Anotace:

Změny jsou velmi různorodé, a proto jsou shrnuty do několika oblastí:

1. FINANČNÍ MAJETEK

• Došlo ke změně struktury finančního majetku, kdy z celkového výčtu byly vyňaty: "umělecká díla, sbírky, předměty z drahých kovů a pozemky pořízené k dlouhodobému uložení volných peněžních prostředků" [čl. I odst. 2 úvodních ustanovení a odst. 8 písm. d) čl. I účtové třídy 0].
  (Přechodná ustanovení: "důsledky změny v účtování finančního majetku přesunem na příslušné majetkové účty je nutné popsat v příloze k účetní závěrce".)
• V souvislosti s výše uvedenou změnou muselo v textu dojít ke zrušení slov "pokud nejsou finančními investicemi" [odst. 5 písm. a) a písm. b) a odst. 6 písm. a) čl. I a odst. 3 písm. a) a písm. b) čl. IX účtové třídy 0].

2. DOTACE

Od 1. 1. 2000 bylo v definici dotace (čl. XVIII úvodních ustanovení) doplněno:

• co se dotací rozumí a z jakého zdroje musí být dotace poskytnuty - je to "bezúplatné plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtu vyššího územního celku, města nebo obce, ze státního fondu, z rozpočtových prostředků Grantové agentury, z veřejného rozpočtu cizího státu a z programu PHARE nebo programu obdobného" (odst. 1),
• že příslušný orgán může za dotaci prohlásit prominutou část poplatku, umožňuje-li prominout část poplatku právní předpis (může se jednat např. o zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových) - odst. 4 čl. XVIII úvodních ustanovení.

Změna se zároveň projevila zrušením odst. 13 čl. I účtové třídy 0, jehož text byl zapracován v odst. 3 čl. XVIII úvodních ustanovení a dále zavedením nového odkazu na čl. XVIII úvodních ustanovení v odst. 9 čl. I úvodních ustanovení (kapitálové fondy) a odst. 6 a 7 čl. II účtové třídy 4 (účtování na účtu 413-Ostatní kapitálové fondy).

3. ODLOŽENÁ DAŇOVÁ POVINNOST

Došlo ke změně výpočtu odložené daňové povinnosti, která se zjišťuje u účetních jednotek tvořících skupinu podniků. K rozdílu mezi daňovým základem a hospodářským výsledkem před zdaněním dosud docházelo z titulu rozdílu mezi odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku vypočtenými podle zákona o daních z příjmů a odpisy uvedeného majetku vypočtenými podle účetního plánu.

• Od 1. 1. 2000 mohou účetní jednotky při výpočtu odložené daně vycházet i z ostatních dočasných rozdílů (čl. X odst. 6 úvodních ustanovení).
• S výše uvedenou změnou souvisí upřesnění výpočtu velikosti odložené daňové povinnosti, která je součinem rozdílu mezi daňovým a účetním odpisem, popř. dalšího dočasného rozdílu, a sazbou daně z příjmu pro následující zdaňovací období (čl. X odst. 7 úvodních ustanovení).
• Nové odstavce 10 a 11 čl. X úvodních ustanovení upřesňují postup při uplatnění "ostatních dočasných rozdílů" při výpočtu odložené daňové povinnosti. V prvém roce účtování o odložené dani je nutné zohlednit celkové dočasné rozdíly, vzniklé za celou dobu existence účetní jednotky. Z toho důvodu je nutno vyjít z rozdílů bilančních stavů a ne jen z nákladové a výnosové změny stavu. O odložené daňové pohledávce je možno účtovat jen v případech, kdy neexistují pochybnosti o jejím možném uplatnění v následujících účetních obdobích. Tuto skutečnost je nutno popsat v příloze k účetní závěrce.

