Vß₧enφ Φtenß°i, Velk²m p°ßnφm je tΘ₧, abychom si stejn∞ jako soukromΘho majetku vß₧ili majetku obecnφho, kter² je naÜφm spoleΦn²m majetkem. Nem∞li bychom b²t lhostejnφ k jeho niΦenφ a v₧dy rßzn∞ zakroΦit na jeho ochranu. M∞li bychom se i vφce vzßjemn∞ poznat, ale nejenom mφstφ obyvatelΘ, ale i chalupß°i, prost∞ vÜichni dohromady navzßjem, kte°φ v Ji°etφn∞ ₧ijeme. TakΘ bychom si m∞li vφce navzßjem pomßhat a neΦekat a₧ na nep°φjemnΘ udßlosti v ₧ivot∞ lidφ a obce, kterΘ nßs Φas od Φasu potkajφ a po kter²ch na urΦitou dobu solidarita a ochota pomoci druhΘmu je obvyklß. P°φkladem jsou lo≥skΘ i letoÜnφ povodn∞ na Morav∞ a v ╚echßch. V∞°φm, ₧e v tΘto oblasti bude nßm vÜem nßpomocno nov∞ vzniklΘ obΦanskΘ sdru₧enφ "Spolek p°ßtel Ji°etφna", jeho₧ poslßnφm je dokumentace mφstnφ vlastiv∞dy , rozvoj spoleΦenskΘho ₧ivota a zlepÜenφ mezilidsk²ch vztah∙ v obci, vyu₧itφ volnΘho Φasu, podpora turistickΘho ruchu, obnova historick²ch pamßtek a v neposlednφ °ad∞ po°ßdßnφ kulturnφch, sportovnφch a spoleΦensk²ch akcφ. V∞°φm, ₧e spolek navß₧e na minulou bohatou historii spolkovΘho ₧ivota v naÜφ obci a rozh²be nßs vÜechny kte°φ nejvφce Φasu, krom∞ prßce a spßnku, v∞nujeme sledovßnφ televiznφch obrazovek. P°eji Ji°etφnu pod Jedlovou do dalÜφch let minimßln∞ udr₧enφ stßvajφcφho tempa rozvoje tak, aby se i v²znamnΘ plßny t²kajφcφ se rozvoje cestovnφho ruchu v obci a okolφ, jako₧ i ₧ivota obyvatel ₧ijφcφch v tΘto krßsnΘ Φßsti Lu₧ick²ch hor, staly realitou. Josef Zoser Vzhledem k celΘ koncepci rozvoje mφsta nabylo na d∙le₧itosti, ₧e zde byla vyhlßÜena pamßtkovß z≤na. M∞sto se toti₧ do dneÜnφch dnφ zachovalo jako "mimo°ßdn∞ kompaktnφ pamßtkov² celek, v jeho₧ obraze dominujφ p°φzemnφ i patrovΘ roubenΘ domy s podstßvkov²mi a obvykle mansardov²mi st°echami a b°idlicφ vyklßdan²mi Ütφty N∞kterΘ domy majφ zd∞nΘ prvky s ozdobn²mi klasicistnφmi portßlky. P°esto₧e nßm∞stφ bylo v minulosti na zßpadnφ stran∞ zohyzd∞no panelovou v²stavbou nßkupnφho st°ediska, vyhlßsilo ministerstvo kultury v roce 1992, spoleΦn∞ s °adou jin²ch historick²ch m∞stsk²ch jader, v Ji°etφn∞ m∞stskou pamßtkovou z≤nu. D∙vodem bylo, ₧e po starÜφch p°estavbßch a novodobΘ destrukci v∞tÜiny podobn²ch m∞st v KruÜn²ch, Lu₧ick²ch i Jizersk²ch horßch p°edstavuje dnes, jedinΘ celistv∞ dochovanΘ Üachovnicov∞ uspo°ßdanΘ renesanΦnφ hornφ m∞sto v cel²ch ╚echßch". Tak hodnotφ zdejÜφ zßstavbu zßkladnφ publikace o Φesk²ch m∞stech. CelkovΘmu vzhledu nßm∞stφ prosp∞la parkovß ·prava, dopln∞nß dlß₧d∞n²mi p∞Üinami, laviΦkami a stylovou kaÜnou. Prßce byly dokonΦeny v lΘt∞ 1994. Do podzimu zde z podn∞tu starosty Josefa Zosera a po dohod∞ s