AmΘlie
Jsem t∞hotnß. Vychßzφm z ordinace. N∞kde ve mn∞ klφΦφ nov² ₧ivot. Musφm jen p°ejφt ve zdravφ zaprßÜen²m nßm∞stφm. Zahnout doprava. Potkala jsem zas tu zvlßÜtnφ ₧enu, co za nφ pochoduje ve dvou °adßch deset d∞tφ jako mate°skß Ükolka. Chodφ v oÜklivΘm starΘm obleΦenφ. Dßvßm jim v₧dy bonb≤ny. Lituju je. Jejich mßma snad ani nepere a nemyje je. Zkoumav∞ mi pohlΘdla na b°icho. Snad to nenφ u₧ na mne vid∞t? Doma na m∞ Φekß namyÜlenß karikatura mu₧e. Nechßpu, jak jsem se do n∞j dokßzala zamilovat. Pan jeÜita se naparuje, nebo¥ mu porodφm syna. JeÜt∞ mi zb²vß dost Φasu na rozmyÜlenou. Nejrad∞ji bych mu naschvßl potratila. P°edstava n∞kolika budoucφch desφtek let, sdφlet s nφm lo₧e, mne d∞sφ. Za pßr m∞sφc∙ se budu svφjet na porodnφm sßle. V∙bec po tom netou₧φm.
Mu₧ se zblßznil. Kupuje pe°inky, obleΦenφ, pleny a nesmysly - trouba. VΦera dokonce p°ivezl vφt∞zoslavn∞ koΦßrek. Idiot. Kdy₧ pozoruju tu hromadu krßm∙, uv∞domuji si, ₧e vÜe budu ₧ehlit, prßt i zaÜφvat prßv∞ jß. Ot°esu se.
ZaΦφnßm onu matku ulice s deseti d∞tmi chßpat. Roste ji n∞jak podez°ele b°icho. VΦera jsem si toho vÜimla. Jejφ malΘ se asi nepoveze hlavnφ t°φdou v naΦanΦan²ch dupaΦkßch. Moje karikatura mu₧e na mne zahalekala: äAmΘlie, veΦe°i!!ô. (Trhni si nohou, osle). Odpov∞d∞la jsem:ôJdu si lehnout, nebo¥ se mi chce spßt.ô Rßno spustil humbuk: ä Jß d°u od rßna do noci, abychom se u₧ivili, a Ty mi ani neuva°φÜ.ô Zavφrßm se p°ed nφm v pokoji. Nemß smysl se s nφm hßdat. Rezignuju.
NßvÜt∞va jistΘho lΘka°e mi pom∙₧e od mΘho trßpenφ. Dßvß mi malou pilulku. Zbavuji se definitivn∞ svΘ p°φt∞₧e. Karikatura mu₧e p°ichßzφ v p∞t. Strkßm d∞tskΘ v∞ci do pytle a pytel do koΦßru. Vyjφ₧dφm ven na chodnφk. LidΘ si m∞ podivn∞ prohlφ₧ejφ. Zvonφm na opr²skanΘ dve°e. Otevφrß mi zniΦenß ₧ena. äN∞co jsem Vßm donesla, hlesnu a sklopφm oΦi.ô Odmφtß. äVezm∞te si vÜe, jß nic nepot°ebuju.ô, tvrdφm jφ. Souhlasφ. Ona toti₧ se svou karikaturou mu₧e ₧φt musφ.
B∞₧φm se podφvat do Ükoly, kam se s ·levou vracφm. Zφtra mi zaΦφnajφ op∞t p°ednßÜky. Cφtφm se ohromn∞ volnß a Ü¥astnß. Balφm se. Odmykß, kdy₧ mu kuchtφm zrovna jeho nejoblφben∞jÜφ jφdlo - na rozlouΦenou. Jsem trochu sentimentßlnφ. Zdravφ m∞. Jß mlΦφm. Pak se s pln²m ₧aludkem vyvaluje u televiznφ obrazovky. Chce, abych Üla k n∞mu. Ot°esu se odporem. Natahuju sako a obouvßm si boty. Zak°iΦφm na n∞j do ob²vßku: äOdchßzφmô a m∙j klφΦ naposledy zarachotφ v jeho zßmku.
Pospφchßm ke svΘ kamarßdce na kolej. Vφtß mne jako ztracenou dceru. Druh² den v opojenφ svobody na mne vlφtla karikatura mΘho b²valΘho mu₧e, jestli jsem se pr² nezblßznila, kdy₧ jsem mu bez udßnφ d∙vodu zmizela. Poda°ilo se mi ho uklidnit. Äßdal mne o vrßcenφ koΦßrku a vÜech t∞ch nepot°ebn²ch lahviΦek a kabßtk∙. (PanßΦek si z°ejm∞ hodlß zalo₧it rodinu s jinou AmΘliφ). Chudßk, u₧ije si s nφm.
KrßΦel d∙stojn∞ (po prohranΘ bitv∞) do svΘho byteΦku a za nφm se vlekla jeho ura₧enß jeÜitnost.
Po n∞kolika letech jsem se nßhodou prochßzela starou znßmou Φtvrtφ. Proti mn∞ se z oblaku prachu vyno°ila zniΦenß ₧ena s dvojstupem d∞tφ. Jako poslednφ capkala lichß jedenßctß holΦiΦka absolutn∞ nepodobnß sv²m sourozenc∙m. P°ipomn∞la mi mΘ starΘ za₧loutlΘ fotografie z d∞tstvφ. Zavolala jsem na ni : äAmΘlieô: A ona se otoΦila.......à |
