TΘmatem dneÜnφho dφlu serißlu o internetu budou n∞kterΘ zßkladnφ slu₧by internetu, zkratkami naz²vanΘ WWW, e-mail a FTP. Podφvßme se takΘ na tvorbu internetovΘ adresy a domΘnov²ch jmen.

NejspφÜe nejznßm∞jÜφ slu₧bou internetu je elektronickß poÜta neboli e-mail, ale tomuto tΘmatu v∞nujeme cel² p°φÜtφ dφl. Slu₧ba WWW (World Wide Web), je Φasto zam∞≥ovßna s internetem jako takov²m. Je tomu tak proto, ₧e prßv∞ tato slu₧ba nßm umo₧≥uje prohlφ₧enφ strßnek se vÜφm, co obsahujφ.

Jak se tedy po internetu pohybovat? V∞tÜina internetov²ch strßnek obsahuje r∙znΘ objekty, p°edevÜφm texty a obrßzky, ale takΘ zvukovΘ a video ukßzky, animace, formulß°e atd. P°ejedete-li p°es n∞ myÜφ, m∙₧ete si vÜimnout, ₧e se ukazatel myÜi m∞nφ. Na pozadφ a takΘ na tlaΦφtkßch prohlφ₧eΦe vypadß jako malß Üipka, jindy se vÜak zm∞nφ v ruΦiΦku a to znamenß, ₧e jsme narazili na odkaz. Odkazem m∙₧e b²t zv²razn∞nΘ nebo podtr₧enΘ slovo, takΘ obrßzek nebo ikonka. Tento odkaz je pro nßs cestou na dalÜφ strßnku, klikneme-li na n∞j jednou lev²m tlaΦφtkem myÜi, naΦte se nßm ta strßnka, na kterou tento odkaz - anglicky Link - ukazuje. Tento snadn² pohyb internetem nßm umo₧≥uje tzv. hypertext. Jak nßzev napovφdß, nenφ to obyΦejn² text, ale m∙₧eme si ho p°edstavit jako jednu dlouhou strßnku, kde jednotlivß slova ukazujφ do jin²ch Φßstφ textu nebo na dalÜφ samostatnΘ strßnky. Tato sple¥ odkaz∙ vytvß°φ jakousi imaginßrnφ jemnou pavuΦinu, mo₧nß prßv∞ proto dostala tato slu₧ba sv∙j nßzev - World Wide Web - celosv∞tovß pavuΦina. Obr.1 - Okno prohlφ₧eΦe s ukazatelem myÜi

DalÜφ v²znamnou slu₧bou internetu je FTP - File Transfer Protocol. Protokol FTP umo₧≥uje p°enos soubor∙ internetem, anglickΘ File znamenß soubor. V praxi je to v∞tÜinou tak, ₧e nßm nejsou soubory na poΦφtaΦ posφlßny, ale ₧e si je sami najdeme a pomocφ programu, kter² si nainstalujeme, si tyto soubory "stßhneme". Pomocφ tΘto slu₧by m∙₧eme takΘ naÜe soubory p°enßÜet na vzdßlenΘ poΦφtaΦe. Stahovßnφ a p°enßÜenφ FTP soubor∙ je obvykle vßzßno na znalost u₧ivatelskΘho jmΘna a hesla, n∞kterΘ FTP archivy jsou ve°ejnΘ, jinΘ mohou slou₧it jen pro omezenou skupinu u₧ivatel∙. FTP je u₧iteΦnou slu₧bou zejmΘna pro p°enßÜenφ v∞tÜφch soubor∙, kterΘ mohou obsahovat r∙znß data vΦetn∞ program∙.

Minule jsme se nauΦili ovlßdat prohlφ₧eΦ, a hlavn∞ vepsat do adresnφho °ßdku internetovou adresu. Dneska si povφme, Φφm je tato adresa tvo°ena a jak ji lze odvodit.

Ka₧dΘmu poΦφtaΦi na internetu je p°id∞lena jednoznaΦnß adresa, kterß se naz²vß IP adresa. Je tvo°ena Φty°mi Φφsly odd∞len²mi teΦkami, nap°. 62.200.197.7. VepφÜete-li toto Φφslo do adresnφho °ßdku a stisknete klßvesu Enter, strßnka se vßm takΘ naΦte. Proto₧e by vÜak bylo dosti obtφ₧nΘ si pamatovat desφtky takov²chto Φφseln²ch adres, vymysleli lidΘ systΘm tzv. domΘnov²ch jmen a p°i°adili n∞kter²m IP adresßm jejich slovnφ podobu. DomΘnovß adresa se sklßdß z n∞kolika slov odd∞len²ch teΦkami. Jako p°φklad m∙₧eme pou₧φt www.knihy.cz. Vysv∞tlφme si, co jednotlivΘ Φßsti znamenajφ a zaΦneme odzadu.

