podrobn² ₧ivotopis
Kdy₧ v roce 1877 °ekl jedenadvacetilet² Tesla profesoru
P÷schlovi, ₧e existuje mo₧nost sestrojit motor na st°φdav² proud bez kartßΦ∙ a
komutßtoru, odpov∞d∞l mu tento vynikajφcφ odbornφk p°ed vÜemi ₧ßky: "Pan
Tesla mo₧nß uskuteΦnφ velkß dφla, ale toto se mu nikdy nepoda°φ. Znamenalo by to
p°inutit sφlu podobnou p∙sobenφ zemskΘ tφ₧e, kterß p∙sobφ jednφm sm∞rem, k
tomu aby se p°etvo°ila v sφlu otßΦivou. Bylo by to perpetum mobile, tedy nemo₧nß
idea.
Tesla v prvnφ chvφli opustil pod vlivem profesorovy autority svou myÜlenku, brzy vÜak
doÜel k p°esv∞dΦenφ, ₧e m∞l pravdu, a pustil se znovu do prßce. Po n∞kolikaletΘm
zkoumßnφ problΘmu nadeÜel - jako v mnoha podobn²ch p°φpadech - okam₧ik inspirace.
╪eÜenφ ho napadlo p°i prochßzce s p°φtelem ve Üt²rskohradeckΘm parku. H∙lkou
kreslil v pφsku a nadÜen∞ vyklßdal: "Pohle∩te na m∙j motor, zde, dφvejte se,
jak jej spustφm, aby se otßΦel ₧ßdan²m sm∞rem!"
To byl poΦßtek vzniku elektromotoru na st°φdav² proud.
UÄ JAKO MAL▌ KLUK
Tesla m∞l talent k vynalΘzßnφ od d∞tstvφ. Narodil se 10.
╚ervence 1856 v chorvatskΘ vesnici Smiljano v Lice. Otec Nikoly, povolßnφm kn∞z, byl
velmi nadan² Φlov∞k a v²born² °eΦnφk. Teslova matka Djuka dovedla vym²Ület a
zhotovovat r∙znΘ nß°adφ pro domßcnost a v celΘm okolφ byla znßma sv²mi ruΦnφmi
pracemi.
Kdy₧ se rodina p°est∞hovala do GospiΦe, daleko v∞tÜφho m∞sta, ne₧ bylo RodnΘ
Smiljano, nastala v jeho ₧ivot∞ zm∞na. Nemohl si zvyknout na novΘ prost°edφ, celΘ
dny trßvil v pokoji a pozoroval oknem, co se d∞je na ulici. M∞l velmi rßd ptßky,
zvlßÜt∞ si oblφbil holuby. VÜak jeÜt∞ mnohem pozd∞ji, u₧ jako slavn² vynßlezce,
krmil v New Yorku denn∞ hejna holub∙ u m∞stskΘ knihovny.
V GospiΦi se stal hrdinou zvlßÜtnφ udßlosti. HasiΦskß
spoleΦnost si opat°ovala novou st°φkaΦku a uspo°ßdala p°i tΘ p°φle₧itosti
velkou slavnost. P°i p°edvßd∞nφ novΘ st°φkaΦky se vÜak stala nemilß v∞c -
st°φkaΦka trucovala, necht∞la Φerpat vodu. Odbornφci, kte°φ stroj p°edvßd∞li,
se marn∞ pokouÜeli objevit chybu. Teslu v nastalΘm zmatku napadlo, ₧e je ucpßna
nasßvacφ hadice, uchopil jejφ konec a v tom vyrazila voda s takovou silou, ₧e
post°φkala svßteΦn∞ obleΦenΘ p°edstavitele m∞sta. Tesla byl oslavovßn jako
hrdina dne.
