T-MAPY spol. s r. o. — GIS & kartografie; Manažer legend

T-MapViewer – prohlížečka geografických dat v novém

T-MAPY, spol. s r.o.
Nezvalova 850
500 02 Hradec Králové
Tel. 049 551 33 35, Fax: 049 551 33 71
E-mail: tmapy@tmapy.cz
http://www.tmapy.cz

Mezi produkty firmy ESRI okamžitě po svém uvedení na trh zaujaly jedno z předních míst komponenty MapObjects. To, že s jejich pomocí lze naprogramovat výkonnou aplikaci pro práci s geografickými daty, se záhy dostalo do povědomí všech, kteří využívají softwarové prostředky či datové formáty firmy ESRI. Během krátké doby se objevilo několik aplikací připravených s využitím MapObjects, jejichž cílem je uspokojení uživatelů pro něž se investice do komplexního produktu GIS, jakým je například ArcView, jeví z hlediska jejich potřeb jako neefektivní a přesto chtějí mít možnost aktivně pracovat s geografickými daty.

Příkladem takové aplikace může být T-MapViewer. První verze tohoto produktu byla uvedena na trh v loňském roce a našla již uplatnění při každodenní práci mnoha uživatelů.

T-MapViewer 1.0 nabízí uživateli škálu funkcí nezbytných pro komunikaci s geografickými daty. Jedná se o aplikaci určenou pro 32-bitové prostředí MS Windows 95/NT. Pracuje s daty ve formátech ESRI (shapefile, ARC/INFO coverage), podporuje řadu rastrových formátů (TIFF, ERDAS, BIL, BIP, BSQ, RLC, Sun rasterfiles) či témata databázového systému pro správu prostorových dat SDE. Aplikace umožňuje uživateli sestavovat vlastní projekty, tedy soubory pohledů na data, jak je obvyklé i v jiných systémech v oblasti Desktop GIS. K načítání jednotlivých tématických vrstev do projektu slouží průzkumník vrstev, který pro umístění vrstvy využívá technologie „drag and drop“. Stejně tak i další ovládací prvky aplikace vycházejí ze zvyklostí operačního systému Windows a jsou tedy jednoduché a intuitivní. K základním možnostem aplikace patří prohlížení tématických vrstev, nastavení parametrů jejich zobrazení pomocí editace legend, nastavení hraničních měřítek, popisů apod. Legendy je možné definovat na základě několika typů klasifikace atributů prvků konkrétní vrstvy, k dispozici je výběr z celé škály barev a typů zobrazení pro linie, bodové značky či výplně ploch, nechybí zde ani možnost práce s textovými prvky či automatické generování popisek z libovolného atributu dané vrstvy. Samozřejmou součástí základního prostředí aplikace jsou nástroje na nastavení výřezu zobrazení a jeho posouvání. Orientaci v zájmových datech usnadňuje přehledová mapka, jejíž obsah je nezávislý na aktuálním obsahu zobrazení v hlavním okně a s jejíž pomocí lze také ovládat výřez. Je také možno pracovat s uživatelskou grafikou, konvertovat ji do formátu shapefile. Uživatel má také přístup k obsahu atributů zvolených prvků zájmových vrstev. Praktickou funkcí je možnost stromového uspořádání vrstev v projektu na způsob adresářové struktury, čímž se zpřehledňují vzájemné vztahy mezi jednotlivými tématy a zjednodušuje se i definování obsahu zobrazení v hlavním okně. Nechybí ani funkce pro vyhledávání prvků podle jejich vlastností a kopírování obsahu obrazovky do schránky pro tisk pomocí nadstavbových aplikací. Uživatelský projekt lze uložit na disk a kdykoli ho opět vyvolat pro další práci. Nezanedbatelným kladem aplikace T-MapViewer je také vysoká rychlost zobrazování geografických dat, která je společná všem aplikacím naprogramovaným s využitím komponent MapObjects.

Obr.1 – Prostředí aplikace T-MapViewer

T-MapViewer je příkladem aplikace, která se snaží nabízet uživateli ty funkce, které skutečně využije při své práci. Požadavky na funkčnost se ovšem liší od uživatele k uživateli a není efektivní připravovat speciální aplikaci „na míru“ každému uživateli tak, aby odpovídala zcela přesně jeho představám. Z důvodu dodržení této zásady i do budoucnosti došlo k zásadní změně základní koncepce.. Na základě této koncepce byla připravena nová verze produktu.

T-MapViewer 2.0 opouští koncepci aplikace, jejíž jednotlivé funkce jsou její integrální součástí a nastoluje koncepci modulární. Jádro aplikace nyní tvoří základní podoba produktu odpovídající v hlavních rysech verzi 1.0 popsané výše, přibyla možnost práce s rastrovými daty ve formě tzv. image katalogů či s vektorovými ve formě odpovídající mapovým knihovnám či možnost transparentního zobrazování rastrových i vektorových dat. Již toto základní prostředí tedy nyní nabízí funkce, které byly dosud přístupné pouze uživatelům systémů vyšší kategorie, mezi něž patří např. ArcView GIS. Funkce jádra lze dále doplňovat prostřednictvím přídavných modulů, tedy obdobným způsobem, jaký je znám například z použití extenzí pro ArcView GIS. Každý modul může představovat jak jednotlivou funkci, tak i celou vnořenou aplikaci. Tímto způsobem lze možnosti T-MapVieweru prakticky neomezeně rozšiřovat. Vzniká tak možnost sestavit program zcela podle představ uživatele bez nároků na přípravu speciální aplikace. Formou modulu pro T-MapViewer mohou být také řešeny mnohé stávající specializované úlohy (Evidence nemovitostí, Archeologie aj.). V současné době se připravují již první moduly, které nabídkou svých funkcí reagují na časté požadavky ze strany koncových uživatelů a byly dosud k dispozici pouze v prostředí ArcView GIS – Územní identifikace, Souřadnicové systémy, komunikace s Manažerem témat a další. Další velkou oblastí, která nabízí široké možnosti využití takovéhoto softwarového prostředku, je práce s geografickými daty v prostředí Internetu/Intranetu, kde může T-MapViewer sloužit jako datový server.

Soubor těchto možností může být doplněn také o funkce pro komunikaci s externí databázovou aplikací. Aktuálním příkladem takové funkční spolupráce může být aplikace Evidence nemovitostí, kde je využívána komunikace mezi prostředím T-MapVieweru zobrazujícím vektorovou mapu katastru nemovitostí a databázovou aplikací pracující se soubory popisných informací. Databázovou část může reprezentovat existující aplikace v prostředí Windows nebo například systém Radnice firmy VERA, se kterým program komunikuje prostřednictvím rozhraní ROSA. Stejným způsobem může být zajištěna spolupráce s jakýmkoli databázovým systémem prostřednictvím dohodnutého rozhraní.

Uplatňováním této koncepce lze tedy uživateli nabídnout aplikaci, která nabízí pouze ty funkce, které jsou skutečně využívány a investice do takového produktu je tím maximálně efektivní. Zároveň je zajištěna možnost dalšího, takřka neomezeného, rozšiřování stávajících funkcí v případě růstu požadavků na využití geografických dat.

Je zřejmé, že tato koncepce vede k maximálnímu uspokojení uživatelů v jejich požadavcích na využívání geografických dat, umožňuje rozšiřování stávajících funkcí aplikace směrem, který si konkrétní uživatel žádá a nabízí tak cestu k co nejefektivnějšímu praktickému využívání geografických dat co nejširším okruhem uživatelů.