Kapacita,
Farad, Kondenzßtor |
Kapacita, ilustrovan² encyklopedick² slovnφk, 1980
Schopnost kondenzßtoru, pom∞r nßboje na jeho deskßch (na vodiΦi) a
nap∞tφ mezi deskami (vodiΦem a zemφ). TakΘ schopnost akumulßtoru, mno₧stvφ proudu
(v Ah), kterΘ pojme akumulßtor p°i jednom nabitφ.
Kondenzßtor, ilustrovan² encyklopedick² slovnφk, 1980
 Za°φzenφ
k hromad∞nφ elektrick²ch nßboj∙, tvo°enΘ dv∞ma vodiv²mi deskami nebo dvojicemi
desek st°φdav∞ do sebe zasunut²ch a odd∞len²ch vzduchem nebo jin²m dielektrikem.
Ob∞ desky nebo dvojice desek nesou stejn∞ velk² nßboj opaΦnΘho znamΘnka. Pro
stejnosm∞rn² proud p°edstavuje kondenzßtor nekoneΦn∞ velk² odpor, st°φdavΘ
proudy propouÜtφ a jeho odpor klesß se vzr∙stajφcφm kmitoΦtem. Podle provedenφ se
kondenzßtory d∞lφ na otoΦnΘ, svitkovΘ, keramickΘ a elektrolytickΘ.
A)pro vysokΘ nap∞tφ, B)papφrov², C)elektrolytick², D)svitkov², E)slφdov²,
F)keramick²-slφdov², G)keramick² dola∩ovacφ
Farad,
ilustrovan² encyklopedick² slovnφk, 1980
ZnaΦka F, fyzikßlnφ jednotka elektrickΘ kapacity; 1farad je
kapacita elektrickΘho kondenzßtoru, kter² p°i nap∞tφ 1 voltu pojme nßboj 1
coulombu.
Kapacita a Kondenzßtor,
Abeceda elektrotechniky, 1954
Do dvou kovov²ch destiΦek p°ivedeme elektrick² proud dle obrßzku.
I kdy₧ pak p°φvod p°eruÜφme, m∙₧eme spojit desky drßtkem a v doteku p°eskoΦφ
jiskra. V deskßch se tedy nahromadilo trochu elekt°iny. TakovΘ za°φzenφ (dv∞
vodivΘ desky proti sob∞ odd∞lenΘ isolacφ) se jmenuje kondenzßtor.
P°idßvßnφm naboje stoupß nap∞tφ (potencißl) na kondensßtoru a₧ nakonec
p°eskoΦφ n∞kde jiskra a tφm se kondenzßtor vybije. Jiskry snadn∞ji srÜφ z roh∙,
v²stupk∙, konc∙ t∞les a proto Φßsti, na nich₧ chceme udr₧et nap°. pro fysikßlnφ
pokusy obrovskß nap∞tφ, majφ tvar koule.
 ╚ßsteΦky nßboje na
t∞lese se vzßjemn∞ odpuzujφ (tlaΦφ se jedna od druhΘ). M∙₧eme dob°e sledovat
jejich poΦet (mno₧stvφ) nap°. na 1cm2 povrchu, Φili hustotu
elektrickΘho nßboje. Nejv∞tÜφ hustota je na rozφch t∞les, tam se natlaΦilo jako na
nejvzdßlen∞jÜφ mφsta nejvφce ΦßsteΦek. Je-li p°φliÜ velkß, srÜφ elekt°ina
ven z vodiΦe. To je tich² v²boj slab∞ svφtiv² (ze star²ch dob nazvan² ElißÜ∙v
ohe≥).
Schopnost jφmat elekt°inu se jmenuje kapacita (jφmavost). Je tφm v∞tÜφ, Φφm
v∞tÜφ jsou desky a Φφm je jich vφce a Φφm je jich vφce (ale isolovan∞). Isolaci
mezi deskami (dielektrikum) tvo°φ nap°. vzduch, sklo, slφda, navoskovan² papφr atd.
