 Napadl mě další verš, verš který provokuje. V tomto okamžiku si uvědomím, že existuje něco víc než pouhá realita. Zastavit se a vdechovat všechny abstraktní obrazy rodící se s každým tím zavrtěním hlavy. V paletě barev a vůní stane se něco, co se dá nazvat vítězstvím představ nad realitou. V tomto přítomném, napůl abstraktním čase chci být poetický. A těmi pohledy, jako okny do jiného prostoru a času se dívám i sám na sebe. Zmatek a krásná nejistota mnou lomcuje a vrhá vpřed do blažené, nesmyslné, tiché a smutné, hlučné a veselé radosti z psaní . |
|