4. KURZOVÉ ROZDÍLY

V článku XIII úvodních ustanovení Kurzové rozdíly (odst. 4 až 8) je nově uvedeno:

• Pojmem "uskutečnění účetního případu" se rozumí u kursových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období na účtech pohledávek a závazků (z účtové třídy 3 a 4) a na účtech úvěrů a finančních výpomocí (z účtové třídy 2 a 4)

  a)	úhrada závazku a inkaso pohledávky,
  b)	postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
  c)	převzetí dluhu u původního dlužníka,
  d)	dílčí úhrady závazků a dílčí inkasa pohledávky,
  e)	vzájemné započtení pohledávek; při započtení pohledávek v různých měnách se vychází z kursu, stanoveného příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku,
  f)	úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou,
  g)	převod záloh na úhradu pohledávek a závazků,
  h)	převod deviz mezi devizovými účty.

• Kursové rozdíly nevznikají při

  a)	změně věřitele, resp. dlužníka, včetně případné změny měny,
  b)	dohodě o změně měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků,
  c)	splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.

• Pro ocenění nakoupených nebo prodaných valut a deviz je možno použít kurs komerční banky, s kterou byl obchod uskutečněn.
• Při postupném vzniku závazku z úvěru nebo půjček, např. v rámci smluvního úvěrového rámce, a následném postupném splácení uvedených závazků, lze použít pro vyčíslení kursových rozdílů metodu FIFO nebo průměrný kurs za období poskytování úvěru nebo půjčky (postup stanoví účetní jednotka ve svém předpisu).
• Při přepočtu cizích měn, které nejsou obsaženy v kursech devizového trhu vyhlašovaných Českou národní bankou, se pro přepočet použijí oficiální střední kursy centrálních bank, popř. aktuální kursy na mezibankovním trhu, k americkému dolaru nebo německé marce, resp. EURu.

Dále došlo k těmto drobnějším úpravám (odst. 1, 2, 9 a 10 čl. XIII úvodních ustanovení):

• majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu "směnným kursem devizového trhu vyhlašovaným Českou národní bankou" [dřívější definice se odkazuje na § 24 odst. 2 písm. a), b), c) a d) zákona o účetnictví],
  v rámci téže účetní jednotky lze používat denní kursy i pevné kursy, přičemž jejich použití pro příslušné účetní případy stanoví účetní jednotka ve svém předpisu,
• v odst. 2 místo původních slov "pro přepočet cizí měny na českou ..." je uvedeno "pro potřeby oceňování cizoměnových pohledávek a závazků" lze za den uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den dojití faktury nebo obdobného dokladu,
• u kursových rozdílů zjištěných při uzavírání účetních knih (odst. 9) je oproti původnímu textu důsledně upraveno, jakým způsobem se postupuje u obchodníka s cennými papíry - "kursové rozdíly vzniklé na účtu 222-Bankovní účty klientů se zúčtují na účet 326-Závazky vůči klientům",
• v odst. 10 je popsáno, jakým způsobem postupovat při vyúčtování na účtu 386-Kursové rozdíly aktivní - vytvoří se rezerva na kursové ztráty na vrub účtu 574-Tvorba rezerv a ve prospěch účtu 454-Rezerva na kursové ztráty, není-li tato ztráta zajištěna např. finančními deriváty.

5. OCEŇOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ

A) ÚROKOVÝ VÝNOS

V odst. 4 a 5 čl. XV úvodních ustanovení Oceňování cenných papírů

• je definováno, co se úrokovým výnosem rozumí:

  a)

  u dlužných cenných papírů s úrokovou sazbou to je výnos stanovený touto sazbou, při respektování věcné a časové souvislosti,

  b)

  u diskontovaných dlužných cenných papírů rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kursem, při respektování věcné a časové souvislosti, nebo rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a cenou pořízení. Účetní jednotka musí použít zvolenou metodu ocenění pro všechny diskontované dlužné cenné papíry v rámci příslušné účtové třídy a změnu ve způsobu ocenění z důvodu dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví lze provést v bezprostředně následujícím účetním období jen u nově nabytých cenných papírů;

