bírka básní, které jsou zpracovány baladickým způsobem. Erben vychází z lidových tradic, ve svých básních se zabývá determinací lidského osudu, člověkem ovládaným přírodou, lidskou morálkou. Básně jsou plné napětí, očekávání, předtuchy, touhy naděje, strachu, hrůz či vykoupení.

Kytice

            Úvodní báseň. Básník srovnává své básně s mateřídouškou, která vyrostla na hrobu zemřelé matky pro útěchu dětem. Vyjadřuje nadějím, že i jeho básně budou jakousi útěchou a potěšením. Při jejich psaní se obrátil do dávné minulosti, sebral pověsti a zavázal v kytici, kterou ovinul ozdobnou stužkou.

 Poklad

            Na Velký pátek spěchá matka do kostela. Cestou spatří vchod do skály. Když vejde, uvidí hromadu pokladů. Posadí své dítě na zem a s pokladem utíká domů. Když se vrací potřetí, skála je zavřena. Matka se trápí nad ztrátou dítěte. Uvědomuje si, že o největší poklad, své dítě, přišla. Celý rok čeká na Velký pátek. Skála je opět otevřená, tentokrát si matka pokladu nevšímá, zajímá ji jen dítě, které si šťastna odnáší.

 Svatební košile

            Opuštěná dívka prosí Pannu Marii, aby jí vrátila milého, nebo zkrátila její život. Za svá slova je potrestána. Zemřelý milý přichází pro dívku. Dívka si na cestu bere modlicí knížky, růženec a košile, které zatím ušila. Cestou zakusí mnoho hrůz, prosí za odpuštění a schová se do umrlčí komory. Když zakokrhá kohout, zjevení zmizí. Ráno dívku najdou lidé na hřbitově, kde je čerstvě vykopaný hrob a kousky košil po celém hřbitově.