Autor: Michal Pohořelský |
Uveřejněno: New P+C 03/93, str. 19 |
Neuronové sítě a informační systémy živých organismů |
V hotelu ATRIUM se 30. ledna konal zajímavý mezinárodní veletrh jazyků
a kultury EXPO-LINGUA PRAHA 1993. Na veletrhu jsem ve stánku
nakladatelství GRADA zakoupil knihu Neuronové sítě a informační systémy
živých organismů (autoři: Mirko Novák, Josef Faber, Olga Kufudaki, 272
stran, cena 180 Kč). Podle autorů jde o první českou knihu o
informačním systému buněk celého mozku a využití těchto poznatků
v technických oborech. Kniha se skládá z 5 kapitol.
První kapitola se zabývá metodami zkoumání struktury mozku. Vedle
základní struktury mozku jsou v této kapitole popsány 3 základní druhy
tomografických technologií, jež se při vyšetřování činnosti mozku
používají. Jsou to:
- Počítačová rentgenová tomografie (CT)
- Pozitronová emisní tomografie (PET)
- Nukleární magnetická rezonance (NMR)
Druhá kapitola "Neurony jako základní stavební kameny" nám v prvních
dvou podkapitolách přibližuje neurony. Dozvíme se, jak rozdělujeme
neurony, jejich složení a jejich využití ve všech funkcích mozku. Vedle
neuronů jsou popsány také synapse, jejich rozdělení a celkový význam
pro organismus. Definice základních vztahů v umělé neuronové síti a
simulace biologických neuronů je obsahem třetí podkapitoly o
neuronových sítích.
Vnitřní informační systém každé buňky organismu je podrobně popsán ve
třetí kapitole. Ve čtvrté nejobsáhlejší kapitole je nejdříve popsán
embryonální vývoj mozku. Následuje popis základní anatomické organizace
centrálního nervového systému a neuronové mozkové sítě. Dále jsou
popsány základní neuronové obvody míchy, motorického, chuťového a
čichového systému. Nejvíce místa je věnováno neuronovým obvodům
vizuálního komplexu, protože zrak má v našem životě rozhodující význam.
Popis smyslových orgánů a jejich neuronových obvodů uzavírají sluchový,
vestibulární a hmatový systém. Mezi důležité části mozku patří mozeček,
thalamus a hippocamus. Podrobnosti o jejich struktuře se dozvíme na
konci kapitoly. Poslední pátá kapitola je celá věnována vyšším funkcím
mozku. Autoři mezi tyto funkce počítají funkce paměti, učení a spánku.
Na každé z těchto funkcí se zároveň snaží demonstrovat možnosti umělých
neuronových sítí.
Po přečtení celé knihy se však nemohu ubránit dojmu, že autoři k umělým
počítačovým sítím přistupují velmi povrchně. Téměř celá kniha je
věnována biologickým funkcím mozku a o struktuře konkrétního
neuropočítače zde není ani slovo. Jako fanda biologie bych mohl být
spokojen, ale co by programátor jsem poněkud na rozpacích. Zájemce
dostane knihu v kvalitním brožovaném obalu. Obsah knihy je doprovázen
několika černobílými fotografiemi a názornými ilustracemi. Text je
doplněn podrobným rejstříkem a seznamem použité literatury.