architektem obce ing. MiloÜem Parmou p°ibyly t°i velkΘ balvany pochßzejφcφ z kopce u Rumburku (podle pov∞sti zde byla svedena Üarvßtka p°i v²prav∞ husit∙ do Lu₧ice), zlikvidovanΘho p°i budovßnφ odstavnΘho parkoviÜt∞ kamion∙ v Rumburku. Ka₧d² z nich vß₧φ kolem deseti tun. JeÜt∞ tΘho₧ roku byly vysazeny okrasnΘ k°oviny V K°φ₧ovΘ ulici byly tehdy restaurovßny pφskovcovΘ znaky, sejmutΘ ze starΘ radnice a zasazenΘ na zahradnφ ze∩ domu u Φ.p. 252, kde se nachßzejφ takΘ dvφ°ka do b²val²ch d∙lnφch Üachet. Vedle nich byla na ja°e 1995 umφst∞na sk°φnka s informacemi o minulosti obce. B∞hem listopadu 1997 byla p°ed pensionem "Drak" usazena novß kaÜna, kterou od jara 1998 protΘkß voda z rybnφΦku nad nφm. Ten je zapl≥ovßn pitnou vodou, p°epadajφcφ sem z vodojemu p°i jejφm nadbytku. Koncem roku 1992 byla p°i v²jezdu z Ji°etφna sm∞rem na RybniÜt∞ restaurovßna socha sv Anny. Prßce v hodnot∞ 20.000 korun provedli za metodickΘho vedenφ PamßtkovΘho ·stavu v ┌stφ n.L. akad. socha°i man₧elΘ Ko≥ßkovi z Jablonce n. Nisou. B∞hem prvΘ poloviny 90. let se dφky sbφrkßm, dar∙m, mo₧nostem obecnφho rozpoΦtu i finanΦnφm prost°edk∙m, poskytnut²m ministerstvem kultury poda°ilo zavΘst na K°φ₧ovou horu elektrick² proud podzemnφm kabelem. Poutnφ kaple Pov²Üenφ sv. K°φ₧e se doΦkala vymalovßnφ interiΘru (1993) a v²m∞ny v∞₧nφch hodin (1994), kterΘ podle starousedlφk∙ bily naposledy p°ed ·derem blesku v roce 1929. Nov² hodinov² stroj byl tedy nainstalovßn po 66ti letech. V roce 1995 byl opraven krov, upraveno celΘ okolnφ prostranstvφ a restaurovßna zastavenφ k°φ₧ovΘ cesty. U p°ile₧itosti dvoustΘho v²roΦφ otev°enφ kaple zde 13. zß°φ 1996 byla slou₧ena mÜe. VeΦer zde obec uspo°ßdala slavnostnφ koncert vß₧nΘ hudby na n∞m₧ ·Φinkovali Jana Herainovß, houslistka ╚eskΘho noneta, kterou na klavφr doprovßzel Zden∞k Petrß≥. Do seznamu pamßtkov∞ chrßn∞n²ch objekt∙ jsou v souΦasnΘ dob∞ za°azeny farnφ kostel Nejsv∞t∞jÜφ Trojice, Kaple Uk°i₧ovßnφ s p°ilΘhajφcφm areßlem, celkem 24 objekt∙ vΦetn∞ 11 obraz∙ k°φ₧ovΘ cesty, sloup se sochou sv. Vav°ince, fara (Φ.p. 1), domy Φ.p. Φ.p. 4 (z roku 1788), 121, 144 a 145, chalupy Φ.p. 162 a 164, z°φceniny hradu TolÜtejn a rozhledna na JedlovΘ. Chrßn∞no je takΘ sousoÜφ sv Anny na zßpadnφm okraji obce a tzv. T°φpansk² sloup pod Jelenφm kamenem. Na ja°e roku 1994 byla zahßjena rekonstrukce fary pova₧ovanΘ za nejhezΦφ ji°etφnsk² d∙m. Stavebn∞ ji zajiÜtovala zdejÜφ firma REST spol. s ro. Mezi obcφ a farnφm ·°adem byla ke konci roku 1994 uzav°ena smlouva, t²kajφcφ se financovßnφ rekonstrukce. Obec na exteriΘr vynalo₧ila 950.000 korun. 