Za poslednφ teΦkou se nachßzφ vrcholovß domΘna, kterou tvo°φ zkratka stßtu. V p°φpad∞ ╚eskΘ republiky se jednß o zkratku z anglickΘho nßzvu Czech Republic, tedy .cz. Ka₧d² stßt mß svoji vrcholovou domΘnu, nap°φklad .de (N∞mecko), .fr (Francie), .it (Itßlie), .ru (Rusko), .ca (Kanada), .sk (Slovensko) a dalÜφ. V²jimku tvo°φ SpojenΘ stßty. USA jsou kolΘbkou internetu a kdy₧ byl tento systΘm tvo°en, nebylo nutnΘ rozliÜovat adresy podle stßt∙, ale podle obor∙. Dnes rozeznßvßme 6 zßkladnφch trojpφsmenn²ch zkratek, kterΘ p°φsluÜφ americkΘmu internetu: .com (commercial = komerΦnφ), tato zkratka se pou₧φvß v adresßch firem a ostatnφch v²d∞leΦn²ch organizacφ a to nejen v USA, nap°. www.ford.com , .gov (government = vlßda), pou₧φvß se u vlßdnφch a stßtnφch organizacφ, nap°. www.nasa.gov, dalÜφ je .edu (education = vzd∞lßvßnφ), p°φsluÜφ Ükolßm a universitßch, .org (organisation = neziskovΘ organizace), jako p°φklad ekologickΘ hnutφ www.greenpeace.org . Poslednφ dv∞ jsou mΘn∞ pou₧φvanΘ, .mil (military = vojenskΘ), tato zkratka je vyhrazena americk²m vojensk²m organizacφm a .net (network = sφ¥), pro firmy zab²vajφcφ se internetem a poΦφtaΦov²mi sφt∞mi.

Obr.2 - InternetovΘ strßnky americkΘ vlßdnφ spoleΦnosti NASA

Toto je p°ehled vrcholov²ch domΘn, p°esto nejvφce vyu₧ijete koncovky .cz a .com, ty je dobrΘ si zapamatovat.

P°ed poslednφ teΦkou se nachßzφ tzv. domΘna druhΘho stupn∞, v naÜem p°φpad∞ slovo éknihy'. Toto slovo si v₧dy zvolφ a zaregistruje majitel konkrΘtnφch internetov²ch strßnek. ╚asto to b²vß jmΘno firmy nebo n∞jak² obecn² nßzev, kter² se dß dob°e zapamatovat. Toto slovo je v₧dy bez hßΦk∙ a Φßrek. V internetov²ch adresßch nejsou nikdy mezery ani ΦeskΘ znaky. Pokud mß adresa vφce slov, pou₧ije se zkratka nebo se slova spojφ: www.nkp.cz (Nßrodnφ knihovna Praha) nebo www.ceskenoviny.cz (╚eskΘ noviny, oficißlnφ strßnky ╚eskΘ tiskovΘ agentury).

Te∩ u₧ nßm zb²vß jen zaΦßtek adresy. Jist∞ vßs napadlo, proΦ stßle jen www. Je to ji₧ zmi≥ovanß zkratka World Wide Web a je to takovΘ nepsanΘ pravidlo. Nemusφ tomu vÜak b²t v₧dy, mnoho adres vypadß jinak, nap°φklad: internet.planeta.cz nebo pes.eunet.cz.

ProΦ jsme si toto vysv∞tlovali? Proto₧e odvozenφ adresy vßm m∙₧e uÜet°it mnoho Φasu. Vφte-li t°eba, ₧e hledßte firmu Microsoft v ╚eskΘ republice. Nenφ nic snazÜφho, ne₧ zkusit vymyslet adresu: je to v ╚R, je to Microsoft, a chceme hlavnφ strßnku, tedy www.microsoft.cz. Uvidφte, ₧e to funguje. Zkuste sami najφt t°eba strßnku v∞novanou ΦeskΘmu hokeji. Ve sv∞t∞ to platφ ·pln∞ stejn∞, hledßme-li strßnky v∞novanΘ poΦasφ na celΘm sv∞t∞, a poΦasφ je anglicky weather, pak adresa bude urΦit∞ www.weather.com. Asi se vßm zdß, ₧e to bylo mnoho informacφ najednou, ale kdy₧ si to sami vyzkouÜφte, urΦit∞ vßm to p∙jde dob°e. Bohu₧el, ne ka₧dß takto odvozenß adresa opravdu existuje a zavede nßs tam, kam jsme cht∞li. Jak si poradit, kdy₧ nejde odvodit adresu, bude tΘmatem jednoho z dalÜφch pokraΦovßnφ. A p°φÜt∞ to bude o elektronickΘ poÜt∞, o jejφch v²hodßch a riziku pro nßs vÜechny.

SlovnφΦek pojm∙:
WWW - slu₧ba internetu, umo₧≥ujφcφ prohlφ₧enφ strßnek, postavenß na principu hypertextu
FTP- slu₧ba internetu, umo₧≥ujφcφ stahovßnφ a posφlßnφ soubor∙ po internetu, zßrove≥ nßzev programu k tomu urΦenΘho
IP adresa - internetovß adresa v ΦφselnΘ podob∞, posloupnost 4 Φφsel odd∞len²ch teΦkami, max. hodnota ka₧dΘho Φφsla je 255
DomΘnovß adresa - jmennß podoba IP adresy, usnad≥ujφcφ zapamatovßnφ v podob∞: www.domΘna druhΘho stupn∞.vrcholovß domΘna
DomΘnov² server (DNS) = Domain Name Server, zajiÜ¥uje p°eklad mezi Φφselnou a slovnφ podobou adresy; je nezbytn², proto₧e poΦφtaΦe mezi sebou komunikujφ pomocφ Φφsel
Hypertext - text provßzan² odkazy, tvo°φ zßklad www
HTML = Hypertext Markup Language - programovacφ jazyk pou₧φvan² na tvorbu hypertextov²ch dokument∙ (internetov²ch strßnek)