Kdy₧ skonΦil obecnou Ükolu, vstoupil na ni₧Üφ reßlku,
kde op∞t vynikl jako nejlepÜφ ₧ßk. Doma se p°φliÜ uΦit nemusel a sv∙j voln²
Φas mohl v∞novat nov²m dobrodru₧stvφm. Ve Ükole bylo n∞kolik model∙ vodnφch
turbφn, a ty svedly Teslovu pozornost k technick²m vynßlez∙m. Sßm n∞kolik takov²ch
model∙ sestrojil ze d°eva a m∞l radost, jak se otßΦejφ. Ve Ükole ho zaujala fyzika
a zßhy d∞lal pokusy s leydenskou lßhvφ a elektrostatick²mi p°φstroji.
V Karlovci, kde studoval vyÜÜφ reßlku, mu
p°iÜly do rukou Faradayovy a Crooksovy prßce v n∞meckΘm p°ekladu, kterΘ ho
p°ivedly k tomu, ₧e se v∞noval elektrotechnice. Po maturit∞ cht∞l jφt na techniku,
ale jeho otec, kter² si p°ßl, aby se v∞noval kn∞₧skΘmu povolßnφ, s tφm
nesouhlasil. V tΘ
dob∞ vypukla v GospiΦi cholera. Tesla ze strachu, zda n∞kdo z rodiny neonemocn∞l,
rozjel dom∙. Brzy onemocn∞l. Nemoc m∞la t∞₧k² pr∙b∞h, ale ob∞tavostφ matky se z
nφ p°ece jen dostal. A prßv∞ kdy₧ mu bylo nejh∙° a kdy₧ se o n∞ho rodiΦe
nejvφce bßli, vymohl si otc∙v slib, aby sm∞l studovat techniku.
ZA AKADEMICK▌M TITULEM
Pro studia na VysokΘ Ükole technickΘ ve èt²rskΘm Hradci
byl Tesla velmi dob°e p°ipraven. N∞mecky se nauΦil ve Ükole, francouzsky, italsky a
anglicky se nauΦil sßm. Hned po zßpisu navÜtφvil knihovnu a od tΘ doby tu trßvil
ka₧dou volnou chvφli. Denn∞ pracoval od t°φ hodin rßno do jedenßcti veΦer.
Hlubok² zßjem, talent a neutuchajφcφ pφle musely p°inΘst ·sp∞ch. VÜak takΘ u₧
v prvnφm roΦnφku slo₧il deset zkouÜek - vÜechny s vyznamenßnφm.
Teslovi profeso°i, kte°φ brzy poznali jeho velkΘ nadßnφ a
pφli, mu projevovali nßklonnost, ba p°ßtelstvφ. Profesor P÷schl p°ednßÜel
teoretickou a experimentßlnφ fyziku, profesor Alle integrßlnφ poΦet a parcißlnφ
rovnice. Oba mu v∞novali svou p°φze≥. P÷schl ho pova₧oval za svΘho asistenta a
umo₧≥oval mu, aby pomßhal p°i fyzikßlnφch pokusech.
Ve druhΘm roce studia se Tesla poprvΘ setkal s Grammov²m dynamem. Bylo napßjeno z
akumulßtorovΘ baterie a dalo se pou₧φt takΘ jako motor. Z akumulßtoru vÜak srÜely
jiskry a kartßΦe se brzy poÜkodily, tak₧e se musely Φasto vym∞≥ovat.
Tesla se po Φetn²ch pokusech utvrdil v nßzoru, ₧e motory na stejnosm∞rn² proud
nejsou pro praktickΘ vyu₧itφ p°φliÜ vhodnΘ. Obtφ₧e p∙sobilo nejen jisk°enφ
komutßtoru, ale i ztrßty energie p°i jejφ p°enßÜenφ na v∞tÜφ vzdßlenost. Tehdy
poprvΘ p°iÜel na myÜlenku sestrojit motor na st°φdav² proud, kterou profesor
P÷schl tak jednoznaΦn∞ zavrhl.
