Narozen² 13. 11. 1831, zem°el 5. 11. 1879, britsk²
fyzik, Φlen Krßl. spol. v Lond²n∞. Matematicky zpracoval Faradayovy zßkony o
elekt°in∞ a magnetismu v soustavnou teorii, na jejφm₧ zßklad∞ p°edpov∞d∞l
existenci elektromag. vln Üφ°φcφch se stejnou rychlostφ jako sv∞tlo. Na tomto
principu vybudoval elmagnetickou. teorii sv∞tla.
Maxwellovy rovnice souhrnn∞ popisujφ vÜechny jevy
klasickΘ elektrodynamiky, fyz.optiky a tepelnΘho zß°enφ. Zab²val se tΘ₧ kinetickou
teoriφ plyn∙ (Maxwell∙v vzorec) a naukou o pru₧nosti.
Maxwellovo-Boltzmannovo rozd∞lenφ, popis chovßnφ souboru
rozliÜiteln²ch identick²ch Φßstic, nap°. molekul plynu, vychßzejφcφ z p°edstav
klas. fyziky. Udßvß hustotu pravd∞podobnosti r , kdy danß Φßstice mß energii v
intervalu (E, E + dE), = (2p kT / m3/2) exp (-E/kT), kde T absolutnφ teplota v K, k
Boltzmannova konstanta, m hmotnost sledovanΘ Φßstice, E = Ek + Ep celkovß energie
Φßstice (Ek - kinetickß, Ep - potencißlnφ energie).
Maxwell∙v vzorec, vztah pro rozd∞lenφ
molekul v plynech podle rychlostφ, pou₧φvan² v kinetickΘ teorii plyn∙. Je
vyjßd°enφm Maxwellova zßkona, kter² urΦuje hustotu pravd∞podobnosti, ₧e nßhodn∞
vybranΘ molekuly (ideßlnφho plynu) le₧φ v intervalu (v, v + dv) kolem danΘ rychlosti
bez z°etele k jejφmu sm∞r.
Maxwellovy rovnice
Zßkladnφ rovnice pro elmag. pole a vztahy mezi jeho charakteristick²mi veliΦinami
(jevy klas. elektrodynamiky, fyz. optiky a tepelnΘho zß°enφ).
|