Kostel sv. Martina, nßm∞stφ KomenskΘho, gotick² ze 13. a 14. stoletφ, pseudogotickß p°φstavba na severnφ stran∞ v letech 1862-1864. Hranolovß v∞₧ se sdru₧en²mi romßnsk²mi okny z r. 1270 mß jehlancovou st°echu s cimbu°φm. Okna s kru₧bou, ran∞ gotick² profilovan² trojlist∞ zakonΦen² portßl, ve svornφcφch ₧eber v klenb∞ nad presbytß°em znak Ro₧mberk∙ a m∞sta. Kostel byl p∙vodn∞ opevn∞n² vysokou hradbou a brßnou s padacφm mostem.

Kostel sv. Martina

Pokled do kostelal sv. Martina

Kamenn² k°φ₧ s letopoΦtem 1728, nßm. KomenskΘho, oznaΦuje mφsto, kde jsou dle pov∞sti ulo₧eny poz∙statky padl²ch husit∙.

H°bitovnφ kostel Nanebevzetφ Panny Marie (CφrkviΦka), na sev. okraji m∞sta, baroknφ stavba z let 1732-35, uvnit° obraz Madony ze 17. stoletφ a d°ev∞n² epitaf z r. 1607.

D∞kanstvφ, nßm. KomenskΘho, baroknφ z poloviny 18. stoletφ s rizalitem, dnes sφdlo M∞stskΘ knihovny v SedlΦanech.

Radnice, nßm. T. G. Masaryka, postavena r. 1903 podle plßn∙ architekta J. Heindla v novorenesanΦnφm slohu, vyzdobena A. HΣuslerem.

Morov² sloup na nßm∞stφ, socha Neposkvrn∞nΘho poΦetφ Panny Marie od Bernarda Spinettiho z r. 1773, kamennß balustrßda z r. 1716 a sochy sv. Anny a sv. Josefa z r. 1772 .

SousoÜφ LidΘ bez domova, Sukovo nßm∞stφ, nßrodnφ um∞lec B°etislav Benda (1978) p°ipomφnß tragickou dobu vyst∞hovßnφ SedlΦanska za nacistickΘ okupace.

Pamßtnφk mφru a svobody, Novom∞stskΘ nßm∞stφ, B°etislav Benda (1968), v∞novan² padl²m ve sv∞tov²ch vßlkßch.

Pam∞tnφ deska padl²m ve sv∞tovΘ vßlce 1914-1918 na sedlΦanskΘ radnici.

Pomnφk Josefa Suka v parku p°ed kulturnφm domem, dφlo od V. BejΦka.

Pam∞tnφ deska Josefa Suka od B°etislava Bendy ve vestibulu Kulturnφho domu J.Suka.

Pamßtnφk T. G. Masaryka u Doubravice, p°ipomφnß pobyt prezidenta Masaryka na SedlΦansku r.1922, 2 km ji₧n∞ od m∞sta.

Pamßtnφk u HradiÜtka p°ipomφnß americkΘ letce, kte°φ zde zahynuli v dubnu 1945.

Lidovß hv∞zdßrna na CihelnΘm vrchu, 470 m, 1 km jihozßpadn∞ od SedlΦan.

RenesanΦnφ iluminovanΘ kancionßly sedlΦanskΘho literßtskΘho bratrstva z r. 1559 a z let 1580-94, s obrazov²mi inicißlami a celostrßnkov²mi historicko-mytologick²mi v²jevy, jsou dnes ulo₧eny na M∞stskΘm ·°adu v SedlΦanech. Jednφm z nejznßm∞jÜφch kancionßl∙ je tzv. KrΦφn∙v z konce 16. stoletφ, kdy se Jakub KrΦφn stal majitelem SedlΦan a vybudoval svΘ sφdlo - vodnφ tvrz - v K°epenicφch.