Přestože je čip K7 úplně novým procesorem další, nyní již sedmé, generace použité technologie mají své kořeny hluboce zapuštěné v minulosti. AMD vybral to nejlepší a všechno urychlil, zlepšil, posílil... a máme tu nový procesor. Ale zas tak jednoduché to není.

Předpovídání větvení
Je zajímavé, že K7 má menší předpovědní tabulku než jeho předchůdce. K6 zpracovávalo údaje v menších množstvích než K7 a čím delší sekvence instrukcí by byla předpovídána, tím větší by bylo procento chyb.

Univerzální dekodéry instrukcí x86
Tyto dekodéry převádí komplexní instrukce typu x86 proměnné délky na malé instrukce typu "Risc" pevné délky. Procesory PII a III i K7 mají 3 dekodovací jednotky, ale pouze v K7 jsou všechny tři univerzální. Pentium II a III mají pouze jednu jednotku univerzální, což znalmená, že dvě další mohou zpracovávat pouze jednoduché instrukce x86. K7 by tedy mělo dekodovat rychleji.

Jednotka operací s pevnou čárkou
Procesor obsahuje 3 výpočetní jednotky pro výpočty s pevnou řádovou čárkou. Může zpracovávat až 2.5 instrukce během cyklu - což je o 0.4 až 0.5 instrukce více než u PIII. Díky časovači uchovávajícímu posledních 15 instrukcí může jednotka vykonávat operace mimo pořadí, čímž se zamezí čekání.

Technologie výroby
První čipy K7 budou vyrobeny v Austinu, Texas, technologií .25 mikronu, od druhé poloviny roku 1999 se přejde na technologii .18 mikronu. Nová továrna v Drážďanech začne rovnou s výrobou .18 mikronových Ká sedmiček.

AMD na Cebitu ukázalo, že s K7 600MHz .25 mikronu lze dosáhnout i vyšších frekvencí. Přesto nepočítejme s tím, že větší matrice přetrvají. Procesory K7 vyrobené na 250 nanometrech zaberou o 80 čterečních milimetrů větší plochu, spotřebují více energie a produkují větší teplo. AMD také věří, že brzy přejde z aluminiových propojek na rychlejší měděnou technologii s menší spotřebou energie, která by koncem roku mohla vést až k překonání hranice 1GHz.

HeM ( 27. 5. 1999)