 V prvnφ Φßsti öZ èamanova doup∞te 1 (1997)ö jsou uvedeny autorovy Φlßnky, kterΘ byly uve°ejn∞ny v roce 1997 v NeviditelnΘm psu. ┌vahy, fejetony, zamyÜlenφ, kter²mi je s mφrnou ironickou nadsßzkou glosovßn b∞h sv∞ta.
Druhß Φßst, öZrozenφ èamanaö, shrnuje fejetony publikovanΘ v TechnickΘm magazφnu 1987-1997 i ty, kterΘ v tΘ dob∞ nevyÜly a m∙₧ete se snimi seznßmit a₧ zde.
Ve t°etφ Φßsti, öVynßlezechö, se pobavφte p°i Φtenφ dosud neuve°ejn∞n²ch sci-fi reklam. |
|
|
MY JE SNσME
Parafrßze nßzvu p°ednßÜky O. Neffa z letoÜnφho Bohemiaconu
öA co mimozemÜ¥anΘ - sn∞dφ nßs?ö
Hladina Lipna je v nadmo°skΘ v²Üce 725 metr∙, vodßrna hotelu K-fontßna v Hrdo≥ov∞ jeÜt∞ o padesßt metr∙ v²Üe. PφsΦitß cesta zde ztrßcφ st°ednφ travnat² pruh, ideßlnφ mφsto k ulehnutφ a pozorovßnφ Perseid. K takovΘto poeticko-v∞deckΘ Φinnosti mßme z celΘ rodiny vlohy jen dva - jß a dcerka Terka (21). Synek Honza (18) v noci nejrad∞ji spφ a ₧ena Ivana prohlaÜuje, ₧e ji to nezajφmß. O srÜatΘ Hale-Boppov∞ komet∞ stoletφ se dokonce letos na ja°e na Hornφch MφseΦkßch (1000 mnm) vyjßd°ila, ₧e je to jen kus umazanΘ oblohy! (Snad ji omlouvß jejφch 11 dioptriφ.)
Tak tedy 11. srpna s Terezou u vodßrny zφrßme do v²Üe. Je p°ed p∙lnocφ, stßle jeÜt∞ ruÜφ prvnφ Φtvr¥ M∞sφce. Z les∙ a jezera stoupß pßra, ne₧ M∞sφc zapadne, celß obloha bude zata₧enß. Pozorujeme letadla, pendlujφcφ mezi Frankfurtem a Vφdnφ, dru₧ice a semtam i n∞jak² ten meteor (7/hodinu - nic moc). Prsty mi jeÜt∞ smrdφ houbama, jak jsem je veΦer krßjel. A tu mne to napadne.
M∞sφc dor∙stß a rostou houby. CelΘ generace houba°∙ to v∞dφ. Ale proΦ? V∞tÜina v∞dc∙ pravφ, ₧e je to nesmysl, psychologick² klam. Ale kdy₧ jde M∞sφc dol∙, tak prost∞ houby nerostou.
NaÜli se astronomovΘ, kte°φ koumali, jak by to bylo mo₧nΘ. A vykoumali. Nu₧e, kdy₧ je M∞sφc v poslednφ Φtvrti, tedy öub²vßö, je v pozici p°ed Zemφ z hlediska jejφho pohybu kolem Slunce. Zadr₧uje tak Φßst prachu, kter² neustßle v meziplanetßrnφm prostoru poletuje. V obdobφ po novu a p°ed ·pl≥kem tvo°φ jak²si protiprachov² deÜtnφk, mikrometeorick² Ütφt. V obdobφ mezi novem a ·pl≥kem, tedy kdy₧ ödor∙stßö, obkru₧uje Zemi zezadu a tu nic nechrßnφ p°ed vst°φcnou mikrometeorickou sprÜkou. Prach vstupuje do vyÜÜφch vrstev atmosfΘry, pomalu se snßÜφ nφ₧, kde tvo°φ kondenzaΦnφ jßdra, kol nich₧ se usazujφ molekuly vody. Vznikajφ kapky, ty se neudr₧φ a padajφ k zemi, spoleΦn∞ se sv²mi kondenzaΦnφmi jßdry, pochopiteln∞. PrÜφ a houby rostou jako po deÜti.
MeteorologovΘ vÜak pravili: Houby! Nelze nalΘzt korelaci mezi vodnφmi srß₧kami a fßzemi M∞sφce! Tφm to poh°bili.
Jen₧e!, co kdy₧? ten meziplanetßrnφ a mezihv∞zdn² a mezigalagtick² prach obsahuje sp≤ry hub!
M∞sφc ub²vß, kreje, houby nerostou, M∞sφc p°ib²vß, nekreje a z hv∞zd se snßÜejφ zßrodky hub. Pak t°eba ani nezaprÜφ a houby rostou vφc ne₧ pr∙m∞rn∞.
Nßmitky o jednotnΘm genetickΘm k≤du pro ₧ivoΦichy, rostliny, bakterie a houby, o levotoΦiv²ch aminokyselinßch a pravotoΦiv²ch cukrech smetu genißln∞: To prßv∞ dokazuje spoleΦn² vznik Äivota v celΘm Vesmφru!
12. srpna jsem u₧ Üel sßm, Tereza spala. (Maximum Perseid bylo letos, 1997, o polednßch, to se Üpatn∞ opticky pozorujφ.) Za pouhou p∙lhodinu, ne₧ se zvedla pßra, jsem uvid∞l deset meteorit∙, z toho t°i velmi jasnΘ se znatelnou kondenzaΦnφ stopou, jeden se rozpadl jak sv∞tlice. To si pochutnßm!
Psßno v srpnu 1997 na Lipn∞ |
