Podrobn² ₧ivotopis Edisona

Za jednΘ ze sn∞hov²ch bou°φ, kterΘ v zim∞ tak Φasto letφ krajem Velik²ch kanadsk²ch jezer, se v rannφch hodinßch 11.·nora 1847 narodil panφ Nancy chlapec. Byl slabounk² a zdßlo se, ₧e dlouho nevydr₧φ. Vesnick² lΘka° dlouho mlΦel a nejist∞ p°eÜlapoval. Pak se naklonil k otci, aby to rodiΦka neslyÜela: "Ten hoch mß asi zßn∞t mozku."

"Co mßme d∞lat?" zeptal se otec.

Doktor pokrΦil rameny: "Nedß se d∞lat nic. ╚ekat."

Tak se narodil Thomas Alva Edison.

Do Ükoly chodil vÜehovÜudy t°i m∞sφce, pak ho uΦitel vyhodil a dßl ho uΦila matka. Ale u₧ v jedenßcti lΘtech si chlapec zalo₧il sv∙j prvnφ obchod: p°inutil n∞kolik mladÜφch hoch∙, aby mu p∞stovali kapustu a zelφ, a on vynalΘzal, jak je draho prodat.

Po nocφch se oddßval ΦernΘ magii. Ukr²val se do sklepa - to byla jeho prvnφ laborato° - a do rßna tam mφchal r∙zn∞ tekutiny a jedy a vycviΦil se brzy na skv∞lΘho alchymistu. Jako se st°φdalo sv∞tlo s tmou, tak se od maliΦka v Edisonovi st°φdal obchodnφk s vynßlezcem.

Ve Φtrnßcti letech p°eÜel od zeleniny k vydßvßnφ novin. Vypukla obΦanskß vßlka Sever proti Jihu. VÜude na nßro₧φch Φekajφ zßstupy na vßleΦnΘ zprßvy, nenφ telefon ani rozhlas. Jsou jen noviny. Edison mß skv∞l² nßpad: za°φdφ si redakci i tiskßrnu na kolech. V jednom vag≤nu ujφ₧d∞jφcφho vlaku horeΦn∞ pracuje u tiska°skΘho lisu, sßm si pφÜe, sßzφ, tiskne a na nßdra₧φch prodßvß sv∙j vlastnφ Herald. Ale i zde stojφ na policφch ba≥ky a lßhve s nßpisem Jed. Vozφ si svou laborato° s sebou, aby neztratil ani vte°inu. V jednΘ misce mß fosfor.

Na malΘ staniΦce Smiths Creek kdosi ukßzal k obzoru a vyk°ikl: "Vlak ho°φ!" Z vag≤nu se valil mrak kou°e, vlak si vezl ho°φcφ pochode≥. To fosfor vypadl a zapßlil podlahu. LidΘ sice uhasili ho°φcφ redakci i tiskßrnu, ale rozdivoΦel² vlakvedoucφ rozÜlapal pojφzdnou laborato°, vrhl se na popßlenΘho Edisona a tloukl ho tak dlouho do hlavy, a₧ se zdßlo, ₧e je po n∞m.

Zbit² mladφk se odvlekl pryΦ, bez novin, bez svΘ chemie a z∙stal po cel² ₧ivot tΘm∞° hluch². Vle₧e se p∞Üky po kolejφch, trmßcφ se podle vlak∙, kterΘ jedou do sv∞ta. Na nßdra₧φ v m∞steΦku Mont Clemens zachrßnil zpod kol lokomotivy dφt∞ p°ednosty Mackenzie, kter² mu za odm∞nu nabφdl, ₧e ho nauΦφ telegrafovat.Z Edisona se tedy stal telegrafista, zpoΦßtku hodn∞ mizern². Zdßlo se mu hloupΘ ¥ukat na telegrafnφ klφΦ, kdy₧ se mu v hlav∞ rodil nßpad, jak zdokonalit cel² telegrafnφ systΘm. Bohu₧el jeho ÜΘfovΘ v₧dy vφce trvali na p°esnΘm ¥ukßnφ ne₧ na epochßlnφch zm∞nßch. Je Φasto vandrßkem bez prßce, naskakuje za jφzdy do vlak∙, aby ho svezly k novΘ stanici, ale se stejn²m koncem: v₧dy je znovu propuÜt∞n.