• došlo k několika zpřesněním, např.
  - ke změn slov "alikvotní výnosový úrok" na "alikvotní úrokový výnos",
  - bylo vypuštěno oproti dřívějšímu znění, že "naběhlý alikvotní výnosový úrok je cenným papírem (kupon)",
  - že cena pořízení dluhopisů včetně naběhlého úroku vyjadřuje hodnotu cenných papírů, která se mění v závislosti k průměrné hodnotě stanovené podle vyhlášky MF č. 207/1998 Sb. o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo v investičním fondu (původně se řídila vyhláškou č. 224/1996 Sb.);
• na tuto úpravu navazují změny v čl. I odst. 3 a 4 účtové třídy 6. V odst. 3 je uvedeno jakým způsobem se postupuje
  - při účtování úrokových výnosů (příjmů), které se podle zákona o daních z příjmů zdaňují zvláštní sazbou daně a sraženou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost "sražená daň se vyúčtuje na vrub účtu 314-Daň z příjmu";
  - v ostatních případech se úrokový výnos (příjem) účtuje v netto částce; pokud se uvedený úrokový výnos (příjem) účtuje v brutto částce, je nutno vyúčtovat částku srážkové daně odpovídající vyúčtovanému úrokovému výnosu na účet 591-Daň z příjmu z běžné činnosti - splatná. Dividendy, podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynou-li ze zahraničí, se účtují v brutto částce a plynou-li z tuzemska, se účtují v netto částce.
  (Přechodná ustanovení stanoví, že "pokud byly úrokové výnosy (příjmy) z cenných papírů, které se ve smyslu zákona o daních z příjmů zdaňují zvláštní sazbou daně, kterou není možné započítat na celkovou daňovou povinnost, účtovány brutto způsobem a časové rozlišení (účet 385-Příjmy příštích období) nebylo očištěno o odpovídající srážkovou daň, provede se oprava zůstatku účtu 385-Příjmy příštích období k 1. 1. 2000 vyúčtováním rozdílu na účet 591-Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná".)
  - nově je zařazen odst. 4 ve znění: "právně zaniklé závazky se vyúčtují na příslušný účet ostatních výnosů".

B) AKCIE

Článek XV Oceňování cenných papírů je doplněn o odst. 6, kde je stanoveno, jak postupovat

• v případech snížení základního jmění snížením nominální ceny akcií s výplatou uvedené částky akcionářům (v tom případě se přijatá částka vyúčtuje jako ostatní finanční výnos),
• v případě snížení hodnoty těchto akcií pod cenu pořízení (vyjádří se vytvořením opravné položky).

C) MAJETKOVÉ ÚČASTI NABYTÉ PROTIHODNOTOU

• V čl. III odst. 6 účtové třídy 0 se hovoří o oceňování cenných papírů a majetkových účastí, které byly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad do obchodní společnosti nebo družstva. Jejich oceněním je u vkladatele zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu, a to bez ohledu na ocenění tohoto vkladu v obchodní společnosti nebo družstvu. Ke zpřesnění dochází doplněním, že "tato zůstatková (účetní) hodnota se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o DPH považuje tento vklad za zdanitelné plnění".

6. POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY Z OPČNÍCH OPERACÍ

• Opční operací se rozumí, že kupující opce má u nákupní opce právo koupit, a u prodejní opce právo prodat stanovený podkladový nástroj, např. cenné papíry, za předem pevně určenou cenu - cena realizační - ke stanovenému datu.
  Upřesněním znění je nově vložená věta, že ke stanovenému datu právo uplatnit opci zaniká.
• S touto změnou souvisí úpravy v odst. 2 a 3 čl. VIII účtové třídy 3, kde se hovoří o účtování nakoupených opcí (opčních prémií):
  "Cena opce se v okamžiku "uplatnění, propadnutí, postoupení nebo uzavření pozice" (dříve... realizace, příp. propadnutí ...)
  - "vyúčtuje do nákladů zápisem na vrub účtu 568-Ostatní finanční náklady, s výjimkou uplatnění nákupní opce při nákupu podkladového aktiva, kdy její cena vstupuje do pořizovací ceny či ceny pořízení podkladového aktiva",
  - "vyúčtuje do výnosů zápisem ve prospěch účtu 668-Ostatní finanční výnosy."

