadům se bude v tomto státě přiznávat nárok ve stejném rozsahu.
• Platnost povolení k prodeji za ceny bez DPH a bez spotřební daně v prodejnách DUTY/TAX FREE na silničních celních přechodech končí ke dni 31. 12. 2001.

B) K novele zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Převážná většina změn a doplnění provedených v zákoně č. 17/2000 Sb. věcně navazuje na novelizaci zákona o daních z příjmů provedenou zákonem č. 129/1999 Sb. Základním cílem těchto nových změn a úprav je sjednocení výše zdanění vybraných příjmů (zejména podílů na zisku a dividend), a to bez ohledu na to, zda je příjemcem daňový tuzemec či cizozemec. K jednotlivým bodům novely:

• k § 15 odst. 2 zákona o daních z příjmů (dále "zákon ") - formulační úprava původního textu;
• k § 16 odst. 2 a § 21 odst. 4 zákona - jak u fyzických osob, tak i u právnických osob byla snížena výše zdanění u samostatného základu daně definovaného v podobě vybraných příjmů plynoucích ze zahraničí. Konkrétně byla sazba daně snížena z 25 % na 15 %.
  Uvedený samostatný základ daně je:
  - u fyzických osob vymezen v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 (zpřesněno § 16 odst. 2 zákona); nedošlo ke změně výše sazby daně při zdanění samostatného základu daně v podobě příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch) zákona, jenž plynou ze zahraničí - neustále je zachována 20% sazba daně
  - u právnických osob vymezen v § 20b zákona (opět se jedná o vybrané příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí);   
• k § 36 odst. 1 zákona - změny a doplnění provedená v tomto ustanovení lze zjednodušeně rozdělit do 3 částí:
  - z důvodu sjednocení výše zdanění zejména u podílů na zisku, dividend, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku plynoucích z účastní v obchodních společnostech či družstvech, podílů na zisku tichého společníka, úroků plynoucích z vkladů a z držby cenných papírů byla snížena zvláštní sazba daně u vymezených příjmů z 25 % na 15 % - přesný výčet příjmů, u nichž je uplatněna tato snížená sazba daně je upraven v § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 a 4 zákona. Nově se také dále doplňuje, že 15% sazbou daně se zdaní i podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu snížený o cenu pořízení podílového listu,
  - obdobně jako u daňových tuzemců je možno i u daňových cizozemců jednotlivý příjem z titulu vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo jim obdobné plnění snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu. Nabývací cena podílu je definována ustanovením § 24 odst. 7 zákona,
  - stejně jako u daňových tuzemců jsou i u daňových cizozemců považovány za podíly na zisku i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva; výjimkou je zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.
  U úpravy citované ve druhé a třetí odrážce je nutné upozornit na komentář k ustanovení § 24 odst. 7 bod 1 v Pokynu MF D - 190, cit. "Za splacený vklad společníka se nepovažuje zvýšení vkladu na základě zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti podle § 144 nebo 208 obchodního zákoníku.";

• k § 36 odst. 3 - úprava byla provedena opět za účelem sjednocení postupu při zdanění výnosů plynoucích z titulu držby cenných papírů, jak ve prospěch daňových tuzemců tak i daňových cizozemců. Základ daně pro výpočet zvláštní sazby daně u výnosů plynoucích z držby cenných papírů se u daňových tuzemců i daňových cizozemců stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta;
• k § 36 odst. 4 a 5 - podobně jako je tomu výše byla opět i pro daňové cizozemce přijata úprava zamezující vícenásobnému zdanění vybraných příjmů. Je to zvýhodnění akcionářů a společníků obchodních společností a členů družstev, a to za podmínky, že uvedeným obchodním společnostem a družstvům plynou dividendové příjmy a podíly na zisku od dceřiných společností v nichž tyto obchodní společnosti a družstva mají nejméně 20% podíl na vlastním jmění. K této úpravě je nutné použít komentář k § 36 bod 6 v Pokynu MF D-190;
• k § 38d odst. 2 - úpravou došlo u daňových tuzemců i daňových cizozemců ke sjednocení termínu, ke kterému je plátce povinen provést srážku daně z dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a z podílů na zisku. Tímto termínem je datum výplaty dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději je to však konec třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku.

Přestože novela nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, je v ní uvedeno, že všechny výše uvedené změny se použijí pro celé zdaňovací období roku 2000 (tedy i pro leden až březen 2000). To se týká také zákona č. 129/1999 Sb., u kterého byla dosud poněkud nejednoznačně stanovena účinnost. (Pozn.: zákon č. 129/1999 Sb., měnil některé sazby daně z příjmů).

Doporučený pokyn:

• Pokyn MF č. D-190 (čj. 15/2 444/1999), k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů