Zßmek, p∙vodn∞ hrad, byl zalo₧en snad v prvnφ polovin∞ 12. stol. Tehdy, po rozpadu mocnΘho slavnφkovskΘho knφ₧ectvφ a zßhub∞ VrÜovc∙, si neznßmφ majitelΘ Pod∞bradska postavili na opukovΘ skßle nad °ekou Labe opevn∞nΘ sφdlo. Kdy₧ p°eÜly za krßle P°emysla Otakara II. Pod∞brady jako od·mr¥ mezi krßlovskΘ statky, byl zde zbudovßn kamenn² vodnφ hrad, na n∞m₧ pob²val Φas od Φasu panovnφk i s cel²m dvorem. Hrad byl jednφm z °ady strategicky d∙le₧it²ch mφst na Labi, je₧ m∞la chrßnit Prahu p°ed vpßdem nep°ßtel od v²chodu a severov²chodu.

Ve 14. stol. zφskali pod∞bradskΘ panstvφ v²znamnφ moravÜtφ Ülechtici - pßni z KunÜtßtu. Ti podstatnou m∞rou zv²Üili obranyschopnost svΘho sφdla. Za jejich dr₧enφ byl b∞hem 14. a poΦßtkem 15. stol. hrad znovu p°ebudovßn a dokonale opevn∞n. Mimo jinΘ byly zv∞tÜeny ji₧ existujφcφ vodnφ p°φkopy, napßjenΘ od vzdutΘ hladiny jezu.

K dalÜφ, tentokrßte ji₧ renesanΦnφ p°estavb∞ hradu doÜlo za cφsa°e Ferdinanda I. b∞hem druhΘ poloviny 16. stoletφ. Dφlo vedl italsk² architekt G. B. Aostalli de Sala, kter² zm∞nil hrad v pohodlnΘ letnφ loveckΘ sφdlo. Tato p°estavba, stejn∞ jako p°edchozφ, byla do znaΦnΘ mφry set°ena p°estavbou provßd∞nou za Marie Terezie.

Zφskanou podobu zßmek neztratil ani za poslednφch soukrom²ch majitel∙, jimi₧ byli od r. 1885 do r. 1912 knφ₧e A. F. Hohenlohe ze Schillingsfⁿrstu a jeho man₧elka Chariclea, roz. Ypsilanti.

DneÜnφ podoba zßmku je tedy v²sledkem n∞kolika d∙kladn²ch p°estaveb - od vodnφho hradu p°es st°edov∞kou pevnost, renesanΦnφ sφdlo krßl∙, a₧ po pozdn∞ baroknφ stavbu, urΦenou za Josefa II. pro vojenskΘ ·Φely.

Dnes se v celΘm objektu zßmku nachßzejφ pouze dv∞ ve°ejnosti p°φstupnΘ prostory - pamßtkov∞ upravenß st°edov∞kß kaple a s nφ sousedφcφ tzv. rodnß sφ≥ krßle Ji°φho.

Jezdeckß socha krßle Ji°φho od Bohuslava Schnircha pat°φ k vrcholn²m dφl∙m ΦeskΘ monumentßlnφ plastiky 19. stol. Zp∙sob zhotovenφ plastiky je ojedin∞l², nebo¥ byla vytepßna z m∞d∞n²ch plßt∙ upevn∞n²ch na nosnou ocelovou kostru. Socha byla nejprve instalovßna na Jubilejnφ a nßrodopisnΘ v²stav∞ v Praze a v Pod∞bradech byla slavnostn∞ odhalena v r. 1896.

Marißnsk² sloup byl na nßm∞stφ vztyΦen na pamßtku moru, jen₧ zde zu°il v r. 1714. Pochßzφ z r. 1765 a je pravd∞podobn∞ dφlem pod∞bradskΘho baroknφho socha°e Josefa Bergmana. Na vrcholu sloupu je umφst∞na socha Matky Bo₧φ a sloup je obklopen Φty°mi postavami sv∞tc∙ (sv. Vßclava, Vojt∞cha, Prokopa a Florißna).

