QCAD


UNIX byl svΘho Φasu velice hojn∞ pou╛φvßn jako platforma pro CAD programy, Φasem v╣ak v∞t╣ina t∞chto program∙ byla portovßna do Windows. Dnes se vzr∙stajφcφm zßjmem o Linux si op∞t mnoho lidφ vzpomn∞lo, ╛e by Linux mohl b²t v²bornou platformou pro CAD a tak o CAD programy pod Linuxem zaΦφnß b²t zßjem. Mezi nejznßm∞j╣φ CAD programy pro Linux pat°φ Microstation, Linux-CAD, Varicad Φi Varkon. V╣echny jsou v╣ak komerΦnφ a proto jsem se rozhodl porozhlΘdnout po n∞jakΘm free softwarovΘm CAD programu.

P°i hledßnφ jsem narazil na mnoho projekt∙, ale v∞t╣ina zatφm nedo╣la moc daleko. Jednφm z mßla free softwarov²ch CAD∙ je QCAD. Jednß se o jednoduch² 2D CAD, kter² vynikß intuitivnostφ svΘho ovlßdßnφ a pom∞rn∞ mal²mi nßroky na hardware. Proto╛e z vlastnφ zku╣enosti vφm, ╛e mnoho lidφ od poΦφtaΦe Φekß pouze inteligentn∞j╣φ tu╛ku a pravφtko a komplikovanost 3D CAD∙ je d∞sφ, p°edpoklßdßm, ╛e si QCAD najde mnoho p°φznivc∙.

QCAD

Kreslenφ je opravdu snadnΘ a dob°e popsanΘ v HTML manußlu. Na levΘ stran∞ obrazovky si vyberete, co chcete kreslit (bod, ·seΦku, oblouk, Φtverec, text, nebo k≤tu. Nßsleduje v²b∞r "·chopovΘho m≤du", tedy jak chcete bod konstruovat (p°φmo my╣φ, jako pr∙seΦφk, teΦnu ke kru╛nici atd..), zvolφte pot°ebnΘ objekty na obrazovce a v∞c je hotova. Nevφm, do jakΘ mφry je tento zp∙sob efektivnφ - na ka╛dou nakreslenou Φßru toti╛ pot°ebujete mnoho klepnutφ my╣φ a volba ·chopov²ch m≤d∙ se m∙╛e stßt obtφ╛nou. Nenφ ale problΘm se nauΦit klßvesovΘ zkratky, se kter²mi snad p∙jde v╣echno snadno.

Vyjma u╛ zmi≥ovan²ch funkcφ QCAD podporuje vφce hladin, ╣rafovßnφ, psanφ textu na kru╛nici, automatickΘ zv∞t╣ovßnφ a zmen╣ovßnφ popisek k≤t a n∞kterΘ dal╣φ vymo╛enosti. Jako formßt soubor∙ pou╛φvß DXF a tak nenφ problΘm ani export a import dat.

Proto╛e se program nedßvno stal opravdov²m free softwarem a je ╣φ°en pod licencφ GPL, p°edpoklßdßm, ╛e se v dohdlenΘ dob∞ najde vφce v²vojß°∙ a m∙╛eme se t∞╣it na novΘ vymo╛enosti.