Na b°ehu °eky Otavy zalo₧ili ΦeÜtφ krßlovΘ v polovin∞ 13. stoletφ hrad a m∞sto Pφsek. Dφky t∞₧b∞ zlata i ΦilΘmu obchodnφmu a v²robnφmu ruchu m∞sto rychle vyrostlo a t∞Üilo se p°φzni panovnφk∙ P°emysla Otakara II. a Vßclava IV., kte°φ zde b²vali Φast²mi hosty. Od 14. stoletφ bylo centrem rozsßhlΘho kraje, kter² se naz²val Prßche≥sk². V prvnφ polovin∞ 15. stoletφ hrßlo d∙le₧itou ·lohu mezi obrßnci kalicha. PoΦßtek t°icetiletΘ vßlky znamenal pro Pφsek katastrofu. M∞sto bylo t°ikrßt dob²vßno a poka₧dΘ dobyto, naposledy 30. zß°φ 1620, kdy ho cφsa°Ütφ vojßci zcela zniΦili a obyvatelstvo z velkΘ Φßsti zahynulo. Od 19. stoletφ m∞sto zcela m∞nφ svou tvß° - vystupuje z hradeb, na p°edm∞stφch vyr∙stajφ celΘ ulice nßjemnφch dom∙, na radnici vφt∞zφ ΦeÜtina, vznikajφ kulturnφ instituce a spolky a Pφsek je naz²vßn m∞stem Ükol a student∙ i Mekkou houslist∙. Stßvß se tΘ₧ - jako m∞sto v mo°i les∙ - vyhledßvan²m letoviskem a oblφben²m cφlem turist∙. HistorickΘ centrum Pφsku je nynφ vyhlßÜeno m∞stskou pamßtkovou z≤nou.


Hrad
V²znamnß stavba ΦeskΘ hradnφ architektury. Byl zbudovßn v polovin∞ 13. stoletφ pφsecko-zvφkovskou stavebnφ hutφ pro ΦeskΘho krßle P°emysla Otakara II. B∞hem staletφ p°iÜel hrad o vÜechny t°i v∞₧e a ze Φty° p∙vodnφch k°φdel se zachovala pouze Φßst k°φdla zßpadnφho nad °ekou Otavou, v nφ₧ je p°φstupn² velk² gotick² sßl vyzdoben² kopiemi fresek z roku 1479. V areßlu hradu, jeho₧ Φßsti byly v minulosti upraveny na pivovar a tΘ₧ na vojenskß kasßrna, sφdlφ dnes Prßche≥skΘ muzeum s rozsßhl²mi regionßlnφmi sbφrkami.

Radnice
Dvoupatrovß stavba s baroknφm pr∙Φelφm a se dv∞ma v∞₧emi, postavenß v letech 1740 - 1767. V troj·helnφkovΘm tympanonu je znak m∞sta a nad nφm sochy Spravedlnosti, Sφly a Trp∞livosti a ozdobnΘ vßzy. Ve fasßd∞ je osazena pam∞tnφ deska mφstnφm rodßk∙m - humanistick²m uΦenc∙m Janu Kocφnu z Kocφnetu a Vßclavu HladiΦi PφseckΘmu. P°i vstupu do budovy se nachßzφ deska ob∞tem nacismu z °ad pracovnφk∙ m∞sta. Budova radnice m∞la p∙vodn∞ - jako v∞tÜina dom∙ na nßm∞stφ - podloubφ. Bylo zruÜeno v polovin∞ minulΘho stoletφ.


KlßÜternφ kostel Pov²Üenφ sv. K°φ₧e
Upomφnß na n∞kdejÜφ dominikßnsk² klßÜter, kter² stßl na jih od tohoto kostela od poloviny 13. stoletφ a₧ do 20. srpna 1419, kdy byl zniΦen vyznavaΦi kalicha. V pob∞lohorskΘ dob∞ doÜlo k obnovenφ klßÜtera, ale za Josefa II. byl zruÜen. KlßÜternφ kostel mß v²raznΘ renesanΦnφ sgrafitovΘ pr∙Φelφ, poz∙statek z doby, kdy objekt slou₧il jako m∞stskß solnice. Nad lev²m portßlem znak dominikßnskΘho °ßdu. Na v∞₧i visφ dva zvony z let 1575 a 1673. Kostel je opaΦn∞ orientovßn a jeho p∙dorys mß tvar k°φ₧e. Hlavnφ oltß° je ze 17. stoletφ, oltß°e v kaplφch pochßzejφ ze stoletφ osmnßctΘho. Pod dla₧bou se nachßzφ Üvamberskß krypta ze 17. stoletφ.

