Jeliko₧ sama, a₧ na n∞kterΘ v²jimky, neΦtu vß₧nou poezii, sna₧φm se ji, a₧ na n∞kterΘ v²jimky, ani nepsat. P∙lnoc je tedy sbφrka krßtk²ch eroticky lad∞n²ch r²movan²ch text∙, kde hranice mezi komick²m a tragick²m nenφ p°esn∞ vymezena. |
|
|
AΦ navenek p∙sobφm suÜe, mßm pot°ebu studovat duÜe. A k duÜφm ani₧ bych cht∞la bohudφk pat°φ i t∞la.
JE MI L═TO... Zatahßm te∩ mu₧e za citlivΘ nit∞: parametry mu₧stvφ rovnat ke kvalit∞ ? Trpkou chu¥ mß jablko do n∞ho₧ jsme kousli... Houslistu vÜak nesoudφme dle rozm∞ru houslφ.
CO M┴ME SPOLE╚N╔ Mn∞ ho°φ slunce tob∞ jen knot. Jß si Φtu z knφ₧ek ty zpφvßÜ z not. Co s tebou nepohne mnou tvrd∞ ot°ese mßm radost z podzimu ty z n∞j mßÜ deprese. To, co jß zaΦφnßm tebe u₧ nebavφ. Co mßme spoleΦnΘ ? OpaΦnΘ pohlavφ. |