0 n∞kolik m∞sφc∙ pozd∞ji bylo dohodnuto, ₧e obecnφ ·°ad bude mφt na 15 let od dokonΦenφ pracφ pronajato prvnφ patro a p∙dnφ prostory za symbolick² nßjem jednΘ koruny za metr ΦtvereΦnφ. B∞hem zß°φ 1995 byly ukonΦeny hlavnφ prßce na fasßd∞. CelkovΘ nßklady ve v²Üi zhruba 1,2 mili≤nu korun, nesl obecnφ ·°ad (280.000 KΦ) spolu s p°isp∞vateli z fondu. Ministerstva kultury (490.000 KΦ) ╚eskΘ republiky a Okresnφm ·°adem D∞Φφn (celkem 150.000 KΦ). Zb²vajφcφ Φßstku uhradil majitel objektu, Farnφ ·°ad °φmskokatolickΘ cφrkve v Ji°etφn∞. Smlouva o pronßjmu obci na 15 let vstoupila v platnost poΦφnaje 1. lednem 1997. Ji₧ roku 1994 zaΦala v²m∞na st°eÜnφ krytiny a Φßsti krov∙ kostela, kter² uzav°en a v∞°φcφ museli na ned∞lnφ mÜi svatou chodit do Dolnφho Podlu₧φ. Nßklady na prvnφ etapu rekonstrukce, do nφ₧ nßle₧ela takΘ oprava strop∙ v interiΘr· ,°edstavovalyjeden a p∙l mili≤nu korun. Opravena byla rovn∞₧ celß fasßda omφtnuta a nov∞ nat°ena. Prvnφ bohoslu₧ba se zde znovu konala 22. kv∞tna 1998. Za p°φtomnosti kn∞₧φ z okolφ a vφce jak dvou set v∞°φcφch chrßm vysv∞til litom∞°ick² biskup Msgr. ThDr. Josef Koukl. V²znamnΘ mφsto v aktivitßch obce m∞la snaha o zßchranu TolÜtejna. 0 z°φceniny hradu a jejich vyu₧itφ vznikl na poΦßtku 90. let spor mezi u₧ivatelem T∞lov²chovnou jednotou Nohyb Praha, kterß je zφskala do sprßvy v roce 1988 na zßklad∞ hospodß°skΘ smlouvy a obcφ Ji°etφn, kterß se oprßvn∞n∞ pova₧ovala za skuteΦnΘho majitele. Proto 6. zß°φ 1992 podala k Okresnφmu soudu v D∞Φφn∞ ₧alobu "na urΦenφ vlastnictvφ k pozemk∙m a objektu restaurace na hrad∞ TolÜtejn∞ vΦetn∞ povinnosti vyklizenφ nemovitosti". Cel² spor, kter² Üel tak daleko, ₧e v roce 1993 nebyla obec p°ijata do vzniklΘ Nadace na zßchranu TolÜtejna, byl ukonΦen a₧ 13. Φervence 1995 soudnφm smφrem. V²sledkem bylo rozhodnutφ, ₧e pozemky i objekt b²valΘ restaurace Φ.p. 79 budou p°epsßny na list vlastnictvφ obce Ji°etφn. Se sportovnφ jednotou Nohyb Praha byla sepsßna nßjemnφ smlouva, kterß jφ umo₧nuje setrvat v tomto objektu 25 let za symbolickou cenu, splnφ-li urΦitΘ konkrΘtnφ podmφnky. DalÜφm podstatn²m bodem smlouvy bylo, ₧e se ob∞ strany dohodly na oboustrannΘ spoluprßci p°i ·pravßch objektu b²valΘ restaurace do stavu, ve kterΘm by mohla slou₧it nar∙stajφcφmu poΦtu nßvÜt∞vnφk∙. Na podzim roku 1996 se z iniciativy Obecnφho ·°adu v Ji°etφn∞ a za pomoci Spolku p°ßtel muzea ve Varnsdorfu zaΦalo s pracemi na zabezpeΦenφ hradnφch z°φcenin. Nejd°φve musely b²t odstran∞ny nßletovΘ d°eviny a nashromß₧d∞n² nepo°ßdek. Okresnφ ·°ad v D∞Φφn∞ vyΦlenil 80.000 korun a poΦßtkem °φjna 1997 zahßjili varnsdorfÜtφ horolezci prßce na oprav∞ hradeb, spoΦφvajφcφ v