7. INVESTIČNÍ MAJETEK

A) NIM, HIM, DNIM, TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ

Nově jsou uvedeny tyto definice (čl. I odst. 3 a odst. 4):

• nehmotný investiční majetek - jsou to majetkové položky stanovené v čl. VIII účtové třídy 0 s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění jedné položky převyšující 60 000 Kč, pokud se tímto opatřením nestanoví jinak,
• (V Přechodných ustanoveních je stanoveno, že "v ocenění podle čl. I odst. 3 účtové třídy 0 se jako majetková položka zaúčtují zřizovací výdaje, s jejichž vynakládáním bylo započato dnem 1. ledna 2000. Zřizovací výdaje, které vznikly před tímto datem a pokračují po něm, se zaúčtují v ocenění podle dříve platných opatření".)
• doba použitelnosti delší než jeden rok - je to doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást dokonalejších nebo jiných postupů nebo řešení včetně doby praktického ověřování nebo osvojování nehmotných výsledků (v důsledku toho byl zrušen odst. 5 čl. VIII účtové třídy 0),
• drobný nehmotný investičního majetek - jsou to účetní jednotkou určené majetkové položky uvedené v čl. VIII účtové třídy 0, pokud jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky nepřevyšuje částku 60 000 Kč.

Na základě odst. 1 čl. II a doplněním odst. 4 čl. VI účtové třídy 0 dochází rovněž ke zpřesnění vymezení nehmotného a hmotného investičního majetku:

• nehmotným popř. hmotným investičním majetkem je též technické zhodnocení drobného nehmotného nebo hmotného majetku [čl. I odst. 10 písm. c)], který účetní jednotka v souladu s tímto opatřením zúčtovala do nákladů nebo zásob,
• "pro technické zhodnocení nehmotného investičního majetku z věcného hlediska obdobně platí ustanovení o technickém zhodnocení hmotného investičního majetku, avšak s ohledem na nehmotnou povahu majetku".

B) POŘIZOVÁNÍ INVESTIČNÍHO MAJETKU

• Čl. II účtové třídy 0 Pořizování investičního majetku je zpřesněn doplněním textu odst. 8, který upravuje postup stran při pořízení hmotného investičního majetku směnnou smlouvou: "nákladem každé strany je zůstatková cena majetku ke směně předaného a výnosem je cena majetku směnou pořízeného, tj. buď pořizovací cena, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány anebo reprodukční pořizovací cena, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány".
• V odst. 1 čl. VII účtové třídy 0 je uveden příkladný výčet výdajů spojených s pořízením hmotných investic, který je nově doplněn tímto textem:
  g) "Zkoušky, kterými zhotovitel prokazuje řádné provedení díla. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, které podle smlouvy patří objednateli, sníží se o výnosy z těchto výrobků nebo výkonů náklady na pořízení hmotných investic".
• V odst. 2 čl. VII účtové třídy 0 je uveden výčet výdajů, které s pořízením hmotných investic nesouvisí a jsou součástí provozních nákladů. Pod písmenem f) jsou uvedeny výdaje na opravy, jejichž účelem je uvedení do provozuschopného stavu.

C) OCEŇOVÁNÍ NIM a HIM

Na základě čl. III odst. 5 účtové třídy 0

• dochází ke zpřesnění definice ocenění jednotlivého odpisovaného hmotného investičního majetku a jednotlivého nehmotného investičního majetku (dříve ocenění hmotného a nehmotného investičního majetku), který se zvyšuje o technické zhodnocení, jehož hodnotové vymezení částkou stanoví § 33 zákona o daních z příjmů (dříve bez přesného odkazu na paragraf),
• je zpřesněno, že účtovat náklady nepřevyšující uvedenou částku lze jako:
  a) technické zhodnocení (v této definici uvedeno nově),
  b) ostatní provozní náklady v případě hmotného investičního majetku,
  c) ostatní služby v případě nehmotného investičního majetku.