Mß svou hlavu a p°esn∞ vφ co chce. Chce vynalΘzat. Jde za sv²m cφlem, ani₧ by se na cokoli ohlφ₧el. Snad proto v n∞kolika dalÜφch letech vynalezl skv∞l² p°φstroj. P∙vodnφ Morse∙v telegraf dokßzal po lince vysφlat jen jedinou zprßvu. Edison si usmyslel, ₧e bude najednou vysφlat hned zprßvy Φty°i, asi tak, jako kdy₧ Φty°i vzruÜenΘ osoby si neustßle skßΦφ do °eΦi. Kdy₧ se to d∞je po drßtech, je to velk² vynßlez. ╪φkß se mu kvadruplexnφ telegraf a znamenal skok v civilizaci. To u₧ ÜΘfovΘ Edisonovi ne°φkali Zmizte!, proto₧e na jeho nßpadu vyd∞lali dvacet mili≤n∙ dolar∙.

V tΘ dob∞ p°esedlal Edison k, telefonu.

Jak se zrodil telefon? Nejd°φve bez Edisona. To kdy₧ se ve sluchßtku poprvΘ

(bylo to v roce 1876) ozval k°aplav² hlas: "Mister Watson... slyÜφte m∞ dob°e?"

"Oh, yes . . . slyÜφm vßs v²born∞."

To uΦitel hluchon∞m²ch Alexander Bell promluvil do malΘho trycht²°ku spojenΘho drßtem p°es Φty°i pokoje. Bez dlouhΘho otßlenφ se vydali na patentnφ ·°ad. VÜak bylo naΦase, nebo¥ z jinΘ strany se k patentnφmu ·°adu blφ₧il tesa° Elisho Gray, kter² takΘ toho dne vynalezl telefon.

Patentnφ p°ihlßÜku podal prvnφ Bell, pr² jen o n∞kolik minut p°ed Grayem. P°esto by jejich telefony z∙staly jen pou¥ovou atrakcφ, kdyby je nezdokonalil skoro hluch² Edison. Teprve on vynalezl uhlφkov² mikrofon a tφm umo₧nil, aby se na telefonnφch drßtech oz²valy hlasy vÜech sv∞tadφl∙.

Edisonovy patenty skoupila spoleΦnost Western Union a vypov∞d∞la boj spoleΦnosti Bellov∞. Vypukla divokß vßlka. Vynßlezci hroziv∞ zesilovali hlasy sv²ch p°φstroj∙. I slavn² a tehdy ·pln∞ neznßm² G. Bernard Shaw byl v tΘ dob∞ zam∞stnancem Edisonovy spoleΦnosti. Nesl sv∙j osud kriticky:

"M∙j ÜΘf postavil telefon o tak hroznΘ v²konnosti, ₧e °val nejintimn∞jÜφ sd∞lenφ po celΘm dom∞, mφsto aby je Üeptal s pat°iΦnou diskrΘtnostφ."

Vßlka pokraΦovala, Ülo o dolary, dokonce o mnoho dolar∙, o celou miliardu, kterou za padesßt let vynesl obchodnφm spoleΦnostem Bell∙v a Edison∙v telefon.
Ale Edison nemiloval telefony. Jeho lßskou byl fonograf, d∞deΦek gramofon∙. To ji₧ vynßlezce ₧il ve svΘ kouzelnickΘ dφln∞ v Menlo Parku a sv∞t si jej pok°til na Φarod∞je z Menlo. Na podzim roku 1877 podal svΘmu mechanikovi Kreusimu nßΦrtek jakΘhosi vßleΦku s klikou. Na papφrku bylo p°ipsßno osmnßct dolar∙, to aby pan Kreusφ v∞d∞l, ₧e je dostane, a₧ po t°iceti hodinßch d°iny p°inese v noci Edisonovi hotov² p°φstroj. V Menlo se zaΦaly uzavφrat sßzky, zda podivn² vßleΦek promluvφ lidsk²m hlasem. Pak p°iÜla panφ Mary Edisonovß, vynßlezce se chopil kliky a jeho ₧ena p°ednesla do d°ev∞nΘho trycht²°e d∞tskou bßsniΦku:

"Ma°enka m∞la oveΦku a jejφ vlna je m∞kkß a bφlß.. ."

A te∩ u₧ je ticho, nikdo ned²chß, Edison op∞t otoΦφ klikou a ozve se Üramot, sk°φpot, vrΦeni a pak cosi jako hlas z hrobu:

"Ma°enka m∞la oveΦku a jejφ vlna je m∞kkß a bφlß.. ."