havarijnφm zajiÜt∞nφ tam, kde hrozilo jejich z°φcenφ. Dobrovolnφ pracovnφci zde cht∞jφ vytvo°it prostor k po°ßdßnφ kulturnφch akcφ, "aby se TolÜtejn alespo≥ Φas od Φasu stal znovu centrem èluknovska, kraje, kter² byl odtud kdysi spravovßn", napsal Vlastimil Pa₧ourek. O obnovu rozhledny na JedlovΘ se p∙vodn∞ od roku 1988 sna₧ila T∞lov²chovnß jednota Slovan Varnsdorf za podpory obce Ji°etφn. Dne 15. srpna 1992 p°evzala rekonstrukci rozhledny na JedlovΘ firma KrejΦφ & syn z Rumburku, kterß ji, mimo materißlovΘ nßklady hrazenΘ obcφ, provedla ve vlastnφ re₧ii. V∞ci prosp∞lo, ₧e dne 22. b°ezna 1993 prohlßsilo Ministerstvo kultury ╚eskΘ republiky rozhlednu kulturnφ pamßtkou. Dne 3. Φervence 1993 byla celkov∞ rekonstruovanß vyhlφdkovß v∞₧ slavnostn∞ otev°ena. Vedle obce Ji°etφn, T∞lov²chovnΘ jednoty Slovan Varnsdorf a pochopiteln∞ samotn²ch stavebnφk∙, se na pracφch podφlely dalÜφ instituce i jednotlivci. Hned v prvnφm roce rozhlednu navÜtφvilo na osm tisφc turist∙. Na Silvestra roku 1993 byl zkuÜebn∞ zahßjen takΘ provoz sousednφ restaurace, trvale otev°enΘ po kolaudaci 18. srpna 1995. U p°φle₧itosti 105. v²roΦφ existence vyhlφdkovΘ v∞₧e, slavenΘho v zß°φ 1996 opravila obec Ji°etφn a rodina KrejΦφch pomnφk bßsnφka Friedricha Schillera (1759-1805) z roku 1905. Pomßhala takΘ °ada dobrovoln²ch pracovnφk∙. JednotlivΘ kameny museli vytahat z vedlejÜφ studny zasypanΘ v roce 1975. Kamenφk Jan Pokorn² z D∞Φφna IV vyrobil na nßklady obecnφho ·°adu kopii p∙vodnφ zniΦenΘ pam∞tnφ desky s reliΘfem bßsnφka. Z restaurace se postupn∞ stal skuteΦn² horsk² hotel. Od tΘ doby navÜt∞vuje vrchol ka₧doroΦn∞ hodn∞ p°es deset tisφc nßvÜt∞vnφk∙. Nßvazn∞ na to byla upravena p°φjezdovß komunikace. Jejφ poslednφ Φßst byla v roce 1997 vyasfaltovßna. Perspektivy Celkov∞ vzato je Ji°etφn konce 20. stoletφ obcφ p°evß₧n∞ rekreaΦnφho charakteru. Z celkovΘho poΦtu asi 180 dom∙ v samotnΘm m∞steΦku slou₧φ plnß t°etina rekreaci. Vysloven∞ "chalupß°sk²" charakter majφ vÜechny t°i osady. Na Rozhledu ₧ijφ obyvatelΘ trvale pouze ve dvou domech, zatφmco Φty°icet je navÜt∞vovßno p°i vφkendech nebo o dovolen²ch. V osad∞ Jedlovß ₧ije nastßlo jedna rodina, dalÜφch osm chalup slou₧φ rodinnΘ rekreaci. ╚ßst Rozhledu v sedle pod TolÜtejnem je vysloven∞ chalupß°skß, nebo¥ zde stojφ 25 p∙vodnφch dom∙, ob²van²ch obΦasn∞ a stejn² poΦet nov∞ postaven²ch chat. ╚ßst chalupß°∙ m∞la sv²m vlivem i pracφ nemalou zßsluhu na tom, ₧e Ji°etφn mohl b²t vyhlßÜen m∞stskou pamßtkovou z≤nou. Obnova obecnφho z°φzenφ v roce 1990 p°inesla mnoho novΘho takΘ do mφstnφho hospodß°stvφ. Obec se stala samostatn²m ekonomick²m subjektem a