D) OPRAVNÁ POLOŽKA K NABYTÉMU MAJETKU

• V čl. X odst. 1 účtové třídy 0 došlo ke změně definice opravné položky. Je jí "rozdíl

8. INVESTIČNÍ FONDY

• V čl. III odst. 7 účtové třídy 0 se hovoří o přeceňování složek investičního majetku podílových fondů, investičních fondů a nově je doplněno "penzijních fondů" v souladu s ustanoveními zákonů č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• V souladu s tím byl zpřesněn text odst. 8 čl. II účtové třídy 3, který definuje, kdo a na základě kterých konkrétních zákonů může k účtování používat účet 414-Oceňovací rozdíly z přecenění majetku - mohou ho "použít pouze podílové fondy, investiční fondy, penzijní fondy" (dříve pouze investiční společnosti a investiční fondy), "které vznikly podle zvláštních zákonů, tj. zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním pojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Na tomto účtu se účtuje změna hodnoty majetku v souladu s výše uvedenými zákony".

9. ÚČTOVÁNÍ ZÁSOB A ZPŮSOB OCENĚNÍ ZÁSOB

• V odst. 7 čl. I účtové třídy 1 došlo ke zpřesnění definice zboží. Zbožím jsou
  - movité věci (dříve "všechno") koupené za účelem prodeje,
  - výrobky vlastní výroby aktivované a předané k prodeji do vlastních prodejen výrobce,
  - stavby charakteru nemovitostí, které účetní jednotka s předmětem činnosti nákupu a prodeje nemovitostí kupuje za účelem prodeje v nezměněné podobě a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.
• Čl. II účtové třídy 1 Účtování zásob je doplněn o odst. 4, kde je stanoveno, že "účetní jednotka může účtovat zásoby způsobem A i způsobem B (tzn. může používat oba způsoby), v rámci analytických účtů podle míst uskladnění (odpovědných osob) však může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů".
• V odst. 2 čl. IV účtové třídy 1 je uvedeno, v jakém ocenění je nutno vést na skladě zásoby stejného druhu. Od 1. 1. 2000 platí, že zvolenou metodu je nutno používat v rámci jednoho analytického účtu (tzn. dříve bylo nutno zvolenou metodu dodržet v rámci syntetického účtu a nyní je možno v rámci jednoho syntetického účtu možno použít různé metody ocenění).

10. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

• Odst. 5 bod 5.1 čl. IX účtové třídy 3 je věnován účtu 384-Výnosy příštích období. Změna se týká délky doby časového rozlišení přijatých úhrad u vlastníků rozvodného řízení, kteří mohou od 1. 1. 2000 přijaté úhrady časově rozlišovat nejdéle po dobu 20 let (dosud to bylo po dobu 30 let).
• (Přechodná ustanovení: "Při časovém rozlišení zbývající části úhrady podle čl. IX odst. 5 bod 5.1 účtové třídy 3 se postupuje tak, aby celková úhrada byla zaúčtována do výnosů nejdéle za 20 let.")