D∙m U koulφ
Kdysi souΦßst jednΘ ze t°φ st°edov∞k²ch m∞stsk²ch bran - PutimskΘ. P°i jejφm zbourßnφ v roce 1836 byly zasazeny do pr∙Φelφ domu tam nalezenΘ d∞lovΘ koule, podle nich₧ dostal d∙m svΘ jmΘno. Na fasßd∞ budovy jsou zachovßny zbytky renesanΦnφch sgrafit. D∙m mß bohatou kulturnφ historii - bydleli zde bßsnφk A. Heyduk, spisovatel J. HoleΦek a zejmΘna bßsnφk Frß≥a èrßmek. Zde se odehrßvß jeho St°φbrn² vφtr a M∞sφc nad °ekou. Nynφ sφdlo Zßkladnφ um∞leckΘ Ükoly.


D∞kansk² kostel Narozenφ Panny Marie
Trojlodnφ stavba z poloviny 13. stoletφ, p∙vodn∞ s dvojicφ stejn²ch v∞₧φ. Jedna z nich byla po roce 1489 zv∞tÜena a nynφ dosahuje v²Üky 70 metr∙. Shoda architektonick²ch forem prozrazuje, ₧e kostel byl dφlem huti, kterß pracovala na pφseckΘm hrad∞ a na palßci hradu Zvφkova. Uvnit° kostela se nachßzejφ gotickΘ nßst∞nnΘ malby s nßm∞ty: "Snφmßnφ z k°φ₧e", "Kristus Trpitel", "Uk°i₧ovßnφ" a "Madona s Kristem". RenesanΦnφ Ütφty severnφ lodi pochßzejφ ze 16. stoletφ. SouΦasn² mobiliß° je tΘm∞° v²hradn∞ pseudogotick². V p°istav∞nΘ baroknφ kapli sv. Jana NepomuckΘho je barevnß veduta m∞sta z poloviny 18. stoletφ. Na VelkΘ v∞₧i visφ Φty°i zvony z dφlny Marie TomßÜkovΘ-DytrychovΘ z Brodku u P°erova.

Hotel Otava
Stavba stojφ na mφst∞ Bud∞jovickΘ m∞stskΘ brßny. Jako jeden z nejluxusn∞jÜφch hotel∙ na jihu ╚ech ho vystav∞l v roce 1899 mφstnφ lΘkßrnφk Dvo°ßΦek. Na jeho fasßd∞ se nachßzφ jedenßct sgrafit s nßm∞ty z d∞jin Pφsku podle nßvrh∙ MikolßÜe AlÜe. Na ji₧nφm pr∙Φelφ zleva doprava: "R²₧ovßnφ zlata na Otav∞", "Tßborsk² hejtman Mat∞j Louda z ChlumΦan na kamennΘm most∞", "Rytφ°sk² turnaj", "Dobytφ m∞sta ve t°icetiletΘ vßlce", "Alegorie lovu". Na v²chodnφm pr∙Φelφ zleva doprava: "Apote≤za m∞stskΘho znaku", "Bitva u ╚φ₧ovΘ", "M∞stskß slavnost", "VenkovanΘ z Pφsecka", "PφseΦtφ studenti na Zvφkov∞", "Vory na Otav∞". V prvnφ t°etin∞ 20. stoletφ sφdlila v hotelu v∞hlasnß mezinßrodnφ houslovß Ükola prof. Otakara èevΦφka.


MorovΘ sousoÜφ
MarißnskΘ morovΘ sousoÜφ se nachßzφ na AlÜov∞ nßm∞stφ a p°ipomφnß velk² mor v roce 1713. St°ed sousoÜφ tvo°φ sloup na jeho₧ hlavici stojφ socha Neposkvrn∞nΘ Panny Marie. Na ΦtvercovΘ balustrßd∞ jsou umφst∞ny plastiky svat²ch: Josefa, èebestißna, Rocha, Vßclava, Vav°ince, Barbory, FrantiÜka XaverskΘho, Ma°φ Magdaleny a Pia V. Pod znakem m∞sta s letopoΦtem 1715, kter² je umφst∞n na sloupu, se nachßzφ le₧φcφ postava sv. Rosalie. Autorem sousoÜφ je socha° Ch. Widemann z Plzn∞, kter² na dφle spolupracoval s hora₧∩ovick²m kamenφkem Fr. Zeberem. K sousoÜφ se v minulosti pravideln∞ ka₧dou prvnφ ned∞li po 8. Φervnu - na pamßtku osvobozenφ m∞sta od francouzsk²ch okupant∙ v roce 1742 - konßvalo procesφ, tzv. M∞stskß slavnost.