jako takov² si musela zaΦφt prost°edky na svoji regeneraci vyd∞lßvat sama. Ji°etφn zvolil jedinou mo₧nou cestu, vyu₧il svΘ mimo°ßdnΘ Üance, vychßzejφcφ z jeho polohy a vsadil na rozvoj cestovnφho ruchu. To m∞lo a mß celou °adu souvislostφ a vazeb. Mezi n∞ nezbytn∞ nßle₧ela popularizace mφsta. Propagaci Ji°etφna prosp∞lo vydßnφ n∞kolika druh∙ nov²ch pohlednic, vΦetn∞ reprint∙ historick²ch. B∞hem let 1990 - 1995 jich obec vydala na 90.000. Poda°ilo se vydat takΘ dva druhy map a n∞kolik propagaΦnφch letßk∙. P°ed vßnocemi 1994 se do prodeje dostala videokazeta, prezentujφcφ obec, jejφ pamßtky sportovnφ mo₧nosti a krßsy zdej Üφ p°φrody v pr∙b∞hu celΘho roku. OzvuΦena i otextovßna byla v ΦeskΘ i n∞meckΘ mutaci. Velmi kladn∞ byl hodnocen kalendß° "Lu₧ickΘ hory 1998". 0 jejich autorstvφ se pod∞lili jako fotograf Josef Zoser a Ji°φ Stejskal jako grafik. Byl v podstat∞ ihned rozebrßn. V roce 1998 nechal obecnφ ·°ad zhotovit odznaky s erbem Ji°etφna. StejnΘmu ·Φelu slou₧φ takΘ vybudovßnφ informaΦnφho st°ediska. ZaΦalo vznikat ve druhΘ polovin∞ zß°φ 1995, kdy varnsdorfskß firma MPK zaΦala podle nßvrhu ing. arch. M. Parmy a projektu ing. M. R∙₧iΦky s rekonstrukcφ autobusovΘ Φekßrny na nßm∞stφ. Na jejφ st°eÜe byla 4. Φervna 1996 vztyΦena vlajka v barvßch obce, naho°e modrΘ, dole bφlΘ. Z p∙vodn∞ nevzhlednΘ a siln∞ poniΦenΘ stavby se stal vφce·Φelov² objekt. B∞hem prosince 1997 bylo za pomoci finanΦnφch prost°edk∙ Euroregionu Nisa dodßno vybavenφ s programem "Phare", a to nßbytek, v²poΦetnφ a kopφrovacφ technika za 340.000 korun. Na zaΦßtku kv∞tna 1998 je zaΦala provozovat firma "Golya" . Obec tak mß pro svΘ nßvÜt∞vnφky k dispozici jedno, v Evrop∞ b∞₧nΘ, za°φzenφ cestovnφho ruchu. Vyhledßvan²m turistick²m cφlem se ka₧dΘ mφsto stßvß nejenom tφm, ₧e se nachßzφ v krßsnΘ poloze, ale p°edevÜφm proto, ₧e m∙₧e nabφdnout vφce ne₧li jinß. Jednu ze zdejÜφch p°φle₧itostφ nabφzφ Üφ°φcφ se obliba tzv. montßnnφ turistiky A Ji°etφn mß starΘ doly. Pro jejich zp°φstupn∞nφ se v rßmci mo₧nostφ vykonalo velmi mnoho. Ji₧ b∞hem roku 1989 zahßjil "Mineralklub Varnsdorf" spolu s tamnφmi ochrßnci p°φrody pod vedenφm geologickΘho odbornφka Bohuslava Flekny rozsßhlΘ pr∙zkumnΘ prßce, kterΘ m.j. m∞ly vyhodnotit mo₧nosti op∞tovnΘho zp°φstupn∞nφ Ütoly sv. Jana Evangelisty pro turisty. Kronikß° o tom k roku 1991 zapsal: "Prßce na znovuotev°enφ st°φbrnΘho dolu dφky zapßlen²m amatΘr∙m veden²m panem Fleknou z Varnsdorfu pokraΦujφ ·sp∞Ün∞. Obecnφ ·°ad se podφlφ finanΦnφmi prost°edky PoΦφtß se s otev°enφm Ütoly sv. KryÜtofa zalo₧enΘ v roce 1539. Svoje ·stφ i vchod mß na severnφm svahu K°φ₧ovΘ hory, asi 