Babičku jsem snědl, dědečka jsem snědl a tebe taky sním... I když se to nemusí na první přečtení zdát, píšu o pevném disku. O přenosném černě oplastovaném zařízení určeném hlavně pro použití s notebooky, do kterého se toho vejde opravdu hodně. Třeba dvě DVD-ROM s pohádkou o Otesánkovi.

Přenosný disk Travelstar E s počítačem komunikuje přes PC kartu. Ne každému stačí průměrně 4GB diskového prostoru získaného s novým notebookem. Osm nebo deset gigabajtů navíc si zájemci mohou zakoupit za 449 nebo 549 dolarů od firmy IBM. Velká Modrá nestojí na poli přenosných disků osaměle, proto by případné kupce mohl zaujmout program Diamondu, RioPort, spravující digitální hudební nahrávky. Při zaplnění celého disku skladbami ve formátu MP3 získá cestující audiofil cca sedmidenní nepřetržitý proud hudby, jestli chce IBM propagovat tento disk jako hudební nosič, měl by k němu přikládat pár kilogramů lithiových baterií - pro běh notebooku.

Ostatním váhajícím by v rozhodování o novém přenosném nosiči mohla být tradice značky IBM - první harddisk sestrojili její inženýři v roce 1956. Inovace staví IBM na první místa žebříčku výrobců pevných disků. Dokládá to i nový světový kapacitní rekord dosažený firmou začátkem tohoto týdne, kdy se limitní hranice hustoty dat na médiu posunula z 20 na 32 miliard bitů na čtvereční palec.

HeM ( 8. 10. 1999)