PalackΘho sady
Vznikly na mφst∞ zruÜenΘho p°φkopu p°ed m∞stsk²mi hradbami ve Φty°icßt²ch letech 19. stoletφ. Stojφ zde Schrenk∙v pavilon (1841), empφrovß stavba skr²vajφcφ uvnit° kryptogram se jmΘnem stavebnφka. Vedle se nachßzφ pomnφk FrantiÜka PalackΘho (1886), dßle pomnφk Adolfa Heyduka (1935) a baroknφ socha Neptuna (1771), kterß p∙vodn∞ zdobila ji₧ neexistujφcφ kaÜnu na VelkΘm nßm∞stφ. V sadech je tΘ₧ hostinec "U Reiner∙", kde vφce ne₧ 20 let bydlel bßsnφk A.Heyduk. Naproti stojφ budova Divadla Frßni èrßmka.


Obydlφ Adolfa Heyduka
D∙m vystav∞n² pro znßmΘho bßsnφka (1835 - 1923), Φlena MßjovΘ dru₧iny, v roce 1900 podle nßvrhu architekta Jana Kouly v novorenesanΦnφm slohu. V Φßsti Heydukova bytu - pracovn∞, jφdeln∞ a spoleΦenskΘm pokoji - je z°φzen pamßtnφk s p∙vodnφm vybavenφm, ve°ejnosti p°φstupn².

M∞stskß elektrßrna
Pφsek pat°φ k prvnφm m∞st∙m v ╚echßch, kde ing. Fr. K°i₧φk instaloval ve°ejnΘ elektrickΘ osv∞tlenφ. DoÜlo k tomu 23. Φervna 1887 a o rok pozd∞ji byla pro pot°eby rozÜφ°enΘho osv∞tlenφ zbudovßna elektrßrna. ZpoΦßtku dynamo pohßn∞lo vodnφ kolo, v roce 1901 jej nahradily dv∞ Francisovy turbφny. V roce 1994 m∞sto po delÜφ p°estßvce uvedlo starß rekonstruovanß za°φzenφ do provozu a elektrßrna op∞t vyrßbφ elektrick² proud.


Kamenn² most
NejstarÜφ dochovan² most v ╚echßch, vystav∞n² patrn∞ jeÜt∞ p°ed koncem 13. stoletφ. Je dlouh² 111 metr∙ a na obou b°ezφch byl zakonΦen obrann²mi v∞₧emi, kterΘ se ovÜem nedochovaly. Most je vyzdoben baroknφmi plastikami sv. Jana NepomuckΘho, Kalvßrie, sv. Anny a sv. Antonφna PadußnskΘho. Most je nßrodnφ kulturnφ pamßtkou.

B²val² h°bitov s kostelem Nejsv∞t∞jÜφ Trojice
H°bitov byl zalo₧en v roce 1549, kostel uprost°ed vystav∞n roku 1576. Na ji₧nφ stran∞ renesanΦnφ portßl s ·daji o d∞jinßch m∞sta. Po zbudovßnφ novΘho Lesnφho h°bitova ve t°icßt²ch letech 20. stoletφ byl tento areßl postupn∞ ruÜen a v sedmdesßt²ch letech p°em∞n∞n v Pietnφ park. Z∙staly zde zachovßny architektonicky zajφmavΘ nßhrobky a oznaΦena mφsta odpoΦinku v²znamn²ch regionßlnφch osobnostφ. Je mezi nimi i historik August SedlßΦek a houslov² pedagog Otakar èevΦφk. Z mobiliß°e kostela se na mφst∞ dochovala pozdn∞ renesanΦnφ vy°ezßvanß kazatelna. Kostel pat°φ Prßche≥skΘmu muzeu a konajφ se zde v²stavy, koncerty a slavnostnφ spoleΦenskΘ akce.