V tΘto chvφli se narodil fonograf, d∞deΦek gramofonu. Sv∞t byl zbaven ticha, budi₧ to odpuÜt∞no hluchΘmu Edisonovi. Vyvstala novß Θra napln∞nß hudbou, recitacφ, uΦen²m p°ednesem, pφsn∞mi, buÜenφm bubn∙.
Ameriku tehdy zachvßtila gramofonov∞, toti₧ fonografovß horeΦka. Äeleznice vypravujφ zvlßÜtnφ vlaky do Menlo a tisφcihlavΘ davy naslouchajφ: "Ma°enka m∞la oveΦku.. ." Jen ctihodn² biskup John Vincent odjφ₧dφ sp∞Ün∞ do Menlo, aby zatratil ∩ßbelsk² vynßlez. Ani "Ma°enka" nestaΦila na d∙stojnΘho otce, kter² pojal podez°enφ, ₧e v ·trobßch stroje je ukryt b°ichomluvec. Vychrlil tedy trycht²°em na vßleΦek s neobyΦejnou rychlosti rodokmen biblick²ch jmen: "Adam, Eva, Kain, ┴bel, Enoch, Irad, Maviel, Matuzael, Lßmech, Jßbel, Tubalkin, Noe."
A stroj s nemΘn∞ profesionßlnφ rychlostφ brebentil: "Adam, Eva, Kain, Abel . . ." a₧ po Noa. Tehdy zavßhal u₧asl² biskup: "Äßdn² b°ichomluvec ani ∩ßbel by nedokßzal v tak zßvratnΘm tempu opakovat svatß jmΘna jako jß . . ."

Edison zvφt∞zil. P°esto se v₧dy zavφrß na dlouhΘ noci do dφlny a zdokonaluje p°φstroj, aby zachytil i ty nejjemn∞jÜφ zvuky.

Ale Edison je p°ece hluch² "Ano, musφm p°itisknout svou hlavu zcela t∞sn∞ k fonografu, a kdy₧ nemohu zachytit zvuk, zakousnu se do d°eva p°φstroje a tu slyÜφm jasn∞ krßsnou hudbu. Neustanu, dokud se mi nepoda°φ dokonale zachytit Beethovenovu Pßtou symfonii."

Ve sv∞toznßmΘm dramatu R.U.R. nechßvß Karel ╚apek vymφrat lidstvo, kterΘ nezvlßdlo svΘ vynßlezy. Symbolem je mu zhaslß ₧ßrovka.

Prvnφ ₧ßrovku rozsvφtil ╚arod∞j z Menlo. Bylo to jeho nejv∞tÜφ dobrodru₧stvφ. Dφlny v Menlo se prom∞nily v pevnost; odtud bude veden ·tok. K zßpasu se hlßsili lidΘ ze vÜech konΦin sv∞ta. Edison vybφral svou armßdu co nejp°φsn∞ji. Vybφrß jen ty, kte°φ neznajφ ·navu, kte°φ nevßhajφ nasadit ₧ivot. P°ichßzejφ i vet°elci s ·myslem loupit cizφ myÜlenky. Edison vydßvß tvrdΘ zßkony:

"Ve vynalΘzßnφ je devadesßt dev∞t procent d°iny a jedno procento nßpadu . . . Ka₧dΘmu mu₧i je dovoleno spßt nejv²Üe Φty°i hodiny.. ."

Na ja°e 1879 doÜlo k prvnφ zkouÜce. Desφtky znaven²ch mu₧∙ majφ zraky upjat∞ k neviditeln∞ nitce. "Spus¥te dynama. . . vφce pßry!"

Lampa zazß°ila. Nepatrnß, jako kdy₧ m₧ikne vzdßlenß hv∞zda. Pak nastal v²buch. Obklopila je tma.

V °φjnu Edisona napadlo roz₧havit zuhelnat∞lou bavln∞nou nit. "Ähavili jsme ji v peci od rßna do poledne, dostali jsme uhlφkov² p°φzrak niti a museli jsme ji zatavit do sklen∞nß ba≥ky... PokouÜeli jsme se o to bez jedinΘ chvφle odpoΦinku Üestat°icet hodin... Z celΘ cφvky niti se n∞m poda°ilo vyrobit jedin² zuhelnat∞l² kousek... Ale pak se n∞m nad sklß°ov²m stolem nßÜ nejdra₧Üφ poklad, ten proklet² uhlφk, zlomil... ZaΦali jsme znovu. DalÜφ dny a noci. Teprve potom se to poda°ilo. NaÜim zrak∙m se objevilo sv∞tlo, po n∞m₧ jsme tak dlouho tou₧ili. Bylo to 21. °φjna 1879."

