Jak mo₧nß vφte, internet je celosv∞tovß poΦφtaΦovß sφ¥. Znamenß to tedy, ₧e internet spojuje stovky milion∙ poΦφtaΦ∙ na celΘm sv∞t∞. Prßv∞ proto se mu takΘ °φkß celosv∞tovß pavuΦina, anglicky World Wide Web, neboli www. PoΦφtaΦe v sφti se d∞lφ do dvou skupin. Jsou to poΦφtaΦe obsahujφcφ n∞jakΘ informace, tzv. servery a pak poΦφtaΦe, kterΘ se na tyto informace dotazujφ, tzv. klienti. VßÜ poΦφtaΦ ve Ükole nebo doma je nejspφÜ prßv∞ takov²m klientem, koncov²m Φlßnkem celΘ sφt∞ internet.

Internet vÜak nebyl v₧dy celosv∞tov²m, myÜlenka na vytvo°enφ takovΘ sφt∞ vznikla v Americe koncem 60.let. P∙vodn∞ Ülo o vojensk² projekt, jeho₧ cφlem bylo vytvo°it takovou bezpeΦnou sφt, kterou by nebylo mo₧nΘ vn∞jÜφm zßsahem vy°adit z provozu. D°φve m∞ly vojenskΘ systΘmy jen jedno °φdφcφ centrum, kterΘ bylo samoz°ejm∞ nejzraniteln∞jÜφm mφstem. Novß sφ¥ naz²vanß Arpanet se sklßdala z °ady samostatn²ch server∙, kterΘ spolu mohly komunikovat i v p°φpad∞, ₧e n∞kter² z nich byl vy°azen. Tato struktura sφt∞ se natolik osv∞dΦila, ₧e ji zaΦaly vyu₧φvat nejprve university a postupn∞ i komerΦnφ firmy nejen v Americe, ale na celΘm sv∞t∞. ╚eskß republika se oficißln∞ p°ipojila k internetu v roce 1990 a dnes mßme kolem 500 000 u₧ivatel∙ internetu a toto Φφslo neustßle roste.

Dnes je ji₧ internet p°φstupn² ka₧dΘmu a nenφ obtφ₧nΘ se p°ipojit, a¥ ji₧ dom∙, do Ükoly, do prßceà Stßvß se samoz°ejm²m prost°edkem komunikace a neoceniteln²m zdrojem informacφ. Internet je Φasto naz²vßm fenomΘnem budoucnosti, proto₧e nabφzφ nespoΦet mo₧nostφ. Internet nenφ jen prohlφ₧enφ strßnek nebo elektronickß poÜta, ale lze jej vyu₧φt k obchod∙m, nßkup∙m, platbßm i ke hrßm, k Φemukoliv vßs napadne. Prßce s nφm je velmi snadnß, staΦφ jen um∞t Φφst a trochu ovlßdat klßvesnici a poΦφtaΦovou myÜ.

Vφce si povφme zase p°φÜt∞.