|
Transformßtor obecn∞
Je to elektrick², netoΦiv² stroj, kter² pracuje na principu elektromagnetickΘ
indukce. Slou₧φ k p°em∞n∞ el. nap∞tφ z menÜφho na v∞tÜφ a z v∞tÜφho na
menÜφ, p°i stejnΘm kmitoΦtu.
Transformßtor, p°φruΦnφ slovnφk v∞dy a techniky,
1987
m∞nφ indukci nap∞tφ na intenzitu st°φdavΘho elektrickΘho proudu. Mß
dv∞ vinutφ s nap∞tφm U1, U2 a s poΦtem zßvit∙ N1, N2 a jßdro z plech∙.
 Platφ U1:U2=N1:N2
ale proudy I1:I2=N1:N2
U autotransformßtoru jsou vinutφ vedle sebe. ProvysokΘ
kmitoΦty mß trafo ·pravu C, jßdro je z izolaΦnφ hmoty.
Nap∞tφ, Radiotechnika pro pion²ry 1954
Za vynßlez transformßtoru, bez n∞ho₧ by nebylo dneÜnφ elektrotechniky, je sv∞t
zavßzßn Pavlu NikolajeviΦi JabloΦkovovi (1847-1894). Tento rusk² vynßlezce sestrojil
prvnφ prakticky pou₧itelnou obloukovou lampu, zvanou "JabloΦkovova svφΦka".
JabloΦkov hledal zp∙sob, jak by bylo mo₧no p°i hromadnΘm pou₧itφ
"svφΦek" k osv∞tlovßnφ ulic napßjet v∞tÜφ poΦet svφtidel z jednoho
zdroje. Tento problΘm se mu poda°ilo roz°eÜit tφm, ₧e proud z generßtoru vedl do
n∞kolika za sebou zapojen²ch cφvek. Do ka₧dΘ cφvky byla navleΦenß druhß cφvka,
spojenß s uhlφky "svφΦky". Ve svΘm patentu z roku 1876 JabloΦkov pravφ:
"cφvky se hotovφ r∙zn∞ velkΘ a jsou vypoΦφtßny tak, aby dßvaly indukovan²
proud s nap∞tφm vhodn²m pro svφtidlo". JabloΦkov tedy vhodn²m poΦtem zßvit∙
na obou vinutφch reguloval nap∞tφ. Pou₧il tudφ₧ transformßtoru k tΘmu₧ ·Φelu, k
jakΘmu ho u₧φvßme dnes.
 Jak JabloΦkov dosßhl,
aby lampa byla z "indukΦnφ cφvky" napßjena trval²m proudem, kdy₧ jsme se
prßv∞ p°esv∞dΦili, ₧e proud vznikß jen v okam₧iku zapojenφ a p°eruÜenφ?
Napßjel toti₧ primßrnφ vinutφ proudem st°φdav²m, kter² mnohokrßt za vte°inu
m∞nφ sv∙j sm∞r. K tomu ·Φelu zkonstruoval zvlßÜtnφ generßtor st°φdavΘho
proudu. Proto₧e vÜak v tΘ dob∞ nebylo jeÜt∞ pou₧φvßnφ st°φdavΘho proudu
obvyklΘ, upravil sv∙j systΘm d∞lenφ proudu tak, aby ho bylo mo₧no u₧φt i v sφti
stejnosm∞rnΘ. Zapojil prost∞ do napßjecφho vedenφ p°eruÜovaΦ, shodn² s
konstrukcφ dneÜnφho zvonku. Tento p°eruÜovaΦ proud neustßle p°eruÜoval a
zapojoval, tak₧e ve vinutφch transformßtoru se opakovalo v rychlΘm sledu to, co jsme
si vyzkouÜeli s naÜimi dv∞ma cφvkami a galvanometrem (odkaz).
Transformßtor je tak°ka ideßlnφ elektrick² p°φstroj. Bez jak²chkoliv otoΦn²ch
souΦßstφ, bez dozoru a s nepatrn²mi ztrßtami dovede r∙znΘ u₧iteΦnΘ v∞ci.
NepropouÜtφ stejnosm∞rn² proud, st°φdav² vÜak ano. A u toho st°φdavΘho m∙₧eme
transformßtorem m∞nit libovoln∞ nap∞tφ.
Zde uvßdφme kontakty k uvedenΘmu tΘmatu. |
|