SvΘ myÜlenky se nevzdal ani pozd∞ji p°i studiφch v Praze, ani p°i prßci v
telegrafnφ ·st°edn∞ v BudapeÜti. S tφmto problΘmem se trßpil n∞kolik let a
objevil p°itom vφcefßzov² proud a toΦivΘ magnetickΘ pole. S t∞mito objevy se vydal
do Pa°φ₧e a vstoupil do slu₧eb Edisonovy kontinentßlnφ
spoleΦnosti s nad∞jφ, ₧e se mu tam poda°φ uskuteΦnit svΘ vynßlezy. Ale ani tady
se nemohl v∞novat svΘmu motoru a byl nucen konstruovat r∙znΘ typy stroj∙ na
stejnosm∞rn² proud. Zaslou₧il se o Φetnß jejich zlepÜenφ, tak₧e ho SpoleΦnost
pov∞°ovala nejobtφ₧n∞jÜφmi pracemi.
PoΦßtkem roku 1883 odjel do ètrasburku, kde m∞l dßt do po°ßdku elektrickou
centrßlu. Jakmile prßci skonΦil - bylo to v lΘt∞ toho roku - dal se do praktick²ch
pokus∙ se sv²m motorem na st°φdav² proud. Pokusy se mu vyda°ily a potvrdily, ₧e ne
profesor P÷schl, ale Tesla m∞l tenkrßt pravdu.
PokouÜel se sv∙j vynßlez uplatnit v praxi, ale marn∞ se v Pa°φ₧i sna₧il zφskat
pot°ebn² kapitßl. Snad se mu to poda°φ v Americe.
EDISON∙v KONKURENT
Tesla se v New Yorku setkal s Edisonem, tenkrßt ji₧ slavn²m
vynßlezcem, u₧ druh² den po svΘm p°φjezdu. Prßv∞ v tΘ dob∞ vyvolal p°evrat v
pr∙myslu Edison∙v vynßlez ₧ßrovky s uhlφkov²m vlßknem a jeho systΘm v²roby a
rozvodu elektrickΘ energie pomocφ stejnosm∞rnΘho proudu. Edison tehdy uΦinil na Teslu
mimo°ßdn² dojem, ale i Edison byl p°ekvapen Teslov²m p°φchodem. Brzy se
sp°ßtelili a Tesla zaΦal pracovat v Edisonov²ch laborato°φch. D°el tam od p∙l
jedenßctΘ dopoledne do p∞ti hodin rßno. Za pouh² rok zkonstruoval Φty°iadvacet
nov²ch typ∙ stroj∙, kterΘ m∞ly vyst°φdat starΘ. Tesly konstrukce byly
jednoduÜÜφ, dokonalejÜφ, levn∞jÜφ, lehΦφ a m∞ly mnohem v∞tÜφ v²konnost.
Edison mu slφbil padesßt tisφc dolar∙, jestli prßci dokonΦφ vΦas, ale nakonec mu
odm∞nu nevyplatil. To byl jeden z d∙vod∙, proΦ se Tesle s Edisonem rozeÜel. Hlavnφm
d∙vodem vÜak bylo, ₧e tito dva velikßni nemohli pracovat dlouho jeden vedle druhΘho.
Po rozchodu vytvo°il Tesla v krßtkΘ dob∞ Teslovu spoleΦnost pro obloukovΘ
osv∞tlenφ, kterß ji₧ v roce 1886 instalovala Teslovu obloukovou lampu v r∙zn²ch
ulicφch New Yorku. Tento podnik slou₧il Teslovi k tomu, aby zφskal finanΦnφ
prost°edky pro dalÜφ neruÜenou prßci na sv²ch objevech.
Teprve na poΦßtku roku 1887, kdy vznikla Teslova elektrickß spoleΦnost, dostal k
dispozici laborato° a dφlny v ji₧nφ Φßsti PßtΘ Avenue, blφzko Edisonovy
laborato°e.
