 NevÜednφ dobrodru₧stvφ dvou pozemÜ¥an∙, dvou mimozemÜ¥an∙ a jednoho kartßΦku na zuby. Cesta o t°ech dφlech je p°edevÜφm fantasmagorie a potom takΘ parodie na vÜechno mo₧nΘ i nemo₧nΘ. A v∙bec nevadφ, ₧e neumφte anglicky, francouzsky, latinsky nebo martsky. Hlavn∞, ₧e s sebou mßte kartßΦek na zuby. |
|
|
Kde to jsem, co se to stalo. Moje postel. Le₧φm na svΘ posteli. To byl ale hrozn² sen. Musφm zavolat Zadovi.
Zad, jeÜt∞ cel² rozespal², zvedl telefon.
äCo₧e? Co to blßbolφÜ, jß nikdy ve Francii nebyl... JakΘ Mongolsko? Jß sem byl nanejv²Ü tak na Slovensku... m∞l by ses po°ßdn∞ vyspat. Ahoj.ô
Zmatek byl vÜude, hlavn∞ vÜak v jeho hlav∞. Byl to opravdu jen sen? Tak proΦ le₧φ na mΘm stole ta Φernß v∞c s Φudlikem na konci?
Kdy₧ se zaΦal pomalu uklid≥ovat, n∞kdo zabuÜil na dve°e, nepoΦkal ani na vyzvßnφ a veÜel dovnit°.
äAle jß si neobjednal zrcadlo.ô
äMo₧nß te∩ nev∞°φÜ sv²m oΦφm, Emile, ale jß jsem ty. Teda ty jsi jß. Nebo tak n∞jak podobn∞ to asi bude. Je to trochu zamotanΘ, jß vφm. Hlavn∞ neomdlφvej, musφm ti n∞co d∙le₧itΘho °φct. Kdy₧ vyjdeÜ ven, p°ijde za tebou mu₧ s nabφdkou, kterou neodmφtneÜ. pamatuj si jen jedno. 1 381 270.ô
äA¥ u₧ jsi kdokoli, nemßm na tebe dneska nßladu. Musφm se jφt prov∞trat. A jeÜt∞ n∞co. Nev∞°φm ti ani slovo,ô pov∞d∞l Emil Emilovi, kter² se jen Üibalsky usmφval.
Emil popadl bundu a vyrazil do ulic.
äJen klid, nßsledujte m∞ a nic se vßm nestane,ô °ekl mu n∞kdo, kdo se na n∞j sna₧il mφ°it nenßpadn∞ pistolφ.
äTo je nabφdka, kterß se rozhodn∞ nedß odmφtnout.ô |
