Vítejte na stránkách našeho (vlastně mého) virtuálního příběhu, který Vám budeme (vlastně budu) přinášet pravidelně každou středu. Tak abych se dostal k věci. O čem to vlastně bude? Dneska jsem jel městskou hromadnou dopravou (jako každý den) a koukal jsem se z okna. Napadlo mě, že by nebylo špatné sepsat příběh virtuálního hrdiny, který putuje naší "zhyzděnou" planetou. Rád bych v příbězích nepřímo upozorňoval na problémy, které si způsobujeme sami tím, že každý den jíme jogurty, jezdíme autem, pouštíme si televizi. Nuda co? No, to jsem si také říkal, ale co kdybychom Vám to podával zábavnou formou? Mohlo by to být dobré a já doufám, že také bude. Příběh jsem si nazval pracovně "Virtuální Waxík o:)"

Část 1

Začínáme. Pro začátek by se slušelo si našeho virtuálního kamaráda představit. Ne, k čemu to, vždyť on je to virtuální hrdina, tak proč si ho nevymyslet. Popisovat nic nebudu. Vymyslete si ve vašich (jistě hodně rozvinutých) hlavách panáčka (postavičku) se kterou budete žít při čtení následujících řádků. Jste již hotovi? Já ještě ne. Sakra. Á už mě  něco napadlo.