500 m zßpadn∞ od St°elnice ve v²Üi pahorkatiny 508 m vysokΘ. ètola vede na jih v dΘlce asi 60 m. KonΦφ v mφst∞ dolovßnφ komorou a komφnem hlubok²m 29 m. Tφm je tato Ütola spojena se spodnφ Ütolou sv. Jana Evangelisty, zvanou takΘ D∞diΦnß Ütola ΦerstvΘho Üt∞stφ, kterß byla p°φstupnß turist∙m ji₧ d°φve. Je dlouhß celkem asi , 230 m. Slo₧enφ p∙dy je velmi zajφmavΘ. Hlavn∞ se vyskytuje ₧elezec, molybden a m∞d∞nec. St°φbrnΘ rudy jsou siln∞ promφÜenΘ jin²mi odr∙dami. Ve spoluprßci s nadÜen²mi dobrovolnφky potom firma Unigeo Ostrava na zßklad∞ povolenφ Obvodnφho bß≥skΘho ·°adu v Most∞ do jara 1993 ukonΦila zßkladnφ prßce. Obecnφ ·°ad v Ji°etφn∞ na n∞ vynalo₧il p°es 115.000 korun. Na dv∞ stovky zßjemc∙ vyu₧ilo mo₧nosti Ütolu navÜtφvit ji₧ 13. dubna 1997. Shrnutφm dosavadnφch v²sledk∙ t∞chto iniciativ, se stala publikace "Podzemφ. èluknovska", vydanß St°ediskem ekologickΘ v²chovy Netop²r ve Varnsdorfu p°i 4. zßkladnφ organizaci ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody Tilia v KrßsnΘ Lφp∞. Exkurzi do st°φbrn²ch dol∙ uspo°ßdala v roce 1997 SpoleΦnost p°ßtel M∞stskΘho muzea ve Varnsdorfu. Do souΦasnΘ doby probφhala dokumentace doklad∙ o dolovßnφ, spojenß s terΘnnφmi pr∙zkumy konzervace relikt∙ kovovΘho nß°adφ a jejich evidence s cφlem p°ipravit muzejnφ expozici o v²voji dolovßnφ v okolφ Ji°etφna. Op∞tnΘ zp°φstupn∞nφ Ütoly sv Jana Evangelisty p°ipr avuje obecnφ ·°ad ve spoluprßci s referßty regionßlnφho rozvoje a ₧ivotnφho prost°edφ Okresnφho ·°adu v D∞Φφn∞. Uva₧uje se takΘ o hornickΘ nauΦnΘ stezce v nedalekΘm ·dolφ Milφ°ka. Do oblasti vizφ, nikoliv ovÜem nereßln²ch, pat°φ myÜlenka na vybudovßnφ osmnßctijamkovΘho golfovΘho h°iÜt∞, kterΘ by se m∞lo rozklßdat na ploÜe asi 100 hektar∙. Na n∞ by navazoval modernφ hotel s veÜker²m vybavenφm a pot°ebn²m zßzemφm. Jednou z nejv²znaΦn∞jÜφch aktivit poslednφch letje proto snaha o vytvo°enφ tohoto velkΘho rekreaΦnφho areßlu v zßpadnφ Φßsti obce. Idea vznikla, kdy₧ v roce 1993 zanikl Stßtnφ statek. Obec na jeho objekty p°edlo₧ila privatizaΦnφ projekt a od Ministerstvo zem∞d∞lstvφ je ji₧ v prosinci 1993 cht∞la odkoupit za odhadnφ cenu. Jednalo se o pozemky i objekty a p°es vzdoroaktivity b²valΘho vedenφ statku myÜlenka nezanikla. Pro jejφ realizaci vznikla akciovß spoleΦnost "Golya". Zφskat pozemky a objekty b²valΘho stßtnφho statku do vlastnictvφ se spoleΦnosti poda°ilo koncem roku 1997. Idea transformace Ji°etφna na skuteΦn∞ v²znamnΘ turistickΘ a rekreaΦnφ mφsto nenφ nereßlnß. NaznaΦujφ to iniciativy souvisejφcφ s mo₧nostmi rozÜi°ovßnφ cestovnφho ruchu v tΘto oblasti, kterΘ zaΦaly p°ichßzet z vn∞jÜku. |
