|
Opevnění
Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století. Nově vzniklé královské horní město bylo nejen významným hospodářským centrem, ale pro svou strategickou polohu na hranicích Čech a Moravy měla Jihlava i význam vojenský. Tříkilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, široký parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hlavní hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu byly bašty. Bašty zesilovaly i val před příkopem. Hradby byly prolomeny pěti branami, které byly opatřeny složitým předbraním a padacími mosty.
V průběhu staletí, vlivem vývoje vojenské techniky, byla celá pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla budována předsunutá zemní opevnění, valy a náspy, na konci 30leté války vybudovali Švédové systém bastionů. Rozvoj dělostřelby však ukázal, že pevnosti tohoto typu jsou překonány. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena, součásti opevnění rozebírány a věže se měnily na obydlí. V první polovině 19. století byly bourány brány, jejichž úzké průjezdy bránily rozvíjející se dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná - brána Matky Boží..
Dodnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století, parkán je parkově upraven. Poslední zachovaný zbytek hradebního příkopu můžeme vidět ve Věžní ulici.
zpět na významné památky
|