Tak a můžeme se vydat na naši cestu. Waxík vstává v jeho malém (plesnivém) bytě a sundává si z nohou děravé ponožky. Hlava ho bolí, jelikož spal ve stoje (a to z důvodu, že se mu do jeho bytu nevešla postel). Jde si do kuchyně vyčistit zuby (koupelnu nemá a na záchod chodí jen tak ven). Napadlo ho, že by si mohl vzít něco k jídlu. Kouká se kolem sebe, nic nevidí, ale přeci jenom něco zahlédl. Je to igelitový sáček (kterých má ve svém bytě víc než hodně) a vněm jsou jakési bobule a papírek. Již vysílený Waxík běží přes kuchyň za poskakujícím sáčkem. Vysype jeho obsah na zem. Vezme si do ruky papírek a rozdělá ho. Vezme si brýle a začne číst. Je tam napsáno něco ve smyslu: "Uchopte a vložte do vroucí vody a nechtěl 3 minuty vařit". Waxík si to přečet, odložil brýle a dal hrnec na kamna. Jenže nastává tu problém. Waxík nemá vodu. Z vodovodu již dva roky teče voda, které se nedá ani omylem pít a pramenitou nemá a tak vezme kýbl, který má pod dřezem a položí utěrku na hrnec. Vodu procedí tímto narychlo sestaveným filtrem a již začíná házet bobule do vody. Najednou zjišťuje, když se voda začíná pozvolna vařit, že bobule začínají bobtnat. Bobule se začínají rychle množit. Waxík se najednou vylekal a vyhodil hrnec (zavřeným) oknem. Povzdychl si a s prázdným žaludkem si z (již téměř) prázdné kasičky vzal poslední úspory a jde do hospody, která je naproti jeho bytu. Vleze do hospody. Sedne si k volnému stolu úplně v rohu, aby ho moc nikdo necítil a začal luskat prstem, že by jako rád jídelní lístek. (Vykuchaný) barmistr již běží s krapítek roztrhaným jídelním lístkem a povídá: "Zde Vám nesu hepšik jídelní lístek, pane". Waxík poděkuje a začne si listovat. Sloní jatýrka smažené na prachu o:) to by mohlo být dobré myslí si Waxík a pokračuje dále. Pražený pes, obr v hadí zálivce. Ano, to si dám začne volat  Waxík a vyklepaný barmistr již běží naproti Waxíkovi a (vyklepanou) rukou sahá do kapsy pro tužku, aby si mohl zapsat pánovo přání. Waxík si poručil Obra v hadí zálivce. Barmistr jen poslušně zakýval hlavou a ještě se ptá co by rád k pití? Waxík suveréně říká, že piwo. Barmistr utíká k pultu natočit pánovi piwo a v  kuchyni se mu již připravuje hlavní chod. Barmistr již běží za hostem s čtvrtlitrem piwa a sazí mu ho na stůl. Waxík poděkoval a již se těší na tu pochoutku. Téměř po roce si může dovolit piwo. Dává čtvrtlitr (možná by jste se zeptali proč čtvrtlitr? Jednoduchá odpověď: Wax by víc nevypil o:) k ústům a usrkne pěnu. Náhle odhodí půllitr od úst a zakřičí: "To piwo je teplý, že by se v něm dali vařit brambory, FUUUJ". Waxík se zvedl z židle a odchází z hospody. Barmistr na něj volá, co placení? Waxík se mu vysměje a pokračuje dál v chůzi. Před hospodou ho začne opruzovat malý ratlík. Snaží se Waxíkovi naznačit, že je sám a nemá kamaráda a tak se Waxík smíří a vezme si psíka, kterého si provizorně nazval Alíka s sebou na cestu storým světem. Jdou na sever do centra města. Jdou již téměř dva dny a stále se nemůžou prokousat tou ohromnou spletí překážek, které jim nastražila civilizace. Jedí co kde najdou ( a že se mají docela dobře,. jelikož odpadků je všude přebytečné množství). Žijí jednoduchým životem a putují pěšky do centra města, kde by chtěl Waxík najít pro sebe práci. Asi po týdnu (téměř) nepřetržité chůze se Waxík a Alík dostali konečně do centra města. Koukají jako znovunarození, kolem nich jsou ohromné stavby, které lemují široké a hodně fregventované silnice. Každý tu má svoje auto, byt, práci... Waxíka najednou napadlo, že by chtěl být jako oni, jezdit si autem, bydlet v teplém bytečku a mít vlastní vanu. No jo, ale v kapse měl peněz, tak na jednu chudou večeři a tak së po dlouhém rozmýšlení rozhodl jít do práce. Začal tedy hledat práci. (Musím zde podotknout, že Waxík vystudoval vysokou školu chirurgickou a astronomickou). Šel do nemocnice, kde se začal ptát jestli nepotřebují pomocnou sílu. Vrátný ho poslal na personální oddělení, kde ho mile přivítali. Waxík se posadil a doktůrek se ho zeptal co by tak chtěl dělat? Waxík skromně propustil mezi zuby větu, že by něco jako uklízečka. Doktůrek se trochu zasmál, ale pak řekl proč ne. Dostanete byt, atuo a vlastni skříňku u nás v nemocnici,. Waxík se zaradoval a již se těšil na to, že bude mít konečně svůj vlastní byt a dokonce i auto. Doktůrek ho vykopl a ještě dodal, ať si zajde k technikovi do 85 poschodí a, že ten mu dá klíče od bytu a auta. Waxík celý šťastný běží schod po schodu do 85 poschodí. Když je asi v 50 patře, tak dostane křeč do levé nohy. Kouká se po výtahu, ale ten nikde a tak si sedne a asi po pěti hodinách úmorné bolesti se Waxík zvedl a pokračoval dál do té (pro něj) nepředstavitelné výžky. Je již večer, kukačka houká a náš malý, hloupoučký a slabý Waxík se vyšplhal do 85 patra. kde měl být technik. Technik zde kupodivu byl a Waxíka pustil dál do jeho bytu. Waxík se posadil a svěřil se mu co má na srdci. Technik ochotně Waxíkovi dal klíče od bytu a ukázal z okna na protilehlý mrakodrap, kde byt byl. Waxík ještě slušně (to se u něj moc nestávalo) poprosil o klíče od auta. Ty také dostal. Začal si to pěkně mazat schůdek po schůdku zpět dolů. Přešel přes silnici zatuchlým nadchodem a  najednou..... 

Pokračování příští týden