11. OSTATNÍ ZPŘESNĚNÍ PŮVODNÍHO TEXTU

• V čl. III Hlediska pro vytváření analytické evidence písm. d) úvodních ustanovení byla v písm. d) členění na českou a cizí měnu vypuštěna slova "vkladech (podílech) do základního jmění", která tam jsou obsažena ve slovech "cenných papírech a vkladech (majetkových účastech)".,
• V čl. VII odst. 1 úvodních ustanovení dochází k doplnění definice, co je dnem účetního případu: "vklad pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy".
• Navíc je tento odstavec doplněn o příklad dokladů dokumentujících tyto skutečnosti: "bankovní výpisy, výpisy Střediska cenných papírů".
  Odst. 4 čl. VIII úvodních ustanovení je zpřesněním definice účtování časového rozlišení v tom smyslu, že účty časového rozlišení podléhají inventuře (nikoli jen dokladové inventuře).
• V čl. XII odst. 4 se změna týká zásad pro tvorbu a používání opravných položek k pohledávkám; v případech, ve kterých je opravná položka vytvořena ve výši 100% hodnoty nepromlčené pohledávky, může být tato pohledávka odepsána, s výjimkou pohledávek za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení. Přijatá úhrada odepsané pohledávky, dříve vyúčtovávána jako mimořádný výnos, se od 1. 1. 2000 vyúčtuje jako provozní výnos na účtu 646-Výnosy z odepsaných pohledávek a zachytí se na podrozvahových účtech.
• V odst. 9 písm. a) čl. I účtové třídy 0 je popsáno, o jakém majetku účtuje účetní jednotka v účtové třídě 0-Investiční majetek - mezi jinými druhy tu účtuje o koupeném majetku; zpřesněním je, že se jedná o movitý investiční majetek.
• V čl. VI odst. 1 účtové třídy 0 se hovoří o pořízení nehmotných investic a mezi jiným se zde hovoří o "zhotovování věcí materiální povahy" dříve nazvaných "zhotovování movitých předmětů".
• V čl. IV Odpisování investičního majetku účtové třídy 0 se v odst. 3 hovoří o tom, že si účetní jednotky stanoví sazby účetních odpisů, nově je doplněna podmínka "pokud není stanoven pravidelný (rovnoměrný) odpis po stanovenou dobu".
• V odst. 1 čl. VII účtové třídy 0 je uveden výčet výdajů spojených s pořízením hmotných investic; do textu pod písmenem d) tohoto odstavce je z důvodu zpřesnění definice vloženo slovo například na lesních pozemcích ... .
• V odst. 1 čl. VIII účtové třídy 0 je uvedeno, co je a co není zřizovacími výdaji; nově je zpřesněno, že zřizovacími výdaji nejsou "výdaje na reprezentaci".
• V odst. 2 čl. IX účtové třídy 0 došlo ke zpřesnění následující definice: "do pořizovací ceny pozemku se zahrne hodnota koupeného lesa" vypuštěním slov "pokud byl koupen za účelem jeho pěstování".
• Ke zpřesnění definice odst. 2 čl. I účtové třídy 1 "do materiálu náleží suroviny (základní materiál), pomocné a provozovací látky, náhradní díly, obaly," došlo doplněním dovětku "pokud nejsou hmotným investičním majetkem".
• V odst. 2 bod 2.1 čl. III účtové třídy 2 došlo k doplnění výčtu cenin o dálniční nálepky.
• V odst. 11 bod 11.1 čl. III účtové třídy 2 je vymezeno, co se rozumí nakoupenými dlužnými cennými papíry - mezi jiným zde byly uvedeny "dividendové talóny", které byly nahrazeny slovy "dividendové kupony".
• V odst. 5 (a jeho bodech 5.1, 5.2, 5.3) čl. VIII účtové třídy 3 došlo ke zpřesnění textu, který hovoří o účtování "obchodů s cennými papíry", doplněním slov "a finančními deriváty"; bod 5.3 "analytická evidence" tohoto odstavce je navíc doplněn větou, že "v samostatné analytické evidenci se vedou složená stanovená depozita pro obchody na organizovaných trzích".
• V odst. 2 čl. II účtové třídy 7 je seznam toho, co by mělo být uvedeno na podrozvahových účtech. Mezi vyjmenovanými druhy tam jsou uvedeny poskytnuté zástavy, ke zpřesnění textu dochází doplněním slov "pokud se o nich neúčtuje podle čl. XII odst. 2 účtové třídy 0" (tzn. pokud se o něm neúčtuje jako o investičním majetku).

Novelizovaný předpis:

• Opatření FMF čj. V/20 100/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, ve znění opatření čj. V/2-30 864/1992, čj. 281/69 810/1993, čj. 281/13 510/1994, čj. 281/73 250/1994, čj. 281/43 180/1995, čj. 281/71 699/1995, čj. 281/32 762/1996, čj. 281/66 191/1996, čj. 281/89 070/1997, čj. 281/53 678/1998 a čj. 281/93 488/1998

Související platný předpis:

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 117/1994 Sb. a č. 227/1997 Sb.