P°esn∞ na Silvestra tßhnou tisφce zv∞davc∙ k velkΘmu ╚arod∞ji, aby spat°ili jeho sv∞tlo, a tehdy v noci, kdy₧ p°ichßzel Nov² rok, roz₧ehl Edison svΘ ₧ßrovky a gejzφr lamp vzplanul v mohutnΘm oh≥ostroji p°ed cel²m sv∞tem.

RotaΦky vÜech zemi chrlily zprßvy: Edison∙v triumf! Brzy se vÜak vzchopili petrolejß°Ütφ magnßti a plynßrenskΘ spoleΦnosti a jejich noviny ·toΦφ: Edisonovo ₧ivotnφ fiasko! Kdo mß pravdu?

"Pravdu majφ moji nep°ßtelΘ," °ekl Edison. "Äßrovka musφ svφtit ne Φty°icet, ale stovky hodin!" Znovu se vrhl do pßtrßni po odoln∞jÜφm vlßknu. Jako v horeΦce se pokouÜel svφtit vÜφm, co mu p°iÜlo do ruky. VΦera ₧havil pytlovinu, dnes kokosovou sko°ßpku, zφtra rybß°skΘ Ch≤ry, pak knoty z lamp a d°φvφ z beden. V zoufalstvφ i rezavΘ vousy Mackenzieho. Nakonec vzal do rukou palmov² v∞jφ° a spat°il, ₧e je vßzßn bambusov²m vlßknem. Za n∞kolik dni zß°il zuhelnat∞l² bambus lφp ne₧ vÜechno ostatnφ. Na zemi vÜak rostou stovky druh∙ bambus∙.

"Kdy₧ n∞co pot°ebuji, musφm to mφt, kdybych m∞l hnßt svΘ lidi a₧ na konec sv∞ta. Kdo se vydß na cestu?" ptß se Edison.

Brauner... MacGowan... Ricalton... Segredor. VÜichni, vÜichni vystoupφ. Po m∞sφcφch se vracejφ s k°ehk²mi vlßkny.

MacGrowan se prodφral d₧ungli v Peru, Ekvßdoru a Kolumbii, kde se to hem₧φ jedovat²mi hady. Devadesßt dnφ ze sebe nesvlΘkl Üaty. John Brauner bloudil brazilsk²mi pralesy a topil se v bezedn²ch ba₧inßch. Ricalton se plavil na Cejlon a k Barm∞. Segredor podlehl na Kub∞ ₧lutΘ zimnici...

VÜechny v²pravy byly zbyteΦnΘ. Edison zatφm objevil v Menlo um∞lΘ vlßkno z celul≤zy.

Aby se na sv∞t∞ rozsvφtilo elektrickΘ sv∞tlo, nestaΦila ₧ßrovka. Stovky dalÜφch zßhad Φekaly na vy°eÜenφ. Dynamo, vedenφ, m∞°iΦe, pojistky, objφmky, celou novou °φÜi bylo t°eba objevit. P°edevÜφm bylo t°eba stvo°it elektrßrnu. Nejv∞tÜφm Edisonov²m Φinem byl cel² nov² systΘm elektrickΘho sv∞tla: elektrßrna - rozvod - elekt°ina do ka₧dΘho domu.
Uprost°ed lΘta 1882 nastala hodina zkouÜky v prvnφ elektrßrn∞ v newyorskΘ PerlovΘ ulici. "KoneΦn∞ jsme polo₧ili celΘ vedenφ," lφΦφ tuto chvφli Edison, "a spustili jeden z parnφch stroj∙ a dynamo. VÜe Ülo v²born∞. Pak jsem rozb∞hl i druh² stroj. Od Adama jeÜt∞ nikdo nikdy nevid∞l takov² cirkus. Jeden stroj se zastavil, druh² b∞₧el na tisφc obrßtek. Nastal p°φÜern² kolotoΦ."

Proto se premiΘra odklßdß o t°i m∞sφce. Teprve 4. zß°φ si Edison navlΘkl frak a zavelel: "Spus¥te to!" V tom okam₧iku sv∞tla na celΘm bojiÜti zazß°ila. Edison si strhßvß lφmec a v nap∙l rozepjatΘ vest∞ se plßcß do prsou :

"Splnil jsem vÜechno, co jsem na poΦßtku slφbil."