V radiotechnice se pou₧φvß kondenzßtor∙ otoΦn²ch, jejich₧ kapacita se m∞nφ
posuvem desek. Zv∞tÜenφm poΦtu desek byla zv²Üena i kapacita. OtßΦenφm desek
proti sob∞ se m∞nφ velikost ploch stojφcφch proti sob∞, tedy i kapacita.
Kondenzßtor,
Radiotechnika pro pion²ry 1954
 ProΦφsneme
h°eben a dotkneme se jφm kulatΘ
plechovΘ destiΦky, podlo₧enΘ kouskem skla. Dosud byla
neelektrickß, nebyl na nφ ani jeden elektron navφc, ani jφ jedin² elektron nechyb∞l.
VolnΘ elektrony z h°ebenu vy₧enou domßcφ elektrony z jejich mφst a tyto uvoln∞nΘ
elektrony z∙stanou bez p°φst°eÜφ. StejnΘ nßboje se odpuzujφ, pokouÜejφ se tedy
volnΘ elektrony rozutΘci od sebe co nejdßle. Usadφ se rovnom∞rn∞ po obvodu
destiΦky. NaznaΦφme si tu sm∞r jejich rozutφkßvßnφ Üipkami.
Tak m∙₧eme destiΦku nabφjet dalÜφmi dßvkami
elektron∙, a₧ u₧ namaΦkanΘ elektrony nebudou ochotny mezi sebe dalÜφ p°ipustit.  DestiΦka u₧ nenφ schopna
p°ijφmat dalÜφ nßboj, jejφ kapacita je pln∞ obsazena.
A p°ece dovedeme dostat na ni jeÜt∞ vφce elektron∙. U₧ijeme malΘho podvodu a milΘ
elektrony oÜßlφme. Kdy₧ jsou tak nesnßÜenlivΘ, odvedeme jejich pozornost od
domßcφch svßr∙, ukß₧eme jim vnadidlo, a zatφm co se na n∞j budou dφvat,
vpaÜujeme mezi n∞ nepozorovan∞ dalÜφ elektrony. Nachystßme si dalÜφ destiΦku,
p°ipßjφme na ni drßt∞nΘ ouÜko a p°iblφ₧φme ji k prvΘ destiΦce. VolnΘ
elektrony na prvΘ destiΦce se obrßtφ k druhΘ v nad∞ji, ₧e se jim poda°φ skoΦit
na tuto dosud prßzdnou destiΦku a tφm uniknout z dosavadnφ tlaΦenice. Jejich
hladov²ch pohled∙ se leknou elektrony v atomech druhΘ destiΦky a honem utekou co
nejdßl. Tentokrßt mohou utΘci doopravdy, ouÜkem, rukou a t∞lem do zem∞, kde je pro
n∞ mφsta dost. 
Na desce zbudou kladnß jßdra, kterß svou blφzkostφ
p°idr₧ujφ zßpornΘ elektrony na prvΘ desce. Jejich pozornost je obrßcena sem.... a
nßm se poda°φ mezi n∞ vpravit dalÜφ a dalÜφ dßvky elektron∙. Na prvΘ desce tφm
dostaneme urΦit² nßboj zßporn², na druhΘ desce urΦit² nßboj kladn². Elektrony
jsme tφmto za°φzenφm namaΦkali a zhustili.
Ale v₧dy¥ na desce nenφ nic vid∞t. Jak m∙₧eme tvrdit, ₧e elektrony jsou
namaΦkßny? DestiΦku s ouÜkem odlo₧φme, sklo s prvnφ destiΦkou zdvihneme ze stolu a
p°iblφ₧φme k destiΦce prst. Vletφ do n∞ho krßsnß dlouhß jiskra.
 Faraday Michael, kdo to byl?
Podrobnosti o badateli.
Zde uvßdφme kontakty k uvedenΘmu tΘmatu. |
|