Tesla pracoval velmi intenzφvn∞, tak₧e u₧ v °φjnu toho roku p°ihlßsil zßkladnφ
vynßlezy rozvodu st°φdavΘho proudu a r∙zn²ch typ∙ elektromotor∙ a generßtor∙ na
tento proud. Krom∞ dvoufßzovΘho patentoval i t°φfßzov² indukΦnφ motor, kter² mß
dodnes v pr∙myslu nejv∞tÜφ v²znam. V₧dy¥ nejmΘn∞ devadesßt procent vÜech
motor∙ pou₧φvan²ch v pr∙myslu p°ipadß na tento druh.
O vyu₧itφ Teslov²ch vynßlez∙ projevil prakticky zßjem jedin∞ George Westinghouse.
Teslovy vynßlezy se pro n∞j zrodily v pravou chvφli. Odb∞ratelΘ proudu z jeho
st°φdav²ch centrßl na n∞m toti₧ po₧adovali, aby jim takΘ dodal motor na
st°φdav² proud. Tesla prodal patentnφ prßva Westinghousovu podniku za mili≤n
dolar∙, a zφskal tφm prost°edky pro dalÜφ prßci. Rok byl sice vßzßn smlouvou v
Pittsburghu u Westinghouse, ale jakmile se vrßtil do New Yorku, okam₧it∞ zaΦal se
stavbou n∞kolika generßtor∙ vysokΘ frekvence. Prßce s generßtory mu umo₧nila
objevit nov² zp∙sob elektrickΘho osv∞tlenφ - vzduchoprßzdnΘ sklen∞nΘ trubice v
silnΘm vysokofrekvenΦnφm poli svφtily. Toto osv∞tlenφ se vÜak pro malou ·Φinnost
nev₧ilo. Objevil i fyziologickΘ ·Φinky st°φdavΘho proudu vysokΘ frekvence.
Genißlnφm vynßlezem byl Tesl∙v transformßtor bez ₧eleznΘho jßdra, kter²
p°edstavoval v oboru vysokofrekvenΦnφho elektromagnetickΘho pole objev zßkladnφho
v²znamu.
Roku 1894 postavil Tesla vysφlacφ radiostanici a konal s nφ ΦetnΘ pokusy. Krom∞ toho
pracoval na problΘmu vyu₧itφ oscilßtoru pro vφcenßsobnou telegrafii a telefonii a
zkoumal povahu elekt°iny.
Neustal ani po zniΦenφ svΘ laborato°e. Koncem roku 1896 byla ji₧ v provozu novß
laborato° a novß radiostanice. Tesla vy°eÜil problΘm bezdrßtovΘ telegrafie ve
vÜech zßkladnφch principech a prokßzal mo₧nost telekomunikace na velkΘ vzdßlenosti.
U₧ tehdy bylo mo₧nΘ vyu₧φt jeho poznatky
pr∙myslov∞, ale Tesla m∞l jinΘ cφle: Ülo mu p°edevÜφm o p°enos elektrickΘ
energie bez drßt∙. Po dvou lΘtech prßce zkonstruoval lo∩, kterß se dala °φdit na
dßlku. Pohon obstarßvaly akumulßtory. AmerickΘ nßmo°nictvo vÜak o ni neprojevilo
zßjem.
V roce 1897 zahßjil Tesla p°φpravy ke stavb∞ velkΘ radiostanice v Coloradu. AntΘna
stanice byla vysokß sedmdesßt metr∙. Podobnß byla i p°ijφmacφ stanice vzdßlenß od
vysφlacφ tisφc kilometr∙. U₧ tehdy uve°ejnil svou vizi, co vÜechno by mohla lidstvu
poskytovat velkß radiostanice: m∞la slou₧it k
p°enßÜenφ hovor∙ a hudebnφch po°ad∙, mohla °φdit lo∩ bez kompasu a zjiÜ¥ovat
jejφ polohu, vzdßlenost i rychlost, mohla p°enßÜet texty i jinΘ psanΘ doklady na
dßlku. Dnes u₧ je to vÜechno uskuteΦn∞no, tenkrßt to lidem p°ipadalo jako
nesrozumitelnΘ fantazφrovßnφ.