Ale brzy nastal nov² boj, nevybφrav², nelφtostn² zßpas o dolary. "T°i roky jsem vynalΘzal a Φtrnßct let jsem se o svou ₧ßrovku soudil," °ekl o tΘ dob∞ Edison. "Dva mili≤ny dolar∙ jsem vydal na procesy proti t∞m, kte°φ m∞ cht∞li okrßst. Pßnov∞ z Wall Streetu pochopili, ₧e v mΘ elekt°in∞ je pro n∞ v²born² obchod, a proto jim musela pat°it. Donutili m∞, abych jim ji vydal napospas."

Pßr let po svΘm sv∞tod∞jnΘm vynßlezu byl Edison finanΦnφky p°inucen ze sv²ch podnik∙ odejφt. Tehdy se trpce louΦil se sv²m zß°φcφm sv∞tlem: "Cht∞l bych, aby lidΘ zapomn∞li, ₧e mΘ jmΘno m∞lo s elekt°inou n∞kdy n∞co spoleΦnΘho."

Pochopil, ₧e nem∙₧e porazit Morgany a Rockefellery. Ale zdßlo se mu, ₧e je m∙₧e napodobit. Postavil si vlastnφ tovßrnu. Tovßrnu na vynßlezy vÜeho druhu. Najal si nejlepÜφ v∞dce, fyziky, matematiky - sßm toti₧ neum∞l poΦφtat. P°ijal do slu₧eb agenty, nejmazan∞jÜφ obchodnφky a advokßty. Zaplatil si bombastickou reklamu, z°φdil si tajnou v²zv∞dnou slu₧bu, chytal Üpi≤ny, obehnal svou v²robu neproniknutelnou sφtφ strß₧c∙ a v tΘto tvrzi vym²Ülel svΘ vlastnφ a takΘ kupoval cizφ vynßlezy. Byla to fabrika se vÜemi nelφtostn²mi zßkony podnikatelskΘ dravosti.

Nech¥ mluvφ sv∞dek Brian: "Byl naprosto bezohledn² a znal jen sv∙j cφl."

Sv∞dek Upton: "Edison nikdy nepochopil, ₧e sφla lidφ je omezena, nevßhal vyu₧φt lidφ tak bezohledn∞ jako Napoleon."

Sv∞dek Millard: "P∞t tisφc zam∞stnanc∙ se mu vyh²balo na sto hon∙. Lßte°il, tloukl do stolu a nadßval jim tupc∙."

Slovo mß A. G. Acheson: "Kdysi m∞ napadla vlastnφ myÜlenka a ukßzal jsem ji Edisonovi. ╪ekl mi: ,Neplatφm vßs, abyste mi d∞lal nßvrhy. Jak vφte, ₧e m∞ nenapadla u₧ stejnß myÜlenka? Budete k°iΦet, ₧e jsem vßm ji ukradl.' Musel jsem ho u jistit, ₧e vÜe, co vytvo°φm, pova₧uji za jeho majetek."

A pak u₧ je rok 1911, z Brna do Prahy mφ°φ v oblacφch prachu starodßvn² automobil a v n∞m Edison. NavÜtφvil fabriku pana Kolbena, svΘho zam∞stnance z Menlo, podepφÜe se primßtorovi GroÜovi na pra₧skΘ radnici a °ekne reportΘr∙m:

"Spßt Φty°i hodiny je povinnost, p∞t hodin pohodlφ, Üest hodin zahßlka. Mnoho jφdla a spßnku vra₧di lidi."

Jeho tovßrna na vynßlezy zaΦala chrlit zbo₧φ. Elektrickß lokomotiva, filmovß kamera, v²roba cementu, litΘ domy, akumulßtory, um∞l² kauΦuk. Ka₧d² jedenßct² den dalÜφ patent, tisφc p∞t set vynßlez∙, tisφc p∞t set patent∙.

A p°ece... Edison vynalezl elektrick² systΘm sv∞ta ve sv²ch p∞tat°iceti letech. A pak u₧ spφÜ klesal na svΘ drßze vynßlezce, zatφmco stoupal na cest∞ obchodnφka. Zem°el v roce 1931, v dob∞ nejv∞tÜφ hospodß°skΘ krize.

(Autor: FrantiÜek Jφlek 1987)

Hledßte odbornΘ v²klady?
Testujte Elexikon@, elektrotechnick², inteligentnφ slovnφk.