Starß radnice (dnes M∞stskß lidovß knihovna) byla zbudovßna jako nßhrada za vyho°elou radniΦnφ budovu, je₧ stßvala v mφstech hotelu Zßlo₧na. K tomuto ·Φelu zakoupilo m∞sto r. 1775 renesanΦnφ m∞Ü¥ansk² d∙m pochßzejφcφ ze 16. stol., na jeho₧ pr∙Φelφ byla v r. 1814 p°istav∞na v∞₧. Od tΘto p°estavby se d∙m prakticky nezm∞nil. Zvonek na v∞₧i svolßval konÜely do rady, pozd∞ji slou₧il k ohlaÜovßnφ po₧ßru. Pro radniΦnφ ·Φely slou₧il a₧ do druhΘ sv∞tovΘ vßlky. Pam∞tnφ deska umφst∞nß na pr∙Φelφ domu, je v∞novßna obrozeneckΘmu bßsnφku a dramatiku FrantiÜku TurinskΘmu, jen₧ se zde narodil. Deska je dφlem socha°e Bohuslava Schnircha.

Starobyl² p°φzemnφ domek na konci uliΦky Na dlß₧d∞nφ vedle muzea. Byl postaven r. 1444 a vydr₧ovßn z nadace Kunhuty ze èternberka - prvnφ man₧elky krßle Ji°φho z Pod∞brad - jako Üpitßl. JeÜt∞ v 17. stol. zde ₧ily chudΘ sta°eny s povinnostφ dennφch modliteb za zdravφ habsburskΘho rodu. DneÜnφ podoba budovy pochßzφ z 1. pol. 18. stoletφ. D∙m slou₧φ pot°ebßm muzea.

Havφ°sk² kostelφk stojφ na mφst∞, kde bylo r. 1496 popraveno deset nevinn²ch v∙dc∙ vzbou°en²ch kutnohorsk²ch havφ°∙. Na pamßtku tΘto smutnΘ udßlosti zde byla ji₧ r. 1516 postavena d°ev∞nß kaple, nahrazenß v polovin∞ 17. stol. kamennou stavbou. DneÜnφ podoba kostelφka v novogotickΘm stylu je v²sledkem p°estavby z r. 1896. Autorem plastik na pr∙Φelφ je socha° Bohuslav Schnirch.

Podle pov∞sti zkropila krev p°i poprav∞ jednu z v∞tvφ dubu a ta od tΘ doby rodila ₧aludy p°ipomφnajφcφ tvarem bezhlavß t∞la v kßpφch. Dub zde rostl a₧ do r. 1777 a n∞kolik jeho ₧alud∙ je podnes ulo₧eno v pod∞bradskΘm muzeu.

Nedaleko kostelφka vidφme studnu - pamßtku na zanikl² pramen ₧elezitΘ vody (lidov∞ krvavΘ). Jeho objevenφ zmi≥uje i Jan Amos Komensk². Od r. 1722 a₧ do zalo₧enφ pod∞bradsk²ch uhliΦit²ch lßznφ v r. 1908, byl pramen vyu₧φvßn ve zde postaven²ch mal²ch lßznφch s n∞kolika kabinami.

Za havφ°sk²m kostelφkem zaΦφnajφ obory, zalo₧enΘ p°ed 400 lety cφsa°em Ferdinandem I. Koncem minulΘho stoletφ zde byly Φin∞ny pokusy s aklimatizacφ pÜtros∙, klokan∙, antilop a dalÜφ exotickΘ zv∞°e.

Pod∞brady jsou rovn∞₧ v²znamn²m lßze≥sk²m m∞stem. LΘΦφ se zde p°edevÜφm nemoci ob∞hovΘho ·strojφ. Nabφdka lΘΦebn²ch a dopl≥kov²ch program∙ je vÜak mnohem ÜirÜφ.