Tesla vÜak Üel jeÜt∞ dßl. VyzkouÜel princip, kter² ho p°ivedl k nßzoru, ₧e lze
dosßhnout spojenφ s jin²mi planetami. Uva₧oval takto: mßme-li vysφlaΦ o v²konu
1000 kW a vyu₧φvßme tuto energii za jednu sekundu, dostßvßme energii tisφc
kilowattsekund. Vyu₧ijeme-li vÜak tuto energii v impulsu
trvajφcφm tisφcinu sekundy, dostaneme impuls o v²konu mili≤nu kilowatt∙. A prßv∞
na tomto principu byly po druhΘ sv∞tovΘ vßlce vyslßny signßly k M∞sφci a na
zßklad∞ ΦasovΘho rozdφlu vyslan²ch a p°ijat²ch impuls∙ byla zjiÜt∞na jeho
p°esnß vzdßlenost od Zem∞.
P°i sv²ch pokusech v Coloradu pou₧φval Tesla hlavn∞ elektromagnetickΘ vlny
v∞tÜφch dΘlek, kterΘ pozd∞ji pomohly uskuteΦnit radiotelegrafickΘ spojenφ p°es
oceßn. PoslΘze b∞hem let 1901-1902 postavil Tesla na Long Islandu radiostanici se
zvlßÜtnφ antΘnou h°ibovitΘho tvaru o pr∙m∞ru dvaceti
metr∙ a v²Üce padesßti sedmi metr∙. DokonΦenφ stanice vÜak u₧ bylo nad Teslovy
sφly, nem∞l dalÜφ finanΦnφ prost°edky. Za prvnφ sv∞tovΘ vßlky ji dalo zniΦit
americkΘ ministerstvo obrany, aby nemohla slou₧it nep°φteli.
Osamocen a zapomenut
Tesla nebyl jen pr∙kopnφk vyu₧itφ st°φdavΘho
elektrickΘho proudu. Je autorem mnoha vynßlez∙, kterΘ reprezentujφ n∞kolik tisφc
stran textu a za nimi₧ se skr²vß ne·navnß prßce mnoha let jeho plodnΘho ₧ivota.
DneÜnφ mladß generace o mnoha z nich nevφ, nebo¥ nachßzφ ve sv²ch uΦebnicφch u
Teslov²ch vynßlez∙ jinß jmΘna, t∞ch, kte°φ je upravili a p°izp∙sobili pro novΘ
vyu₧itφ. Tak objev toΦivΘho magnetickΘho pole byl p°isouzen Ferrarisovi,
fyziologickΘ ·Φinky vysokofrekvenΦnφch proud∙, kterΘ Tesla u₧ v roce 1891, byly
nazvßny po ∩Arsonvalovi, Teslovy vysokofrekvenΦnφ generßtory jsou znßmy jako
konstrukce Fesendena, Alexandersona a Goldschmidta. TotΘ₧ platφ o jeho pr∙kopnickΘ
prßci v oboru bezdrßtovΘ telefonie a telegrafie, kterß byla p°iznßna Marconimu bez
ohledu na to, ₧e Marconi pou₧il Teslovy objevy a vynßlezy.
Tesla byl ne·navn². Poslednφ patent mu byl p°iznßm 3. Ledna 1922. Jeho prßce z
tohoto obdobφ mu finanΦn∞ zajistily ₧ivot ve stß°φ. Na sklonku ₧ivota bydlel v
hotelu Newyorker, osamocen a zapomenut. Zran∞nφ po automobilovΘ nehod∞ mu nedovolilo
opouÜt∞t hotelov² pokoj. Nest∞₧oval si, osamocen pro₧φval cel² sv∙j ₧ivot, zcela
zaujat jen sv²mi velk²mi myÜlenkami. Tvo°ivou pracφ se zab²val a₧ do svΘ smrti.
|